Severozápadní indiánská válka

Severozápadní indiánská válka
Smlouva z Greenville
Smlouva z Greenville

Trvání1785–1795
MístoSeverní Amerika
Příčinyspor o Severozápadní teritorium
Výsledekvítězství USA
Změny územíPotvrzení zisku části Severozápadního teritoria pro USA
Strany
Indiáni (Západní konfederace)
Velká Británie Velká Británie
USA Spojené státy americké
Velitelé
Malá želva
Modrý kabát
Buckongahelas
USA Josiah Harmar
USA Arthur St. Clair
USA Anthony Wayne
Ztráty
okolo 1000 mrtvých a zraněných

neznámé množství civilních ztrát

1221 mrtvých, asi 460 zraněných

velké množství civilních ztrát


Některá data mohou pocházet z datové položky.

Severozápadní indiánská válka (1785–1795), nazývaná též válka o Ohio či válka Malé želvy, byla konfliktem mezi USA a konfederací mnoha indiánských etnik, jež měly určitou podporu Britů, o kontrolu Severozápadního teritoria. Jednalo se o další ze série bojů o toto území, které se táhly už stovky let – nejprve mezi indiánskými kmeny a poté rovněž za účasti Francie a Británie a jejích kolonistů. Americká armáda považuje tento konflikt za první ze série válek s indiány.[1]

Průběh války

Přibližné rozmístění některých indiánských etnik okolo roku 1792

Článek 2 Pařížské mírové smlouvy (1783), jež ukončila americkou válku za nezávislost, zmiňuje Velká jezera jako hranici mezi britskými teritorii na severu a Spojenými státy na jihu. V oblasti nazývané v USA Ohijská země (Ohio country) nebo Illinoiská země (Illinois country) sídlily mnohé indiánské kmeny: Mingové, Wyandoti (Huroni), Šavané, Delawarové, Illinoiové, Miamiové, Ottawové, Senekové, Ojibwejové, Kickapoové, Weové, Potawatomiové a další. Tyto kmeny netvořily nějaké ucelené politické či etnické jednotky, spíše byly organizovány do vesnic či komunit. Navzdory smlouvě si Britové podrželi místní pevnosti a pokračovali v politice, která podporovala domorodce vůči USA. V roce 1785 se zde utvořila Hurony vedená Západní konfederace. Ta prohlásila zdejší teritorium za indiánské území a jejím cílem bylo zabránit dalšímu pronikání amerických osadníků na toto území. Došlo k sérii šarvátek, přepadů a odvetných výprav, jimiž válka de facto začala. Do konce 80. let si tato série násilí vyžádala asi 1500 mrtvých. Nově zvolený prezident George Washington nařídil armádě, aby silou prosadila nad oblastí americkou suverenitu. Americké jednotky vyslané na západ, jež se skládaly z nevycvičených rekrutů a dobrovolníků z řad milice, utrpěly v letech 1790 až 1791 sérii porážek, z nichž především bitva na řece Wabash (zvaná obvykle St. Clairova porážka) z listopadu 1791, při níž Američané ztratili okolo 1000 mužů, představovala zdrcující potupu. Jednalo se o jedny z nejtěžších porážek, které kdy armáda USA zažila.

