Seznam železničních stanic a zastávek v Praze
Tento seznam pražských železničních stanic obsahuje všechny železniční stanice a zastávky na území města Prahy.
Významná centrální a přestupní nádraží
- Praha hlavní nádraží (tratě č. 011, 070, 122, 171, 221, 231) (dříve též nádraží Františka Josefa, Praha Wilsonovo nádraží, dnes čestný titul „nádraží presidenta Wilsona“)
- Praha Masarykovo nádraží (tratě č. 011, 091, 120, 231) (dříve Praha státní nádraží, Praha Hybernské nádraží, Praha střed)
- Praha-Holešovice (trať č. 091, též 090, 010, 011) (v druhé polovině roku 2007 pro něj České dráhy použily marketingový název Nádraží Franze Kafky [1][2])
- Praha-Smíchov (trať č. 171, též 170, 173, 122, 011) (dříve též Smíchov, Smíchov státní nádraží, nádraží Západní dráhy, Praha západní nádraží)
- Praha-Vršovice (trať č. 221, též 210, 011, 070)
- Praha-Libeň (trať č. 011, též 231) (dříve Libeň, Libeň státní nádraží, Libeň horní nádraží, Praha-Libeň horní nádraží), seřaďovací nádraží zmodernizováno roku 1978.
- Praha-Vysočany (trať č. 070, 231)
Stanice a zastávky podle tratí
Stanice a zastávky jsou uváděny ve směru z centra.
Trať č. 011 (směr Kolín)
Nové spojení, dříve též Pražská spojovací dráha
Železniční trať Praha – Česká Třebová, dříve Severní státní dráha, později Rakouská společnost státní dráhy
- Praha Masarykovo nádraží
- Praha-Libeň, též seřaďovací nádraží
- Praha-Kyje
- Praha-Dolní Počernice (ROPID plánuje rozšířit zastávku i na trať do Malešic[3])
- Praha-Běchovice
- Praha-Běchovice střed
- Praha-Klánovice
Zrušené:
- Praha-Hrabovka mezi horním libeňským nádražím a hlavním nebo Masarykovým nádražím před rozvětvením tratí (1922–1941; 1872–1919 konečná Pražské spojovací dráhy)[4][5]
- Praha-Karlín zastávka, od 1. května 1899 v provozu pod názvem Karlín (Karolinenthal), od 4. května 1942 Praha-Karlín, zrušena roku 1957, v místech dnešního libeňského zhlaví Masarykova nádraží.[6][7][8]
- Praha-Hloubětín (1882–1976)[9][10]
- Vítkov - výhybna mezi hlavním nádražím a Libní, zrušena 2008 (po zprovoznění Nového spojení)[11]
Trať č. 070 (směr Turnov)
Železniční trať Praha–Turnov, bývalá Turnovsko-kralupsko-pražská dráha, později Česká severní dráha
- Praha-Vršovice
- Praha hlavní nádraží
- Balabenka
- Praha-Vysočany
- Praha-Rajská zahrada
- Skály, výhybna, v letech 1943-2022 odbočka
- Praha-Satalice, též cílová stanice nákladních vlaků
- Praha-Kbely
- Praha-Čakovice, též cílová stanice nákladních vlaků
Zrušené:
- Vítkov - výhybna mezi hlavním nádražím a Libní, zrušena 2008 (po zprovoznění Nového spojení)[11]
- Rokytka - odbočka mezi Vítkovem a Vysočany v letech 1980-2008, zrušena nebyla, ale napojení na Vysočany je od roku 2008 zahrnuto do nové odbočky Balabenka
Trať č. 090 (směr Kralupy nad Vltavou)
Železniční trať Praha–Děčín, bývalá Severní státní dráha, později Rakouská společnost státní dráhy
- Praha Masarykovo nádraží
- Praha-Holešovice zastávka (pro vlaky od Masarykovo nádraží. ROPID uvažuje o zrušení zastávky a nahrazení zastávkou Praha-Vltavská[3])
- Praha-Holešovice (pro vlaky z Hlavního nádraží a jiných směrů)
- Praha-Bubeneč změněna na výhybnu 29. 8. 2014, zároveň s otevřením zastávky v Podbabě[12]
- Praha-Podbaba (otevřena 29. 8. 2014)[12]
- Praha-Sedlec
Zrušené:
