Severní Porýní-Vestfálsko

Země Severní Porýní-Vestfálsko Land Nordrhein-Westfalen
znak vlajka
Geografie
Hlavní město	Düsseldorf
Souřadnice	51°28′ s. š., 7°33′ v. d.
Rozloha	34 110,26 km²
Časové pásmo	+1
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	18 077 762 (30,06,2022)[1]
Hustota zalidnění	Šablona {{Zastaralý parametr infoboxu}} prohlašuje parametr "hustota" (nyní s hodnotou "530") šablony "Infobox - region" za zastaralý!530 obyv./km²
Jazyk	němčina, regionálně dolnoněmčina[2]
Národnostní složení	Němci (cca 90 %), Turci (3 %) a další
Náboženství	Římskokatolická církev (cca 40 %), Evangelická církev (30 %), islám (3 %) a další
Správa regionu
Stát	Německo Německo
Nadřazený celek	Německo
Druh celku	spolková země
Podřízené celky	5 vládních obvodů s 30 zemskými okresy, 1 městským regionem a 22 městskými okresy
Vznik	23. srpna 1946
Předseda vlády	Hendrik Wüst (CDU)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2	DE-NW
Oficiální web	land.nrw
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Severní Porýní-Vestfálsko (německy Nordrhein-Westfalen, zkratka NRW) je nejzápadnější, nejlidnatější (žije zde pětina obyvatel Německa) a čtvrtá největší spolková země Německa, jejíž metropolí je město Düsseldorf. Je zde také město Bonn, bývalé sídlo vlády a druhé sídlo vlády bývalé Německé spolkové republiky (Západního Německa) a také město Cáchy, které bývalo hlavním sídlem franského krále Karla Velikého a od roku 936 do 16. století místem korunovace německých králů.

Geografie

Tato spolková země sousedí na severu a východě s Dolním Saskem, s Hesenskem na jihovýchodě a s Porýním-Falcí na jihu. Na západě hraničí s Belgií a Nizozemím. Leží na západě země na řekách Rýn, Rúr a Ems.

Severní Porýní-Vestfálsko je průmyslovou základnou Německa. Území zahrnuje oblast Porúří, které bylo dlouhodobě nejdůležitější průmyslovou oblastí celého Německa. Dodnes zde sídlí firmy jako ThyssenKrupp, Bayer, E.ON, RWE atd.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu a složení obyvatelstva

Spolková země Severní Porýní-Vestfálsko měla k 30. červnu 2017 celkem 17 894 182 obyvatel,^[1] což z ní při hustotě osídlení 525 obyvatel na km² činí nejlidnatější německou spolkovou zemi. Rozložení populace je poměrně nerovnoměrné. Poměrně řídce je osídlena oblast severozápadního Vestfálska u měst Münster a Tecklenburg a hornaté oblasti na jihu. Naopak metropolitní oblast Porýní a Porúří s přibližně 10 miliony obyvatel patří k nejhustěji osídleným a nejlidnatějším oblastem celé Evropy.

Populace spolkové země postupně stárne. Zatímco roku 1950 činil podíl osob starších 65 let 8,8 %, v roce 2006 to bylo přibližně 19,7 %. Podíl osob mladších 15 let byl roku 1950 přibližně 22,6 %, v roce 2006 již jen 14,7 %. Klesá i průměrný počet obyvatel v jedné domácnosti.^[3] V roce 1950 žily v průměrné domácnosti více než 3 osoby. V roce 2006 bylo v zemi přibližně 8,5 milionu domácností a v jedné domácnosti žilo průměrně 2,12 osob.^[4]

V roce 2014 činil podíl migrantů 23,6 % (evidovaných cizinců s jinou než německou státní příslušností nebo osob narozených mimo Německo a přistěhovalců od roku 1950 a rovněž jejich děti).^[5] K 31. prosinci 2006 činil podíl cizinců (evidovaných obyvatel bez německé státní příslušnosti) z celkového počtu obyvatelstva 10,6 %.^[6]

Aglomerace a největší města

Severní Porýní-Vestfálsko se vyznačuje výskytem několika městských aglomerací s velkou hustotou obyvatelstva.

