Seznam českých masových vrahů

Tento seznam obsahuje usvědčené vrahy české národnosti, kteří prokazatelně spáchali minimálně čtyři vraždy bez výrazného časového odstupu a za stejných okolností,[1] a cizince, kteří se masové vraždy dopustili na českém území. Zahrnuty nejsou masové vraždy spáchané v důsledku válečného konfliktu či bezprostředně po něm.

JménoDatumMístoPočet obětíRaně­nýchPoznámky
David Kozák†21. prosince 2023Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, náměstí Jana Palacha, Praha1425Z důvodů pomsty společnosti zastřelil 14 osob a dalších 25 zranil při střelbě v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde poté zabil i sebe. Krátce předtím zastřelil doma svého otce[2] a dopisem se doznal k vraždě 2 osob 15. prosince 2023.[3][4]
Zdeněk Konopka8. srpna 2020Panelový dům Nerudova 1158, Bohumín1115Kvůli rodinným neshodám se rozhodl pomstít své manželce, která se odstěhovala k synovi. Koupil 2 lahve benzínu, jímž zapálil vchodové dveře synova bytu v 11. patře, kde probíhala narozeninová oslava. Přímo v bytě zemřelo 6 osob, dalších 5 nepřežilo skok z okna.[5] V roce 2021 odsouzen na doživotí.
Olga Hepnarová10. července 1973Dnešní ulice Milady Horákové, Praha817Jako protest proti nespravedlivé společnosti najela nákladním autem na tramvajovou zastávku plnou lidí. Poslední žena popravená v ČSSR.
Zdeněk Kovář†24. února 2015Restaurace Družba, Uherský Brod81Ozbrojen pistolí a revolverem vstoupil do restaurace, kde zastřelil 7 hostů a servírku. Poté spáchal sebevraždu.[6]
Josef Svoboda†Noc z 27. na 28. února 1967Jesenicko[7]73Sekerou umlátil své čtyři syny a odjel do nedaleké vesnice, kde zabil další tři lidi. S výjimkou jedné oběti byli všichni napadení jeho příbuznými.[8]
Ctirad Vitásek†10. prosinec 2019Fakultní nemocnice Ostrava72V ranních hodinách se usadil v čekárně traumatologické ambulance FN Ostrava. Po nějaké chvíli začal po pacientech střílet z nelegálně držené pistole. Ujel autem do nedaleké obce Děhylov, kde po přeletu policejního vrtulníku spáchal sebevraždu.[9]
František Husák†5. února 1913Praha-Holešovice60V rámci rozšířené sebevraždy otrávil kvůli dluhům svítiplynem 5 svých dětí a manželku.[10][11]
Antonín Blažek†17. února 2013Frenštát pod Radhoštěm610Vědomě způsobil výbuch plynu v panelovém domě, který okamžitě připravil o život 5 lidí. Šestá oběť podlehla zraněním po několika měsících.
Karel Charva†3. července 1983Eppstein, Západní Německo514Český imigrant z neznámých důvodů zaútočil na základní školu v německém Eppsteinu. Zastřelil 3 žáky, jednoho učitele a neozbrojeného policistu, který ve škole přednášel o bezpečnosti v dopravě.
Franz SandtnerNoc z 9. na 10. dubna 1926Samota Doyscherhof u Rockendorfu51Sekerou a kladivem napadl rodinu bývalého zaměstnavatele. Znám je také jako „doyscherhofský vrah“. Ačkoliv se narodil a působil pouze na českém území, měl německé občanství.[12]
Vladimír Lulek22. prosince 1986Předměřice nad Labem51Při hádce ubodal svou manželku a děti.
Jiří Zouhar†březen 1988Kostelec nad Černými lesy50Brokovnicí zastřelil nového nápadníka své milenky, prošel městem a na jeho druhém konci zavraždil svoji milenku, její matku a dvě dcery. Po činu spáchal sebevraždu.
Rudolf Polák ml.Noc z 12. na 13. března 1962Horní Světlá43Během loupeže v domě příbuzných zastřelil svou tetu a její tři děti. Další 3 členové rodiny byli postřeleni.[13]
Gustav Svojsík†3. srpna 1969Dobřichovice40Podle vyšetřovatelů zastřelil všechny členy své domácnosti, dům zapálil a spáchal sebevraždu. Spis se však nedochoval a otevřel tak prostor pro spekulace. Gustav Svojsík byl synem operního pěvce Gustava A. Svojsíka a synovcem zakladatele českého skautingu A. B. Svojsíka.[14]
Lubomír Bugár†1. června 1980Motorest Kadrnožka u Holostřev40Voják ze Slovenska z neznámých důvodů ukradl během hlídky služební samopal, kterým pak zavraždil obsluhu motorestu Kadrnožka a jedné z obětí ukradl automobil. V něm se při policejním pronásledování zastřelil.
Jiří Popelka29. dubna 1989Kolín41Popelka se svým kamarádem Zbyňkem Škorničkou zastřelil své rodiče, babičku a mladší sestru. Důvodem měl být plánovaný útěk do Západního Německa, ke kterému chtěli využít zbraně a automobil Popelkova otce.
Raif Kačar†Noc z 7. na 8. března 2009Restaurace Sokolovna v Petřvaldě40Občan Severní Makedonie. Zabil svou expřítelkyni, její rodiče a nového nápadníka. Poté spáchal sebevraždu.[15][16]
Romana Zienertová2. září 2011Široký Důl40Zavraždila své děti při pokusu o rozšířenou sebevraždu. V pokusu zabít i sebe jí zabránila policejní hlídka.[17][18][19]
Kevin Dahlgren22. květen 2013Brno-Ivanovice40Občan Spojených států amerických. Z nejasných důvodů brutálně zavraždil své příbuzné, 4 členy rodiny, u které tři týdny pobýval.[20]

