Severní pól

Severní polokoule - pól
(1) Severní pól
(2) Severní magnetický pól
(3) Severní geomagnetický pól
(4) Severní pól nedostupnosti
Pohyb úhlu zemské rotace vůči povrchu Země v závislosti na čase v MJD.
Topografie severního pólu

Severní pól, též severní točna, je místo na Zemi, kde zemská osa přibližně protíná zemský povrch. Severní pól se nachází přibližně uprostřed Severního ledového oceánu, přičemž oceánské dno se nachází asi 4,3 km hluboko. Území je trvale pokryté vrstvou mořského ledu o mocnosti kolem dvou až tří metrů.[1] Tato tloušťka je značně proměnlivá vlivem posuvu ledových ker, jejich zdvihu a poklesu, případně rozlomení a odkrytí vodní hladiny. Studie prokázaly, že průměrná tloušťka ledu se v posledních letech snížila.[2] Mnozí to připisují vlivu globálního oteplování. Některé odhady uvádějí, že během několika desítek let bude Severní ledový oceán v letních měsících úplně bez ledu.[3]

Geografický severní pól je situován na 90° zemské šířky a není totožný se severním pólem magnetickým. Geografický severní pól podle ECEF se ale mírně odlišuje od osy rotace Země, která se kolem něj spirálovitě pohybuje.

Historie dobývání

První výprava na dobytí a prozkoumání severního pólu podniknutá roku 1871 byla vedena Charlesem Francisem Hallem pod patronací Američanů. Výprava nesla označení Polaris expedition (Polární expedice) a skončila katastrofou. Halle v důsledku otravy arsenikem zemřel a výprava se vrátila zpět, aniž by pólu dosáhla. Další expedice byla vedena Fridtjofem Nansenem a pokusila se k pólu dostat driftem na k tomu zkonstruované lodi Fram. Nansen se společníkem na saních v dubnu 1895 dosáhl 86° 14' severní šířky.

K severnímu pólu se na saních po ledu vypravili Frederick Cook (1908) a Robert Peary (1909). Renomované instituce Cookovy doklady dosažení pólu neshledaly za průkazné a tak byl pokládán za prvního pokořitele severního pólu Peary. Cook se vrátil o rok později než Peary, protože se vracel přes Kanadské arktické souostroví a přezimoval na ostrově Devon. Výzkumy v 80. a 90. letech 20. století ovšem Pearyho úspěch zpochybnily na základě jeho vlastního deníku, který uvolnila jeho rodina k prozkoumání.

Další cesty do oblasti severního pólu jsou spojeny s rozvojem letectví. V roce 1926 uskutečnil přelet přes pól v letounu Fokker F.VII Američan Richard Byrd, jeho dosažení pólu je však také zpochybňováno. První prokazatelné dosažení severního pólu tak je až přelet vzducholodi Norge o tři dny později, dne 12. května 1926. Expedici vedl norský polárník Roald Amundsen, italský konstruktér vzducholodí Umberto Nobile a americký průzkumník a sponzor výpravy Lincoln Ellsworth.

Přes pól přelétla roku 1928 i vzducholoď Italia, na jejíž palubě byl i český vědec František Běhounek. Kvůli silnému větru se však nepodařilo zamýšlené vysazení pasažérů na led za účelem provedení vědeckých měření. Na zpádteční cestě vzducholoď ztroskotala, část posádky se zachránila na ledové kře, ostatní, kteří nestihli včas opustit vzducholoď, se už nepodařilo najít. Příběh popsal František Běhounek v knize Trosečníci polárního moře.

První věrohodně doložené pozemní dosažení severního pólu byla až výprava amerického dobrodruha Ralpha Plaisteda na sněžných skútrech v roce 1968. V roce 1969 dosáhl severního pólu Wally Herbert klasickým způsobem se saněmi taženými psy, byl však podporován leteckými dodávkami. V roce 1986 dosáhli pólu Will Steger a Paul Schurke, poprvé bez letecké podpory. Všechny tři výpravy byly jednosměrné - zahrnovaly pouze cestu k pólu. Teprve v roce 1995 uskutečnili Richard Weber a Michail Malachov výpravu k pólu a zpět bez podpory, tj. způsobem, který nárokoval Peary. [4]

V roce 1958 pod ledem severního pólu proplula první jaderná ponorka USS Nautilus amerického námořnictva a v roce 1977 k němu doplul sovětský ledoborec Arktika.

