Seznam živelních katastrof v Českých Budějovicích

Seznam živelních katastrof v Českých Budějovicích obsahuje povodně, požáry a jim podobné přírodní a živelní pohromy, které ve městě způsobily rozsáhlé nebo v nějakém ohledu významné škody.

DatumObrázekUdálostGaleriePopis
1272povodeňProkazatelně zasáhla tok Vltavy od Českého Krumlova po Prahu, musela zasáhnout i České Budějovice, ale záznamy z této doby se nedochovaly.[1]
~24. června 1336povodeňK dopravě obyvatel se musely používat loďky.[2] Voda se do města provalila Rybářskou branou. Dobové záznamy se nedochovaly, zpráva pochází z o 500 let mladší Seyserovy kroniky.[1]
1381požárPožár (přinejmenším areálu Dominikánského kláštera), vyhořelo vše krom knihovny a kaple svatého Jiří.[3]
14. dubna 1463požárPožár (přinejmenším areálu Dominikánského kláštera) založený bleskem, shořely patrně veškeré dřevěné konstrukce a celá zvonice.[4]
1480požárShořela Židovská ulice.[4]
1481povodeňK dopravě obyvatel se musely používat loďky.[2]
1500požárShořela Kněžská ulice a statky před hradbami.[4]
~15. srpna 1501povodeňŠkody na mostech, nábřežích nebo mlýnech.[2] Postihla rozsáhlé území střední Evropy.[1]
19. července 1505povodeňŠkody na mostech, nábřežích nebo mlýnech.[2] Protrhla se hráz Krumlovského rybníka, strhla Dlouhý most.[1]
1512povodeňPoškodila opevnění města.[2] Dominikánský klášter v ekonomicky obtížném období připravila o 30 fůr sena.[5]
1526požárShořelo předměstí před Svinenskou branou a Špitálský mlýn.[4]
1533vichřiceStržené střechy a štíty domů.[6]
12. srpna 1539povodeňPřívalový déšť způsobil zaplavení města.[1]
27. dubna 1541komářiMěsto zahalila mračna komárů, vypadala, jako by se chumelilo. Tito komáři byli podle kronikáře modří s bílými zadečky.[7]
1541vichřiceStržené střechy a štíty domů.[6]
1542vichřiceStržené střechy a štíty domů.[6]
1545kobylkyŠkody na polích, loukách a stromech.[6]
1547kobylkyŠkody na polích, loukách a stromech.[6]
1548kobylkyŠkody na polích, loukách a stromech.[6]
28. června 1549povodeň
vichřice		Poškodila zejména vybavení stříbrných dolů za Vrátem.[1]
1549kobylkyŠkody na polích, loukách a stromech.[6]
1551povodeňŠkody na mostech, nábřežích nebo mlýnech.[2]
1551vichřiceStržené střechy a štíty domů.[6]
1555povodeň[8]
1555vichřiceStržené střechy a štíty domů.[6]
29. únor 1560požárPožár vzniklý na severní straně náměstí se přenesl až na klášter, kde zničil sanktusník, roztavil zvonek, spálil část kostelní střechy a poškodil zdivo[5]
5. prosinec 1561požárV noci z 5. na 6. prosince shořely tři Jankovy statky v Remlových Dvorech.[8]
1567povodeňK dopravě obyvatel se musely používat loďky. Škody na mostech, nábřežích nebo mlýnech.[2]
28. června 1577krupobitíKrom samotného krupobití zaznamenal kronikář i nezvyklý tvar krup, které byly vybaveny „rohy“, takže vypadaly jako hvězdy.[7]
1579požárShořela přinejmenším část současné Kněžské ulice.[9][pozn. 1]
2. června 1582povodeňK dopravě obyvatel se musely používat loďky.[2] Zhoršené hygienické podmínky po povodni měly v Čechách za následek epidemii moru.[1]
1582požárShořely Čtyři Dvory a 75 domů ve městě.[8]
20. duben 1588požárPo úderu blesku do základů vyhořel dvůr Tomše Bauera (č. p. 12).[8]
červen 1588povodeňPovodeň před polovinou června postihla většinu Čech, pravděpodobně i České Budějovice.[1]
12. červenec 1588povodeň[8]
1590suchoŠkody na chmelu, zahradách a loukách.[8]
19. červen 1590zemětřeseníPoškození několika domů zemětřesením.[8]
1590mrazyTuhá zima 1589 / 1590 „že nebylo podobné pamětníka“.[8]
6. července 1592povodeňŠkody zvláště na polích.[1] Pamětní kniha Čtyř Dvorů uvádí povodeň 6. září v důsledku protržení hráze Pucherského rybníka.[8]
27. srpna 1592povodeňOdneseny některé mosty, ke kostelu sv. Mikuláše se jezdilo na loďkách.[1]
6. září 1592povodeňNejničivější vlna roku 1592, město zatopeno, podemílala zdi, strhávala ploty, na náměstí bylo až 45 cm vody, poničeny hradby, stržen Zlatý most, zásoby obilí v sýpkách shnily.[1]
1593povodeňTři povodně, k dopravě obyvatel se musely používat loďky.[2][pozn. 2]
29. prosince 1593požárShořel Strialův dvůr.[8]
