Sestroreck

Sestroreck Сестрорецк
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	60°6′ s. š., 29°58′ v. d.
Stát	Rusko Rusko
Federální okruh	Severozápadní
Federální město	Petrohrad
Sestroreck
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel	43 055 (2020)[1]
Správa
Vznik	1714
Oficiální web	www.sestroretsk.org
Telefonní předvolba	812
PSČ	197701, 197704 a 197706
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sestroreck (rusky Сестрорецк, finsky Siestarjoki, švédsky Systerbäck) je vnitřněměstské území města federativního významu v Petrohradu v Ruské federaci. Při sčítání lidu v roce 2010 měl sedmatřicet tisíc obyvatel.

Poloha a doprava

Sestroreck leží u ústí Sestry do Finského zálivu. Od centra Petrohradu je vzdálen přibližně pětatřicet kilometrů severozápadně. Na území města leží přehrada na Sestře zvaná Sestrorecký razliv.

Přes město vede železniční trať z Petrohradu přes Vyborg do Helsinek. V jižní části Sestrorecku prochází petrohradský obchvat, který zde přechází na Petrohradskou hráz vedoucí na Kronštadt.

Dějiny

• Švédské osídlení na území Sestrorecku je doloženo nejpozději v roce 1643.
• Ruské sídlo zde založil car Petr Veliký v roce 1714 a později bylo pojmenováno podle řeky.
• V roce 1724 zde byla pod vedením Georga Wilhelma Henninga vybudována zbrojovka, která v devatenáctém století patřila k nejvýznamnějším v celém ruském impériu.
• V letech 1812–1864 byl Sestroreck součástí Finského velkoknížectví.
• Zároveň obec sloužila jako vojenská základna, například během Krymské války, jejíž zdejší operace bývají označovány Ålandská válka.
• Koncem 19. století stoupal význam Sestrorecku jako rekreační oblasti pro Petrohrad.
• V roce 1875 na trati mezi Sestroreckem a Beloostrovem experimentoval Fedir Apollonovyč Pirockyj jako první na světě s tramvají s elektrickou trakcí.
• Od 16. června 1925 je Sestroreck městem.

Památky a muzea

• Petropavelský chrám ruské pravoslavné církve
• Dubky - rozsáhlý park s jezerem a potoky, součást někdejší letní rezidence cara Petra Velikého, stavba se nedochovala
• zbytky lázeňských budov a sanatorií z konce 19. století
• dětské sanatorium a rehabilitační centrum Dětské duny (založeno roklu 1906) - z někdejšího komplexu dřevěných a zděných budov stojí jen jedna s bývalým kostelem
• Nádraží
• Městský hřbitov s památníkem hrdinů druhé světové války
• Muzeum Ostapa Bendera při městské knihovně
• Bronzový pomník spisovatele Zoščenka

Osobnosti

• Alexandr Nikitič Panšin (1863–1904), rychlobruslař a krasobruslař, narodil se a zemřel zde
• Leonid Andrejev (1871–1919), spisovatel, žil zde
• Nikolaj Alexandrovič Jemeljanov (1871–1872), revolucionář, narodil se zde
• Michail Michajlovič Zoščenko (1894–1958), spisovatel, narodil se zde, jeho dača byla zbořena

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sestrorezk na německé Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Sestroreck na Wikimedia Commons