V srpnu 2007 ruská ponorka umístila na dno severního pólu titanovou schránku s ruskou vlajkou.[5][6]

Klima

Animace zalednění severního pólu v letech 1990-1999
Zalednění v roce 1990
Zalednění v roce 1999

Severní pól je výrazně teplejší než jižní pól, protože se nachází na úrovni hladiny moře uprostřed severního oceánu (velké množství vody vytváří velkou tepelnou setrvačnost), než v případě, že by se povrch nacházel ve velké nadmořské výšce na kontinentu.

Zimní (lednové) teploty na severním pólu se pohybují v rozmezí od asi -43 °C (-45 °F) do -26 °C (-15 °F), v průměru -34 °C (-30 °F). Letní teploty (v červnu, červenci a srpnu), se pohybují kolem bodu mrazu (0 °C, 32 °F).[7]

Den, noc a soumrak na pólu

Vlivem naklonění osy Země k rovině oběžné dráhy (asi 23,5°) existuje v oblasti omezené polárním kruhem období roku, kdy je slunce celodenně nad obzorem, které nazýváme polární den, a období, kdy je slunce pod obzorem, nazývané polární noc. Doba jejich trvání závisí na vzdálenosti od pólu; na polárním kruhu nastává polární den a polární noc pouze při slunovratech, na pólu trvají zhruba půl roku. Na pólu není (úhlová) výška Slunce nad obzorem ovlivněna rotací Země, ale pouze úhlovou vzdáleností Slunce od rovníku, která se mění v rámci oběhu Země kolem Slunce.

Východ slunce na severním pólu začíná přibližně dva dny před jarní rovnodenností (v roce 2022 to bylo 18. března)[8], slunce pak během tří měsíců stoupá, až v době letního slunovratu (kolem 21. června) dosáhne nejvyššího bodu nad obzorem (23,5° elevace), následně slunce klesá k obzoru, až nakonec zapadne přibližně dva dny po podzimní rovnodennosti (v roce 2022 to bylo 25. září).

Vzhledem k vysoké zeměpisné šířce je soumrak výrazně delší oproti tomu, jak je znám ze zeměpisných šířek střední Evropy. Občanský soumrak začíná přibližně dva týdny před východem slunce, respektive končí dva týdny po západu slunce, námořní soumrak začíná přibližně pět týdnů před východem slunce, resp. končí pět týdnů po západu slunce a astronomický soumrak začíná přibližně sedm týdnů před východem slunce, resp. končí sedm týdnů po západu slunce.

V roce 2022 trvala astronomická noc do 28 ledna, kdy začal astronomický soumrak, námořní soumrak začal 17. února a občanský soumrak 5. března. Východ slunce nastal 18 března, čímž začal polární den, který skončil západem slunce 25. září. Následoval občanský soumrak, který skončil 8 října, námořní soumrak skončil 24. října a astronomický soumrak skončil 13. listopadu, čímž začala astronomická noc.[9] Den tedy na pólu trvá o něco déle než půl roku, astronomická noc naproti tomu asi dva a půl měsíce.

Čas

Na většině míst na Zemi je místní čas určen podle zeměpisné délky tak, že denní doba je přibližně shodná a postavením slunce na obloze (v poledne je slunce přibližně na nejvyšším bodě své dráhy). Severní pól (ale i jižní) je výjimkou v tomto uspořádání ze dvou důvodů. Především se vzdálenosti zeměpisných délek a tedy šířky časových pásem limitně blíží nule. Kromě toho slunce zde vychází, dosahuje nejvyššího bodu své dráhy a zapadá pouze jednou za rok. Pro Severní pól proto není určeno pevné časové pásmo a expedice může použít čas GMT nebo národní čas země, odkud expedice pochází.

Vzhledem k tomu, že se šířka časových pásem na pólu limitně blíží nule, je oblíbenou kratochvílí na severním pólu procházení všech časových pásem.

