Seznam elektráren v Českých Budějovicích

Tato stránka obsahuje seznam průmyslových objektů, které se zabývají výrobou či kogenerací elektřiny na území Českých Budějovic a dosahují výkonu přinejmenším 100 kW.

Seznam

ElektrárnaObrázekUmístěníZaloženíVýkonGaleriePopis
FVE – BS-Reality servisNemanická2009150 kWFVE – BS-Reality servis České Budějovice.[1][2]
FVE – CB AutoMilady Horákové2010161 kW[1][3]
FVE DAVID SERVISKřižíkova2009101 kW[1][4]
FVE MetropolHydroelektrárna Čes. akciového pivovaruSenovážné náměstí2009148 kW
Kategorie „Dům kultury Metropol“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Dům kultury Metropol“ na Wikimedia Commons
[1][5]
FVE S.M.S.Dobrovodská2010506 kW[1][6]
Hydroelektrárna čes. akciového pivovaruHydroelektrárna Čes. akciového pivovaruČeské Vrbné1921340 kW[7]
Kategorie „Fellingerův mlýn“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Fellingerův mlýn“ na Wikimedia Commons
Vznikla přestavbou Fellingerova mlýna, zrušena 1979, budova existuje, dvě Francisovy turbíny (2× 160 kW[8]).
MVE České VrbnéČeské Vrbné19851960 kWDvě Kaplanovy turbíny (2× 980 kW, též uváděno 2× 900 kW[8]), provozuje 1. elektrárenská s.r.o.
MVE Sokolský ostrovElektrárna od Dlouhé loukyJiráskův jez1930[7]650 kW[8]
760 kW[7]
Kategorie „Vodní elektrárna u Jiráskova jezu“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Vodní elektrárna u Jiráskova jezu“ na Wikimedia Commons
Původně tři Francisovy turbíny Škoda, z toho zachovány dvě (210 a 250 kW) a třetí nahradila r. 1936 Kaplanova turbína Storek 300 kW.[7]
MVE u Trilčova jezuTrilčův jez a elektrárnaTrilčův jez1938[8]548 kW[8]
650 kW[7]
Kategorie „Trilčův jez a elektrárna“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Trilčův jez a elektrárna“ na Wikimedia Commons
Podle[8] dvě turbíny o celkovém výkonu 548 kW, podle[7] dvě Kaplanovy turbíny: KT 263 a KT 264 Storek (2× 325 kW, 650 kW celkem). Slouží papírnám, původně dodávala přebytky do sítě. V roce 1997 vyrobila 2915 MWh (vše pro papírny).
Tepelná elektrárnaParostrojní elektrárna s garážemi tramvají vpravoPrůmyslová ulice1907700 kW (1907)
Kategorie „Parní elektrárna České Budějovice“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Parní elektrárna České Budějovice“ na Wikimedia Commons
Vznikla jako zdroj elektřiny pro tramvajovou dopravu. Původně dva parní stroje (2× 350 kW), 1913 přistavěn 630kW turbogenerátor, později 750 kW,[8] před zrušením provizorně využívána jako teplárna (od r. 1948, ještě r. 1976).
TeplárnaTeplárna České Budějovice z Černé věžePrůmyslová ulice1949/196266 MW ¹)
51,6 MW ²)
Kategorie „Teplárna České Budějovice“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Teplárna České Budějovice“ na Wikimedia Commons
Stavba zahájena 1949 vedle elektrárny, přerušena 1950, obnovena 1962. V r. 2016 dva plynové a dva uhelné kotle, turbíny TG4 25 MW + TG5 14,6 (namísto původní 29,2)[9] MW + TG6 12 MW.
¹) od roku 2011
²) od roku 2016

Další zdroje

Českobudějovickou společností Jihočeské elektrárny (od r. 1950 Českobudějovické energetické rozvodné závody, od r. 1958 Jihočeské energetické závody) byla v roce 1922 vybudována na lignitovém ložisku u Mydlovar elektrárna zásobující město 22kV vedením. Dosahovala maximálního historického výkonu 100 MW. Později byla upravena na teplárnu (v 60. letech zásobovala teplem nejdříve MAPE a od roku 1967 i Zliv), která od roku 1974 zásobovala dálkovým parovodním potrubím severní část Českých Budějovic. Výroba elektřiny byla ukončena v roce 1998, dodávky tepla do Budějovic v roce 2000 (podle některých zdrojů již roku 1999). V roce 2001 byla přestavěna na výtopnu využívající zemní plyn. Mezi lety 2009-2011 (po odmítnutí plánů obří spalovny) byla výtopna zrekonstruována a přestavěna na teplárnu. Využívá kotel na plyn, kotel na biomasu a dva generátory o celkovém výkonu 3,5 MW (2+1,5 MW).[10]

Odkazy

Reference

  1. a b c d e JV Project. Elektrarny PRO [online]. Elektrarny PRO [cit. 2016-11-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-21. 
  2. Licence FVE - BS-Reality servis České Budějovice
  3. Licence FVE - CB Auto
  4. Licence FVE DAVID SERVIS
  5. Licence FVE Metropol
  6. FVE S.M.S.
  7. a b c d e f Calla. Atlas zařízení využívajících obnovitelné zdroje energie [online]. Calla [cit. 2016-11-05]. České Vrbné. Trilčův jez [1]. Sokolský ostrov [2]. 
  8. a b c d e f g VONDRA, Václav. Encyklopedie Českých Budějovic - elektrárny [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2016-11-05]. Dostupné online. 
  9. Teplárna České Budějovice. Jak šel čas - Časová přímka [online]. Č. Budějovice: Teplárna České Budějovice [cit. 2016-11-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-07. 
  10. OTTA, Edwin. V Mydlovarech vzniká elektrárna [online]. Č. Budějovice: Vltava Labe Media, 2009-01-26 [cit. 2016-11-05]. Dostupné online. 

Související články

Média použitá na této stránce

Teplárna České Budějovice 2009.jpg
Autor: Xth-Floor, Licence: CC BY-SA 4.0
Teplárna České Budějovice z Černé věže
ČBu, hydroelectric power plant + turbine at night 01.jpg
Autor: Czeva, Licence: CC BY-SA 4.0
Vodní elektrárna u Jiráskova jezu, České Budějovice s turbínou v předzahradě
Trilčův jez a elektrárna 01.jpg
Autor: Xth-Floor, Licence: CC BY-SA 4.0
Trilčův jez a elektrárna u papíren.
Hydroelektrárna Čes. akciového pivovaru v Č. Budějovicích 01.jpg
Autor: Xth-Floor, Licence: CC BY-SA 4.0
Fellingerův mlýn, bývalá vodní elektrárna u Českého Vrbného
Parní elektrárna České Budějovice 1925.jpg
Tepelná (parní, respektive parostrojní) elektrárna v Českých Budějovicích založená 1907, vpravo garáže tramvají