6. září 1595mrazy6. září přišla náhle tuhá zima, která vydržela až do první poloviny března 1596, kdy se hnuly ledy a poškodily Dlouhý most.[8]
1596povodeňPodle Seyserovy kroniky se od Pražské brány po kostel svatého Mikuláše jezdilo na loďkách.[1]
4. červen 1597požárPožár v domě zlatníka Viléma Šlechty se rozšířil na 75 domů,[4] 8 dvorů u Dlouhého mostu a Lannovu loděnici.[8]
srpen 1598povodeňŠkody na mostech, nábřežích nebo mlýnech,[2] voda odnesla obilí z polí.[8] Kulminace 15. a 24. srpna, voda od Pražské brány po Masné krámy, shnila úroda v sýpkách, stržena část Dlouhého mostu a městský mlýn. Povodeň akcentovala epidemii moru.[1]
1612vichřiceStržené střechy a štíty domů.[6]
31. srpen 1625domovní znamení připomínající požárpožárV ranních hodinách vypukl na východní straně náměstí v domě U Červeného jelena (20/78) požár. Zasáhl celkem čtyři domy včetně domu U Zlatého sklípku (21/79), na jehož znaku se dochoval reliéf mnicha modlícího se za odvrácení ohně, zřejmě připomínka požáru.[11]
20. červen 1633sníhNastalo prudké ochlazení a napadla píď (asi 20 centimetrů) sněhu, což zkomplikovalo práce na polích.[8]
jaro 1635povodeň(?)Koncem května začal vytrvalý déšť, během nějž (30. května) navštívil město na koni císař Ferdinand II. Po celou dobu šestidenní návštěvy hustě pršelo a při odjezdu 5. června musel překonat Dlouhý most nad rozbouřenou Vltavou.[1] Zdroj nehovoří explicitně o škodách ani vylití řek z břehů.
1638vichřiceStržené střechy a štíty domů.[6]
24. července 1641Wussinova veduta požáru 1641požárV Müllerově domě v Krajinské třídě vzplála neopatrností ranhojiče mast, oheň se s přispěním větru rozšířil na 226 domů, poškozen byl špitální areál u svatého Václava a Svinenská brána, zničen kostel svatého Mikuláše, 13 hradebních věží a 3000 strychů (asi 279 m³) obilí.[4] Dále shořelo 64 dvorů, špitál, Pražská brána, mlýn a hradební věž. Pohořelí, o které se nezvládlo postarat město, byli ubytování ve Čtyřech Dvorech. Ještě v roce 1654 zůstávala ve městě spáleniště.[8]
24. srpna 1647povodeňZatopeny dvory a stodoly v okolí města. Škody na sklizni.[1]
16. leden 1651povodeň[8]
14. července 1653povodeňK dopravě obyvatel se musely používat loďky.[2] Utopený dobytek. Historické prameny nejsou jednotné co do roku události, Veselý uvádí 1653, Schneider 1652.[1]
1653Wussinova veduta požáru 1653požárPožár jižní strany náměstí v oblasti pozdějšího hotelu Slunce začal o 11. hodině.[12]
15. února 1655povodeňŠkody na mostech, nábřežích nebo mlýnech.[2] Prudká obleva po dlouhé tuhé zimě, poškozena loděnice, stržen Dlouhý most.[1]
11. července 1655povodeňVoda dosáhla až k Ehrenpreisovu domu na rohu náměstí a ulice Karla IV.[1]
12. června 1656povodeňK dopravě obyvatel se musely používat loďky. Škody na mostech, nábřežích nebo mlýnech.[2] Voda stoupla o 60 cm výš než při povodních 1655, dostala se k lékárně na náměstí a Masným krámům. Zničila mosty a sádky.[1]
1. července 1656povodeňK dopravě obyvatel se musely používat loďky. Škody na mostech, nábřežích nebo mlýnech.[2] Po dvoudenním dešti znovu stoupla hladina Vltavy i Malše, znovu byly poškozeny opravené mosty a odplaveno seno z luk.[1]
15. května 1665povodeňZaplaveny dvory, pole a louky.[1]
4. července 1670povodeňK dopravě obyvatel se musely používat loďky.[2] Rozvodněná Malše se podle Schneidera dostala do téměř všech ulic.[1]
1671děšťDlouhodobé extrémní deště trvající od roku 1670 způsobily zatopení polí a neúrodu, která roku 1671 vyústila v hladomor. V Budějovicích probíhalo 2–7 pohřbů denně.[13]
8. června 1674povodeňDéšť trvající téměř bez přestání do 25. července způsobil zničení většiny úrody a rozšíření nemocí. V Českých Budějovicích probíhaly mše za ukončení deštivého počasí.[1]
20. června 1675povodeňVydatný déšť trvající dva dny a tři noci způsobil krom rozvodnění řek také přelití rybníků a škody na loukách a polích. Traduje se, že několik osob bylo na plujícím dřevu sneseno až do Prahy.[1]
28. ledna 1677povodeňNa sníh neobyčejně bohatou zimu ukončila obleva. Vyvolala povodeň nesoucí až 60 centimetrů silné ledové kry. Poničeny byly především mlýny a další stavby na březích řek. Svinenská brána zůstala po několik dní zatarasena ledem.[1]
