Severoatlantická smlouva
Jako Severoatlantická smlouva nebo též Severoatlantická dohoda, Severoatlantický pakt, Atlantický pakt[1],[2] Severoatlantická aliance, Atlantická aliance[3] či Washingtonská smlouva[4] se označuje mezinárodní smlouva, jejímž podpisem vznikla Severoatlantická aliance (NATO). 4. dubna 1949 ji ve Washingtonu podepsalo 12 států, které se tak staly zakládajícími státy NATO:
Později se přidaly následující státy:
Řecko (1952)
Turecko (1952)
Západní Německo (1955)
Španělsko (1982)
Česko (1999)
Maďarsko (1999)
Polsko (1999)
Bulharsko (2004)
Estonsko (2004)
Litva (2004)
Lotyšsko (2004)
Rumunsko (2004)
Slovensko (2004)
Slovinsko (2004)
Albánie (2009)
Chorvatsko (2009)
Černá Hora (2017)
Severní Makedonie (2020)
Severoatlantickou smlouvu tak podepsalo 30 států.
Smlouva obsahuje 14 článků.
V České republice je vyhlášena Sdělením č. 66/1999 Sb. Ministerstva zahraničních věcí o přístupu České republiky k Severoatlantické smlouvě.[5]
Článek 1
| „ | Smluvní strany se zavazují, jak je uvedeno v Chartě OSN, urovnávat veškeré mezinárodní spory, v nichž mohou být účastny, mírovými prostředky tak, aby nebyl ohrožen mezinárodní mír, bezpečnost a spravedlnost, a zdržet se ve svých mezinárodních vztazích hrozby silou nebo použití síly jakýmkoli způsobem neslučitelným s cíli OSN. | “ |
| — [4] | ||
Článek 5
| „ | Smluvní strany se dohodly, že ozbrojený útok proti jedné nebo více z nich v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok proti všem, a proto odsouhlasily, že dojde-li k takovému ozbrojenému útoku, každá z nich uplatní právo na individuální nebo kolektivní obranu, uznané článkem 51 Charty Spojených národů, pomůže smluvní straně nebo stranám takto napadeným tím, že neprodleně podnikne sama a v souladu s ostatními stranami takovou akci, jakou bude považovat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly, s cílem obnovit a udržet bezpečnost severoatlantické oblasti. Každý takový útok a všechna opatření učiněná v jeho důsledku budou neprodleně oznámena Radě bezpečnosti. Tato opatření budou ukončena, jakmile Rada bezpečnosti přijme opatření nutná pro obnovení a zachování mezinárodního míru a bezpečnosti. | “ |
| — [6] | ||
Tento článek byl poprvé použit po teroristických útocích 11. září 2001.
Odkazy
Reference
- ↑ https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=atlantický
- ↑ https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=pakt
- ↑ https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=severoatlantický
- ↑ a b Washingtonská smlouva: Plné znění zakládajícího dokumentu NATO. natoaktual.cz [online]. Jagello 2000 [cit. 2022-11-25]. Dostupné online.
- ↑ Sdělení č. 66/1999 Sb.. www.zakonyprolidi.cz [online]. [cit. 2023-01-27]. Dostupné online.
- ↑ NATO - Severoatlantická smlouva. www.military.cz [online]. [cit. 2018-07-18]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Severoatlantická smlouva na Wikimedia Commons 
Dílo Severoatlantická smlouva ve Wikizdrojích- Webové stránky NATO
Média použitá na této stránce
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0..svg)
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
.svg)
The Flag of Iceland.
- Horizontal aspect ratio: 7:1:2:1:14;
- Vertical aspect ratio: 7:1:2:1:7.
.svg)
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
.svg)
.svg)
Bundesdienstflagge (Flag of the federal authorities of Germany). Under German law, federal states, municipalities, institutions or private persons are not allowed to use this flag.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
.svg)
Autor: Arz, Licence: CC BY-SA 3.0
An animated map of the expansion of the intergovernmental military alliance NATO from its founding to 2023.