Seznam železničních tunelů v Česku
Železniční tunely v Česku jsou na železničních tratích ve správě státní organizace Správa železnic, která k roku 2022 spravovala celkem 169 tunelů o celkové délce 55,9 km.[1]
Tunely podle stavebního provedení
Ze 149 tunelů o celkové délce 36,5 km, které České dráhy evidovaly k 30. 1. 2002, bylo:[2]
- 60 tunelů o celkové délce 18,3 km stavebně dvoukolejných,[2] z toho asi v polovině je položena a provozována jen jedna kolej[2] (k roku 2007 bylo 36 dvoukolejných a dalších 31 stavebně dvoukolejných s jednou provozovanou kolejí[3])
- 89 tunelů o celkové délce 18,2 km stavebně jednokolejných v roce 2002[2] (k roku 2007 již jen 87[3])
V roce 2013 bylo v provozu 117 tunelů s jednou kolejí a 44 tunelů dvojkolejných.[4]
Polubenský tunel je se sklonem 53 ‰ nejstrmějším v Česku.[3]
Tunely podle stáří
Ze 151 tunelů (stav k 2002) bylo 103 tunelů postaveno v 19. století.[2] V roce 2013 činilo průměrné stáří provozovaných tunelů 111 let, tunelů mladších 100 let bylo 36. Mezi lety 1990 a 2013 bylo postaveno 18 tunelů.[4]
- Nejstarší tunely
Nejstaršími železničními tunely v Česku byly Tatenický (zrušen 2004), Třebovický (zrušen 2005) a Choceňský tunel (zrušen 1949), zprovozněné roku 1845 na trati z Olomouce do Prahy. Nejstaršími provozovanými tunely je soustava Blanenských tunelů a Muzlovský tunel (všechny na trati z Brna do České Třebové), kterými začaly vlaky jezdit v roce 1849.
- Nejmladší tunely
Krátce po druhé světové válce proběhla výstavba či zprovoznění několika tunelů, v následujících desetiletích však vznikaly další tunely jen ojediněle (Libeňský 1975, Novosedelský 1980, Vinohradský III 1989 a Blanenský č. 8/2 1992). Po roce 2000 začala masivnější výstavba nových tunelů díky budování tranzitních železničních koridorů.[4] Nejdelším z nich je Ejpovický tunel zprovozněný v roce 2018. Nejmladším je Zvěrotický tunel, který byl zprovozněn v roce 2022.
Tunely podle délky
- Nejdelší tunely
Tunelů o délce do 350 metrů je 123, zbylých 26 tunelů bylo k 30. 1. 2002 delších.[2] Tunely o délce nad 350 metrů jsou podle protipožární vyhlášky č. 246/2001 Sb. řazeny mezi objekty se složitými podmínkami pro zásah.[2]
Fungujících tunelů, které svou délkou přesahují 1000 metrů, je v Česku k prosinci 2018 deset. Nejdelší, Ejpovický tunel, byl postaven nedaleko Plzně na třetím tranzitním koridoru a do provozu byl uveden během listopadu a prosince 2018.[5] Druhý nejdelší, Březenský, byl postaven nedaleko Chomutova na přeložce železniční tratě vyvolané postupem těžby hnědého uhlí. Tento 1758 m dlouhý jednokolejný tunel byl zprovozněn v roce 2007. Třetím nejdelším je letitý Špičácký tunel na trati Plzeň – Železná Ruda, jehož délka činí 1747 m. Tento tunel je stavebně dvoukolejný, ale provozovaný pouze s jednou kolejí. Zprovozněn byl v roce 1876. Následuje jej dvojice tunelů Nového spojení v Praze – Vítkovský tunel I a II. Další tři tunely s délkou nad jeden kilometr tvoří komplex postupně stavěných Vinohradských tunelů v Praze. Osmým je Krasíkovský tunel na trati Česká Třebová – Přerov, zprovozněný v roce 2004 v rámci staveb Třetího železničního koridoru a devátý Zahradnický, zprovozněný v roce 2012 v rámci modernizace Čtvrtého železničního koridoru mezi Prahou a Českými Budějovicemi.
