Seznam funkcionalistických staveb v Olomouci

Krematorium v Olomouci z přelomu 20. a 30. let 20. století

Seznam funkcionalistických staveb v Olomouci je výčtem architektonicky významných staveb funkcionalismu na území města Olomouce.[p 1]

Po první světové válce došlo v roce 1919 k vzniku velké Olomouce sloučením 15 obcí. Regulační plán od Ladislava Skřivánka z let 1923-1925 po kritice přepracovali v roce 1930 Josef Šejna a Max Urban.

Funkcionalismus do olomoucké architektury pronikal od konce 20. let a vrcholil v souboru staveb Bohumíra F. A. Čermáka pro místní firmu ASO (Ander a syn v Olomouci) a v několika rodinných domech zde usazeného Lubomíra Šlapety. Naopak v obecních zakázkách byla zřetelná spíše tendence k tradicionalismu, kterou rozvíjel Klaudius Madlmayr a také Karl Fischer či Hans Stratil. V tomto duchu byl také sestaven návrh plánu města z let 1942-1943 od Emila Leo.

Pozdní funkcionalismus do Olomouce v poválečné dvouletce vnášel Bedřich Rozehnal, avšak brzy se začala uplatňovat i historizující koncepce socialistického realismu.

Seznam

Název[p 2]ObrázekUmístěníArchitektRok[p 3]Poznámky
Vila Vladimíra MülleraLazce
Černochova 6
49°36′2″ s. š., 17°15′37″ v. d.		Paul Engelmann1927[1][2]
KrematoriumKrematorium v OlomouciNeředín
Třída Míru – Ústřední hřbitovy
49°35′47″ s. š., 17°13′2″ v. d.		Alois Šajtar1927-1932[3]
Administrativní a skladištní budova ASOAdministrativní a skladištní budova ASOOlomouc-město
Legionářská 7
49°35′49″ s. š., 17°14′48″ v. d.		Bohumír F. A. Čermák1931-1936[4][5]
Vila Josefa AnderaSvatý Kopeček
Dvorského 36
49°37′42″ s. š., 17°20′24″ v. d.		Bohumír F. A. Čermák1933-1934[4][6][7]
Vila Hanse BriesseNová Ulice
Na Vozovce 12
49°35′35″ s. š., 17°14′31″ v. d.		Jacques Groag1933-1935[8]
Vila Rudolfa SeidleraNová Ulice
Václavkova 2
49°35′57″ s. š., 17°14′33″ v. d.		Jacques Groag1935[9][10]
Vila Františka KousalíkaVila Františka KousalíkaNová Ulice
Na Vozovce 33
49°35′32″ s. š., 17°14′16″ v. d.		Lubomír Šlapeta1936[11]
Vila Stanislava NakládalaNakládalova vilaNová Ulice
Polívkova 35
49°35′26″ s. š., 17°14′30″ v. d.		Lubomír Šlapeta1936[9][12]
Rodinný dům Jana MišaueraNová Ulice
Skřivánčí 23
49°35′22″ s. š., 17°14′6″ v. d.		Lubomír Šlapeta1939[13][14]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Z časového hlediska je výčet vymezen obdobím výstavby od roku 1925 do konce tzv. dvouletky na přelomu roků 1945-1948. Kritériem významnosti pro zařazení stavby do seznamu je její uvedení coby významné v této publikaci:
    • KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ZATLOUKAL, Pavel. Česká republika – architektura XX. století. Díl I. Morava a Slezsko. Praha: Zlatý řez, 2005. 332 s. ISBN 80-902810-2-8. 
    • HORÁČEK, Martin; POTŮČEK, Jakub; MERTOVÁ-HORÁČKOVÁ, Martina; SYCHRA, Miroslav; ZATLOUKAL, Pavel. Slavné vily Olomouckého kraje. Praha: FOIBOS, 2007. 214 s. ISBN 978-80-87073-00-1. 
  2. ↑ Pro pojmenování stavby je preferováno označení související s jejím původním účelem. Aktuální označení nebo užití stavby je uváděno v poznámce.
  3. ↑ Uvedeno období od zahájení stavby po její uvedení do provozu. Řazeno primárně dle data zahájení stavby, neboť toto věrněji souvisí s jejím architektonickým návrhem a stylem.

Reference

  1. ↑ KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ZATLOUKAL, Pavel. Česká republika – architektura XX. století. Díl I. Morava a Slezsko. Praha: Zlatý řez, 2005. ISBN 80-902810-2-8. S. 131. 
  2. ↑ Vila Vladimíra Müllera na SlavneVily.cz
  3. ↑ KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ZATLOUKAL, Pavel. Česká republika – architektura XX. století. Díl I. Morava a Slezsko. Praha: Zlatý řez, 2005. ISBN 80-902810-2-8. S. 132. 
  4. ↑ a b KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ZATLOUKAL, Pavel. Česká republika – architektura XX. století. Díl I. Morava a Slezsko. Praha: Zlatý řez, 2005. ISBN 80-902810-2-8. S. 133. 
  5. ↑ Vyluštění historické hádanky: ASO Olomoucký deník 10. 10. 2008.
  6. ↑ Vila Josefa Andera na SlavneVily.cz
  7. ↑ Funkcionalistická Anderova vila v Olomouci památkou nebude na Archiweb.cz
  8. ↑ Vila Pauly a Hanse Briessových na SlavneVily.cz
  9. ↑ a b KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ZATLOUKAL, Pavel. Česká republika – architektura XX. století. Díl I. Morava a Slezsko. Praha: Zlatý řez, 2005. ISBN 80-902810-2-8. S. 134. 
  10. ↑ Vila Rudolfa Seidlera na SlavneVily.cz
  11. ↑ Vila Františka a Ludmily Kousalíkových na SlavneVily.cz
  12. ↑ Vila Stanislava Nakládala na SlavneVily.cz
  13. ↑ KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ZATLOUKAL, Pavel. Česká republika – architektura XX. století. Díl I. Morava a Slezsko. Praha: Zlatý řez, 2005. ISBN 80-902810-2-8. S. 135. 
  14. ↑ Rodinný dům Jana Mišauera na SlavneVily.cz

Související články

Literatura

  • KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ZATLOUKAL, Pavel. Česká republika – architektura XX. století. Díl I. Morava a Slezsko. Praha: Zlatý řez, 2005. 332 s. ISBN 80-902810-2-8. 
  • HORÁČEK, Martin; POTŮČEK, Jakub; MERTOVÁ-HORÁČKOVÁ, Martina; SYCHRA, Miroslav; ZATLOUKAL, Pavel. Slavné vily Olomouckého kraje. Praha: FOIBOS, 2007. 214 s. ISBN 978-80-87073-00-1. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Crematorium in Olomouc.jpg
Autor: Michal Maňas , Licence: CC BY 4.0
Krematorium z let 1931-1932 v Olomouci-Neředíně, na třídě Míru.
Crematorium in Olomouc 2.jpg
Autor: Michal Maňas , Licence: CC BY 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Olomouc Na vozovce 33.jpg
Autor: Michal Maňas , Licence: CC BY 3.0
nájemní vila Františka a Ludmily Kousalíkových, Olomouc, Na vozovce 33.
Sklad (Olomouc); obch. dům ASO.JPG
Autor: Lehotsky, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Olomouc Polivkova 35.jpg
Autor: Michal Maňas , Licence: CC BY 4.0
Nakládalova vila, Olomouc, Polívkova 35.