Seznam členů Slovenské národní rady po volbách v roce 1946
Toto je seznam členů Slovenské národní rady po volbách v roce 1946, kteří zasedali v tomto nejvyšším zákonodárném sboru Slovenska.
Šlo o první Slovenskou národní radu zvolenou v řádných volbách. Nešlo ovšem o volby přímé, ale o úpravu složení SNR na základě výsledků celostátních voleb do Ústavodárného Národního shromáždění v roce 1946 (podobně jako byly výsledky celostátních voleb aplikovány na rozdělení mandátů v místních národních výborech[1]). Podle Nařízení Slovenské národní rady 91/1946 O obnovení Slovenskej národnej rady na podklade výsledku volieb do Ústavodarného národného shromaždenia měly politické strany předložit seznam kandidátů do SNR a těm se měl přidělit mandát v SNR poměrně podle výsledků celostátních voleb.[2] V celostátních volbách zvítězila na Slovensku Demokratická strana a druhou nejsilnější formací se stala Komunistická strana Slovenska.[1] Tomu odpovídal i výsledný poměr počtu mandátů v SNR. Menší zastoupení získaly i další dvě politické strany (Strana slobody a Strana práce)
V průběhu volebního období SNR došlo koncem roku 1947 k politickým změnám, které znamenaly oslabení pozic Demokratické strany a po únorovém převratu v roce 1948 došlo k masivní ztrátě mandátů v SNR mezi členy Demokratické strany, jejíž k novému režimu loajální zbytek se transformoval na Stranu slovenské obrody.
Seznam poslanců
Řazeno abecedně, v závorce stranická příslušnost (tam, kde je známa[3]).
- členové Sboru pověřenců[4]
- Dr. Samuel Belluš (DS)
- Kazimír Bezek
- Dr. Emanuel Böhm (DS)
- gen. Dr. Mikuláš Ferjenčík (bezpartijní)
- Ing. Kornel Filo (DS)
- Rudolf Fraštacký (DS)
- Dr. Gustáv Husák (KSS)
- Dr. Matej Josko (DS)
- Jozef Lukačovič (DS, pak SSO)
- Dr. Ján Púll (KSS)
- Ing. Jozef Styk (DS)
- Dr. Jozef Šoltész (KSS)
- Dr. Ivan Štefánik (DS, pak SSO)
- členové SNR, zvolení ve volbách 1946, kteří složili slib na první schůzi
- gen. Ján Ambruš[5] (DS)
- Dr. Ľubomír Baar[5] (DS)
- Ján Bečko (Strana práce)
- Dr. Ján Beharka (Strana slobody)
- Ľudovít Benada (KSS)
- Ján Bendík (DS)
- Matej Bobrík (DS)
- Alexej Bogdanov (DS)
- Ľudovít Bortel (KSS)
- Dr. Vladimír Brežný (DS, pak SSO)
- Dr. Rudolf Brtáň (DS)
- Andrej Cvinček[6] (DS)
- František Čáp (KSS)
- Pavol Čollák (KSS)
- Juraj Čunderlík
- Jozef Dančák
- Vojtech Daubner (KSS)
- Jozef Dočkal (DS)
- Karol Dolinský (KSS)
- Žofia Dubovcová
- Pavol Fedorišín
- Václav Gádoši
- Michal Gáj (DS)
- Július Gašperík (Strana slobody)
- Michal Geci[5] (DS)
- Anton Granatier (DS)
- Dr. Pavol Haljan[5] (DS)
- Jozef Haša (DS)
- Bohumil Herman (DS)
- Martin Hlásnik
- Ján Hlavatý[5] (DS)
- Ladislav Holdoš (KSS)
- Jozef Holička (KSS)
- Teofil Homér, uváděn též jako Milan Homér nebo Milan Hommer, (Strana práce)
- Dr. Ivan Horváth (KSS)
- Eugen Hromada (KSS)
- Vojtech Hruška (KSS)
- Michal Chrenko[5] (DS)
- Michal Chudík (KSS)
- Martin Chudý (DS, pak SSO)
- Štefan Janček (DS)
- Juraj Kačúr
- Vasil Kapišovský (KSS)
- Andrej Kapušanský[5] (DS)
- Štefan Koči
- Vincent Kováč[5] (DS)
- Július Kukliš[5] (DS)
- Martin Kulich (DS, pak SSO)
- Gašpar Kvašovský[5] (DS)
- Ján Laudár (DS)
- Imrich Laurinec[5] (DS)
- Jozef Lettrich[6] (DS)
- Ing. Teodor Lipčík[5] (DS)
- Ladislav Lipták[7] (DS)
- Jozef Lukačovič (DS, pak SSO)
- Štefan Mládek
- Mikuláš Mlynarčík[8] (DS)
- Ján Mokrý
- Ján Myjavec[5] (DS)
- Dr. Ladislav Nádaši (DS)
- Timot Ollé
- Jozef Pakan
- Juraj Pavlík (DS)
- Dr. Milan Pišút[5] (DS)
- Pavol Pláňovský[5] (DS)
- pplk. Milan Polák (DS, pak SSO)
- Mária Poloncová (DS, pak SSO)
- Arnošt Pšenička (KSS)
- Július Rácz
- Dr. Ivan Roháľ-Iľkiv (KSS)
- Michal Rovňák[5] (DS)
- Emil Rusko (Strana práce[9])
- Ján Sinaj (DS, pak SSO[10])
