Seznam útvarů na Ganymedu

Seznam útvarů na Ganymedu uvádí přehled pojmenovaných útvarů na Jupiterově měsíci Ganymedu v členění podle typů:

  • řetězce kráterů
  • světlé skvrny
  • kanály
  • planiny
  • rýhy

Řetězce kráterů (Catenae)

Enki Catena.

Řetězce kráterů na Ganymedu jsou nazvány po bozích starověkého světa.

NázevŠířkaDélkaPrůměrRok pojmenováníEponym
Enki Catena38,8° S13,6° Z161,31997Ochránce civilizace a kultury v sumersko-akkadské mytologii Enki.
Khnum Catena32,9° J349,1° Z66,01997Egyptský bůh plodnosti Chnum.
Nanshe Catena15,4° S352,9° Z103,81997Bohyně pramenů a kanálů Nanše, Enkiho dcera.
Terah Catena7,1° S277,5° Z283,02000Fénický bůh Měsíce Terah.

Světlé skvrny (Faculae)

Memphis Facula.

Jejich názvy pocházejí nejčastěji z názvů měst a míst nacházejících se ve starověkém Egyptě.

NázevŠířkaDélkaPrůměrRok pojmenováníEponym
Abydos Facula33,4° S153,4° Z180,01985Egyptské město Abydos, kde byl uctíván bůh plodnosti, úrody a současně bůh zemřelých Osiris.
Akhmin Facula27,7° S189,5° Z245,01997Egyptské město Akhmin, kde byl uctíván bůh plodnosti Min.
Bigeh Facula29,0° S94,3° Z224,02000Ostrov Bigeh, kde přebýval podle egyptských mýtů bůh Nilu Hapi.
Busiris Facula15,7° S215,4° Z369,01985Město Busiris v Dolním Egyptě, kde začal být poprvé uctíván Osiris.
Buto Facula13,2° S203,5° Z245,01985Močál, kde egyptská bohyně Isis skryla Osirisovo tělo.
Coptos Facula9,9° S209,2° Z329,01985Starověké město Coptos, ze kterého vycházely karavany.
Dendera Facula0,0° S257,0° Z114,01985Město, jehož hlavní bohyní byla egyptská veselosti Hathor.
Edfu Facula25,7° S147,1° Z184,01985Egyptské město Edfu, kde byl uctíván staroegyptský bůh nebes, slunce a světla Hor.
Heliopolis Facula18,5° S147,2° Z50,01997Staroegypské město Heliopolis, hlavní středisko slunečního kultu.
Hermopolis Facula22,4° S195,3° Z260,01997Místo, kde byl uctíván egyptský prabůh hadů Unut.
Memphis Facula14,1° S131,9° Z361,01985Správní středisko starověkého Egypta v období Staré říše Memfis.
Ombos Facula4,8° S236,0° Z170,01985Egyptské město Ombos (dnes Kom Ombo), kde byl uctíván bůh úrody a plodnosti Sobek.
Punt Facula26,1° J242,2° Z228,01985Země Punt nacházející se východně od území starověkého Egyptu, Punt Facula byl na kráter Punt.
Sais Facula37,9° S14,2° Z137,01988Město Sais, které se stalo královským sídelním městem za 26. egyptské dynastie.
Siwah Facula7,0° S143,1° Z220,01985Oáza Siwa, kde byl věštbou uznán Alexandr Veliký egyptským faraonem.
Tettu Facula37,6° S161,2° Z189,01985Egyptské město Tettu, kde byla uctívána bohyně Nilu Hatmehit a Osiris.
Thebes Facula7,1° S202,4° Z360,01985Théby, za 11. dynastie a za Nové říše hlavní město Egypta.