1679povodeňDominikáni na výzvu městské rady pořádali procesí za odvrácení deště a povodní.[5]
1681suchoDominikáni na výzvu městské rady pořádali procesí za přivolání deště.[5]
1687suchoDominikáni na výzvu městské rady pořádali procesí za přivolání deště.[5]
1693vichřiceDominikáni na výzvu městské rady pořádali procesí za odvrácení větru a bouří.[5]
1695suchoDominikáni na výzvu městské rady pořádali procesí za přivolání deště.[5]
14. únor 1709povodeňObleva způsobila rozvodnění Malše. Voda se do města lila všemi hlavními branami. Na dvoře Velkého pivovaru (tj. za Rožnovskou branou) bylo naměřeno 90 centimetrů vody. Zničeny zásoby obilí a sena, utonul dobytek, znehodnocena část zásob soli a piva.[1]
červen 1709povodeňDalší potopa přišla v důsledku dešťů v prvním červnovém týdnu. Traduje se příběh o zázraku, záchraně dívky, za níž prosila matka u Panny Marie Budějovické.[1]
20. dubna 1712povodeňŠkody na úrodě, nouze o obilí a pečivo, bezprecedentní růst cen.[1]
8. květen 1713povodeňOsmidenní povodeň znovu poškodila úrodu, cena obilí stoupla na téměř dvojnásobek ceny v roce 1712.[1]
24. červen 1723povodeňZaplaveny celé Budějovice od Lučního mlýna (u dnešní Vodárenské věže) po Staré město. Škody na polích a loukách.[1]
červenec 1723povodeňRozvodněná Malše zaplavila východní území města: pole, louky, zahrady, kde zničila obilí, seno a ovoce. Protrhla se hráz Krumlovského rybníka.[1]
19. března 1724povodeňSilné deště zvýšily hladiny řek, Rožnovskou branou nebylo možné vejít ani odejít z města.[1]
8. dubna 1728požárPožár vznikl na západní straně náměstí, rozšířil se na 18 domů a Dominikánský klášter.[4] Tam zničil veškeré dřevěné konstrukce z 15. století, zvonici, roztavil zvony a poškodil varhany.[5] Požár vznikl za bouřky a rozšířil se až za Dlouhý most, kde shořely dva statky.[8]
6. července 1730povodeňK dopravě obyvatel se musely používat loďky.[2] Rozvodněná Malše po vydatných deštích zaplavila město. Škody na domech, stodolách a obilí.[1]
9. června 1735povodeňPoškozeny domy, pole a zahrady.[1]
18. června 1736povodeňK dopravě obyvatel se musely používat loďky. Škody na mostech, nábřežích nebo mlýnech.[2]Liják, který začal 8. června na svatého Medarda, pokračoval po 40 dní. Ve většině ulic bylo přes 60 cm vody, poškozeny byly budovy, mlýny, rybníky, jezy i nový městský vodovod. Hráz Krumlovského rybníka se provalila v délce 90 metrů, živel strhl nábřeží Malše před soutokem a také břehy Vltavy na Litvínovické pastvině (nad Vodárenskou věží) a u Dlouhého mostu. Zničeny byly propusti a jezy u mlýnů v oblasti současného Slepého ramene. Nad mlýnem u Českého Vrbného zmizelo asi 350 metrů břehu a nedaleký most. Voda ve městě provalila pevnostní násep pře Pražskou branou, což urychlilo odtok do Vltavy. Situaci pomohlo vyřešit následující měsíc trvající suché a teplé počasí.[1]
28. duben 1740povodeňMrazy trvající od října 1739 do dubna 1740 měly za následek prudkou oblevu po teplých deštích a hromadění ledových ker. U Zlatého mostu dosáhly úrovně sochy svatého Jana Nepomuckého. Došlo i k zatopení Velkého pivovaru, ovšem bez škod na hotovém pivu. Celkové škody nebyly vysoké.[1]
20. prosince 1740vichřice
povodeň		Předvojem extrémního počasí byla duha, po které přišla vichřice a následně povodeň. Přestože byly Budějovice částečně zasaženy (především vichřicí na Sviní louce a v lesích u Srubce), větší pohroma nastala na Šumavě v Českém Krumlově. Odtud odplavené dřevo pochytali obyvatelé Budějovicka, čímž získali zásoby na několik let.[1]
15. června 1743povodeňPoškodila opevnění města,[2] především nové zemní opevnění a část parkánové hradby poblíž ulice U Černé věže.[1]
1748kobylkyPodle kronikáře Milbauera byla pohroma odvracena veřejnými pobožnostmi, střelbou z děl na všech čtyřech stranách města, střelbou z pušek v polích, tlučením železem o kosy a zapalováním ohňů. Kobylky opadané ze stromů byly shrabovány lopatami, R. Schneider z Dobré Vody jich takto nasbíral 7 korců (asi 650 litrů).[8]
1749kobylkyPodle kroniky Kaliště postihly v roce 1749 město a okolí kobylky, které byly plašeny střelbou z děl a zvoněním.