- Praha-Stromovka, příležitostná zastávka v provozu v letech 1891, 1895 a 1898 mezi stanicemi Bubny a Bubeneč.[10][13]
- Praha-Podbaba (u vyústění Šáreckého údolí na dnešní trati č. 090)[10][14]
Trať č. 120 (směr Hostivice, Kladno)
Železniční trať Praha–Rakovník, bývalá Buštěhradská dráha
Zrušené:
- Praha-Liboc (1863–1985[10][15]; ROPID uvažuje o obnovení zastávky[3])
- Praha-Bubny (ROPID uvažuje o zrušení zastávky a nahrazení zastávkou Praha-Vltavská[3])
- Praha-Bubny Vltavská, během rekonstrukce Negrelliho viaduktu v letech 2017–2020 dočasná konečná stanice[16]
Trať č. 122 (směr Hostivice, Rudná u Prahy)
Pražský Semmering, odbočka Buštěhradské dráhy
- Praha-Smíchov
- Praha-Žvahov (od r. 1989)
- Praha-Waltrovka (do r. 2018 byl název Praha-Jinonice)
- Praha-Jinonice
- Praha-Cibulka (zřízena 1929 s názvem Cibulka kolonie)
- Praha-Stodůlky (od r. 1989)
- Praha-Zličín (opakované změny názvu, starší názvy: Řepy, Řepy-Zličín, Praha-Řepy)
Zrušené:
- Praha-Smíchov Na Knížecí (2010–2016)
- Praha-Smíchov severní nástupiště dříve Praha (Smíchov) Společné nádraží, společné pro tratě České západní dráhy, Buštěhradské dráhy a Pražsko-duchcovské dráhy (1872–2023)
- Praha-Hlubočepy (1928–1989, v roce 2007 byla vydána změna územního plánu na obnovení zastávky[17])
- Praha-Konvářka (1928–1989)[18][19]
- Praha-Stodůlky pův. zastávka (pův. název Cibulka, 1872–1877, obnovena 1928, roku 1938 přejmenována na Stodůlky, přesunuta v r. 1989)
Trať č. 171 (směr Beroun)
Železniční trať Praha – Plzeň, bývalá Česká západní dráha (a část Pražské spojovací dráhy)
- Praha hlavní nádraží
- Praha-Vyšehrad (u tramvajové zastávky Albertov), výhybna
- Praha-Smíchov, původně též nákladové nádraží
- Praha-Velká Chuchle (zastávka přesunuta blíže k zástavbě)
- Praha-Radotín, též cílová stanice nákladních vlaků
Zrušené:
- Praha-Královské Vinohrady, zřízena 1. října 1888 současně se zahájením osobní dopravy na Pražské spojovací dráze, zrušena byla s otevřením druhého vinohradského tunelu 1. listopadu 1944.[20][21] Společná pro pražskou spojovací dráhu a dráhu císaře Františka Josefa
- Chuchle, v původním umístění v Malé Chuchli, později přemístěno do Velké Chuchle a následně přejmenováno
Trať č. 173 (směr Rudná u Prahy, Beroun)
Železniční trať Praha – Rudná u Prahy – Beroun, bývalá Pražsko-duchcovská dráha (PDE)
- Praha-Smíchov
- Praha-Hlubočepy, zastávka zprovozněna v roce 2015 jako náhrada za staré Nádraží Hlubočepy.[22]
- Prokopské údolí (výhybna)
- Praha-Holyně
- Praha-Řeporyje
Zrušené:
- Praha-Klukovice (1933–1942)[10][23]
- Praha-Hlubočepy (1873-2015), původní nádraží bylo v roce 2015 uzavřeno a nahrazeno novou zastávkou stejného jména, která leží uprostřed zástavby poblíž autobusové zastávky. Bývalé nádraží nyní slouží jako výhybna.[22]
Trať č. 210 (směr Vrané nad Vltavou)
Tzv. Posázavský pacifik
- Praha-Vršovice
- Praha-Vršovice depo (neveřejná zastávka, od roku 2002 [24])
- Praha-Kačerov
- Praha-Krč
- Praha-Braník
- Praha-Modřany zastávka
- Praha-Modřany (pouze nákladní)
- Praha-Komořany
- Praha-Zbraslav
Zrušené:
- Praha-Michle (1900–1960, nová budova 1931,[25] zastávka nedaleko dnešní neveřejné zastávky Praha-Vršovice depo)[24][26][27][28]
