Seznam českých minerálních pramenů

Následující seznam obsahuje minerální prameny (ve významu normy ČSN 86 8000 O minerálních vodách) na území České republiky. Protože mohou být komerčně distribuované minerální vody vyrobeny ze směsi různých pramenů, případně stejný název může označovat odlišnou vodu a pramen, jsou minerální vody uvedeny samostatně v tomto seznamu.

NázevPůvodMiner.
[p 1]		TypCO2MgCaNaKHCO3−SO42−Význ. složkyPoznámka
Ambrožův pramenMariánské Lázně630HCO3-SO4-Na-Ca-Mg242021465733381FeFe 22 mg/l. Celkem tři prameny blízkého chemismu.[1][2]
BJ 6 BílinaBílina7276HCO3 - Na241041,81391720824370626H2SiO3Stáčena do lahví jako Bílinská kyselka.
Domašovská kyselkaDomašov nad Bystřicí1300HCO3 - Ca25003324524,51,9100516,7-Pramen stáčen jako Salacia, v současnosti nedostupná.[3]
EvženieKlášterec nad Ohří4197HCO3 - Na180565,089,2843,382,2288212,7Li, Fe, F, H2SiO3Li 3 mg/l, F 2,8 mg/l, H2SiO3 92,3 mg/l[4]
ExcelsiorMariánské Lázně10 000SO4 - HCO3 - NaLiTaké známý jako Ferdinand VI.[1]
Ferdinandův pramenMariánské Lázně10 810SO4-HCO3-Na2510141200287030503173LiLi 4,6 mg/l [1][2]
Ida ILázně Běloves870HCO3 - SO4 - Ca - Na - Mg234523,486,498,512,6527102,2AsV současnosti není stáčena, dostupná v místě.
Nová MarieMariánské Lázně273HCO3 - Cl - SO4 - Ca - Mg- Na2470
13,527,620,33,12104,646Mn, H2SiO3Vrt BJ-6 "Nová Marie", býv. pramen Hamelika. Stáčena jako Excelsior.[5][1][6]
Karolinin pramenMariánské Lázně1690HCO3-Mg-Na260011083182877197Nejchutnější z Mariánských pramenů.[1][2]
Klášterecký pramenKlášterec nad Ohří2363HCO3-Na236338,357,3463,952,5157459,9Li, F, H2SiO3Li 1,55 mg/l, F 2,68 mg/l, H2SiO3 68,0 g/l[4]
Křížový pramenMariánské Lázně9600SO4-HCO3-Na289692148259027702945[1][2]
Lesní pramenMariánské Lázně3620HCO3-SO4-Na26311051057101 724623Dříve zván Větrový.[1][2]
Městský pramenKlášterec nad Ohří3419HCO3-Na303950,263,870570,3238622,5Li, Fe, F, H2SiO3Li 2,45 mg/l, F 2,87 mg/l, Fe 3,54 g/l, H2SiO3 82,4 g/l[4]
Nová VincentkaLuhačovice9525HCO3 - Cl - Na272316258244713448531,2HBO2, Li, Ba, I, FStáčena do lahví jako Vincentka.[7][1]
Rudolfův pramenMariánské Lázně2293HCO3-Ca-Mg1754125,8252,79811,2156479,8Fe, H2SiO3Vrt BJ 37. Dříve zvaný Luční nebo Rudolfka.[6][1]

Poznámky

  1. ↑ Obsah všech rozpuštěných složek je uváděn v mg/l.

Vzhledem k nejednotnosti chápání termínu celková mineralizace se hodnoty mohou lišit v závislosti na použité zjišťovací metodě. Hodnota celkové mineralizace může být aritmetickým součtem obsahu jednotlivých rozpuštěných látek (v přehledu jsou uvedeny jen základní kationty a anionty, podrobnější údaje najdete ve článcích věnovaných jednotlivým vodám a pramenům), případně může jít o hodnotu zjištěnou sušením při 105 °C - v tomto případě je hodnota nižší než prostý aritmetický součet jednotlivých složek, neboť zahříváním dochází k rozkladu HCO3− podle rovnice 2 HCO3− → CO32− + CO2 + H2O, čímž klesne hmotnost uhličitanové složky na 50 %.[8] To vysvětluje například rozdíl celkové mineralizace Ondrášovky a Salacie, jejichž složení je ve skutečnosti velice blízké.[1]

Reference

Pokud není uvedeno jinak, pocházejí informace ze zdrojů citovaných v samostatných článcích.

  1. ↑ a b c d e f g h i j JANOŠKA, Martin. Minerální prameny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Academia, 2011. 495 s. ISBN 978-80-200-1841-0. 
  2. ↑ a b c d e Léčebné lázně Mariánské Lázně a.s. Mariánské Lázně - léčivé prameny, chemické složení [online]. marienbad.cz [cit. 2012-09-04]. Dostupné online. 
  3. ↑ Mineral Waters of the World - Salacia [online]. mineralwaters.org [cit. 2012-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-11-14. (anglicky) 
  4. ↑ a b c Lázně Evženie a.s. Minerální prameny [online]. lazneevzenie.cz [cit. 2012-09-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-23. 
  5. ↑ SUCHÁNEK, Pavel. Minerálky jsou zdravé. Ale jen v malém množství [online]. abecedazdravi.cz, 2012 [cit. 2012-08-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-08-19. 
  6. ↑ a b Marienbad Waters a. s. (archiv webových stránek) [online]. mbw.cz, 2001 [cit. 2001-08-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  7. ↑ produkt Vincentka vincentka.cz
  8. ↑ PITTER, Pavel. Výpočet celkové mineralizace a její význam v hydrochemii. Chemické listy. 1998, čís. 92. Dostupné online.