Kanály (Fossae)

NázevŠířkaDélkaPrůměrRok pojmenováníEponym
Lakhamu Fossa11,6° J227,7° Z370,01985Božská přírodní síla nebo drak (had) Lakhamu zrozený ze spojení sumersko-akkadského boha Abzu a bohyně Tiamat.
Lakhmu Fossae50,4° S128,0° Z3 700,01985Božská přírodní síla nebo drak (had) Lakhmu zrozený ze spojení sumersko-akkadského boha Abzu a bohyně Tiamat.
Zu Fossae38,5° S150,5° Z2 900,01985Drak chaosu zabitý akkadským bohem Mardukem.

Planiny (Regiones)

Názvy byly přiděleny po význačných astronomech spojených s výzkumem Jupiteru a jeho měsíců.

NázevŠířkaDélkaPrůměrRok pojmenováníEponym
Barnard Regio10,7° J19,0° Z3 200,01979Edward Emerson Barnard (1857-1923), americký astronom.
Galileo Regio47,0° S129,6° Z5 000,01979Galileo Galilei (1564-1642), italský astronom.
Marius Regio6,8° S181,2° Z4 000,01979Simon Marius (1570-1624), německý astronom.
Nicholson Regio33,5° J4,8° Z3 900,01979Seth Barnes Nicholson (1891-1963), americký astronom.
Perrine Regio33,2° S32,5° Z3 800,01979Charles D, Perrine (1867-1951), americký astronom.

Rýhy (Sulci)