- Praha-Spořilov (1882–1960,[10][29] u Kačerova v původním umístění dnešní tratě č. 210; ROPID uvažuje o obnovení zastávky[3])
Vlečka Braník – Podolí
Vlečka z nádraží Braník k podolské cementárně existovala v letech 1899–1945, osobní dopravě sloužila v letech 1919–1922[30]
- Praha-Braník přístav[10][31]
- Praha-Podolí cementárna[10][32]
Trať č. 221 (směr Benešov u Prahy)
Železniční trať Praha – České Budějovice, bývalá Dráha císaře Františka Josefa
- Praha hlavní nádraží
- Praha-Vršovice
- Praha-Eden
- Praha-Zahradní Město
- Praha-Hostivař
- Praha-Horní Měcholupy
- Praha-Uhříněves, též největší kontejnerový terminál ve střední a východní Evropě[zdroj?], provozuje firma Metrans
- Praha-Kolovraty
Zrušené:
- Praha-Strašnice zastávka (1906–2020 – nahrazena zastávkou Praha-Eden)
Trať č. 231 (směr Lysá nad Labem)
Železniční trať Praha – Lysá nad Labem – Kolín, bývalá Rakouská severozápadní dráha (směr Nymburk)
- Praha Masarykovo nádraží
- Praha hlavní nádraží
- Balabenka
- Praha-Vysočany
- Praha-Rajská zahrada[33][34]
- Praha-Horní Počernice
Zrušené:
- Vítkov - výhybna mezi hlavním nádražím a Libní, zrušena 2008 (po zprovoznění Nového spojení)[11]
- Rokytka - odbočka mezi Vítkovem a Vysočany v letech 1980-2008, zrušena nebyla, ale napojení na Vysočany je od roku 2008 zahrnuto do nové odbočky Balabenka
Zrušený úsek:
- Praha-Těšnov (Denisovo nádraží) (v oblasti Florence, trať zrušena)
- Praha-Libeň dolní nádraží (v oblasti Palmovky, trať zrušena)
- Rohanský ostrov prozatímní nádraží (trať zrušena)
- Praha-Karlín přístav (trať zrušena)
Jiné dopravny bez osobní dopravy
(Seznam nemusí být kompletní.)
- Nákladové nádraží Praha-Žižkov (1936–2015)
- Seřaďovací nádraží Praha-Strašnice (spádoviště až od Zahradního Města, jakožto seřaďovací nádraží Praha-Vršovice v provozu od 18. června 1919 do začátku 90. let 20. století)
- Praha-Vršovice čekací koleje – není stanicí, jen dopravnou
- Praha-Malešice – nákladní železniční stanice, po druhé světové válce do 60. let sloužila i osobní dopravě
- Praha-Holešovice Vltava – nákladní železniční stanice v holešovickém přístavu
- Odstavné nádraží Praha-jih (u Michle a Spořilova, není stanicí)
- Praha-východ (Východní nádraží, předávací nádraží) – nákladová dopravna pro vlečky u rozhraní Libně a Vysočan, dnes nefunkční
- Praha-Strašnice zastávka – bývalá zastávka, kterou nahradila stanice Praha-Eden
- Tunel – odbočka na trati mezi stanicemi Praha-Krč a Praha-Radotín
Do budoucna zamýšlené zastávky a stanice
Ve výstavbě
- Praha-Vltavská (u stanice metra, náhradou za Praha-Bubny a Praha-Holešovice zastávka),[3] během rekonstrukce Negrelliho viaduktu dočasná konečná stanice Praha-Bubny Vltavská (od 12.1.2023)
- Praha-Výstaviště (mezi stanicemi Praha-Bubny a Praha-Dejvice)[35] (od 12.1.2023)
Ve výhledu
- Praha-Výtoň (nad zastávkou MHD Výtoň)[36][37][3]
- Praha-Hlubočepy zastávka (mezi stanicemi Praha-Smíchov a Praha-Žvahov)[17]
- Praha-Konvářka (mezi stanicemi Praha-Žvahov a Praha-Jinonice)[38]
- Praha-Radotín sídliště (mezi stanicemi Praha-Radotín a Černošice)[37][3]
- Praha-Depo Hostivař u stejnojmenné stanice metra[37] (těsně na jih od nádraží Praha-Malešice)
- Praha-Jahodnice (mezi stanicemi Praha-Depo Hostivař a Praha-Dolní Počernice)[39][3]
- Praha-Karlín (na trati z Masarykova nádraží do Libně nebo Vysočan)[37]
