Seznam funkcionalistických staveb v Praze
.jpg)
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
Seznam funkcionalistických staveb v Praze představuje výčet architektonicky významných staveb funkcionalismu na území hlavního města Prahy.
Jedním z hlavních uměleckých center, kde se toto nové pojetí architektury rozvíjelo, byla od počátku Praha. Funkcionalismus zde nebyl jen pasivně přijímán, ale byl tu prakticky i teoreticky rozvíjen. Díky talentu a nadšení celé generace mladých architektů se Praha stala architektonickou laboratoří, jejíž význam zdaleka přesáhl československé hranice. Praha byla vedle Brna a Zlína za první republiky centrem české a evropské funkcionalistické architektury, což dokládá i vznik „Osady Baba“ a její nezaměnitelná úloha v rámci vývoje české moderní a současné architektury.[1]
Vily
| Název[p 1] | Obrázek[p 2] | Umístění | Architekt | Rok[p 3] | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|
| Müllerova vila |  | Nad Hradním vodojemem 642/14 Praha, Střešovice, | Adolf Loos | 1928–1930 | Müllerova vila (též Loosova vila) je luxusní funkcionalistická vila v Praze - Střešovicích, postavená v ulici Nad Hradním vodojemem 14, čp. 642, v Praze 6 , která bývá chybně lokalizována na Ořechovku.Na vile jsou uplatněny nejen funkcionalistické myšlenky, ale především teorie raumplanu. Což znamená, že prostor není členěn do jednotlivých pater, ale do místností o různé výšce a velikosti podle jejího účelu. Celý prostor se přesto prolíná i v různých úrovních. Jako materiál byl zvolen železobetonový skelet.[2] |
| Osada Baba |  | Dejvice, Praha 6, ostroh Baba | seznam architektů | 1932–1936 | Osada Baba je prvorepubliková funkcionalistická vilová kolonie na jihovýchodní části ostrohu Baba v pražských Dejvicích. Byla vystavěna jako jedna ze šesti evropských kolonií moderního bydlení, které vznikaly z iniciativy Werkbundu na konci 20. a začátku 30. let 20. století. Tyto kolonie měly propagovat moderní funkcionalistickou výstavbu, finančně dostupnou pro široké vrstvy.[3] |
| Winternitzova vila | .jpg) | Na Cihlářce, Praha 5 – Smíchov, | Adolf Loos a Karel Lhota | 1931–1932 | Třípatrový dům byl vystavěn v letech 1931–1932 pro právníka JUDr. Josefa Winternitze, jehož rodina (manželka Jenny, dcera Suzan a syn Petr) v ní bydlela do roku 1941. Způsob členění vnitřního prostoru vily (tzv. raumplan) je charakteristický pro architekta Adolfa Loose, který je autorem i proslulé Müllerovy vily. |
| Fričova vila | _-_Fri%c4%8dova_vila_%c4%8dp._208_v_ulici_Na_Lysin%c3%a1ch_(3).jpg) | Hodkovičky Na Lysinách | Ladislav Žák | 1934–1935 | Vila se nachází ve svahu nad Vltavou na adrese Na Lysinách 208/15. Nechal si ji postavit režisér Martin Frič v letech 1934–1935 na pozemku patřícím již Fričově babičce. V době, kdy zde měla vyrůst novostavba, byl částečně zastavěn jak ve své horní, tak i spodní části. Autorem návrhu je architekt Ladislav Žák, vnitřní vybavení navrhl bytový architekt Josef Hesoun.[4] |
