Seznam akvitánských vévodů
Titul vévodů z Akvitánie se sporadicky objevuje již v druhé polovině 7. století[1], kdy se akvitánské šlechtě dařilo v době oslabení Franské říše za posledních Merovejovců prosadit určitý stupeň nezávislosti až k titulu krále v osobě Ody (†735), který musel odolávat muslimskému vpádu i stále posilujícímu rodu Karolingů, kteří zastávali prestižní funkci franských majordomů. Jejich úsilí o omezení suverenity Akvitánie skončilo až za císaře Karla Velikého, který domácí vládnoucí rod definitivně porazil a kdy bylo ponecháno územní rozdělení na hrabství[2], královský titul zůstával v rodě Karlovců a titul akvitánských vévodů byl obnoven jen příležitostně a jako prestižní přecházel střídavě do rukou několika západofranských rodů[3]. Před polovinou 10. století ho dědičně získali Ramnulfovci, hrabata z Poitou (někdy uváděni jako rod z Poitiers), kteří od poloviny 11. století drželi dědičně i titul vévodů gaskoňských[p 1]
Sňatkem Eleonory Akvitánské roku 1152 s Jindřichem II. z rodu Planagenetů a pozdějším králem Anglie přešlo toto území pod tento rod a došlo k vytvoření personální a rodové unie tvořené anglickou korunou, vévodstvím Akvitánie, Normandie a hrabstvím Anjou, moderně zvané též Anjouovská říše.
Rozpad tohoto panství nastal počátkem 13. století, kdy anglický král Jan Bezzemek přišel o značnou část severního teritoria ve Francii[4], které mu francouzský král Filip II. August jako svému vazalovi odebral a obsadil. Po porážce u Bouvines roku 1216, kterou zde obdržel od francouzského krále jeho spojenec Ota IV. Brunšvický, přišel i o další provincie a jeho nástupce Jindřich III. Plantagenet již ovládal pouze jihovýchodní části Akvitánie a Gaskoňska.
Titul akvitánských vévodů se v anglickém královském rodě udržel až do konce Stoleté války, ve Francii se od poloviny 13. století vžil pro toto území název Guyenne.
Akvitánští vévodové
7. až 9. století
| jméno | doba vlády | poznámky |
|---|---|---|
| Felix | cca 660–670/676 | zřejmě galorománský šlechtic z Toulouse a správce Akvitánie |
| Lupus | cca 670/676 – poč. 8. století | baskický šlechtic, údajný syn dcery Karlovce Chariberta II., oponent předchozího |
| Odo | cca 700–735 | ovládal i Gaskoňské vévodství , prováděl samostatnou politiku |
| Hunoald | 735–744 | syn předchozího, poražen Franky, abdikoval |
| Waiofar | 745–768 | syn předchozího, zavražděn nebo padl v bitvě s Franky |
| Hunoald II. | 768–769 | syn předchozího nebo opět Hunoald I., uvězněn Karlem Velikým |
| Wilhelmidi (Gellones) | ||
| Vilém Svatý | 790–806 | hraběte z Toulouse a markýz ze Septimánie držel formální titul vév. Akvitánie a Gaskoňska |
9. a 10. století
| jméno | doba vlády | poznámky |
|---|---|---|
| Ramnulfovci | ||
| Ramnulf | 852–866 | od r. 839 hrabě z Poitou (†866) |
| Ramnulf II. | 887–890 | syn předchozího, od r. 877 hrabě z Poitou, od roku 888 se tituloval akvitánským králem (†890) |
| Ramnulf III. | 890–891 | syn předchozího (†891) |
| Ebalus | 890–892 | nelegitimní syn předchozího (†935), Poitou obsadil Adémar, hrabě z Angoulême |
| Wilhelmidi (Gellones) | ||
| Vilém I. | 893/909–918 | hrabě z Auvergne (†918) |
| Bellonides | ||
| Vilém II. | 918–926 | synovec předchozího, hrabě z Auvergne (†926) |
| Acfred | 926–927 | bratr předchozího, hrabě z Auvergne (†927) |
| Ramnulfovci | ||
| Ebalus | 927–932/934 | (†935), hrabě z Poitou – opět |
sporné obdobé 932 až 959
| jméno | doba vlády | poznámky |
|---|---|---|
| Rod z Rouergue | ||
| Raimond Pons | 932/934 – mezi 944 a 969 | hrabě z Toulouse, r. 932/934 titul uznán králem Rudolfem Burgundským, nejpozději po smrti Huga Velikého r. 956 držel titul spíše formálně. |
| Ramnulfovci | ||
| Vilém III. | 935/959–963 | (†963), hrabě z Poitou – formálně obdržel titul až 957 resp. 959 |
10. až 13. století
| jméno | doba vlády | poznámky |
|---|---|---|
| Ramnulfovci | ||
| Vilém IV. | 962–995 | (†995), syn Viléma III., hrabě z Poitou, od r. 990 žil v klášteře |