Lagash Sulcus.
NázevŠířkaDélkaPrůměrRok pojmenováníEponym
Akitu Sulcus38,9° S194,3° Z365,01997Akitu byla babylonská slavnost jara oslavující Mardukovo vítězství nad Tiamat.
Anshar Sulcus18,0° S197,9° Z1,372,01979Nebeské obydlí nazvané Anshar assyrsko-babylonských bohů Lakhmu a Lakhamu.
Apsu Sulci39,4° J234,7° Z1,950,01979Prvotní oceán Apsu ze sumersko-akkadské mytologie.
Aquarius Sulcus52,4° S3,9° Z1,420,01979Aquarius je souhvězdí, kam podle řecké mytologie vyzvedl Zeus na oblohu syna trojského krále Ganyméda.
Arbela Sulcus21,1° J349,8° Z1,940,01985Arbela bylo asyrské město, kde byla uctívána bohyně plodnosti a lásky Ištar.
Bubastis Sulci72,3° J282,9° Z2,651,01988Město Bubastis ve starověkém Egyptě, kde byla uctívána bohyně Bastet.
Byblus Sulcus37,9° S199,9° Z645,01997Starověké fénické město Byblus.
Dardanus Sulcus46,9° J17,5° Z2,988,01979Dardanie, místo odkud byl řeckým bohem Diem (přeměněným v orla) unesen Ganymédés.
Dukug Sulcus83,5° S3,8° Z385,01985Název sumerského pravodstva Dukug, z níž se zrodila prvotní země.
Elam Sulci58,2° S200,3° Z1,855,01985Elam je název starověkého státu rozkládajícího se v okolí dolního toku řeky Tigris.
Erech Sulcus7,3° J179,2° Z953,01985Akadské město Erech vybudované podle mýtů Mardukem.
Harpagia Sulcus11,7° J318,7° Z1,792,01985Harpagia je podle Strabóna místo, odkud byl unesen orlem Ganymédes.
Hursag Sulcus9,7° J233,1° Z750,01985Sumerské pohoří Hursag, kde podle mýtů sídlí větry.
Kishar Sulcus6,4° J216,6° Z1,187,01979Kišar, podle asyrsko-babylonské mytologie dcera bohů Lahmu a Lahamu, matka země.
Lagash Sulcus10,9° J163,2° Z1,575,01985Sumerský městský stát Lagaš v jižní Mezopotámii, jeden z nejstarších států Sumeru a Babylonie.
Larsa Sulcus3,8° S248,7° Z1,000,02000Sumerské město Larsa.
Mashu Sulcus29,8° S205,7° Z2,960,01979Mashu bylo podle asyrsko-babylonských mýtů pohoří se dvěma vrcholky, kde slunce vycházelo a zapadalo.
Mysia Sulci7,0° J7,9° Z5,066,01979Mysia byla oblast na severozápadě Malé Asie, odkud byl unesen orlem Ganymédés.
Nineveh Sulcus23,5° S53,1° Z1,700,01997Ninive bylo asyrské město, kde byla uctívána bohyně plodnosti a lásky Ištar.
Nippur Sulcus36,9° S185,0° Z1,425,01985Nippur bylo významné sumerské město a náboženské středisko.
Nun Sulci49,5° S316,4° Z1,500,01979Nun byl staroegyptský bůh reprezentující v mytologii prvotní pravodstvo.
Philae Sulcus65,5° S169,0° Z900,01997Philae byl ostrov na Nilu, na němž byl postaven jeden z nejznámějších chrámů starověkého Egypta zasvěcený bohyni Esetě.
Philus Sulcus44,1° S209,5° Z465,01979Místo, kde Ganymédés a Hébé byly uctíváni jako dárci deště.
Phrygia Sulcus12,4° S23,5° Z3,700,01979Království Frýgie v Malé Asii, kde se podle řeckých mýtů narodil Ganymédés.
Shuruppak Sulcus19,3° J232,2° Z2,800,02000Shuruppak bylo město na břehu řeky Eufrat, kde byla uctívána bohyně úrody a vzduchu Ninlil.
Sicyon Sulcus32,7° S18,5° Z2,125,01979Místo, kde Ganymédés a Hébé byly uctíváni jako dárci deště.
Sippar Sulcus15,4° J189,3° Z1,508,01985Starověké babylonské město Sippar.
Tiamat Sulcus3,4° S208,5° Z1,330,01979Podle asyrsko-babylonských mýtů bouřlivý oceán, z kterého vše vzniklo.
Umma Sulcus4,1° S250,0° Z1,270,02000Umma bylo starověké sumerské město.
Ur Sulcus49,8° S177,5W1,145,01985Sumerské město Ur, kde byl uctíván sumerský bůh Měsíce, Nanna.
Uruk Sulcus0,8° S160,3° Z2,200,01979Babylonské město Uruk, jehož panovníkem byl Gilgameš.
Xibalba Sulcus43,8° S71,1° Z2,200,01997Xibalbá je mayský název pro podsvětí.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Memphis Facula.gif
A satellite photo taken by Voyager 2 of an area called "Memphis Facula" on Ganymede.
Lagash Sulcus.gif
A satellite photo taken by Voyager 2 of an area called "Lagash Sulcus" on Ganymede.
Chain of impact craters on Ganymede.jpg
A chain of craters Enki Catena on Jupiter's moon Ganymede, probably caused by the impact of a fragmented comet. The picture covers an area about 120 miles wide.

This chain of 13 craters probably formed by a comet which was pulled into pieces by Jupiter's gravity as it passed too close to the planet. Soon after this breakup, the 13 fragments crashed onto Ganymede in rapid succession. The Enki craters formed across the sharp boundary between areas of bright terrain and dark terrain, delimited by a thin trough running diagonally across the center of this image. The ejecta deposit surrounding the craters appears very bright on the bright terrain. Even though all the craters formed nearly simultaneously, it is difficult to discern any ejecta deposit on the dark terrain. This may be because the impacts excavated and mixed dark material into the ejecta and the resulting mix is not apparent against the dark background.

North is to the bottom of the picture and the sun illuminates the surface from the left. The image, centered at 39 degrees latitude and 13 degrees longitude, covers an area approximately 214 by 217 kilometers. The resolution is 545 meters per picture element. The image was taken on April 5, 1997 at 6 hours, 12 minutes, 22 seconds Universal Time at a range of 27282 kilometers by the Solid State Imaging (SSI) system on NASA's Galileo spacecraft. The Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, CA manages the Galileo mission for NASA's Office of Space Science, Washington, DC.