| Vila Antonína Zimy | .jpg) | Lumiérů 189/25, Praha 5 - Hlubočepy, | K. Rudl, Zdeněk Lakomý | 1931–1940 | Vilu postavenou pro hlavního auditora u československé pobočky společnosti Schell Ing. Antonína Zimu a jeho manželku Blanku navrhl architekt K. Rudl. V letech 1939–1940 prošel dům stavební úpravou podle návrhu architekta Zdeňka Lakomého.Vila postavená na půdorysu písmene „L“ je třípodlažní. Má bílou omítku a plochou střechu. Ke vchodu do domu původně vedlo krátké kamenné schodiště, jehož zábradlí bylo plné a omítané. Vchod byl kryt rovnou betonovou stříškou a spojen s prosklenou stěnou.[5] |
| Vila Lídy Baarové |  | Neherovská 667/8, Praha 6-Dejvice, | Ladislav Žák | 1937–1938 | Vila Lídy Baarové je funkcionalistická rodinná vila na pražské Hanspaulce. Architekt Žák navrhl manželům Babkovým funkcionalistický dvougenerační čtyřpodlažní dům s dvěma samostatnými vchody a dvěma vertikálně řešenými byty. Vila má proudnicový tvar s nautickými prvky – má napodobovat zaoceánskou loď. Výšky jednotlivých pater jsou dosti nízké – od 235 do 265 cm – a navozují tak atmosféru typickou pro lodní kajuty.[6] Střešní mansarda má připomínat kapitánský můstek. Stavba byla hotová za necelý rok.[7] |
| Vila Barrandovská 46 |  | Barrandovská 180/46, Praha 5 - Hlubočepy, | Vladimír Grégr | 1932 | Dům postavený v letech 1931–1932 pro investora ing. Václava M. Havla[p 4] navrhl architekt Vladimír Grégr. Funkcionalistická vila propagovala komfortní bydlení podobně jako výstavní vila č. 2 v ulici Lumièrů. K prodeji byla nabízena za 560 tisíc korun, zájem byl však jen o její pronájem.[8] Do roku 1938 zde bydlel kameraman Otto Heller, během 2.světové války Adina Mandlová, od roku 1953 divadelní a filmový herec Miloš Nedbal a po návratu z emigrace (1983) až do září 1989 režisér a scenárista Pavel Juráček.[8] |
| Vila Josefa Auerbacha |  | Barrandovská 335/60, Praha 5 - Hlubočepy, | Hermann Abeles, Leo Mayer | 1934 | Vila Josefa Auerbacha je dům, který stojí v Praze 5-Hlubočepích ve vilové čtvrti Barrandov.24. října 1932 se správní rada společnosti Elektafilm rozhodla koupit na Barrandově dvě stavební parcely, které na katastrálním úřadu nechala spojit v jednu; celkem zaplatila 278 491 korun.[9] 25. dubna 1933 se usnesla na vzniklém pozemku vystavět vilu. V její jedné části bydlel hlavní akcionář ElektaFilmu Josef Auerbach s rodinou; nájemní smlouva byla vystavena na manželku Olgu Auerbachovou. Druhá část vily byla určena jako reprezentační místnosti pro zahraniční zájemce o české filmy.[9] Roku 1939 se ve vile natáčela scéna filmu Kristián, ve které Adina Mandlová pozve Oldřicha Nového k sobě domů a před Jaroslavem Marvanem hrají manželský pár.[9] |
| Vila Jaroslava Čermáka |  | Velvarská 1951/3, Praha 6 - Dejvice, | Jaroslav Čermák | 1938 | Vila Jaroslava Čermáka je rodinná vila v Praze 6-Dejvicích v ulici Velvarská. Třípodlažní solitérní vila stojí v přibližném středu zahrady. Její hlavní průčelí je rovnoběžné s ulicí Velvarská, do které směřuje okenní pás v přízemí. Jako základní hmota je použita krychle, z ní na severovýchodním nároží vybíhá hranol s jídelnou v přízemí. Polosuterén má fasádu vyzděnou z haklíkového kamenného zdiva, nadzemní patra mají hladké, tvrdé omítky opatřené bílým nátěrem. Tyto fasády jsou prolomeny pásovými okny.[10] |
