Severoatlantická oscilace

Severoatlantická oscilace (NAO, North Atlantic oscillation) je komplexní klimatický jev v severní části Atlantského oceánu (speciálně spojený se změnami klimatu mezi Islandem a Azorami). Je převážně charakterizována cyklickými změnami tlaku vzduchu a změnami v drahách bouří v Severním Atlantiku. Ve změnách byla identifikována perioda 18,6 let.[1] NAO ve vztahu k Arktické oscilaci, které určují slapové jevy.[2] Lze vypozorovat i změny s periodou zhruba 60 let, která může souviset se Sluncem.[3] Také změna výstřenosti pohybu Jupitera s periodou zhruba 60 let může pomocí prachu a meteoritů modulovat s danou periodou klima na Zemi.[4]

NAO byla objevena v roce 1920 Gilbertem Walkerem. Podobně jako jev El Niño v Pacifiku je NAO jedním z nejdůležitějších řídících prvků klimatických změn v severním Atlantiku, Evropě, Středozemním moři a severních částech střední Asie. Zejména v listopadu a dubnu vysvětluje hodně ze změn atmosférických poruch v Severním Atlantiku a následkem toho změn rychlostí a směrů větru, teploty a distribuce vlhkosti (v regionu) a intensitu, počet a dráhu bouří. Rozhoduje o tom, zda zimní bouře procházejí přes severní Evropu nebo jižněji přes Středozemní moře. Některé projevy ale ještě nejsou zcela vysvětleny, například proč jsou fáze změn NAO obráceny od počátku 80. let s následnými dalekosáhlými změnami v počasí Severního Atlantiku a Evropy, což lze těžko oddělit od antropogenních efektů.

Reference

  1. ↑ YNDESTAD, Harald. The influence of the lunar nodal cycle on Arctic climate. S. 401–420. ICES Journal of Marine Science [online]. 2006-01-01. Roč. 63, čís. 3, s. 401–420. Dostupné online. DOI 10.1016/j.icesjms.2005.07.015. (anglicky) 
  2. ↑ BEST, Clive. Evidence of a tidal effect on the Polar Jet Stream. clivebest.com [online]. 2016-08-08 [cit. 2022-01-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ VERETENENKO, S. V.; OGURTSOV, M. G. 60-Year Cycle in the Earth’s Climate and Dynamics of Correlation Links between Solar Activity and Circulation of the Lower Atmosphere. S. 973–981. Geomagnetism and Aeronomy [online]. 2018-12. Roč. 58, čís. 7, s. 973–981. Dostupné online. DOI 10.1134/S0016793218070241. (anglicky) 
  4. ↑ SCAFETTA, Nicola; MILANI, Franco; BIANCHINI, Antonio. A 60‐Year Cycle in the Meteorite Fall Frequency Suggests a Possible Interplanetary Dust Forcing of the Earth's Climate Driven by Planetary Oscillations. Geophysical Research Letters [online]. 2020-09-28 [cit. 2021-09-05]. Roč. 47, čís. 18. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-09-01. DOI 10.1029/2020GL089954. (anglicky) 

Externí odkazy