Největší města mají následující počty obyvatel (vždy k 31. prosinci 2015): Kolín nad Rýnem 1 060 582, Düsseldorf 612 178, Dortmund 586 181, Essen 582 624, Duisburg 491 231 a Bochum 364 742.^[8] Kolín nad Rýnem je čtvrté největší město Německa po Berlíně, Hamburku a Mnichově.

Historie

V 19. století bylo hnacím motorem hornictví a následně hutnictví kovů. Dnes odtud pochází výrobky moderního průmyslu.

Jako spolková země vzniklo Severní Porýní-Vestfálsko dne 23. srpna 1946, v rámci Britské okupační zóny Německa, sloučením dosavadních pruských provincií Vestfálska a Severního Porýní. V dnešním rozsahu pak existuje od 21. ledna 1947, kdy byl k němu připojen dosavadní Svobodný stát Lippe.

V roce 1949 se Severní Porýní-Vestfálsko se stalo součástí Německé spolkové republiky. Největšími výzvami v poválečném období byla rekonstrukce válkou zničené země a nastolení demokratického státu.

V průběhu let 1966 až 1976 zde proběhla reforma obecních území, která snížila počet měst, obcí a okresů. Počet vládních obvodů byl snížen z 6 na 5 obvodů. Bývalý správní obvod Cáchy byl sloučen se správním obvodem Kolín nad Rýnem.

Město Bonn bylo v letech 1949 až 1990 hlavním městem Německé spolkové republiky a do roku 1999 jediným sídlem vlády. Od tohoto data byly vládní funkce rozděleny mezi města Berlín a Bonn, čímž se Bonn stal druhým sídlem vlády a dnes je sídlem mnoha federálních úřadů.

V současnosti^[kdy?] usiluje spolková země Severní Porýní-Vestfálsko o větší propojení se státy Beneluxu, se kterými ji spojují hospodářské zájmy, spojené hlavně s vývozem a dovozem zboží, i kulturní tradice.

Zemská politika

Jako všechny spolkové země má Severní Porýní-Vestfálsko svůj zemský parlament (Landtag) a zemskou vládu (Landesregierung). Dne 15. května 2022 se konaly volby do zemského sněmu, které vyhrála Křesťanskodemokratická unie (CDU) se ziskem 35,7 % hlasů. Na druhém místě se umístila SPD se ziskem 26,7 % hlasů, na třetím místě pak Svaz 90/Zelení, kteří si výrazně polepšili oproti zemským volbám v roce 2017. Koalici uzavřeli CDU a Zelení, post předsedy zemské vlády obhájil Hendrik Wüst (CDU). V novém zemském parlamentu mají politické strany následující počty mandátů: CDU 76, SPD 56, Svaz 90/Zelení 39, FDP 12, AfD 12 (celkový počet křesel je 195).^[9]

Portréty hlavních kandidátů politických stran, které získaly mandáty v zemském sněmu ve volbách 2017:

	© Raimond Spekking / CC BY-SA 4.0 (via Wikimedia Commons)
Hannelore Kraftová	Armin Laschet	Sylvia Löhrmannová	Christian Lindner	Marcus Pretzell
SPD	CDU	Grüne	FDP	AfD

Administrativní členění

Vládní obvody

Spolková země Severní Porýní-Vestfálsko se člení na pět vládních obvodů (Regierungsbezirke).

Okresy

Photo by CEphoto, Uwe Aranas or alternatively © CEphoto, Uwe Aranas, CC BY-SA 3.0

Těchto pět vládních obvodů se dále člení na 30 okresů (Kreise) a jeden městský region. Do okresů a městského regionu patří 374 okresních obcí a měst. Kromě toho je v Severním Porýní-Vestfálsku 22 městských okresů (Kreisfreie Städte) neboli statutárních měst, které jsou administrativně na úrovni okresu. Na rozdíl od jiných spolkových zemí v Německu se v Severním Porýní-Vestfálsku nazývají okresy pouze Kreise a nikoliv zemské okresy (Landkreise). Celkově je země rozdělena na 396 obcí a je zde 29 velkých měst.

