Seznam českých minerálních vod

Následující seznam obsahuje minerální vody (ve významu zákona č. 164/2001 Sb.) pocházející z území České republiky. Minerální voda může být vyráběna ze směsi několika pramenů, případně nemusí pocházet ze stejnojmenného pramene (např. Excelsior) – významné prameny jsou proto uvedeny samostatně v tomto seznamu.

NázevPůvodMiner.
[p 1]		TypCO2MgCaNaKHCO3−SO42−Význ. složkyPoznámka
Aqua MariaMariánské Lázně2942581
[p 2]		13,527,620,33,12104,646Mn, H2SiO3Vrt BJ-6 Nová Marie, bývalý pramen Hamelika. Odželezněno, syceno.[1]
Bílinská kyselkaBílina7357HCO3-Na206745134174390,84471574F, LiF 4,5 mg/l, Li 3,67 mg/l[2]
Dobrá vodaByňov1468,6611,310,71112,03-[3][4]
ExcelsiorMariánské Lázně2942581
[p 2]		13,527,620,33,12104,646Mn, H2SiO3Z vrtu BJ-6 Nová Marie, býv. pramen Hamelika. Odželezněno, syceno.[3][5][1]
Excelsior originalMariánské Lázně10 000SO4-HCO3-NaLiPramen Ferdinand VI.[5]
Hanácká kyselkaHorní Moštěnice2995HCO3-Ca-Na150068270248151580F, I2300 mg/l, Cl− 185 g/l[5][3][6][7]
Hanácká kyselka Pro VitalHorní Moštěnice2533HCO3-Ca-Na71270F[3]
IdaLázně Běloves870HCO3-SO4-Ca-Na-Mg234523,486,498,512,6527102,2AsV současnosti není stáčena, dostupná v místě.
Il-SanoDolní Kramolín730HCO3-Ca-Mg260054,570,126,54,153456,5H2SiO3, FeFe 35–38,5 mg/l, H2SiO3 98,5–123 mg/l[5][8]
KorunníStráž nad Ohří970HCO3-Na-Ca-Mg2400317810325-rozsah 970–1200 mg/l[5][3][6]
MagnesiaLouka788HCO3-Mg200017037,46,170,897011,1H2SiO3Směs několika vrtů včetně Grünské kyselky (obsah Mg 290–451 mg/l).[9][5][10]
MattoniLázně Kyselka962HCO3-Ca-Mg2584,569,9052840H2SiO3Voda z několika vrtů Doupovských hor, odlišná oproti původní Mattonce z Kyselky.[5][3][6][11]
Mlýnský pramenKarlovy Vary6268HCO3-SO4-Cl-Naneuv.40,393,516509522001590H2SiO3Cl- 584 mg/l, F- 6,2 g/l, H2SiO3 84,2 mg/l, zdroje BJ 35, BJ 36, BJ 37[12]; stáčený balený Mlýnský pramen pochází z pramenů Vřídla, klasický Mlýnský pramen (BJ 41) stáčen není
PoděbradkaPoděbrady2052HCO3-Cl-Na-Ca200063,115846458,5132079,4-Voda z vrtů BJ 13, BJ 17 a BJ 18 u Velkého Zboží. Cl− 446 g/l[5][3][6][13]
Poděbradka Pro LiniePoděbrady2720HCO3-Cl-Na-Ca200067166-[3]
PragaBřvany1964HCO3-SO4-Na-Ca-Mg200088,5201,7196,6824623-V současnosti není stáčena, dostupná v místě.
OdyseaBrodek u Přerova15089919440820130,49Ivrt NP 768a, F 0,87 g/l, I 0,095 g/l, Cl 148,5 g/l[14]
OndrášovkaOndrášov560HCO3-Ca250025,519728,4280510,9-mineralizace 560–630 mg/l[5][15]
Rudolfův pramenMariánské Lázně22931754125,8252,79811,2156479,8Fe, H2SiO3Vrt BJ 37.[1]
SalaciaDomašov nad Bystřicí1300HCO3-Ca25003324524,51,9100516,7-Pramen Domašovská kyselka, v současnosti nedostupná.[16]
ŠaraticaŠaratice12 785SO4-Na-Mg-8612682118295798383-směs vod z několika zřídelních polí[5][17]
VincentkaLuhačovice9525HCO3-Cl-Na272316258244713448531,2HBO2, Li, Ba, I, FPramen Nová Vincentka, jehož voda je stáčena do lahví jako Vincentka.[18][5]
Vratislavická kyselkaVratislavice nad Nisou1324HCO3-Na-Ca3113216020818,385430,3H2SiO3, Fe, ZnStáčírna zavřena roku 2008[19]
Zaječická hořkáZaječice33 144SO4-Mg-503330117556968602254ISměs z několika jímacích studní.[5][6]
ZONTřebíč-5,839,28,423,3-splňuje kojenecké parametry[20]

Poznámky

  1. ↑ Obsah všech rozpuštěných složek je uváděn v mg/l.
  2. ↑ a b Obsah CO2 před sycením (přírodní voda z pramene).

