Seznam elektráren v Českých Budějovicích

Tato stránka obsahuje seznam průmyslových objektů, které se zabývají výrobou či kogenerací elektřiny na území Českých Budějovic a dosahují výkonu přinejmenším 100 kW.

Seznam

Elektrárna	Obrázek	Umístění	Založení	Výkon	Galerie	Popis
FVE – BS-Reality servis		Nemanická	2009	150 kW		FVE – BS-Reality servis České Budějovice.[1][2]
FVE – CB Auto		Milady Horákové	2010	161 kW		[1][3]
FVE DAVID SERVIS		Křižíkova	2009	101 kW		[1][4]
FVE Metropol		Senovážné náměstí	2009	148 kW		[1][5]
FVE S.M.S.		Dobrovodská	2010	506 kW		[1][6]
Hydroelektrárna čes. akciového pivovaru		České Vrbné	1921	340 kW[7]		Vznikla přestavbou Fellingerova mlýna, zrušena 1979, budova existuje, dvě Francisovy turbíny (2× 160 kW[8]).
MVE České Vrbné		České Vrbné	1985	1960 kW		Dvě Kaplanovy turbíny (2× 980 kW, též uváděno 2× 900 kW[8]), provozuje 1. elektrárenská s.r.o.
MVE Sokolský ostrov		Jiráskův jez	1930[7]	650 kW[8] 760 kW[7]		Původně tři Francisovy turbíny Škoda, z toho zachovány dvě (210 a 250 kW) a třetí nahradila r. 1936 Kaplanova turbína Storek 300 kW.[7]
MVE u Trilčova jezu		Trilčův jez	1938[8]	548 kW[8] 650 kW[7]		Podle[8] dvě turbíny o celkovém výkonu 548 kW, podle[7] dvě Kaplanovy turbíny: KT 263 a KT 264 Storek (2× 325 kW, 650 kW celkem). Slouží papírnám, původně dodávala přebytky do sítě. V roce 1997 vyrobila 2915 MWh (vše pro papírny).
Tepelná elektrárna		Průmyslová ulice	1907	700 kW (1907)		Vznikla jako zdroj elektřiny pro tramvajovou dopravu. Původně dva parní stroje (2× 350 kW), 1913 přistavěn 630kW turbogenerátor, později 750 kW,[8] před zrušením provizorně využívána jako teplárna (od r. 1948, ještě r. 1976).
Teplárna		Průmyslová ulice	1949/1962	66 MW ¹) 51,6 MW ²)		Stavba zahájena 1949 vedle elektrárny, přerušena 1950, obnovena 1962. V r. 2016 dva plynové a dva uhelné kotle, turbíny TG4 25 MW + TG5 14,6 (namísto původní 29,2)[9] MW + TG6 12 MW.

¹) od roku 2011

²) od roku 2016

Další zdroje

Českobudějovickou společností Jihočeské elektrárny (od r. 1950 Českobudějovické energetické rozvodné závody, od r. 1958 Jihočeské energetické závody) byla v roce 1922 vybudována na lignitovém ložisku u Mydlovar elektrárna zásobující město 22kV vedením. Dosahovala maximálního historického výkonu 100 MW. Později byla upravena na teplárnu (v 60. letech zásobovala teplem nejdříve MAPE a od roku 1967 i Zliv), která od roku 1974 zásobovala dálkovým parovodním potrubím severní část Českých Budějovic. Výroba elektřiny byla ukončena v roce 1998, dodávky tepla do Budějovic v roce 2000 (podle některých zdrojů již roku 1999). V roce 2001 byla přestavěna na výtopnu využívající zemní plyn. Mezi lety 2009-2011 (po odmítnutí plánů obří spalovny) byla výtopna zrekonstruována a přestavěna na teplárnu. Využívá kotel na plyn, kotel na biomasu a dva generátory o celkovém výkonu 3,5 MW (2+1,5 MW).^[10]

Odkazy

Reference

Související články

• Tramvajová doprava v Českých Budějovicích