11. července 1750povodeňPo celodenním dešti stoupla hladina Malše a zaplavila město do úrovně o 30 centimetrů nižší než povodeň 1736. Škody na obilí, seně, březích, mostech a mlýnech.[1]
3. srpna 1763bouřeV důsledku zásahu bleskem vyhořel zájezdní hostinec U Zelené ratolesti.[14]
říjen 1767povodeňŠkody na mostech, nábřežích nebo mlýnech.[2] Dále poškozen jez u Předního mlýna a pevnostní násep patrně mezi Pražskou branou a Dlouhým mostem. Nad Dlouhým mostem sebral proud větší množství plavebního dřeva, které vyvrhl na louku za Remlovými dvory. Odplaven břeh u Suchomelu, poškozen mlýn a jez u Českého Vrbného a odnesen místní mostek.[1]
1770neúroda[8]
1772neúrodaNásledky neúrody předešlého roku vyústily v hlad a šíření nakažlivých chorob, mj. neštovic. Na farním hřbitově 123 pohřbů, na Staroměstském 437.[8]
8. červen 1774povodeň[8]
26. února 1775povodeňRozvodněná Vltava nesoucí masu ledových ker způsobila škody na polích, loukách, zahradách, domech a mlýnech. Jsou evidovány škody na majetku budějovických měšťanů a obyvatel Kněžských Dvorů, celkem 787 strychů zatopených polí, 23 strychů pastvin, 361 for luk a 85 strychů zahrad.[1]
únor 1777povodeňLedy na Malši i Vltavě poškodily břehy, jezy a Dlouhý most. Náklady na odstranění škod město vyčíslilo na 409 kmenů, 219 krychlových sáhů (1500 m³) kamene a 726 zlatých za práci.[1]
27. únor 1784povodeňK dopravě obyvatel se musely používat loďky.[2] Prudká obleva vylila Malši i Vltavu z břehů, zaplavila řadu ulic včetně U Černé věže ke katedrále, Krajinskou k Masným krámům a do značné výšky Českou. Částečně náměstí Přemysla Otakara II. a vojenskou strážnici. Škody na budovách, osetých polích, zásobách pivovaru a dobytku.[1]
1798požárRáno v úterý svatodušní shořela ve Čtyřech Dvorech čtyři stavení.[8]
1803povodeň[8]
23. únor 1810sníhMěstská rada si vyžádala 100 vesničanů k odklízení sněhu z města.[8]
1828povodeň[8]
1834požárPožár zachvátil 12 domů v České ulici.[4]
26. duben 1838povodeňProud Vltavy unesl dvě lodi naložené solí a zbožím a roztříštil je o Dlouhý most.[1]
květen 1838povodeňHladina vystoupala výš než při dubnové povodni a způsobila škody na polích.[1]
2. května 1844požárPožár čtyř usedlostí v Suchém Vrbném (zhruba polovina tehdejší vesnice). Situaci zkomplikovalo několik okolností: V Budějovicích se právě konaly trhy, takže část obyvatel nebyla doma, přivezená hasičská technika se potýkala s poruchami a ves neměla požární řád.[15]
14. července 1848povodeňK dopravě obyvatel se musely používat loďky. Škody na mostech, nábřežích nebo mlýnech.[2] Původ povodně sahal do oblasti Chvalšin, kde ze 7. na 8. července začala průtrží mračen, jakou nikdo nepamatoval. Voda se valila na Krumlov a odtud na Budějovice, poškodila všechny mosty cestou. V Budějovicích utrhla část Dlouhého mostu, zaplavila část města (v Krajinské bylo dle různých zdrojů naměřeno 30–60 centimetrů vody).[1]
5. září 1855povodeňPovodeň na Vltavě začala průtrží mračen v oblasti Kosova, kde provalila hráz rybníka, zcela smetla pod ním ležící mlýn. Korytem Vltavy pokračovala do Budějovic, kde smetla Litvínovický most, lávku spojující valchu a Krumlovské aleje, říční plovárnu a odnesla plátno z bělidla.[1]
6. září 1855povodeňDen po povodni na Vltavě následovala povodeň na Malši, která zatopila Rybní ulici.[1]
2. srpna 1858povodeňOd konce července vydatně pršelo, stoupala především hladina Malše. Obyvatelé zatěžovali mosty kamením, železem i naloženými vozy, aby zabránili jejich stržení. Mlýnská stoka zatopila Rybní ulici a části Lineckého, Pražského i Vídeňského předměstí.[1]
12. únor 1866požárZničen selský statek včetně chlévů a kolen.[8]
14. srpen 1868požárPožár vznikl na předměstí před Svinenskou branou, ale větrem se rozšířil do vnitřního města, kde zachvátil 35 domů, především v Široké a Biskupské ulici a dále i na na jižní straně náměstí. Poslední větší požár Českých Budějovic.[4]
1874požárShořely tři statky ve Čtyřech Dvorech.[8]
18. února 1876povodeňObleva způsobila povodeň s posunem téměř metr silných ledových ker. Strhla někdejší most v Rožnově, Železný most a poškodila Zlatý a Dlouhý most. Zatopeny části předměstí, zejména Vídeňského, kde skončily pod vodou ulice Rybní, Nová a Jeronýmova. Situaci zhoršil 1868 vzniklý násep železniční trasy směrem na Plzeň, který působil jako hráz bránící odtoku (propusti železničních mostů a mostků kapacitně naprosto nedostačovaly). Mezi Kněžskodvorskou ulicí a Voříškovým dvorem se násep přelil a následně protrhl, čímž došlo k záplavě ve směru na Hlubokou, která na Suchomelu utopila dobytek. Řečistě Vltavy bylo před Hlubokou ucpáno krami, což způsobilo další rozlití a škody severně od města. Jižně od města byly těžce poničeny Plav, Vidov a Roudné. Povodeň odnesla plavební dřevo ze skladů kolem řek. Vedla k přijetí prvních systematických protipovodňových opatření.[2][1]