| Vila Václava Diviše |  | Trojská 224/134, Praha 7 - Troja, | Adolf Benš | 1928–1929 | Vila Václava Diviše je rodinná vila v Praze 7-Troji v ulici Trojská. Od 7. prosince 1992 je chráněna jako nemovitá kulturní památka České republiky. Třípatrová stavba čtvercového půdorysu s plochou střechou stojí v příkrém svahu nad Trojskou ulicí. Je osazena na terasovitě odstupňované podnoži se dvěma patry sklepení. Má železobetonový skelet a vnitřní železobetonové schodiště. Terasy jsou orientované do všech světových stran.[11] |
| Vila Evžena Kaliny | .jpg) | Filmařská 404/9, Praha 5 - Hlubočepy, | Vilém Lorenc, Jan Čermák | 1938–1929 | Vila Evžena Kaliny je rodinný dům, který stojí v Praze 5-Hlubočepích ve vilové čtvrti Barrandov v ulici Filmařská. Jednoduchá hranolová stavba na čtvercovém půdorysu je třípodlažní s plochou střechou. Vchod do domu je ze západní strany a je chráněný markýzou. Z jižního průčelí vystupuje arkýř přes dvě podlaží, v obou patrech prosklený. Balkon v prvním nadzemním podlaží ve východním průčelí má vnější přístupové schodiště.[12] |
| Vila Bäck | .jpg) | Pod Habrovou 184/15, Praha 5 - Hlubočepy, Česko | Rudolf Bettelheim | 1932–1933 | Vila Bäck byla postavena v letech 1932–1933 pro manžele Bäckovy podle plánu architekta Rudolfa Bettelheima.[13] Stavba s plochou střechou je asymetrická, má různě odstupňované a půdorysně zalamované pravoúhlé zdi se zdrsněnou omítkou na fasádě, původně proškrabovanou. V uličním průčelí je dominantní schodištní rizalit s vertikálním oknem. Vchod pod tímto rizalitem je chráněný železobetonovou markýzou. Z levé boční fasády vystupuje komínové těleso vyzděné z cihel.[14] |
| Vila Vladimíra Čelakovského |  | Barrandovská 327/28, Skalní 327/10, Praha 5 - Hlubočepy, | Vladimír Grégr | 1932–1933 | Vila Vladimíra Čelakovského je rodinný dům, který stojí v Praze 5-Hlubočepích ve vilové čtvrti Barrandov ve svahu mezi ulicemi Barrandovská a Skalní. Vilu navrhl a postavil v letech 1932-1933 architekt Vladimír Grégr pro JUDr. Vladimíra Čelakovského.[15] |
Veřejné budovy
| Název[p 1] | Obrázek[p 2] | Umístění | Architekt | Rok[p 3] | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|
| Veletržní palác |  | Dukelských hrdinů 530/47 Praha 7, Holešovice 170 00 Praha 7, Holešovice | Josef Fuchs a Oldřich Tyl | 1925–1928 | Veletržní palác je budova v pražských Holešovicích, jedna z prvních a největších funkcionalistických staveb Prahy. Byla určená pro konání veletrhů, později byla sídlem podniků zahraničního obchodu.[16] |
| Baťův palác |  | Václavské náměstí 774/6Praha 1, Nové Město50°5′2″ s. š., 14°25′25″ v. d. | Ludvík Kysela, František Lydie Gahura a Josef Gočár | 1928–1929 | Baťův palác, či Baťův dům obuvi, zvaný též „skleněný“, kdysi „Dům služby“, je funkcionalistická obchodní budova na Václavském náměstí. Desetiposchoďová stavba slavnostně byla otevřena 4. prosince 1929. V budově jsou 3 osobní výtahy, jeden moderní rychlostní (první v Československu) a 4 nákladní výtahy v zadní části domu. V období první republiky měl Baťův Dům služby též oddělení pedikúry, správkárnu bot, dětský koutek, bufet i oddělení čistění bot.„Americká etáž“ sloužila náročným zákaznicím a konaly se v ní i módní přehlídky.[17] |