| Vilém V. | 995–1030 | (†1030), syn předchozího, hrabě z Poitou |
| Vilém VI. | 1030–1038 | (†1038), syn předchozího, hrabě z Poitou |
| Odo | 1038–1039 | (†1039), bratr předchozího, od 1032 vévoda gaskoňský, hrabě z Poitou |
| Vilém VII. | 1039–1058 | (†1058), bratr předchozího, hrabě z Poitou |
| Vilém VIII. | 1058–1086 | (†1086), bratr předchozího, hrabě z Poitou, od 1052 titulární vévoda gaskoňský, od 1063 i faktický |
| Vilém IX. | 1086–1126 | (†1126), syn předchozího, vévoda gaskoňský a hrabě z Poitou |
| Vilém X. | 1126–1137 | (†1137), syn předchozího, vévoda gaskoňský a hrabě z Poitou |
| Eleonora | 1137–1204 | (†1204), dcera předchozího, vévodkyně gaskoňská a hraběnka z Poitou, francouzská královna 1137 – 1152, od 1152 manželka Jindřicha II., od r. 1154 anglický král. Její 1. manžel Ludvík VII. byl jejím spoluvládcem 1137 – 1152, druhý manžel Jindřich II. do roku 1189. |
| Plantageneti | ||
| Richard I. Lví srdce | 1169–1199 | (†1199), syn Eleonory a Jindřicha II., nominálně vévodou akvitánským od 1169 nebo 1172, od 1189 král Anglie, v letech 1196–1198 propůjčil titul vévody akvitánského Otu IV. Welfovi. |
| Jan I. Bezzemek | 1199–1216 | (†1216), syn Eleonory a Jindřicha II., od 1199 král Anglie, ve válce s Francií ztratil téměř veškeré vazalské francouzské državy. |
| Jindřich III. král anglický(I. v Akvitánii) | 1116–1272 | (†1272), syn Eleonory a Jindřicha II., od 1199 král Anglie, roku 1259 v rámci Pařížské smlouvy obdržel zpět některé državy na jihozápadě Francie. |
Akvitánie jako vévodství Guyenne
růžová: rozšíření anglického panství ve Francii po mírové smlouvě z Brétigny roku 1360
| jméno | doba vlády | poznámky |
|---|---|---|
| Plantageneti | ||
| Eduard I. | 1272–1307 | (†1307), syn Jindřicha III. |
| Eduard II. | 1307–1327 | (†1327), syn předchozího |
| Eduard III. | 1327–1362 | (†1377), syn předchozího |
| Eduard z Woodstocku | 1362–1372/1375 | (†1376), syn předchozího, princ z Walesu |
| Eduard III. | 1372/1375–1377 | (†1377), znovu |
| Richard II. | 1377–1390 | (†1400), vnuk předchozího, syn Eduarda z Woodstocku, anglický král |
| Jan z Gentu | 1390–1399 | (†1399), 3. syn Eduarda III., vévoda z Lancasteru |
| Jindřich z Bolingbroke | 1399–1400 | (†1413), syn předchozího, od 1399 král Anglie jako Jindřich IV. |
| Jindřich V. | 1400–1422 | (†1422), syn předchozího, od 1413 král Anglie jako Jindřich V. |
| Jindřich VI., král anglický | 1422–1453 | (†1471), syn předchozího, od 1422 král Anglie jako Jindřich VI. |
Roku 1453 zůstalo z francouzských panství Anglii pouze Calais, v kapetovském rodě se příležitostně uděloval titul vévodů z Guyenne, jako apanáž princů, s historickou Akvitánií to však nesouviselo.
Odkazy
Poznámky
- ↑ [Christopher Brooke, Evropa středověku v letech 962-1154, str. 178]
Reference
Literatura
- HONZÁK, František; PEČINKA, Josef; VLČKOVÁ, Jitka. Evropa v proměnách staletí. Praha: Libri, 1995. 589 s. ISBN 80-85983-00-1.
- BROOKE, Christopher. Evropa středověku v letech 962–1154. Praha: Vyšehrad, 2006. 480 s. ISBN 80-7021-831-2.
- KOVAŘÍK, Jiří. Rytířské bitvy a osudy I. 1066–1214 - Meč a kříž. [s.l.]: Mladá fronta, 2005. 280 s. ISBN 80-204-1289-1.
- HÄGERMANN, Dieter. Karel Veliký, vládce západu. Praha: Prostor, 2002. 624 s. ISBN 80-7260-071-0.
Související články
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Autor: Ipankonin, Licence: CC BY-SA 3.0
Coat of arms of the Counts of Poitiers.
Blazon: Argent a lion rampant gules.Autor: Gardiner, School Atlas of English History (1892), Licence: CC0
Rozsah anglického panství ve Francii po podepsání Pařížské smlouvy z roku 1259.
Autor: No machine-readable author provided. Aliesin assumed (based on copyright claims)., Licence: CC BY-SA 3.0
This map is wrong. The Bigorre is to the MAS; the Rouergue instead of Quercy; Périgord instead of the Limousin; and Calais instead of Dunkirk.
Henry II and his wife Eleanor of Aquitaine