15. květen 1881povodeňVltava vystoupala 2,5 metru nad normál, zatopila západní část města a některé vesnice.[1]
29. července 1882povodeňPo vydatných deštích došlo k rozvodnění Malše, která ničila louky a pole se nesklizeným i ve snopy svázaným obilím. Stržena plovárna v zahradě Německého domu, poškozeny také vsi Roudné, Vidov a Plav.[1]
3.–4. září 1888
tabulka na meteorologickém sloupu
(c) Anaj7, CC BY-SA 3.0
povodeň
Kategorie „1888 flood in České Budějovice“ na Wikimedia Commons
Kategorie „1888 flood in České Budějovice“ na Wikimedia Commons
Rozvodnění více jihočeských toků, jedna z nejničivějších povodní v historii Českých Budějovic.[2]
2.–3. září 1890povodeňJedna ze tří největších povodní v Českých Budějovicích, Vltava průtok 810 m³/s, Malše průtok 424 m³/s.[2]
4. duben 1891požárPožár v hostinci U Slovanské lípy se rozšířil na přilehlou starobylou stodolu obloženou silnými kmeny a naplněnou slámou. Žárem nebylo možno vydržet ani na Husově třídě.[8]
1. června 1896požárPožár zcela zničil severozápadní budovu chemické továrny, kde se vyráběla kyselina sírová a skladoval ledek. Efektivní hašení znemožnilo mimo jiné rozžhavené olovo z roztavených komor na výrobu kyseliny i rozlití samotné kyseliny z popraskaných nádrží v areálu.[16][17]
9. října 1897požárPožár v Remlových Dvorech zachvátil dvůr Karla Krehana. Zničeny byl zásoby píce, do základů vyhořely stodoly, kolny odkud se požár rozšířil i na vedlejší stavení. Zachránit se podařilo pouze obytné stavení a stáje.[18]
4. červen 1902požár na náměstípožárPožár na náměstí Přemysla Otakara II., který vznikl v domě právníka Israela Kohna, se rozšířil na další budovy na východní straně náměstí, přičemž zcela zničil budovu hotelu U Tří kohoutů, která musela být stržena.[19]
24.–25. březen 1911požárPožár v katedrále svatého Mikuláše, zaviněný nedbalostí kostelníka, zničil Wolrathův oltář svatého Auraciána z let 1666–1667 včetně Mannagettova obrazu světce z roku 1666.[20] Zachránit se podařilo pouze sochy z oltáře.
leden 1920povodeňVelká zimní povodeň.[2]
26. srpen 1925povodeňCelá nově vystavěná Havlíčkova kolonie skončila pod vodou.[2] V oblasti Malého jezu prorazila Mlýnská stoka koryto do Malše. Následnou úpravou vzniklo koupaliště Malé Benátky.[21] Vltava dosáhla 270 centimetrů nad normálem, Malše 280 centimetrů nad normálem. Ve Čtyřech Dvorech (staré čp. 158) bylo až 145 centimetrů vody.[8]
3. červen 1927krupobitíOd 2. června panovaly teploty dosahující 38 °C ve stínu, v důsledku čehož přišly 3. června bouře s krupobitím. Ve Čtyřech Dvorech způsobilo škody za 364 288 Kč, na polích bylo zničeno 80–100 % úrody.[8]
1929mrazyOd silvestra 1928 do 8. března 1929 nepřekročila teplota v celém Československu nulu.[22] Nejnižší teplota, −42,2 °C, byla naměřena 11. února 1929 ve Stecherově mlýně.[23] Led na Malši dosahoval síly přes 80 centimetrů.[23] Zmrzlo množství zvěře, ptactva a stromů,[23] na Lannově třídě pomrzly jírovcové aleje vysázené na přelomu 19. a 20. století.[24] V Dolní Stropnici byl ve svém bytě na židli u stolu nalezen zmrzlý Tomáš Kubala.[22] Do Čtyř Dvorů přicházela zvěř, zejména zajíci, až do dvorů koroptve, které byly obyvateli krmeny, méně svědomitými i chytány; v obci zmrzlo 2788 ovocných stromů a 555 ovocných keřů.[8]
4. červenec 1929vichřice, kroupyPrudké bouře, které na území Čech, Moravy a Slezska přinesly rozsáhlé škody (napadlo až 75 cm až 5cm krup, smeteny automobily, vagóny, střechy, lesy, usmrceno 20 osob) způsobily na území Budějovic pouze škody na stromech.[8]
1934suchoV dubnu dosahovaly teploty 28 °C ve stínu, v červnu 32 °C. Vyschly studny a potoky, koncem června nastalo sucho, jaké nikdo nepamatoval.[8]
25. duben 1935krupobitíKroupy velikosti holubích vajec (~4 cm) způsobily značné škody, především na stromech. 1. května následovala vánice a mráz −3 °C, který způsobil další škody.[8]
19. září 1935požárPožár chemické továrny způsobil statisícové škody, na jeho zvládnutí spolupracovalo 12 hasičských sborů.[8]
26. říjen 1935sníhPrvní sníh zimy 1935 / 1936 napadl v takovém množství, že lámal koruny stronů a strhal telefonní i telegrafní vedení.[8]
leden 1939povodeňKoncem ledna došlo v důsledku oblevy k rozlití Vltavy. Voda strhla silnici na Čtyři Dvory a po tři dny zůstaly levý a pravý břeh oddělené. Do Čtyř Dvorů byly potraviny dováženy přes Hlubokou. Škody zaznamenané rolníky a zahradníky dosáhly 59 820 Kč[8]
13.–17. března 1940povodeňPovodně po jarním tání.[2]
1947suchoZima, jaro i léto téměř bez srážek, nevyrostlo obilí, seno ani sláma, porážen dobytek, takže nebylo ani mléko a máslo. Potraviny dováženy z Ruska.[8]
8.–9. července 1954povodeňPo vydatných deštích.[2] Poškodila mj. koupaliště Malé Benátky.[21]
8. června 1998požárPožár panelového domu na sídlišti Vltava následující srážce stíhaček.[25][4] Oheň poškodil 25–30 bytů, na parkovišti shořelo 15–20 automobilů.
