Sesuv u Hřebečského tunelu

Sesuv u Hřebečského tunelu
Druh událostisesuv svahu
StátČeskoČesko Česko
MístoBoršov, svah u východního portálu silničního tunelu
Souřadnice
Datum1. dubna 2006
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sesuv u Hřebečského tunelu byl sesuvem svahu v ranních hodinách 1. dubna 2006 v severní části u východního portálu silničního Hřebečského tunelu na silnice I/35, ve stavebním kilometru 5,320–5,370.[1][2][3][4][5]

Geologie a geomorfologie

Oblast sesuvu leží mezi vyvýšeninou Hřebečovského hřbetu a sníženinou Moravskotřebovské kotliny, v území možných sesuvných deformací. Z geologického hlediska je hřbet tvořený kuestou křídových sedimentů, u východního portálu perucko-korycanského souvrství.[6][3] V horní části stěny vystupují turonské písčité slínovce a ve spodní části cenomanské glaukonitické pískovce. Křídová souvrství leží na podloží, které tvoří permské pískovce a prachovce.[1][5][4]

Sesuv

Sesuv nastal po nasycení opukových a pískovcových puklin po rychlém tání sněhu, které bylo vyvoláno výrazným oteplením, a dešťovými srážkami. Současně došlo ke zvodnění svahových sedimentů pod skalním výchozem. Vliv vodního tlaku v horní části svahu a vztlak v dolní části svahu vyvolal rychlý sesuv půdy s uvolněním nestabilních skalních bloků.[1] Sesuv o objemu 13 000 m³ zatarasil východní portál a silnici I/35. Šířka sesuvu dosahovala asi 100 m a 80 m na délku (svahová délka).[2] Výška sesuvné stěny (její hrana) byla ve výšce cca 573 m n. m. a čelo sesuvu bylo o asi 33 m níže. Mocnost sesuvu dosahoval tři až šest metrů a v horní části až deset metrů. Při sesuvu byla stržena čtyři metry vysoká gabionová stěna, část dřevěné palisády a sklad solanky byl posunut na druhou stranu silnice. Z čela sesuvu vytékala voda.[3]

Sanace a monitoring

Pohled na horní část svahu zabezpečenou ukotveným pletivem

Po vyhodnocení situace odborníky z oboru geotechniky a geologie byl na svah instalován geodetický monitorovací systém, který nepřetržitě vyhodnocoval pohyb a deformaci svahu. Následujícím krokem bylo vykácení stromů, které hrozily pádem a odtěžení volných kamenů, bloků a převisů. Horní část byla zabezpečena pozinkovaným pletivem překrytým lanovými panely HEA a kotvené kotvami pět až šest metrů dlouhými. U paty stěny byla vybudována štěrková přitěžovací lavice dlouhá 75 m a vysoká v rozmezí 8,5–14,7 m, která zabezpečila odvod vody. Nad ní byla postavena stupňovitá ochranná lavice Green Terramesh z lehkého kameniva Liapor, která měla za úkol zabezpečit snadno zvětrávané glaukonické pískovce před povětrnostními vlivy. V roce 2016 byl obnoven systém monitoringu. Sanace sesuvu získala Čestné uznání poroty soutěže Dopravní stavba roku.[1][2][4][5]

Odkazy

Reference

  1. a b c d HERLE, Vítězslav. Zřícení a sanace svahu u tunelu Hřebeč. ASB Portal [online]. 2010-01-13 [cit. 2023-06-30]. Dostupné online. 
  2. a b c Silnice I/35 – sanace sesuvu u tunelu Hřebeč | SG Geotechnika. Silnice I/35 – sanace sesuvu u tunelu Hřebeč | SG Geotechnika [online]. [cit. 2023-06-30]. Dostupné online. 
  3. a b c Fotoreportáže. www.geology.cz [online]. [cit. 2023-06-30]. Dostupné online. 
  4. a b c KARLÍN, Petr. Tunel Hřebeč – dlouhodobý monitoring sanovaného u východního portálu. S. 48–58. Tunel [online]. 2019 [cit. 2023-06-30]. Roč. 28, čís. 1, s. 48–58. Pdf. Dostupné online. 
  5. a b c ZIMOLA, Petr. Sesuvy na dopravních stavbách v České republice. S. 23–26. dspace.cuni.cz [online]. Univerzita Karlova v Praze, 2015 [cit. 2023-06-30]. S. 23–26. Bakalářská práce. Dostupné online. (pdf) 
  6. ADAMOVIČ, Jiří; ALTMANN, Jaroslav. Geologické poznatky ze stavby silničního tunelu Hřebeč. app.geology.cz [online]. 1997 [cit. 2023-07-02]. Dostupné online. 

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Tunnel Hřebeč.JPG
Autor: Jarda 75, Licence: CC BY-SA 3.0
Tunel Hřebeč, vyústění ve směru na Moravskou Třebovou, okres Svitavy