Severočínský horský systém
| Severočínské hory | |
 Velká čínská zeď v horách severní Číny měla chránit čínské císařství před nájezdy Mongolů. | |
| Nejvyšší bod | 3058 m n. m. (Wutaishan) |
|---|---|
| Nadřazená jednotka | Severní Čína |
| Sousední jednotky | Qilian Shan, Gobi, Velký Chingan, Velká čínská nížina, Qin Ling |
| Podřazené jednotky | Huangtu Gaoyuan, Lüliang Shan, Taihang Shan, Daqing Shan, Helan Shan, Lang Shan, Yin Shan, Damaqun Shan, Qilaotu Shan, Song Ling |
| Světadíl | Asie |
| Stát |  Čína |
| Povodí | Žlutá řeka |
| Souřadnice | 38°30′ s. š., 112° v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Severočínský horský systém nebo též Centrální orogén Severočínského kratónu je pásmo starých pohoří na pomezí Vnitřního Mongolska a severočínských provincií, které odděluje západní a východní blok severočínského kratónu. Vzniklo pravděpodobně srážkou těchto bloků ve starohorách.
Severočínská horská pásma mají převážně severovýchodně-jihozápadní nebo východo-západní směr. Navazují na Velký Chingan v Mandžusku, ze severu lemují čínské hlavní město Peking a pokračují ke Sprašové plošině (Huangtu Gaoyuan) na jih od Velkého ohybu Žluté řeky. Na jihu na ně navazuje pohoří Čchin-ling, na západě Čchi-lien-šan. Významným severojižním pásmem, které na západě ohraničuje Severočínskou nížinu, je Tchaj-chang; za ním dále na západ se pak souběžně táhne pohoří Lü-liang. Vrcholy běžně překračují 2000 m n. m. ale jen zřídka se blíží nebo dokonce překračují 3000 m.
Podnebí je drsné, kontinentální, s horkými léty a mrazivými zimami. Severní svahy jsou suché, obrácené k mongolským stepím a pouštím. Celá oblast leží v povodí Žluté řeky (Huang He), jen některé části jsou bez odtoku do moře.
Severočínské hory po tisíciletí tvořily přirozenou hradbu mezi čínskou civilizací a územím „barbarů ze severu“; ochranu před nájezdy severních kmenů měla ještě posílit stavba Velké čínské zdi, jejíž zbytky se v horách dochovaly dodnes.