Teritorium severního pólu

Teritorium severního pólu

Podle mezinárodního práva žádná země v současné době nemá nárok na vlastnictví severního pólu nebo oblasti Severního ledového oceánu, který jej obklopuje. Pět zemí v okolí Arktidy, Rusko, Kanada, Norsko, Dánsko (přes Grónsko) a Spojené státy (přes Aljašku), jsou omezeny vzdáleností 200 námořních mil (370 km)[10] od svého pobřeží, kterou si mohou nárokovat jako oblast svého vlivu a nároků. Za touto hranicí je prostor, který je spravován Mezinárodním úřadem pro mořské dno.

Při ratifikaci Úmluvy OSN o mořském právu se jednotlivé země zavázaly dodržovat toto ujednání. Norsko (ratifikovalo Úmluvu v roce 1996[11]), Rusko (ratifikovalo v roce 1997[11]), Kanada (ratifikovala v roce 2003[11]) a Dánsko (ratifikovalo v roce 2004[11]). Z toho vyplývá, že státy před zahájením aktivit v této oblasti musí doložit, že oblast zájmu spadá výlučně pod jejich svrchované území.[12] Oblast kolem pólu je předpokládaným zdrojem surovin a některé státy (jmenovitě Rusko, Dánsko a Kanada) se snaží např. pomocí sedimentů z mořského dna dokázat, že tyto geograficky patří k jejich území.

Výpravy na pól

přehled výprav a expedic k severnímu pólu, dosažení pólu plavidly je uvedeno samostatně

denrokdosažený bodvýprava (expedice)způsob
14. srpen155372,00° N od Nové ZeměSir Hugh Willoughby (Anglie) se společníkylodě Bona Esperanza a Bona Confidentia
červenec158772,20° N od GrónskaJohn Davis (Anglie) se společníkylodě Elisabeth, Ellen a Sunshine
červenec159477,00° N od Nové ZeměWilliem Barentz (Nizozemí)lodní výprava
17. červen159680,18° N ze ŠpicberkůJacob van Heemskerck (Nizozemí)lodní výprava
16. červenec160780,38° N ze ŠpicberkůHenry Hudson (Británie)na lodi Hopewell
16. červenec176680,47° N ze ŠpicberkůVasilij Čičagov (Rusko)na lodích Čičagov, Panov a Babajev
27. červenec177380,80° N ze ŠpicberkůConstantine Phipps (Británie)na lodích Racehorce a Carcass
180681,50° N ze ŠpicberkůWilliam Scoresby (Británie)loď Resolution
25. červenec182782,75° N ze ŠpicberkůWilliam Scoresby (Británie)na saních z lodi Hecla
12. květen187683,37° N z ostrova EllesmereAlbert Markham (Británie)na saních
188283,40° N z ostrova EllesmereJames Lockwood (Spojené státy)psí spřežení
8. duben189586,22° NFridtjof Nansen a Hjalmar Johansen (Norsko)psí spřežení, z lodi Fram
24. duben190086,57° N od Země Františka JosefaUmberto Cagni (Itálie)psí spřežení (nepotvrzeno)
21. duben190890,00° N (zpochybněno)Frederick Cook (Spojené státy)na saních (pouze domnělá pozice)
31. březen190987,75° N z ostrova EllesmereRobert Edwin Peary (Spojené státy)psí spřežení
88,00° NRobert Edwin Peary a 5 členů výpravyoficiálně přiznané prvenství i přes spornou polohu
6. duben190990,00° N (zpochybněno)Robert Edwin Pearyna saních
21. duben192587,83° N ze ŠpicberkůRoald Amundsen (Norsko) a Lincoln Ellsworth (Spojené státy)2 letadla, ztroskotání při přistání
9. květen192690,00° N (zpochybněno) ze ŠpicberkůRichard Byrd (Spojené státy) s posádkouletecky
12. květen192690,00° NRoald Amundsen (Norsko), Lincoln Ellsworth (Spojené státy)vzducholoď Norge, přelet Svalbard-Aljaška
21. květen193789,43° N od Země Františka JosefaIvan Papanin (Sovětský svaz)letecky, přistání, založení první arktické stanice
23. duben194890,00° NAlexandr Kuzněcov (Sovětský svaz) a 23 dalšíchletecky, přistání, pěšky k pólu
9. květen194990,00° NVitalij Volovič (Sovětský svaz)letecky, seskok padákem
3. květen195290,00° NJoseph O. Fletcher a William P. Benedict, piloti USAFletecky Douglas C-47 Skytrain, přistání
19. duben196890,00° NRalph Plaisted (Spojené státy) a 3 dalšísněžné skútry, návrat letecky
6. duben196990,00° NWally Herbert (Británie) a 3 dalšípsí spřežení při přejezdu na trase Aljaška–Svalbard
1. květen197890,00° NNoami Uemura (Japonsko)sólové dobytí pólu
10. květen199390,00° NMiroslav Jakeš (Česko) s expedicí Malachov-Weber North Pole Lightprvní Čech na pólu
25. duben199690,00° NMiroslav Jakeš, Oldřich Bubák, Vilém Rudolfprvní česká polární expedice