Vzhledem k nejednotnosti chápání termínu celková mineralizace se hodnoty mohou lišit v závislosti na použité zjišťovací metodě. Hodnota celkové mineralizace může být aritmetickým součtem obsahu jednotlivých rozpuštěných látek (v přehledu jsou uvedeny jen základní kationty a anionty, podrobnější údaje najdete ve článcích věnovaných jednotlivým vodám a pramenům), případně může jít o hodnotu zjištěnou sušením při 105 °C – v tomto případě je hodnota nižší než prostý aritmetický součet jednotlivých složek, neboť zahříváním dochází k rozkladu HCO3− podle rovnice 2 HCO3− → CO32− + CO2 + H2O, čímž klesne hmotnost uhličitanové složky na 50 %.[21] To vysvětluje například rozdíl celkové mineralizace Ondrášovky a Salacie, jejichž složení je ve skutečnosti velice blízké.[5]

Reference

Pokud není uvedeno jinak, pocházejí informace ze zdrojů citovaných v samostatných článcích.

  1. ↑ a b c Marienbad Waters a. s. (archiv webových stránek) [online]. mbw.cz, 2001 [cit. 2001-08-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  2. ↑ Mineral Waters of the World - Bílinská kyselka [online]. mineralwaters.org [cit. 2012-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-14. (anglicky) 
  3. ↑ a b c d e f g h SUCHÁNEK, Pavel. Minerálky jsou zdravé. Ale jen v malém množství [online]. abecedazdravi.cz, 2012 [cit. 2012-08-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-08-19. 
  4. ↑ Dobrá voda - Karlovarské minerální vody. www.kmv.cz [online]. [cit. 2018-02-07]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d e f g h i j k l m JANOŠKA, Martin. Minerální prameny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Academia, 2011. 495 s. ISBN 978-80-200-1841-0. 
  6. ↑ a b c d e POTUŽÁK, Miloš. Minerální vody ve výživě a terapii [online]. http://praktickelekarenstvi.cz, 2011-09-05 [cit. 2012-09-01]. Dostupné online. 
  7. ↑ Hanácká kyselka - Karlovarské minerální vody. www.kmv.cz [online]. [cit. 2018-02-07]. Dostupné online. 
  8. ↑ Analýza RL PLZ ČR Karlovy Vary 2009
  9. ↑ Magnesia - složení pramene Archivováno 21. 9. 2012 na Wayback Machine. magnesia.cz
  10. ↑ Magnesia - Karlovarské minerální vody. www.kmv.cz [online]. [cit. 2018-02-07]. Dostupné online. 
  11. ↑ Mattoni - Karlovarské minerální vody. www.kmv.cz [online]. [cit. 2018-02-07]. Dostupné online. 
  12. ↑ obal produktu 700 ml, 2018, analýza RLPLZ Karlovy Vary, 28. 12. 2015
  13. ↑ Poděbradka - Karlovarské minerální vody. www.kmv.cz [online]. [cit. 2018-02-07]. Dostupné online. 
  14. ↑ Hanácké závody, a.s. Minerální voda [online]. hanacke-zavody.cz [cit. 2012-09-06]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  15. ↑ Analýza a složení ondrasovka.cz
  16. ↑ Mineral Waters of the World - Salacia [online]. mineralwaters.org [cit. 2012-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-11-14. (anglicky) 
  17. ↑ OUJEZDSKÝ, Michal. Šaratice – významný zdroj minerální vody. Brno: Masarykova Univerzita, 2009. 58 s. Dostupné online. Kapitola 5.2.3 Chemické analýzy výsledného produktu, s. 34. 
  18. ↑ produkt Vincentka vincentka.cz
  19. ↑ Mineral Waters of the World - Vratislavická kyselka [online]. mineralwaters.org [cit. 2012-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-10-14. (anglicky) 
  20. ↑ Balené vody - výtah z analýzy zon.cz
  21. ↑ PITTER, Pavel. Výpočet celkové mineralizace a její význam v hydrochemii. Chemické listy. 1998, čís. 92. Dostupné online.