- Praha-Třeboradice (mezi stanicemi Praha-Čakovice a Hovorčovice)[37][3]
- Kbely-Mladoboleslavská a Kbely-Jilemnická
- Praha-Rokytka (U Kříže) (mezi stanicemi Praha-Libeň a Praha-Holešovice)[40][3]
- Praha-Dlouhá míle (na nové odbočce k letišti)[35][3]
- Praha letiště (na uvažovaném zakončení nové traťové větve)[35][3]
- Praha-Spořilov[3]
- Praha-Ve Studeném[3]
- Praha-Čakovice sídliště (zámecký park) (na vlečce do cukrovaru Čakovice)[41]
Fotogalerie
- (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
- (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
- (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0
- (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
- (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
- (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
- (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
- (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
- (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
- (c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
- (c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
- (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
Odkazy
Reference
- ↑ Ivan Skulina: Nový řídicí vůz se představil na strojírenském veletrhu v Brně, týdeník Železničář. Zpráva o společné tiskové konferenci Českých drah a Pars nova a. s. v Brně 2. října 2007. Zmínka o marketingovém názvu holešovického nádraží je v závěru článku
- ↑ Jan Lipold: Skandály z nádraží Franze Kafky, Týden, 5. 12. 2007
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o Železnice v PID - 2. díl. ČasoPID. Únor 2015, s. 18–20. Rozhovor s specialistou ROPID pro oblast železnice Ing. Václavem Haasem. Dostupné online. Archivováno 22. 7. 2020 na Wayback Machine.
- ↑ Železniční stanice Praha-Hrabovka[nedostupný zdroj]
- ↑ Pavel Schreier: O zapomenutých tvářích železniční Prahy (II.), Železničář 16/2002; České dráhy, Praha 2002
- ↑ Milan Polák: Praha a železnice – Nádraží, nádražíčka a zastávky, Milpo media, 2005, ISBN 80-903481-3-0, str. 153
- ↑ Železniční stanice Praha-Karlín[nedostupný zdroj], Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze
- ↑ Pavel Schreier: O zapomenutých tvářích železniční Prahy (II.), Železničář 16/2002, České dráhy, Praha 2002
- ↑ Železniční stanice Praha-Hloubětín[nedostupný zdroj], Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze
- ↑ a b c d e f g h Pavel Schreier: O zmizelých tvářích železniční Prahy (I.), Železničář 11/2002, České dráhy, Praha 2002
- ↑ a b c Nové spojení - harmonogram. janeba.net [online]. [cit. 2021-09-17]. Dostupné online.
- ↑ a b http://zpravy.aktualne.cz/regiony/praha/prazskou-mhd-cekaji-zmeny-nove-zastavky-budou-i-pro-vlaky/r~a2e2d7222f6111e48975002590604f2e/
- ↑ Železniční stanice Praha-Stromovka[nedostupný zdroj], databáze objektů, Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze
- ↑ Železniční stanice Praha-Podbaba[nedostupný zdroj], databáze objektů, Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze
- ↑ Železniční stanice Praha-Liboc[nedostupný zdroj], databáze objektů, Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze
- ↑ Praha-Bubny Vltavská. Atlas kolejowy / Atlas drah [online]. [cit. 2021-10-31]. Dostupné online.