- Pavol Slosiarik
- Michal Stanko (DS)
- Ing. Jozef Styk (DS)
- Pavol Styk (KSS)
- Jozef Suchý
- Belomír Sutoris[5] (DS)
- Ernest Sýkora (KSS)
- kpt. Viliam Šalgovič (KSS)
- Ľudovít Šenšel[5] (DS)
- Peter Škodáček (DS)
- Karol Šmidke (KSS)
- Andrej Šoltýs[5] (DS)
- Jakub Šoltýs
- Pavol Švihra[5] (DS)
- Jozef Topoli[11]
- Vojtech Tvrdoň[5] (DS)
- Ján Ušiak (KSS)
- Štefan Velgos[12] (Strana slobody)
- Dr. Július Viktory (KSS)
- Gustáv Zeman (DS)
- Fedor Zorkócy (DS, pak SSO)
- mjr. Viliam Žingor[13] (KSS)
- Andrej Žoldoš[14] (DS)
- členové SNR, kteří nastoupili do SNR dodatečně
- Jozef Dieška[15] (Strana slobody[16])
- Ján Kovaľ[17][5] (DS)
- František Kubač[18] (KSS)
- Ondrej Labanský[18] (DS[19], pak SSO[20])
- Šebestián Paciga[21]
- pplk. Dr. Anton Rašla[18] (KSS[22])
- Miloš Ruman[17][5] (DS)
Odkazy
Reference
- ↑ a b kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 468.
- ↑ 91/1946 Zb. SNR Nariadenie Slovenskej národnej rady o obnovení Slovenskej národnej rady na podklade výsledku volieb do Ústavodarného národného zhromaždenia [online]. zbierka.sk [cit. 2012-10-17]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ V případě Strany slovenské obrody není uveden kompletní seznam těch poslanců Demokratické strany, kteří přešli do této nástupnické formace. Členství v SSO uvedeno jen u těch poslanců SNR, u nichž je výslovně známo, že po únoru 1948 do SSO přešli.
- ↑ Ne všichni členové Sboru pověřenců museli být členy Slovenské národní rady.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w Odvolán ze SNR rozhodnutím Akčního výboru Demokratické strany na 14. schůzi SNR v březnu 1948 (http://www.psp.cz/eknih/1946snr/stenprot/014schuz/s014001.htm).
- ↑ a b Mandátu člena SNR se vzdal na 14. schůzi SNR v březnu 1948 (http://www.psp.cz/eknih/1946snr/stenprot/014schuz/s014001.htm).
- ↑ Měl složit slib na 1. schůzi SNR, ale omluvil se. Slib složil až v únoru 1947 (http://www.psp.cz/eknih/1946snr/stenprot/005schuz/s005001.htm), zemřel v březnu 1947 (http://www.psp.cz/eknih/1946snr/stenprot/007schuz/s007003.htm)
- ↑ Na členství v SNR rezignoval v červnu 1947 (http://www.psp.cz/eknih/1946snr/stenprot/009schuz/s009001.htm).
- ↑ kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1220.
- ↑ (http://www.psp.cz/eknih/1948snr/stenprot/010schuz/s010006.htm)
- ↑ Před 2. světovou válkou člen agrární strany (http://www.psp.cz/eknih/1935ns/ps/stenprot/008schuz/s008002.htm).
- ↑ Na členství v SNR rezignoval v dubnu 1947 (http://www.psp.cz/eknih/1946snr/stenprot/008schuz/s008001.htm).
- ↑ Odvolán ze SNR rozhodnutím KSS na 14. schůzi SNR v březnu 1948 (http://www.psp.cz/eknih/1946snr/stenprot/014schuz/s014001.htm).
- ↑ Zemřel v listopadu 1947 (http://www.psp.cz/eknih/1946snr/stenprot/011schuz/s011001.htm).
- ↑ Slib složil na 8. schůzi SNR v dubnu 1947 (http://www.psp.cz/eknih/1946snr/stenprot/008schuz/s008001.htm).
- ↑ http://www.phil.muni.cz/fil/scf/komplet/dieska.html
- ↑ a b Slib složil na 9. schůzi SNR v červnu 1947 (http://www.psp.cz/eknih/1946snr/stenprot/009schuz/s009001.htm).
- ↑ a b c Slib složil na 4. schůzi SNR v listopadu 1946 (http://www.psp.cz/eknih/1946snr/stenprot/004schuz/s004001.htm).
- ↑ Archivovaná kopie. www.saske.sk [online]. [cit. 2012-10-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-22.
- ↑ http://www.psp.cz/eknih/1948snr/stenprot/023schuz/s023001.htm
- ↑ Slib složil na 11. schůzi SNR v prosinci 1947 (http://www.psp.cz/eknih/1946snr/stenprot/011schuz/s011001.htm).
- ↑ http://www.sme.sk/c/3315321/anton-rasla-obavany-prokurator-do-vazenia-posielal-a-tam-aj-skoncil.html
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
The flag of the First Slovak Republic from 1939-1945.