† – Pachatel při činu zemřel (nepočítá se zde mezi oběti)

Reference

  1. ↑ Sedm fází sériové vraždy. Jak se liší sériový vrah od masového a proč vražedkyně unikají déle než vrazi?. Prima Zoom [online]. FTV Prima, 2019-02-24 [cit. 2023-12-24]. Dostupné online. 
  2. ↑ Čiré zlo před Vánoci. Vražda v Klánovicích, zabitý otec, a pak masakr na škole | Domov. Lidovky.cz [online]. 2023-12-22 [cit. 2024-01-02]. Dostupné online. 
  3. ↑ NOHL, Radek. Střelec z fakulty se dopisem přiznal k vraždě v Klánovickém lese, řekla policie. Seznam Zprávy [online]. 2023-12-27 [cit. 2024-01-02]. Dostupné online. 
  4. ↑ JADRNÁ, Anna (ako). Střelec z filozofické fakulty zanechal doma v Hostouni dopis. Přiznal se v něm k vraždám v Klánovicích. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2023-12-27 [cit. 2024-01-02]. Dostupné online. 
  5. ↑ LUKSZA, Radek. Bohumín týden po tragickém požáru. Místní už štve „pietní atrakce“. Bruntálský a krnovský deník. 2020-08-16. Dostupné online [cit. 2021-06-29]. 
  6. ↑ GREPLOVÁ, Kristýna; KALENSKÝ, Jakub. Tragická střelba v Uherském Brodě: Osm obětí, jedna vážně zraněná. HN.cz [online]. 2015-02-25. Dostupné online. 
  7. ↑ Archivovaná kopie. s3cond-hand.blog.cz [online]. [cit. 2012-01-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-11-01. 
  8. ↑ KRUPKA, Jaroslav. Zapomenutý český masový vrah: Josef Svoboda vyvraždil svou rodinu sekerou. Deník.cz. 2022-11-01. Dostupné online [cit. 2024-01-02]. 
  9. ↑ LESKOVÁ, ČTK, iDNES cz, Ivana. Střelec v ostravské nemocnici zabil šest lidí. Policie ho našla, je po smrti. iDNES.cz [online]. 2019-12-10 [cit. 2024-01-02]. Dostupné online. 
  10. ↑ ŠINDELÁŘ, Vladimír. Zločiny za časů c.k. monarchie. Brno: MOBA, 2014. 
  11. ↑ Archiválie HOL Z3 • 1908-1913. Archivní katalog [online]. Archiv hlavního města Prahy [cit. 2024-01-02]. Dostupné online. 
  12. ↑ JEDLIČKA, Miroslav. Nejslavnější mordy první republiky. Praha: Daranus, 2011. 261 s. ISBN 978-80-87423-25-7. 
  13. ↑ JEDLIČKA, Miloslav. Rudolf Polák starší, Rudolf Polák mladší. Kriminalistika.eu [online]. 2016-10-27 [cit. 2016-10-11]. Dostupné online. 
  14. ↑ MAREŠ, Jaroslav. Nevysvětlená tragédie rodiny Svojsíkových: Proč mlčí archivy [online]. 2019-03-20 [cit. 2021-04-26]. Dostupné online. 
  15. ↑ HONUS, Aleš. Čtyřnásobný vrah z Petřvaldu zemřel v nemocnici. Novinky.cz. 2009-03-12. Dostupné online [cit. 2018-11-20]. 
  16. ↑ HRINKO, Martin. Bezpečnostní hrozby a veřejný pořádek. 1. vyd. Praha: Vysoká škola CEVRO Institut, 2021. 265 s. Dostupné online. ISBN 978-80-87125-34-2, ISBN 80-87125-34-7. OCLC 1291382384 
  17. ↑ redakce zpravodajství Tv Nova. Vražedkyně čtyř dětí poprvé u soudu plakala. Když se dozvěděla, že jí navrhují doživotí. Události 112.cz [online]. Asociace řidičů Zdravotnických záchranných služeb a Integrovaného záchranného systému České Republiky, 2012-05-10 [cit. 2024-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-05-31. 
  18. ↑ Žena obžalovaná z vraždy čtyř dětí na Svitavsku podle znalců ztrátu paměti jen předstírá. Mediafax.cz [online]. 2012-04-26 [cit. 2024-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-07-22. 
  19. ↑ HOLAKOVSKÝ, Milan. Matce vražedkyni soud potvrdil doživotí. Deník.cz. 2012-09-19. Dostupné online [cit. 2024-01-02]. 
  20. ↑ ČTK. Doživotní trest pro Dahlgrena. Soud jej uznal vinným ze čtyřnásobné vraždy v Brně. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 2016-07-20 [cit. 2018-05-10]. Dostupné online. 

Související články