Po těchto neúspěších se do čela americké armády postavil hrdina z války za nezávislost generál Anthony Wayne (přezdívaný „Šílený Anthony“). Ten se funkce ujal koncem roku 1792 a zorganizoval a vycvičil řádnou bojovou sílu zvanou Legie Spojených států. Poté postupoval metodicky Severozápadním teritoriem a budoval zde opěrné body v podobě pevností (Fort Greenville, Fort Recovery). Mezitím probíhala jednání mezi Američany a různými indiánskými etniky o míru, který nakonec indiáni odmítli, neboť počítali v dalším průběhu konfliktu s rozhodnou pomocí Britů. Ti skutečně vystavěli Fort Miami a vyslali malé jednotky převážně z řad kanadských osadníků. V červnu 1794 se Indiáni za pomoci Britů pokusili dobýt Fort Recovery, ale byli odraženi. V srpnu 1794 pak došlo k rozhodujícímu střetu celé války k bitvě u Fallen Timbers (místo poblíž dnešního Toleda v Ohiu, nedaleko jihozápadního pobřeží Erijského jezera). Ač ztráty obou stran byly přibližně stejné (cca 40 mrtvých), indiánská konfederace se po bitvě rozpadla a navíc ztratila důvěru v Brity, kteří v klíčový okamžik domorodcům nepomohli. Američané poničili domorodá pole a osady a postavili Fort Wayne na místě hlavní vesnice Miamiů Kekionga jako ukázku americké suverenity v srdci indiánské země. Mnohé indiánské komunity v následujících měsících doslova hladověly a paradoxně se tak staly potravinově závislé na svých nepřátelích.[2] Celou válku ukončila smlouva z Greenville (srpen 1795), na jejíž základě indiáni postoupili Američanům za malý poplatek a každoroční dodávky zboží rozsáhlé území (jihovýchodní část Severozápadního teritoria). Jayova smlouva z června téhož roku pak rozhodla o tom, že Britové opustili své pevnůstky a posty jižně od Velkých jezer a přenechali je Američanům.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Northwest Indian War na anglické Wikipedii.

  1. Indian Wars Campaigns [online]. [cit. 2019-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. DOWD, Gregory Evans. A Spirited Resistance: The North American Indian Struggle for Unity, 1745-1815. Baltimore, London: Johns Hopkins University Press, 1992. 292 s. Dostupné online. ISBN 978-0-8018-4609-0. S. 113. (anglicky) 

Literatura

  • EDEL, Wilbur, 1997. Kekionga! The Worst Defeat in the History of the U.S. Army. Westport: Praeger Publishers. Dostupné online. ISBN 978-0-275-95821-3. (anglicky) 
  • GAFF, Alan D., 2004. Bayonets in the Wilderness. Anthony Waynes Legion in the Old Northwest.. Norman: University of Oklahoma Press. ISBN 0-8061-3585-9. (anglicky) 
  • HOGELAND, William. Autumn of the Black Snake. New York: Farrar, Straus and Giroux, 2017. ISBN 9780374107345. (anglicky) 
  • NELSON, Paul David. Anthony Wayne, Soldier of the Early Republic. Bloomington, IN: Indiana University Press, 1985. Dostupné online. ISBN 0253307511. (anglicky) 
  • ROOSEVELT, Theodore, 1896. St. Clair's Defeat, 1791. Fort Wayne: Fort Wayne Convention Bureau. Dostupné online. (anglicky) 
  • , 1977. The Old Northwest in the American Revolution. Redakce Skaggs David Curtis. Madison, Wisconsin: The State Historical Society of Wisconsin. Dostupné online. ISBN 0-87020-164-6. (anglicky) 
  • SWORD, Wiley, 1985. President Washington's Indian War: The Struggle for the Old Northwest, 1790-1795. Norman: University of Oklahoma Press. ISBN 0-8061-2488-1. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

NW Native Tribes, 1792.png
Autor: Drdpw, Licence: CC BY-SA 4.0
Map showing the general distribution of Native American tribes in the Northwest Territory at the time of the Northwest Indian War.
Treaty of Greenville.jpg

Painting of Indian Treaty of Greenville, 1795, done around the time. Note: Oil on canvas depiction of the Treaty of Greenville. The principal figures believed to be represented therein are General Anthony Wayne, the officer, front view, with epaulets on shoulders, standing near Chief Little Turtle. William Henry Harrison, a subordinate officer, standing to the right of General Wayne. Captain William Wells, the officer kneeling and acting as the interpreter and transcribing the Indian's speech. Little Turtle, the great Miami Chief, talking to General Wayne. Tarke the Crane, Wyandotte Chief, Priest and Keeper of the great Calumet, or Pipe of Peace. Woodland setting; river and mountains in the background. The Treaty of Greenville was the result of American victory over the Ohio Indian confederacy at the Battle of Fallen Timbers in northwestern Ohio in 1794. In the 1795 treaty, the American Indian confederation ceded much of Ohio and parts of Indiana, Illinois, and Michigan to the United States government.

  • Object Number: 1914.1, Image File Name: ICHi-64806, Chicago Historical Society.
  • Collection Number: SC 404, Image Number: AL00235