| Budova Spolku výtvarných umělců Mánes |  | Masarykovo nábřeží 250/1, Nové Město, Praha 1, | Otakar Novotný | 1928–1930 | Budova Spolku výtvarných umělců Mánes (SVU Mánes) architekta Otakara Novotného je funkcionalistický komplex staveb, zbudovaný na místě bývalých Šítkovských mlýnů v letech 1928 – 1930. Budova spojuje Masarykovo nábřeží na pravém břehu řeky Vltavy s jižním cípem Slovanského ostrova. |
| Palác U Stýblů |  | Václavské náměstí 785/28 Praha 1, Nové Město | Ludvík Kysela a Jan Jarolím | 1928–1929 | Palác U Stýblů, zvaný též palác Alfa, se nachází v Praze na Václavském náměstí. Jedná se o jeden z nejrozsáhlejších paláců na Václavském náměstí – sedmipatrovou funkcionalistickou budovu, která je chráněná jako kulturní památka.[18] |
| Palác ARA |  | 28. října 371/1, Praha 1, Staré Město, | Milan Babuška | 1930–1931 | Palác má po vzoru funkcionalismu jednoduchou skleněnou fasádu bez velkých zdobných prvků. Unikátem jsou její velkoplošná ohýbaná skla na nároží. Vertikálnost a podobnost s dobovými americkými mrakodrapy může evokovat art deco. Díky silnému výrazu se dá palác Ara považovat i za expresionistický. V detailu průčelí je patrný vliv obchodních paláců v Londýně nebo v USA z 30. let. 20. století.[19] |
| Palác Merkur |  | Revoluční 767/25, Praha 1, Staré Město | Jaroslav Fragner | 1934–1936 | Palác Merkur je funkcionalistická budova na Revoluční třídě, Starém Městě, Praha 1, na jižním předmostí Štefánikova mostu.Budova slouží administrativě. Dvoupodlažní kavárna, která se nacházela v přízemí a prvním patře, prošla několika změnami – v 60. letech 20. století sloužila jako odbavovací centrum Československých aerolinií. Od 4. října 1967 až do 70. let zde fungoval populární studentský klub "Vltava"[20] |
| Dům Radost |  | náměstí Winstona Churchilla 1800/2Praha 3, Žižkov | Karel Honzík a Josef Havlíček | 1932–1934 | Dům Radost (od roku 2019), dříve nazývaný Dům odborových svazů a původně palác Všeobecného penzijního ústavu, je významná funkcionalistická stavba, která se nalézá v Praze na Žižkově v městské částí Praha 3. |
| Budova Elektrických podniků |  | Bubenská 1477/1, Praha 7, Holešovice, | Adolf Benš a Josef Kříž | 1927–1935 | Budova Elektrických podniků hl. města Prahy, později známá též jako budova Dopravních podniků, se nachází na holešovickém předmostí Hlávkova mostu na začátku Bubenské ulice. Tato funkcionalistická stavba s železobetonovou konstrukcí a krémově bílým obkladem je chráněna jako kulturní památka České republiky.[21] |
| Štěpánská pasáž | .jpg) | Štěpánská (36), Ve Smečkách (27), Praha 1 | Eugen Rosenberg | 1937 | Štěpánská pasáž je jednou z nejpozoruhodnějších pražských pasáží. I když trochu neznámá, svým moderním pojetím si dobyla srdce mnohých Pražanů a už přes 80 let nabízí průchod mezi ulicemi Ve Smečkách a Štěpánská. Pasáž, které se dříve přezdívalo Merkur, je součástí komplexu nájemních domů. Za ně vděčíme stavebnímu podnikateli Ferdinandu Baumannovi. Ten se ve třicátých letech 20. století rozhodl o spojení dvou protilehlých parcel v katastru Nového Města s plánem vystavět zde činžáky pro vyšší třídu.[22] |