Na 17km úseku Ševětín – Nemanice I mají být postaveny tunely Hosínský o délce 3 120 m a Chotýčanský o délce 4 810 m, který by se stal nejdelším tunelem v Česku.[6]
| Tunel | Délka [m] | Zahájení provozu | Trať |
|---|---|---|---|
| Ejpovický | 4 150 | 2018 | 170 Praha – Plzeň |
| Březenský | 1 758 | 2007[7] | 124 Lužná u Rakovníka – Chomutov |
| Špičácký | 1 747 | 1876 | 183 Plzeň – Železná Ruda |
| Vítkovský jižní | 1 365 | 2008 | 070+231 Praha hl.n. – Praha-Vysočany (Nové spojení) |
| Vítkovský severní | 1 314 | 2008 | 011 Praha hl.n. – Praha-Libeň (Nové spojení) |
| Vinohradský I | 1 146 | 1871 | 171 Pražská spojovací dráha Praha hl.n – Praha-Smíchov |
| Vinohradský II | 1 126 | 1944 | 221 Praha hl.n. – Praha-Vršovice |
| Vinohradský III | 1 125 | 1989 | 221 Praha hl.n. – Praha-Vršovice |
| Krasíkovský | 1 098 | 2004 | 270 Česká Třebová – Olomouc |
| Zahradnický | 1 044[8] | 2012 | 220 Praha – České Budějovice |
| Polubenský | 940 | 1902 | 036 Tanvald – Harrachov |
| Návojský | 888 | 1928 | 283 Horní Lideč – Bylnice |
| Mezno | 840 | 2022 | 220 Praha – České Budějovice |
| Ještědský | 815 | 1900 | 086 Česká Lípa – Liberec |
| Deboreč | 660 | 2022 | 220 Praha – České Budějovice |
| Sychrovský | 640 | 1859 | 030 Turnov – Liberec |
| Loučský | 633 | 1953 | 250 Tišnov – Vlkov u Tišnova |
| Havlíčkobrodský | 623 | 1952 | 250 Havlíčkův Brod – Žďár nad Sázavou |
| Jablunkovský II | 612 | 2013 | 320 Český Těšín – Čadca |
Plánovány jsou tunel Oucmanice (4 985 m) a tunel Hemže (1 157 m) na trati Kolín – Česká Třebová,[9] Hosínský tunel (3 120 m), Chotýčanský tunel (4 775 m)[10] na trati Benešov u Prahy – České Budějovice. Mezi nejsmělejší záměry patří Berounský tunel (dřívější názvy Tachlovický tunel, Barrandovský tunel) o délce 24,7 km, který by měl být postaven na vysokorychlostní trati Praha – Beroun.[11]
- Nejkratší tunely
Nejkratším z evidovaných tunelů je Nelahozeveský tunel I o délce 23,3 metru.[2] V letech 1896 – 1957 byl nejkratší Jáchymovský tunel na trati z Ostrova do Jáchymova o délce 18,3 metru.
Správa a stav
Správu tunelů upravoval u Českých drah předpis S6.[2]
V rámci prohlídek správce tunely klasifikuje do tří stupňů podle stavebního stavu. Jako nevyhovující (tedy stupeň 3) bylo k roku 2001 vyhodnoceno 22 tunelů, zejména na tratích nejnižší kategorie.[2] Příslušné oddělení ČD zpracovalo v roce 1999 Koncepci údržby mostů a tunelů Českých drah, v jejímž rámci vyčíslilo jednotkovou potřebu financí na údržbu tunelů.[2]
Legislativa a normy
Požadavky na přípravu, výstavbu i sledování tunelů stanovila norma TNŽ 73 7508, která byla po roce 2000 nahrazována ČSN 73 7508 Železniční tunely.[2]
Seznam tunelů
Zrušené tunely
Některé železniční tunely byly již zrušeny nebo opuštěny.