- ↑ a b Změna územního plánu Hlavního města Prahy Z 1848/07, dostupné online Archivováno 22. 7. 2020 na Wayback Machine.
- ↑ Železniční stanice Praha-Konvářka[nedostupný zdroj], databáze objektů, Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze
- ↑ Pavel Schreier: O zmizelých tvářích železniční Prahy (I.), Železničář 11/2002; České dráhy, Praha 2002.
- ↑ Spanilá jízda Eugena Brikciuse dnes zamíří do Grébovky Archivováno 4. 10. 2008 na Wayback Machine., tisková zpráva města Prahy, 19. 9. 2006
- ↑ Železniční stanice Praha-Vinohrady[nedostupný zdroj], databáze objektů, Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze
- ↑ a b DOLÍNEK, Petr. Nová železniční zastávka Praha-Hlubočepy [online]. Praha: Magistrát Hlavního města Prahy, 2015-08-19 [cit. 2015-09-16]. Dostupné online.
- ↑ železniční stanice Praha-Klukovice[nedostupný zdroj], databáze objektů, Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze
- ↑ a b Bohdalecký tunel, web Bohdalec
- ↑ Železniční stanice Praha-Michle[nedostupný zdroj], Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze
- ↑ Milan Polák: Praha a železnice, Milpo Media, Praha 2005
- ↑ Kateřina Bečková: Zmizelá Praha. Dodatky II - Historická předměstí a okraje města - pravý břeh Vltavy, Praha 2003, snímky z roku 1925, číslo 142 a 144
- ↑ Lukáš Beran, Vladislava Valchářová (eds.): Pražský industriál. Technické stavby a průmyslová architektura Prahy, VCPD ČVUT, Praha 2007, s. 191
- ↑ Železniční stanice Praha-Spořilov[nedostupný zdroj], databáze objektů, Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze
- ↑ Praha-Braník - Praha Podolí cementárna; Atlas drah
- ↑ Železniční stanice Praha-Braník přístav[nedostupný zdroj], databáze objektů, Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze
- ↑ Železniční stanice Praha-Podolí cementárna[nedostupný zdroj], databáze objektů, Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze
- ↑ SŮRA, Jan. Nové vysočanské nádraží, zastávka Rajská zahrada. V Praze příští rok začne další velká stavba [online]. Zdopravy.cz, 2019-12-07 [cit. 2019-12-07]. Dostupné online.
- ↑ Správa železnic do roku 2022 otevře 10 nových zastávek a jednu stanici. Podívejte se, kde mají vzniknout. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2021-10-19]. Dostupné online.
- ↑ a b c Přípravná dokumentace Modernizace trati Praha – Kladno s připojením na letiště Ruzyně, I.etapa [online]. Správa železniční dopravní cesty, nedatováno [cit. 2015-02-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-05.
- ↑ BRENDLOVÁ, Eva. Vlak pokračuje ve směru Praha-Výtoň. Nová zastávka je v územním plánu. IDnes [online]. 2013-04-30 [cit. 2015-02-04]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e DRÁPAL, Filip. Koncepce pražské příměstské dopravy. In: 17. konference Železniční dopravní cesta. Praha: Správa železniční dopravní cesty, 2012. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-05. Archivováno 5. 2. 2015 na Wayback Machine.
- ↑ Změna územního plánu Hlavního města Prahy Z 1851, dostupné online
- ↑ Změna územního plánu Hlavního města Prahy Z 1849/07, dostupné online Archivováno 22. 7. 2020 na Wayback Machine.
- ↑ Změna územního plánu Hlavního města Prahy Z 1315/06, dostupné online Archivováno 22. 7. 2020 na Wayback Machine.
- ↑ ČTK. Čakovice chtějí zprovoznit bývalou vlečku. prazsky.denik.cz. 2016-09-20. Dostupné online [cit. 2019-05-10].
Související články
- Železniční doprava v pražské aglomeraci
- Pražská doprava
- Pražská integrovaná doprava
- Seznam železničních stanic v Česku (abecední, s identifikačními čísly)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Železniční stanice a zastávky v Praze na Wikimedia Commons
- ROPID
- Společnost pro veřejnou dopravu. Železnice v Praze a okolí. Archivováno 21. 8. 2006 na Wayback Machine. prahamhd.vhd.cz.