Městský region

Städteregion Aachen je v Německu ojedinělým sdružením okresů. Jde o spojení okresu Aachen-Land a města bez okresu Aachen. Toto sdružení dvou okresů bylo vytvořeno 21. října 2009.

Příroda

Příroda v Severním Porýní-Vestfálsku má typický středoevropský přírodní charakter. Jsou zde nejrozšířenější druhy, které se přizpůsobily vymýcené kulturní krajině nebo zalesněným horským pásmům.

Nachází se zde 14 přírodních parků. Největší z těchto parků je Teutoburský les v Ostwestfalen-Lippe.

Hospodářství a průmysl

V 50. a 60. letech bylo Severní Porýní-Vestfálsko přezdívané jako země uhlí a oceli. Hornická a průmyslová oblast na Rýně a Porůří byla jedním z nejvýznamnějších průmyslových regionů v Evropě.

Opakující se ocelářském a uhelné krize mají v současnosti negativní dopad na region.

S hrubým domácím produktem ve výši 711,419 miliardy EUR v roce 2019 bylo Severní Porýní-Vestfálsko ekonomicky nejsilnějším německým státem a jedním z nejdůležitějších ekonomických center na světě. Míra nezaměstnanosti je 7,1 % (květen 2023).

Turistika

Největší turistickou atrakcí ve spolkové zemi je kolínská Katedrála svatého Petra s návštěvností kolem šesti miliónů návštěvníků ročně. Dále je zde katedrála Panny Marie v Cáchách (od roku 1978 na seznamu světového dědictví UNESCO), rokokové zámky Augustusburg a Falkenlust ve městě Brühl (od roku 1984 na seznamu světového dědictví UNESCO) a uhelný důl Zollverein, který je dnes architektonickou a průmyslovou památkou. Spolu se sousedící koksovnou Zollverein jsou šachty součástí světového dědictví UNESCO od roku 2001.

Ve vestfálsko-lipské části země je stále velmi běžná hrázděná výstavba. V současnosti jsou nejstarší datované hrázděné domy v hanzovním městě Warburg v jihovýchodním Vestfálsku.

Gastronomie

Gastronomie je ve spolkové zemi rozdělena na rýnskou a vestfálsko-lipskou část. Vestfálská kuchyně je především vydatná. Příkladem je tradiční syrová Vestfálská šunka, která se získává z plemene prasat Bentheimer Landschwein. Šunka se několik dní udí na bukového dřevě a potom zraje ještě několik měsíců. Celková doby výroby se pohybuje od šesti do 18 měsíců.

Dalším příkladem vestfálské kuchyně je Pumpernickel trvalý celozrnný chléb vyrobený z žitné moučky.

Naopak typickým příkladem rýnské kuchyně je rýnský Sauerbaten. Je to pečeně z koňského nebo hovězího masa několik dní marinovaného v octě.

Na jihozápadě spolkové republiky je vinařská oblast Střední Porýní s celkovou plochou 465 ha (2020).

Jinak je Severní-Porýní Vestfálsko „zemí piva”. Kromě plzeňského druhu piva zde existují dva druhy svrchně kvašených piv Altbier a Kölsch.

Slavní rodáci

• Ludwig van Beethoven - německý hudební skladatel a klavírista (Bonn)
• Peter Paul Rubens - vlámský malíř (Siege)
• Michael Schumacher - německý automobilový závodník ve formuli 1 (Hürth)

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Severní Porýní-Vestfálsko na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Severní Porýní-Vestfálsko ve Wikislovníku
• Severní Porýní-Vestfálsko na OpenStreetMap
• Oficiální stránky