| Barrandovské terasy |  | Barrandov, Hlubočepy, | Max Urban | 1929 | Barrandovské terasy je komplex budov, zahrad a parků s plaveckým bazénem ve čtvrti Barrandov, v městské části Praha 5. Od roku 1988 je areál kulturní památkou a od roku 1993 městskou památkovou zónou. Areálu dominuje funkcionalistická vyhlídková restaurace Terasy Barrandov od architekta Maxe Urbana.[23] Jsou součástí urbanistického projektu Václava M. Havla na zahradní čtvrť na svahu kopce Habrová.[23] |
| Budova Českého rozhlasu |  | Vinohrady, Praha 2, | Bohumil Sláma | 1933 | Budova byla původně postavena pro Ředitelství pošt a telegrafů a pro Československý rozhlas. Ten tu svou činnost zahájil 10. prosince 1933, tedy deset let po svém vzniku. Jako celek pak přešla budova do majetku Československého rozhlasu kolem roku 1935.[24] Rohovou funkcionalistickou budovu z 30. let navrhl Bohumil Sláma, s kterým měla poštovní správa dobré zkušenosti. Konstrukční systém budovy je ocelový skelet s cihlami obezděnými pilíři. Stropy jsou neseny ocelovými nosníky, na kterých jsou žebrové železobetonové desky a keramické tvarovky. Obvodové stěny i příčky jsou zděné. Nosnou konstrukci budovy tvořila ocelová konstrukce, kterou vyrobili ve Vítkovických železárnách, vážila 1160 tun a její stavba trvala tři a půl měsíce. |
| Palác Skaut |  | Vodičkova č.p. 674/6, Praha 2, | Bohumil Sláma | 1927–1929 | Funkcionalistická novostavba vznikala v místě zbořeného barokního domu v letech 1927-29 podle návrhu Bohumila Slámy. Obchodní a nájemní dům s kinem a restaurací zachoval na levé straně původní barokní portál od J. Brokoffa a též plastiku lva, umístěnou v pasáži domu.[25] |
| Dům uměleckého průmyslu |  (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 | Národní 38, Nové Město, Praha 1, | Oldřich Starý a František Zelenka | 1936 | Dům uměleckého průmyslu byl postaven v roce 1936, za jeho návrhem stojí architekt Oldřich Starý. Mezi lety 1936 až 1990 zde sídlila obchodní firma Krásná jizba, která byla centrem moderního designu a prodejnou užitného umění. DUP sloužil zároveň jako sídlo českého nakladatelství Družstevní práce či Odeon. Fungovala zde také pasáž do Charvátovy ulice s různými službami, i podzemní sály s výstavami a kinem.[26] |
| Nájemní a obchodní dům č. p. 387 |  | Milady Horákové (56), Praha 7 | Eugen Rosenberg | 1937 | Dům s obchody na třídě Milady Horákové 56 zase upoutá sklobetonovou markýzou nad parterem. V něm se dodnes zachovala Erhartova cukrárna s řadou podmanivých detailů, jako jsou prodejní pulty, mobiliář nebo vitríny na výstavu cukrářských výrobků. Nedávno bylo obnoveno i logo adodnes to tu dýchá prvorepublikovou atmosférou.[27] |
Obytné budovy
| Název[p 1] | Obrázek[p 2] | Umístění | Architekt | Rok[p 3] | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|
| Skleněný palác |  | náměstí Svobody 728/1 | Richard Ferdinand Podzemný | 1936–1937 | Skleněný palác, lidově Skleňák je údajně jedna z nejkvalitnějších předválečných bytových staveb v Praze. Nachází se v Praze 6-Bubenči, náměstí Svobody č. 728/1. Byl postaven v letech 1936–1937 podle návrhu architekta Richarda Podzemného jako nájemní dům pro Zemskou banku na základě předchozí užší architektonické soutěže. Tvoří čelo trojúhelníkovitého náměstí Svobody, dříve Dürichovo náměstí.[28] |