Média použitá na této stránce
Autor: Honza Groh (Jagro), Licence: CC BY-SA 3.0
Zastávka Praha-Žvahov, zdemolovaný přístřešek
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
Praha-Horní Počernice. Nádraží Praha-Horní Počernice.
Autor: Vojtěch Dočkal, Licence: CC BY-SA 4.0
Železniční zastávka Praha-Kačerov
Autor: Honza Groh (Jagro), Licence: CC BY-SA 3.0
Nádraží Praha-Braník z Branického mostu, Praha
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
Praha-Zbraslav. Závist čp. 1157, nádraží Praha-Zbraslav.
Autor: Honza Groh (Jagro), Licence: CC BY-SA 3.0
Nádraží Praha-Veleslavín, Praha
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
Železniční zastávka Praha-Rajská zahrada v Kyjích v Praze 14
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Praha-Čakovice, nádraží Praha-Čakovice.
Autor: Jan Polák, Licence: CC BY-SA 3.0
Železniční zastávka v pražských Jinonicích na začátku roku 2021.
Autor: Bilykralik16, Licence: CC BY-SA 4.0
pohled ze Svatovítského mostu na železniční stanici Praha-Dejvice
Autor: ŠJů (cs:ŠJů), Licence: CC BY-SA 3.0
Praha, Uhříněves, nádraží Praha-Uhříněves.
Autor: cs:ŠJů, Licence: CC BY-SA 3.0
Praha-Holyně, železniční zastávka Praha-Holyně.
Autor: Lynx1211, Licence: CC BY-SA 4.0
Stanice Praha hlavní nádraží z pohledu od jihu.
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
Praha-Krč. Nádraží Praha-Krč.
Autor: Horakvlado, Licence: CC BY-SA 4.0
Železniční nádraží Praha-Řeporyje, Řeporyje, Praha 13, Hlavní město Praha. Železniční trať č. 173 Praha Smíchov - Rudná u Prahy – Beroun.
Autor: ŠJů (cs:ŠJů), Licence: CC BY-SA 3.0
Praha, Běchovice, nádraží Praha-Běchovice, z kolejiště.
Autor: ŠJů (cs:ŠJů), Licence: CC BY-SA 3.0
Praha, Velká Chuchle. Radotínská 36/1, železniční zastávka Praha-Velká Chuchle.
Praha, Smíchov, lávka přes Smíchovské nádraží, průchod nad provozními budovami v polovině délky lávky. Praha-Smíchov severní nástupiště. V roce 2023 byla lávka snesena a budovy zbourány.
Autor: Czech Wikipedia user Packa, Licence: CC BY-SA 2.5
Nádraží Praha-Horní Měcholupy (Praha 15)
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
Praha-Bubeneč. Zastávka Praha-Podbaba.
Autor: Czech Wikipedia user Packa, Licence: CC BY-SA 2.5
Železniční zastávka v Sedlci (Praha 6)
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
Praha-Komořany. Zastávka Praha-Komořany.
Autor: Lynx1211, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0
Praha-Dolní Počernice. Zastávka Praha-Dolní Počernice.
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
Praha-Dejvice. Nádraží Praha-Dejvice.
Autor: Martin Kacetl, Licence: CC BY 4.0
Praha-Zličín pohled na nádraží
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
Železniční zastávka Praha-Rajská zahrada v Kyjích v Praze 14
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
Praha-Kyje. Zastávka Praha-Kyje.
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
Železniční zastávka Praha-Zahradní Město ve Strašnicích v Praze 10
Autor: Sefjo, Licence: CC BY-SA 3.0
Vlakové nádraží v Praze-Satalicích.
Autor: Bilykralik16, Licence: CC BY-SA 4.0
pohled z nástupiště u nástupních hran 1 a 2 východním směrem (na Kolín)
Autor: Honza Groh (Jagro), Licence: CC BY-SA 3.0
Přístřešek a nástupiště, Praha-Modřany zastávka, železniční trať Praha – Vrané nad Vltavou – Čerčany/Dobříš (210)
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: