Seznam českých encyklopedií
Seznam významných encyklopedií vydaných v českém jazyce:
Všeobecné encyklopedie
Název | Rok vydání | Rozsah | Počet hesel | Poznámky |
---|---|---|---|---|
Riegerův slovník naučný | 1860–1874,1890 | 11+1 svazků | 80 000 | První česká encyklopedie. Online Wikizdroje |
Stručný všeobecný slovník věcný | 1874–1885 | 9 svazků | Hojně čerpal z Riegerova slovníku. Díly 2-9 online | |
Příruční slovník všeobecných vědomostí | 1882–1887 | 2 svazky | Hlavní redaktor Josef Rank. První svazek online. | |
Ottův slovník naučný | 1888–1909 | 28 svazků | 140 000 až 186 000 | Online Wikizdroje |
Malý Ottův slovník naučný dvoudílný | 1905–1906 | 2 svazky | Zkrácená verze Ottova slovníku. Online | |
Velký lidový slovník naučný | 1907 | 2 svazky | Sestavil Karel Ladislav Kukla, vydal Bedřich Kočí. První polovina (na stránky) slovníku obsahuje jen hesla A-Dia. Heslář je inspirován Ottovým slovníkem. | |
Ottův kapesní slovník naučný jednodílný | 1908 | 1 svazek, 1608 stran | Zkrácená verze Ottova slovníku. | |
B. Kočího Malý slovník naučný | 1925–1930 | 2 svazky | 100 000 | Online |
Masarykův slovník naučný | 1925–1933 | 7 svazků | 100 000 | Wikizdroje |
Nový velký ilustrovaný slovník naučný | 1929–1934 | 22 svazků | 100 000[1] | Online |
Ottův slovník naučný nové doby - dodatky | 1930–1943 | 12 svazků | 60 000 | Poslední dva svazky nevyšly. |
Lidová praktická encyklopedie | 1930 | 1 svazek | Redaktor Alois Hoch. Není klasickou encyklopedií ale obsahuje abecedně seřazené články o praktických tématech (stavba knihovny, patentování vynálezů, statistiky o Praze, pravidla slušného chování). | |
Komenského slovník naučný | 1937–1938 | 10 svazků | 50 000[1] | |
Encyklopedie československé mládeže pro školu a dům | 1929–1939 | 10 svazků | Není abecedně řazená, ale podle témat. | |
Příruční slovník naučný | 1962–1967 | 4 svazky | 42 472 | První poválečná encyklopedie |
Malý encyklopedický slovník A-Ž | 1972 | 1 svazek, 1456 stran | 35 000 | Vychází z Příručního slovníku naučného |
Ilustrovaný encyklopedický slovník | 1980–1982 | 3 svazky | 65 000 | |
Malá československá encyklopedie | 1984–1987 | 6 svazků | 110 000 | |
Encyklopedický slovník | 1993 | 1 svazek, 1456 stran | 30, 35 a 45 tisíc[2] | Připravil Encyklopedický ústav Československé akademie věd. Vydal Encyklopedický dům a Odeon. Další vydání: Třísvazková Ilustrovaná encyklopedie (1995), Česká multimediální encyklopedie (1995, na CD-ROM). Malá ilustrovaná encyklopedie (1999, Levné knihy 2006) |
Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích | 1999 | 8 svazků | 100 000 | Též zkráceně ve čtyřsvazkové verzi |
Universum | 1999–2001 | 10 svazků | 150 000 | |
CoJeCo.cz | 2000– | 107 000 v r. 2007[3] | ||
Svět poznání | ca. 2002 | 9 šanonů | Vydáno časopisecky. Rozděleno podle témat, nikoli abecedně. | |
Česká Wikipedie | 2003– | 552 661 | ||
Ottova encyklopedie A-Ž | 2004, 2007, 2010, 2019 | Jedno i dvou svazkové vydání | 10 000 v prvním vydání 36 ve dvousvazkovém | Vydalo Ottovo nakladatelství |
Encyklopedie biografické, historické a vlastivědné
Název | Rok vydání | Rozsah | Pozn. |
---|---|---|---|
Vlastenský slovník historický | 1877 | jeden svazek, 2286 hesel | Autor Jakub Malý. Wikizdroje |
Československá vlastivěda | 1929–1936 | 13 svazků | Vydalo Sfinx / Bohumil Janda. Vedoucí redakce Václav Dědina |