8./13. srpen 2002tabulka na restauraci Klikapovodeň
Kategorie „2002 flood in České Budějovice“ na Wikimedia Commons
Kategorie „2002 flood in České Budějovice“ na Wikimedia Commons
Historicky největší známá povodeň v Českých Budějovicích, Vltava průtok 1310 m³/s, Malše průtok 695 m³/s.[2]
18. ledna 2007vichřiceOrkán Kyrill se přes České Budějovice přehnal v noci z 18. na 19. ledna 2007. 18. ledna kolem 22 hodiny zlikvidoval přetlakovou sportovní halu.[26] Kvůli nefunkčním semaforům řídila dopravu policie.[27] Česká pojišťovna v Českých Budějovicích v roce 2007 evidovala celkem 1956 škodných událostí v důsledku vichřice.[28]
4. srpna 2012krupobitíKrupobití s vichřicí způsobilo škody na zahradách, stromech (poškozeny ovocné stromy, pády stromů), automobilech a domech.[29] Kroupy dosahovaly až 3 centimetrů.[30]
2. června 2013u Dlouhého mostupovodeň
Kategorie „2013 flood in České Budějovice“ na Wikimedia Commons
Kategorie „2013 flood in České Budějovice“ na Wikimedia Commons
Poslední recentní povodeň v Českých Budějovicích.
2015stříbrné smrky poškozené v roce 2015 mšicí smrkovoumšice
Kategorie „Kalamita mšice smrkové 2015 (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Kalamita mšice smrkové 2015 (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
V důsledku extrémně suchého teplého počasí v kombinaci s mírnými zimami došlo k přemnožení mšice smrkové (Elatobium abietinum), která zlikvidovala nebo poškodila významnou část městských výsadeb tzv. stříbrných smrků (stříbrná forma smrku pichlavého). Sucho poznamenalo i listnáče, zejména břízy a lípy.[31] Viz též Sucho v Česku 2015–2020.
27. srpna 2017krupobitíKrupobití v Českých Budějovicích a okolí s kroupami o průměru až 3 centimetrů.[32]
10. únor 2020vichřiceOrkán Sabine ničil střechy, vyvracel stromy, zastavil železniční provozní obvod České Budějovice. Řada domácností, byť především mimo město, byla bez proudu.[33]
8. července 2021následky bouře na sídlišti Vltavabouřka
Kategorie „2021-07-08 storm in České Budějovice“ na Wikimedia Commons
Kategorie „2021-07-08 storm in České Budějovice“ na Wikimedia Commons
Bouřky (ČHMÚ vydal varování před extrémním stupněm nebezpečí) na území města vyvrátily nebo polámaly stovky stromů,[34] jejichž pády způsobily škody na majetku (automobily, nemovitosti). Poškozeny byly i střechy některých budov. V okrajových částech města a okolních obcích došlo k výpadkům elektřiny.[35] Meteostanice naměřila vítr o rychlosti 24,8 m/s. Podle odhadu meteorologů dosahoval vítr v nejzasaženějších místech až 30 m/s (108 km/h). Radnice doporučila občanům nevstupovat do parků.[34] V parku Stromovka byl na odklízení polomů nasazen harvestor.[36]
2. prosince 2023sníhV pátek 1. prosince zaznamenala českobudějovická meteostanice 19,1 milimetrů srážek, v sobotu 2. prosince 21,7 milimetrů srážek. Za sobotu napadlo ve městě 41 centimetrů sněhu, což je prosincový rekord přinejmenším od roku 1969. Sníh zkomplikoval dopravu a dodávky elektrické energie. Hejtman Martin Kuba v sobotu ráno vyhlásil kalamitní stav, který skončil v neděli v podvečer.[37] Jihočeští hasiči od páteční 16. hodiny do sobotního rána zasahovali u 120 událostí, zejména uvízlých aut a popadaných stromů.[38]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Údaj může být překlepem, jiné zdroje v téže souvislosti uvádějí požár v roce 1597.[10]
  2. ↑ Údaj může být překlepem, Kovář uvádí trojici povodní v roce 1592 a naopak v roce 1593 neuvádí žádnou.[1]

Reference

  1. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj ak al am an ao ap aq ar as at au av aw ax ay az ba KOVÁŘ, Daniel. Budějovice a velká voda. České Budějovice: Veduta, 2002. 55 s. ISBN 80-903040-2-8. 
