Severní vápencové Alpy

Severní vápencové Alpy Nördliche Kalkalpen
Pohled z Grosser Schobersteinu na Schafberg, Drachenwand, Mondsee a Attersee.
Nejvyšší bod	3036 m n. m. (Parseierspitze)
Nadřazená jednotka	Východní Alpy
Sousední jednotky	Centrální krystalické Alpy
Světadíl	Evropa
Stát	Německo Německo Rakousko Rakousko
Povodí	Rýn, Dunaj
Souřadnice	47°20′31″ s. š., 14°13′18″ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Severní vápencové Alpy (německy Nördliche Kalkalpen) jsou jedna ze tří geomorfologických subprovincií Východních Alp. Na západě jsou ohraničeny tokem Rýnu a Bodamským jezerem, na severovýchodě pak Dunajem u Vídně.

Geologická stavba

Severní vápencové Alpy jsou tvořeny rozsáhlými horninovými příkrovy, které byly tlakem způsobeným podsunováním jadranské kry sunuty 100 až 120 km směrem k severu. Zbytky zarovnaného povrchu vyskytující se zde v různých nadmořských výškách svědčí o tom, že do miocénu nevznikla podélná údolí charakteristická pro dnešní říční síť. Od konce pliocénu došlo k výzdvihu o nejméně 1000 m a k vytvoření podélných údolí (např. Inn, Salzach, Enns). Charakteristický je zde značný rozvoj krasových tvarů. Rozsáhlé krasové náhorní plošiny působí dojmem kamenitých pouští – např. Totes Gebirge, Hochkönig, Steinernes Meer. Četné jsou zde ponorné toky a krasové prameny – např. z krasových vyvěraček v pohořích Schneeberg, Rax a Hochschwab získává pitnou vodu město Vídeň. V pohoří Tennengebirge jsou největší ledové jeskyně na světě – Eisriesenwelt (42 km chodeb).^[1]

Geomorfologické členění

Severní vápencové Alpy se člení na 24 základních oblastí:

Členění Východních Alp:

     Severní vápencové Alpy (čísla geomorfologických oblastí viz tabulka)

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Severní vápencové Alpy na Wikimedia Commons