| Evid. č. | Název | Obec (k. ú.) | Okres | Úsek | Trať | Kolejí (stav./prov.) | Délka m | Období provozu | Stav |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| ? | Slavíčský | Hranice (Slavíč) 49°32′39″ s. š., 17°39′16″ v. d. | okres Přerov | Lipník nad Bečvou – Drahotuše | 271 Přerov – Bohumín | 1 | 255[17] (240[18]) | 1846–1895[17] | opuštěn |
| ? | Bohdalecký | Praha (Michle) 50°3′27″ s. š., 14°27′34″ v. d. | hlavní město Praha | Praha-Vršovice – Praha-Michle | 210 Praha – Čerčany/Dobříš | 1 | 94 | 1882–1929 | nahrazen zářezem |
| ? | Choceňský | Choceň 49°59′47″ s. š., 16°13′49″ v. d. | okres Ústí nad Orlicí | Choceň – Brandýs nad Orlicí | 010 Kolín – Česká Třebová | 2 | 255,9[3] | 1845–1949[19] | nahrazen zářezem |
| ? | Jáchymovský | Jáchymov 50°21′20″ s. š., 12°56′1″ v. d. | okres Karlovy Vary | Horní Žďár – Jáchymov | Ostrov nad Ohří – Jáchymov | 1 | 18,3 | 1896–1957 | cyklostezka |
| ? | Litoměřický | Litoměřice 50°31′57″ s. š., 14°8′3″ v. d. | okres Litoměřice | Litoměřice dolní nádraží – Litoměřice město | 072 Lysá nad Labem – Ústí nad Labem | 2/1 | 350,00 | 1874–1958 | opuštěn |
| ? | Blanenský č. 5 | Bílovice nad Svitavou 49°16′46″ s. š., 16°40′29″ v. d. | okres Brno-venkov | Babice nad Svitavou – Adamov | 260 Brno – Česká Třebová | 2 | 76 | 1849–1974 | nahrazen zářezem |
| ? | Blanenský č. 6 | Babice nad Svitavou 49°17′11″ s. š., 16°40′8″ v. d. | okres Brno-venkov | Babice nad Svitavou – Adamov | 260 Brno – Česká Třebová | 2 | 72 | 1849 – 80. léta 20. stol. | nahrazen zářezem |
| ? | Starý Libeňský | Praha (Libeň) 50°6′14″ s. š., 14°28′50″ v. d. | hlavní město Praha | Praha-Vysočany – Praha-Libeň dolní nádraží | 231 Praha – Kolín | 1 | 50 | 1875–1984 | snesen |
| 25 | Hornoslavkovský | Horní Slavkov 50°8′ s. š., 12°48′21″ v. d. | okres Sokolov | Ležnice – Horní Slavkov | Krásný Jez – Loket | 1 | 155,00 | 1901–1997 | opuštěn |
| 26 | Cechšský | Loket 50°10′39″ s. š., 12°46′6″ v. d. | okres Sokolov | Údolí – Loket předměstí | Krásný Jez – Loket | 1 | 63,10 | 1901–1997 | opuštěn |
| 27 | Loketský I | Loket (Údolí) 50°10′44″ s. š., 12°46′4″ v. d. | okres Sokolov | Údolí – Loket předměstí | Krásný Jez – Loket | 1 | 65,40 | 1901–1997 | opuštěn |
| 258 | Tatenický | Krasíkov 49°51′21″ s. š., 16°41′55″ v. d. | okres Ústí nad Orlicí | Krasíkov – Tatenice | 270 Česká Třebová – Přerov | 2 | 146,20 (145,8[3]) | 1845–2004[3] | opuštěn, jižní portál zasypán |
| 257 | Třebovický | Třebovice 49°51′33″ s. š., 16°30′54″ v. d. | okres Ústí nad Orlicí | Třebovice v Čechách – Rudoltice v Čechách | 270 | 1 | 512,53 | 1845–1866, 1932–2005 | zasypán[3] |
| 259 | Jablunkovský II | Mosty u Jablunkova 49°30′51″ s. š., 18°45′8″ v. d. | okres Frýdek-Místek | Mosty u Jablunkova – Mosty u Jablunkova zastávka | 320 Bohumín – Čadca (SK) | 1 | 608,09 | 1917–2007 | nahrazen novým stejnojmenným tunelem |
| 104 | Žižkovský | Praha (Žižkov) 50°5′26″ s. š., 14°27′43″ v. d. | hlavní město Praha | Praha-hlavní nádraží – Praha-Vítkov | 011, 070, 091, 221, 231 | 1 | 303,00 | 1872–2008 | cyklostezka |
| 260 | Jablunkovský I | Mosty u Jablunkova 49°30′51″ s. š., 18°45′7″ v. d. | okres Frýdek-Místek | Mosty u Jablunkova – Mosty u Jablunkova zastávka | 320 Bohumín – Čadca (SK) | 1 | 606,47 | 1870–2013 | částečně úniková štola, částečně zasypán |
Odkazy
Reference
- ↑ Statistická ročenka 2022 [online]. Správa železnic [cit. 2023-12-08]. S. 6. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q Ing. Bohuslav Stečínský: Železniční tunely v České republice, Tunely.cz, přehled železniční tunely ve správě ČD k 30. 1. 2002
- ↑ a b c d e f g h Železniční tunely na území Česka, Vítek V., ŽelPage, 20. 8. 2007, s odvoláním na zdroje ČD a další internetové zdroje
- ↑ a b c MASTILOVÁ, Hana. Železniční tunely ve správě SŽDC. In: ČERMÁKOVÁ, Iveta, a kol. 19. ročník konference Železniční mosty a tunely: sborník příspěvků. Praha: Sudop Praha a Správa železniční dopravní cesty, 2014. Dostupné online.