Expedice cestovatele Williama Zieglera při dobývání severního pólu v letech 1903–1905.
Expedice cestovatele Williama Zieglera při dobývání severního pólu v letech 1903–1905.

Plavidla na severním pólu

Přepis názvu lodě a jména kapitána podle anglického zápisu.

Poř. Loď[13]KapitánDatumRokStátPalivoPoznámka
(pořadí návštěvy) (pořadí návštěvy) (pořadí návštěvy) 
-USS Nautilus (ponorka)3. srpen1958Spojené státyuran
1Arktika (1)Jurij Kučijev (1)17. srpen1977  Sovětský svaz (1)uran
2Sibir (1)Zigfrid Vibach (1)25. květen1987Sovětský svaz (2)uran
3Rossija (3)Anatolij Lamehov (1)8. srpen1990Sovětský svaz (3)uranA
4Sovětskij Sojuz (1)Anatolij Gorškovskij (1)4. srpen1991Sovětský svaz (4)uranA, B
5Oden (1)Anders Backman (1)7. září1991Švédsko (1)nafta
6Polarstern (1)Ernst-Peter Greve (1)7. září1991Německo (1)nafta
7Sovětskij Sojuz(2)Anatolij Gorškovskij (2)13. červenec 1992Rusko (5)uranA
8Sovětskij Sojuz(3)Anatolij Gorškovskij (3)23. srpen1992Rusko (6)uranA
9Jamal (1)Andrej Smirnov (1)21. červenec1993Rusko (7)uranA
10Jamal (2)Andrej Smirnov (2)8. srpen1993Rusko (8)uranA
11Jamal (3)Andrej Smirnov (3)30. srpen1993Rusko (9)uranA
12Jamal (4)Andrej Smirnov (4)21. červenec1994Rusko (10)uranA
13Kapitan Dranicyn (1)Viktor Terechov (1)21. červenec1994Rusko (11)naftaA
14Jamal (5)Andrej Smirnov (5)5. srpen1994Rusko (12)uranA
15Jamal (6)Andrej Smirnov (6)21. srpen1994Rusko (13)uranA
16Louis S. St Laurent (1)Philip Grandy (1)22. srpen1994Kanada (1)naftaB
17Polar Sea (1)Lawson Brigham (1)22. srpen1994Spojené státy (1)naftaB
18Jamal (7)Andrej Smirnov (7)12. červenec1995Rusko (14)uranA
19Jamal (8)Andrej Smirnov (8)28. červenec1995Rusko (15)uranA
20Jamal (9)Andrej Smirnov (9)12. červenec1996Rusko (16)uranA
21Jamal (10)Andrej Smirnov (10)27. červenec1996Rusko (17)uranA, B
22Jamal (11)Andrej Smirnov (11)14. srpen1996Rusko (18)uranA, B
23Oden (2)Anders Backman (2)10. září1996Švédsko (2)nafta
24Sovětskij Sojuz(4)Stanislav Shmidt (1)12. červenec1997Rusko (19)uranA
25Sovětskij Sojuz(5)Stanislav Shmidt (2)25. červenec1997Rusko (20)uranA
26Sovětskij Sojuz(6)Jevgenij Bannikov (1)10. červenec1998Rusko (21)uranA
27Sovětskij Sojuz(7)Jevgenij Bannikov (2)23. červenec1998Rusko (22)uranA
28Jamal (12)Stanislav Rumancev (1)25. červenec1999Rusko (23)uranA
29Jamal (13)Alexandr Lembrik (1)29. červenec2000Rusko (24)uranA
30Jamal (14)Alexandr Lembrik (2)11. srpen2000Rusko (25)uranA
31Jamal (15)Alexandr Lembrik (3)12. červenec2001Rusko (26)uranA
32Jamal (16)Alexandr Lembrik (4)24. červenec2001Rusko (27)uranA
33Oden (3)Mats Johansen (1)31. červenec2001Švédsko (3)nafta
34Jamal (17)Alexandr Lembrik (5)5. srpen2001Rusko (28)uranA
35Jamal (18)Alexandr Lembrik (6)23. srpen2001Rusko (29)uranA
36Healy (1)David Vizneski (1)6. září2001Spojené státy (2)nafta
37Polarstern (2)Jurgen Keil (1)6. září2001Německo (2)nafta
38Jamal (19)Alexandr Lembrik (7)11. červenec2002Rusko (30)uranA
39Jamal (20)Alexandr Lembrik (8)27. červenec2002Rusko (31)uranA
40Jamal (21)Alexandr Lembrik (9)12. srpen2002Rusko (32)uranA
41Jamal (22)Alexandr Lembrik (10)25. srpen2002Rusko (33)uranA
42Jamal (23)Stanislav Rumancev (2)25. červenec2003Rusko (34)uranA
43Jamal (24)Stanislav Rumancev (3)10. srpen2003Rusko (35)uranA
44Jamal (25)Stanislav Rumancev (4)24. srpen2003Rusko (36)uranA
45Jamal (26)Alexandr Lembrik (11)8. červenec2004Rusko (37)uranA
46Jamal (27)Alexandr Lembrik (12)21. červenec2004Rusko (38)uranA
47Jamal (28)Alexandr Lembrik (13)7. srpen2004Rusko (39)uranA
48Jamal (29)Alexandr Lembrik (14)28. srpen2004Rusko (40)uranA
49Sovětskij Sojuz (8)Stanislav Shmidth (3)7. září2004Rusko (41)uran
50Oden (4)Tomas Årnellon (1)7. září2004Švédsko (4)nafta
51Vidar Viking (1)Jörgen Haave (1)7. září2004Norsko (1)nafta
52Jamal (30)Alexandr Lembrik (15)11. září2004Rusko (42)uranA
53Jamal (31)Stanislav Rumancev (5)7. červenec2005Rusko (43)uranA
54Jamal (32)Stanislav Rumancev (6)20. červenec2005Rusko (40)uranA
55Jamal (33)Stanislav Rumancev (7)7. srpen2005Rusko (45)uranA
56Jamal (34)Stanislav Rumancev (8)19. srpen2005Rusko (46)uranA
57Akademik Fjodorov (1)Michail Kalošin (1)29. srpen2005Rusko (47)naftaC
58Arktika (2)Dmitrij Lobusov (1)1. září2005Rusko (48)uran
59Jamal (35)Stanislav Rumancev (9)1. září2005Rusko (49)uranA
60Healy (2)Daniel Oliver (1)12. září2005Spojené státy (3)naftaB
61Oden (5)Tomas Årnellon (2)12. září2005Švédsko (5)naftaB
62Jamal(36)Alexandr Lembrik (16)8. července2006Rusko (50)uranA
63Jamal (37)Alexandr Lembrik (17)19. července2006Rusko (51)uranA
64Jamal (38)Alexandr Lembrik (18)7. srpen2006Rusko (52)uranA
65Jamal (39)Alexandr Lembrik (19)18. srpen2006Rusko (53)uranA
66Jamal (40)Stanislav Rumancev (10)2. červenec2007Rusko (54)uranA
67Jamal (41)Stanislav Rumancev (11)14. červenec2007Rusko (55)uranA
68Jamal (42)Stanislav Rumancev (12)27. červenec2007Rusko (56)uranA
69Rossija (2)Alexandr Spirin (1)1. srpen2007Rusko (57)uran
70Akademik Fjodorov (2)Michail Kalošin (2)1. srpen2007Rusko (58)naftaC
71Jamal (43)Stanislav Rumancev (13)11. srpen2007Rusko (59)uranA
72Jamal (44)Stanislav Rumancev (14)23. srpen2007Rusko (60)uranA
7350 let Pobědy (1)Valentin Davydjanc (1)29. června2008Rusko (61)uranA
7450 let Pobědy (2)Valentin Davydjanc (2)12. červenec2008Rusko (62)uranA
7550 let Pobědy (3)Valentin Davydjanc (3)25. červenec2008Rusko (63)uranA
76Jamal (45)Alexandr Lembrik (20)28. červenec2008Rusko (64)uranA
77Jamal (46)Alexandr Lembrik (21)8. srpen2008Rusko (65)uranA
7850 let Pobědy (4)Dmitrij Lobusov (2)15. červenec2009Rusko (66)uranA

Vysvětlivky k poznámkám:

(x): číslice udává počet dosažení pólu
 A: vědecká expedice s pasažéry
 B: vědecká expedice na cestě z Atlantského oceánu do Tichého oceánu nebo zpět přes Severní pól
 C: není ledoborec, pouze zesílená odolnost proti ledu a krám

Mytologie

V některých západních kulturách se k zeměpisnému severnímu pólu vztahuje bydliště Santa Clause. Kanadská pošta má přiděleno PSČ H0H 0H0 pro severní pól (podle tradičního santovského "Ho-ho-ho !").[14]

Mytologie odráží prastarou esoterickou mytologii Hyperborea, že severní pól je nadpozemský příbytek Boží a nadlidských bytosti (viz Joscelyn Godwin, Arktos: Polární mýtus). Postava Santa Clause funguje tedy jako esoterický archetyp duchovní čistoty a transcendence.[15] Jak zdokumentoval Henry Corbin, severní pól hraje klíčovou roli v kulturním světonázoru esoterického Súfismu a íránského mysticismu.

Reference

  1. Beyond "Polar Express": Fast Facts on the Real North Pole, National Geographic News
  2. "Arctic ice thickness drops by up to 19 per cent", Daily Telegraph, 28 October 2008
  3. Arctic sea ice "faces rapid melt", BBC news story, December 2006
  4. https://archive.nytimes.com/tierneylab.blogs.nytimes.com/2009/09/07/who-was-first-at-the-north-pole/
  5. Lidovky.cz [online]. 2.8.2007 [cit. 8.2.2019]. Dostupné online. 
  6. Osel.cz [online]. 2.8.2007 [cit. 8.2.2019]. Dostupné online. 
  7. "Science question of the week" Archivováno 26. 5. 2010 na Wayback Machine., Goddard Space Center
  8. https://www.heavens-above.com/sun.aspx?lat=90&lng=0&loc=Unspecified&alt=0&tz=UCT
  9. https://www.heavens-above.com/sun.aspx?lat=90&lng=0&loc=Unspecified&alt=0&tz=UCT
  10. United Nations Convention on the Law of the Sea (Annex 2, Article 4) [online]. [cit. 2007-07-26]. Dostupné online. 
  11. a b c d www.un.org [online]. [cit. 2007-06-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-06-13. 
  12. The Battle for the Next Energy Frontier: The Russian Polar Expedition and the Future of Arctic Hydrocarbons Archivováno 22. 1. 2009 na Wayback Machine., by Shamil Midkhatovich Yenikeyeff and Timothy Fenton Krysiek, Oxford Institute for Energy Studies, August 2007
  13. R. K. Headland, SPRI, University of Cambridge, Lensfield Road, Cambridge, United Kingdom, 15. července 2009
  14. "Canada Post Launches 24th Annual Santa Letter-writing Program" Archivováno 11. 4. 2008 na Wayback Machine., Canada Post press release, November 15, 2006
  15. Spiritismus Severního pólu

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

PolarMotion.png
Autor: Shlomi.israel, Licence: CC0
This is a graph of the polar motion as function of time. z-axis is time stated in day units. x&y-axis are stated in arcsec (0.1 arcsec result in ~3 meters on the pole). It is based on data supplied by IERS. The graph was created with Matlab's plot3 function.
North Pole Sea Ice 1990-1999.ogv
North Pole Sea Ice 1990-1999, see [1]
Nordpole.png
Map of the North Pole. The Geografic North Pole (1), The magnetic North Pole (2), The geo magnetic North pole (3) the place longest away from land (84°03' north, 174° 51' west) (4).
Poolijs 1990.jpg
Arctic sea ice extent on January 1, 1990.
82northe.jpg
82 N. Latitude, panorama shot during the unsuccessful Ziegler polar expedition of 1903-1905.
IBCAO betamap.jpg
Bathymetric map of the Arctic Ocean
Arctic circle.svg
Map of the Arctic with the Arctic Circle in blue.