Československá vlastivěda | 1963–1971 | 6 svazků | Vydalo Orbis |
Český biografický slovník XX. století | 1999 | 3 svazky | Autor Josef Tomeš |
Biografický slovník českých zemí | 2004– | 25 sešitů (A-Hol, 2022) | |
Ottova encyklopedie Česká republika | 2006 | 5 svazků | |
Akademická encyklopedie českých dějin | 2009– | 7 svazků (A-L, 2021), plánováno celkem 15 |
Encyklopedie přírodovědné a technické
Název | Rok vydání | Rozsah | Pozn. |
---|---|---|---|
Encyklopedie nauk přírodních | 1895, 1896 | 2 svazky | Vedl Bohuslav Raýman, vydalo Ottovo nakladatelství |
Hospodářský slovník naučný | 1905, 1909, 1914, 1924 | 4 svazky | Redaktor František Sitenský, vydalo nakladatelství F. Šimáček |
Technický slovník naučný | 1927–1949 | 17 svazků | Zpracovali Václav Kotyška a Vladimír Teyssler. Nakladatelství Borský a Šulc. |
Encyklopedie výkonnosti | 1932–1934 | 3 svazky | Vydalo nakladatelství Sfinx / Bohumil Janda |
Naučná encyklopedie: slovník přírodních věd | 1940–1946 | 8 svazků | Vedl Karel Kavina, vydal Josef Elstner. Nedokončeno. Knižně vydaná část končí heslem Otlukové zkoušky. Několik následných částí vyšlo jen časopisecky. Vyšlo též v čtyřech svazcích pod názvem Naučný slovník přírodních věd. |
Technický slovník naučný | 1962, 1981 | 4 a 7 svazků | vydalo SNTL |
Naučný slovník zemědělský | 1966–1992 | 13 svazků | Vydalo Státní zemědělské nakladatelství, poslední díl jeho nástupce Brázda |
Technický slovník naučný | 2001 | 8 svazků | Vydal Encyklopedický dům. Dostupné i na CD |
Slovníky o současnosti a sociální
Název | Rok vydání | Rozsah | Pozn. |
---|---|---|---|
Kapesní Slovníček novinářský a konversační | 1850, 1851 | 2 sv | Sestavil Ludvík Ritter z Rittersbergu, neobsahuje např. přírodní vědy či dějiny. Poslední svazek končí písmenem M. (Dostupné online). |
Kapesní Slovník novinářský | 1862 | 368 stran | Sestavil Josef Rank. Dostupné v digitální knihovně |
Kapesní Slovník světový | 1891 | 631 stran | Sestavil Josef Rank. Dostupné v digitální knihovně. |
Politický slovníček novinářský: příruční knížka pro čtenáře novin | ca 1900 | 70 stran | Sestavil Jan J. Langner. Náklad A. Neuberta v Jilemnici. |
Český slovník bohovědný | 1912–1931 | 151 sešitů, v 5 svazcích | Sestavili Josef Tumpach a Antonín Podlaha, přestalo vycházet se smrtí Podlahy, poslední heslo je Itálie, vydal Václav Kotrba, dostupné online. |
Naučný slovník aktualit 1938 a 1939 | 1938, 1939 | 1 svazek pro každý rok | Nakladatelství L. Mazáč, vrchní redaktor Zdeněk Tobolka, dostupné v digitální knihovně: (1938, 1939) |
Geografický místopisný slovník | 1993 | 1 sv | Připravil Encyklopedický ústav ČSAV |
Encyklopedie zdravotnické
Název | Rok vydání | Rozsah | Pozn. |
---|---|---|---|
Encyklopedie praktického lékaře | 1939–1962 | 17 svazků | Nakladatelství Borský a Šulc. Od 14. svazku SZN. Vedoucí Miloš Netoušek |
Rozpracované ale nevydané či nedokončené encyklopedie
Encyklopedie Františka Faustina Procházky[4]
První známý pokus o vytvoření české encyklopedie učinil František Faustin Procházka na přelomu 18. a 19. století. V 80. letech 20. století bylo v jeho pozůstalosti nalezeno několik tisíc abecedně seřazených stránek (zpočátku blok A–J, později i další). Ta ale nikdy nebyla dokončena či vydána.