- ↑ Ejpovický tunel je hotov. První vlak projel už i druhým tubusem. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2018-12-07 [cit. 2018-12-10]. Dostupné online.
- ↑ MAKÁSEK, Petr; HNILIČKA, Michal. Tunely na úseku Nemanice I – Ševětín. Časopis Stavebnictví [online]. 2021-11-04 [cit. 2022-07-27]. Dostupné online.
- ↑ Nejdelší železniční tunel Březno v provozu, Silnice-železnice, 19. 10. 2008, aktualizováno 24. 11. 2008
- ↑ Modernizace trati Votice a Benešov u Prahy. Silnice Železnice [online]. [cit. 2018-03-25]. Dostupné online.
- ↑ Ústí nad Orlicí – Choceň, nová trať Archivováno 25. 6. 2009 na Wayback Machine., mapa Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine., Základní údaje o stavbě Archivováno 27. 3. 2013 na Wayback Machine., SŽDC, SUDOP Praha a. s., 2009
- ↑ Magistrát města České Budějovice: Územní rozhodnutí ze dne 20.7.2017
- ↑ Po dvaceti letech se našlo řešení. Z Prahy na Plzeň se pojede tunelem. iDNES.cz [online]. 2019-06-29 [cit. 2019-09-12]. Dostupné online.
- ↑ Jiří Wohlmuth: Tunel Vepřek v km 446,030 – 446,420 trati Kralupy nad Vltavou - Vraňany, Výstavba tunelu Vepřek z pohledu technického dozoru investora Archivováno 5. 5. 2008 na Wayback Machine., Tunely.cz, nedatováno (cca 2002)
- ↑ a b Z Votic do Olbramovic jezdíme tunely, Mirek K., 4koridor.cz, 26. 11. 2011
- ↑ a b c Postup stavby z Tomic do Bystřice 21.7.2012, Mirek K., 4koridor.cz, 21. 7. 2012
- ↑ a b c d e f g h i j k l Jitka Habigerová: Tři nové tunely na spojovací větvi, týdeník Železničář č. 42/2004
- ↑ Dopravní stavba roku 2006: Optimalizace traťového úseku Zábřeh-Krasíkov Archivováno 10. 12. 2018 na Wayback Machine., casopisstavebnictvi.cz
- ↑ a b mj. Opuštěný tunel [online]. Lideazeme.cz, 2007-02-02 [cit. 2009-02-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-03-07.
- ↑ ZIMEK, Pavel. Významná technická památka na Moravě bude zachráněna [online]. Cd.cz [cit. 2009-02-27]. Dostupné online.
- ↑ Opouštění i budování tunelů Archivováno 2. 8. 2012 na Wayback Machine., lanskroun.eu
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Železniční tunely v Česku na Wikimedia Commons - Ing. Bohuslav Stečínský: Železniční tunely v České republice Archivováno 12. 10. 2002 na Wayback Machine., Tunely.cz, přehled železniční tunely ve správě ČD k 30. 1. 2002
.jpg){kind=link}
.jpg){kind=link}
Média použitá na této stránce
(c) PetrS. na projektu Wikipedie v jazyce čeština, CC BY-SA 3.0
Jarovský tunel zevnitř - 749.006
Autor: Jvs, Licence: CC BY-SA 3.0
Interiér jednoho z tunelů Nového spojení, 30. 9. 2006
Autor: Elektracentrum, Licence: CC BY-SA 4.0
Libřický tunel z bývalé zastávky ČSD. Před tunelem je železniční most přes ústí Zahořanského potoka do Vltavy. Pohled na severozápad