  2. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac HEŘMAN, Jiří; PLETZER, Karel; KOVÁŘ, Daniel. Encyklopedie Českých Budějovic - povodně [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2020-05-09]. Dostupné online. 
  3. ↑ WICPALEK, Maria. Budějovické kostely a kaple [online]. Překlad Ivo Kareš. Kohoutí kříž [cit. 2015-01-04]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d e f g h i j PLETZER, Karel. Encyklopedie Českých Budějovic - požáry [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2020-05-09]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d e f g h KOVÁŘ, Daniel; LAVIČKA, Roman. Dominikánský klášter v Českých Budějovicích. 1. vydání. vyd. České Budějovice: Národní památkový ústav, 2017. 239 s. ISBN 978-80-85033-80-9. S. 129, 136, 157, 174. 
  6. ↑ a b c d e f g h i j k PLETZER, Karel; HEŘMAN, Jiří. Encyklopedie Českých Budějovic - přírodní pohromy [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2020-05-09]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b Zuzana Thomová, Jiří Chvojka, Ondřej Chvojka, Daniel Kovář, Jiří Nikrmajer. 100 zajímavostí ze starých Českých Budějovic. Plzeň: Starý most, 2019. ISBN 9788076400061. S. 104–105. 
  8. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj ak al ČADEK, Adolf; ČADKOVÁ, Bohumila. Pamětní kniha obce Čtyř Dvorů. Čtyři Dvory: Václav Veber, 1923. 400 s. S. 72–79, 86, 90, 93, 133-134, 142, 154, 156-158, 194, 201-202, 232, 312. 
  9. ↑ THOMA, Juraj. kapucínský konvent u kostela svaté Anny [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2021-01-06]. Dostupné online. 
  10. ↑ SCHINKO, Jan. Místo pro Seminární náměstí možná udělal požár. Českobudějovický deník [online]. Vltava Labe Media, 2009-05-30 [cit. 2021-01-07]. Dostupné online. 
  11. ↑ KOVÁŘ, Daniel. Požáry, povodně, kobylky… Přírodní pohromy v dějinách Českých Budějovic. České Budějovice: Veduta, 2005. 125 s. ISBN 80-86829-14-6. S. 29–30. 
  12. ↑ KRATOCHWIL, Karl; MEERWALD, Alois. Heimatbuch der Berg- und Kreisstadt Böhmisch-Budweis. České Budějovice: Karl Kratochwil, 1930. 568 s. Kapitola Altstadt „Buduoyz“, s. 17. (německy) 
  13. ↑ GRULICH, Josef; HONNER, Jan. Encyklopedie Českých Budějovic - obyvatelstvo [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2020-05-10]. Dostupné online. 
  14. ↑ KOVÁŘ, Daniel. Legendy mezi hospodami v Budějovicích. Barbar [online]. Časopis Barbar, 2015-01-06 [cit. 2021-11-05]. Dostupné online. 
  15. ↑ KOVÁŘ, Daniel. Požár Suchého Vrbného v květnu 1844. In: Daniel Kovář, Pavel Koblása. Staré Budějovice: sborník prací k dějinám královského města Českých Budějovic. 2., svazek vyd. České Budějovice: Historicko-vlastivědný spolek v Českých Budějovicích, 2006. ISSN 1804-3186. S. 178–180.
  16. ↑ Požár továrny na umělá hnojiva v Čes. Budějovicích. Budivoj. 3. 6. 1896, roč. 32, čís. 45, s. 2. 
  17. ↑ Požár v továrně na strojená hnojiva v Č. Budějovicích. Jihočeské listy. 3. 6. 1896, roč. 2, čís. 44, s. 4. 
  18. ↑ SCHINKO, Jan. Remlovy Dvory byly zlikvidovány před stavbou budějckého sídliště. Budějcká drbna [online]. 2024-03-28 [cit. 2024-03-28]. Dostupné online. 
  19. ↑ SCHINKO, Jan. Kohouti upozorňují na původní název Zvonu. Přebýval tam i Karel Havlíček Borovský. Budějcká drbna [online]. 2015-02-20 [cit. 2021-11-05]. Dostupné online. 
  20. ↑ ADÁMEK, Jan; HANSOVÁ, Jarmila; KOVÁŘ, Daniel, Roman Lavička, Zdeněk Mareš, Zuzana Thomová. Katedrála sv. Mikuláše v Českých Budějovicích. Č. Budějovice: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích, 2014. 271 s. ISBN 978-80-85033-54-0. S. 229. 
  21. ↑ a b SCHINKO, Jan. DRBNA HISTORIČKA: V Malých Benátkách povyrostly stromy, oáza to ale stále je. Budějcká drbna [online]. 2019-09-26 [cit. 2020-05-21]. Dostupné online. 
  22. ↑ a b MOTÝL, Ivan. Zima 1929: zmrzlí cikáni a sibiřský mráz 41 stupňů. Týden.cz [online]. EMPRESA MEDIA, 2010-01-09 [cit. 2020-05-10]. Dostupné online. 
  23. ↑ a b c SCHINKO, Jan. Minus 42,2 stupně. Mrzly stromy i zvěř. E15 [online]. CZECH NEWS CENTER, 2010-02-03 [cit. 2020-05-10]. Dostupné online. 