František Palacký
Další snaha o encyklopedii pochází od Františka Palackého který 1829 uveřejnil memorandum, ve kterém popsal, co by měla encyklopedie obsahovat, a představil její redakční radu. Plánoval tehdy vytvořit čtyř až pětisvazkové dílo. Kromě Palackého byl v radě také Josef Jungmann a Jan Svatopluk Presl. Projektu se 1830 ujala Matice Česká, ve které byl Palacký aktivní. Z potřebných 50 000 zlatých se jim za prvních 9 let podařilo vybrat jen zhruba třetinu. Několik ukázek z encyklopedie bylo ve 30. letech zveřejněno v časopisech Květy a Musejník.[5] Práce na encyklopedii byla přerušovaná a 1852 byla úplně zastavena pro politické obavy. Nasbíraný materiál byl později použit pro Riegerův slovník.[4][5][6]
Doplňky k Riegerovu slovníku
Roku 1890, šestnáct let po dokončení Riegerova slovníku vyšel první svazek doplňků s písmeny A až G. Žádné další doplňky už nevyšly.
Příruční ilustrovaný naučný slovník „České ročenky“
Roku 1926 vyšly jen dva sešity s hesly A – Bartoň Josef Ml na 192 stranách.[7]
Encyklopedie nakladatelství Orbis
Zdeněk Nejedlý a F Bělohrádek pracovali za třetí republiky na encyklopedii pro nakladatelství Orbis.[8]
Příručný encyklopedický slovník (slovensky)
První díl třísvazkového díla byl připraven a vysázen roku 1958, pak byl ale shledán ideologicky nevhodný a sazba rozmetána.[9]
Encyklopedie Encyklopedického ústavu ČSAV:
- Velká československá encyklopedie. Zhruba dvacetisvazková encyklopedie která měla nahradit Ottův slovník. Byla připravována už od šedesátých let. Tým v úvodní fázi vedl Vladimír Procházka, který vedl přípravu PSN.
Další encyklopedie připravované Encyklopedickým ústavem Československé akademie věd mezi Sametovou revolucí a jeho zrušením (všechny měly připraveny většinu textů):[8]
- Encyklopedie demokratické revoluce
- Slovník přírodních věd a techniky
- Encyklopedie životního prostředí
Velká všeobecná encyklopedie
Rozšířená verze encyklopedie Diderot. Roku 2000 vyšly čtyři svazky po 600-700 stranách. Poslední díl obsahuje slova do erb-.
Reference
- ↑ a b TKACZEWSKI, Dariusz. Czeskie i czechosłowackie encyklopedie uniwersalne z lat 1918–1945. Studia Slavica. 2016, roč. 20, čís. 2, s. 75–86. Dostupné online.
- ↑ TKACZEWSKI, Dariusz. Czeskie i czechosłowackie encyklopedie uniwersalne z lat 1962-2013. Studia Slavica. 2014, roč. 18, čís. 2, s. 185–196. Dostupné online.
- ↑ Co nevíte, najdete nyní v Encyklopedii Seznamu. blog.seznam.cz [online]. [cit. 2022-01-23]. Dostupné online.
- ↑ a b WINTERS, Stanley B. Sto let českého encyklopedismu (1860-1959) : od F.L. Riegera a Jana Otty k T.G. Masarykovi a Bohumilu Němcovi.. Časopis Matice moravské. 2002, roč. CXXI, čís. 2, s. 339–400.
- ↑ a b HARTMANOVÁ, Dagmar. Historie československé encyklopedistiky do roku 1945.. Národní knihovna : knihovnická revue. 2000, čís. 1, s. 15–21. Dostupné online. ISSN 1214-0678.
- ↑ VOIT, Petr. Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století. Kapitola Encyklopedie. www.encyklopedieknihy.cz [online]. [cit. 2022-01-03]. Dostupné online.
- ↑ Slovník českých monografií [online]. [cit. 2023-01-02]. Dostupné online.
- ↑ a b HARTMANOVÁ, Dagmar. Historie československé encyklopedistiky 1945–1992. Národní knihovna : knihovnická revue.. 2000, čís. 2–3, s. 80–88. Dostupné online. ISSN 1214-0678.
- ↑ Winters, s. 392
Literatura
- JANDA, Bohumil; DĚDIČOVÁ, Julie. Bibliografie encyklopedické literatury české a slovenské vydané v letech 1860 až 1967. Praha: Encyklopedický Institut ČSAV, 1969. 24 s. (Malá řada).
Související články
- Encyklopedický ústav Československé akademie věd (v letech 1955–1992 jediný tvůrce všeobecných encyklopedií).
- Seznam slovníků cizích slov v češtině