  24. ↑ SCHINKO, Jan. Lannovka bývala do roku 1816 výpadovkou z města směrem Třeboň. Budějcká drbna [online]. 2016-10-27 [cit. 2020-05-10]. Dostupné online. 
  25. ↑ VODIČKA, Matěj. ‚Skoro jako válka, ale nikomu se nic nestalo.‘ Před 25 lety se nad Českými Budějovicemi srazily dvě stíhačky. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2023-06-08 [cit. 2023-06-08]. Dostupné online. 
  26. ↑ ŠTROBLOVÁ, Jana; ŠKOTKO, Petr. Kyrill: Před pěti lety běsnily živly…. Strakonický deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 2012-01-20 [cit. 2020-05-10]. Dostupné online. 
  27. ↑ anonym. Orkán Kyrill, který zničil lesy, má výročí. Českobudějovický deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 2012-01-18 [cit. 2020-05-10]. Dostupné online. 
  28. ↑ TZ. ČESKÁ POJIŠŤOVNA: za škody z loňského orkánu Kyrill zaplatila přes 820 miliónů. finexpert.e15.cz [online]. CZECH NEWS CENTER, 2008-01-15 [cit. 2020-05-10]. Dostupné online. 
  29. ↑ ZAHRADNÍKOVÁ, Andrea. Budějovice zasypaly kroupy, na dům v Mladém spadl strom. Českobudějovický deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 2012-08-06 [cit. 2020-05-09]. Dostupné online. 
  30. ↑ KACEROVSKÝ, Pavel. Při bouři padaly na město až třícentimetrové kroupy. Budějcká drbna [online]. 2012-08-05 [cit. 2020-05-09]. Dostupné online. 
  31. ↑ PELÍŠEK, Antonín. Smrky pichlavé ničí invaze mšic, může za to sucho a mírné zimy. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2015-07-27 [cit. 2020-05-09]. Dostupné online. 
  32. ↑ TRÖSTER, Martin. Budějovice zasypaly třícentimetrové kroupy, bouřilo i jinde v kraji. Deník.cz [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 2020-08-27 [cit. 2020-05-09]. Dostupné online. 
  33. ↑ redakce. SLEDUJEME ON-LINE: Orkán zanechá řadu domácností bez proudu přes noc. Českobudějovický deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 2020-02-10 [cit. 2020-05-09]. Dostupné online. 
  34. ↑ a b KOPŘIVA, Jan. Po silné bouřce v Českých Budějovicích radnice varuje před vstupem do parků, hrozí pád dalších stromů. Český rozhlas [online]. Český rozhlas, 2021-07-09 [cit. 2021-07-09]. Dostupné online. 
  35. ↑ TALÍŘOVÁ, Elmira. Přes Budějce se prohnala silná bouře. Výstraha meteorologů platí do zítřejšího rána. Budějcká drbna [online]. 2021-07-08 [cit. 2021-07-08]. Dostupné online. 
  36. ↑ BARTOŠ, Jakub. OBRAZEM: Bouřka zpustošila budějovické parky, radnice varuje před vstupem. iDNES.cz [online]. MAFRA, a. s., 2021-07-09 [cit. 2021-07-09]. Dostupné online. 
  37. ↑ Novinky.cz. Z velkých měst to nejvíc schytaly České Budějovice, hlásí nejvíc sněhu za desítky let. Novinky.cz [online]. Seznam.cz, 2023-12-04 [cit. 2024-01-17]. Dostupné online. 
  38. ↑ BARTOŠ, Jakub. V jižních Čechách napadlo až 75 centimetrů sněhu. Kalamitní stav, objevují se polomy. Budějcká Drbna [online]. Trima News, 2023-12-02 [cit. 2024-01-17]. Dostupné online. 

Média použitá na této stránce

Požár na náměstí Přemysla Otakara II. 4. června 1902 crop.jpg
Požár na náměstí Přemysla Otakara II. 4. června 1902, dům U Tří kohoutů.
Č.Budějovice, Dlouhý most - povodeň 2013.jpg
Autor: Czeva, Licence: CC BY-SA 3.0
Poškozené přístavní molo na Vltavě v Českých Budějovicích během povodně na začátku června 2013.
Povodeň 13. 8. 2002.jpg
Autor: Xth-Floor, Licence: CC BY-SA 4.0
Značka povodně v Hroznové ulici u Zátkova nábřeží
ČBu, meteorologický sloup 05.jpg
(c) Anaj7, CC BY-SA 3.0
Detail – značka povodně z roku 1888 na meteorologickém sloupu na Senovážném náměstí v Českých Budějovicích.
Stříbrné smrky poškozené mšicí smrkovou 2015 ČB 02.jpg
Autor: Xth-Floor, Licence: CC BY-SA 4.0
Stříbrné smrky poškozené mšicí smrkovou v roce 2015.
Bouře 08-07-2021 ČB 01.jpg
Autor: Xth-Floor, Licence: CC BY-SA 4.0
Následky bouře 8. července 2021.
Požár Českých Budějovic 1641.jpg
Velký požár Českých Budějovic v roce 1641, nad klášterem se vznáší Panna Maria Budějovická
Daniel Wussin - oheň na jižní straně náměstí Přemysla Otakara II.jpg
Oheň na jižní straně náměstí Přemysla Otakara II.