| Molochov |  | Milady Horákové 862/72, Bubeneč, Praha 7, | Josef Havlíček, Otto Kohn, Karl Kohn | 1936–1938 | Molochov je lidový název pro funkcionalistický blok třinácti luxusních nájemních domů na pražské Letné s výhledem na Pražský hrad a Letenskou pláň. Jméno „Molochov“ se objevuje již v době stavby v roce 1937, původ názvu pravděpodobně vychází z pejorativního označení této mohutné budovy (od slova moloch) stavebními dělníky. |
| Činžovní domy Pensijního fondu zaměstnanců Národní banky Československé | .jpg) | Holešovice, Heřmanova, Františka Křížka a Milady Horákové | Josef Šolc a Jaroslav Stockar | 1938–1940 | Funkcionalistické činžovní domy Pensijního fondu zaměstnanců Národní banky Československé byly vybudovány v letech 1938 až 1940 na zakázku Pensijního fondu zaměstnanců Národní banky Československé a nacházejí se v ulicích Heřmanova, Milady Horákové a Františka Křížka v Praze 7. |
| Ženské domovy |  (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 | Ostrovského 253/3, Smíchov, Praha 5, | Josef Hlaváček | 1933 | Sedmipodlažní budova ve tvaru písmene H byla postavena v roce 1933 ve funkcionalistickém stylu podle návrhu architekta Josefa Hlaváčka na místě někdejší smíchovské plynárny. Stavba vznikla z podnětu „Kuratoria pro zlepšení bytových poměrů mladých žen“ pod záštitou Alice Masarykové, která budovu v roce 1933 slavnostně otevřela. Ženské domovy měly sloužit jako příklad řešení bytové situace mladých, svobodných, zaměstnaných žen, a to především těch mimopražských. V budově se železobetonovým skeletem bylo celkem 900 místností, kromě pokojů také tři velké sály: divadlo, tělocvična a promítací sál s restaurací. Dle původních stanov se byty poskytovaly ženám jen na dva roky.[29] |
| Nájemní domy, Praha 7, Vinařská 3, 6 a 7 |  | Vinařská 1174/6, Praha 7 - Holešovice | Jan Gillar | 1936–1937 | V druhé polovině 30. let byly postaveny také domy s č.p. 3, 6 a 7 ve Vinařské ulici. Architektem těchto funkcionalistických staveb je Jan Gillar, žák Josefa Gočára a člen uměleckého svazu Devětsil.[30] |
| Nájemní dům J. Hanáka, č. p. 756 | .jpg) | Letohradská 52 Praha 7 - Holešovice | Eugen Rosenberg | 1935–1937 | Dům v Letohradské ulici 52 má hezký detail zábradlí lodžií z perforovaného plechu. V nejvyšším podlaží se rozprostíral byt rodiny stavebníka, pana Bohuslava Hanáka. V plánech se původně počítalo s kancelářemi a ateliéry, nakonec se ale pan Hanák rozhodl pro byt. Snad proto, že si dům už v plánech natolik oblíbil. Střešní byt v Letohradské ulici je pro Rosenbergovu tvorbu výjimečný. [31] |
Školy
| Název[p 1] | Obrázek[p 2] | Umístění | Architekt | Rok[p 3] | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|
| Francouzské reálné gymnázium v Dejvicích |  | Bílá 1, Praha 6 - Dejvice | Jan Gillar | 1931–1934 | Francouzské reálné gymnázium v Dejvicích (Lycée français de Prague, Gymnase réal) je zrušená střední škola v Praze v ulici Bílá. Budovu gymnázium užívalo společně se základní školou, která zde zůstala. Dnes se budova označuje Základní škola a mateřská škola Bílá. Vedle reálného gymnázia obsahoval areál také obecnou školu, mateřskou školu, pavilon s tělocvičnou a divadlem, bazén, kuchyň a jídelnu, plánovaná budova internátu postavena nebyla. Skleněná stěna mateřské školy, která se dala v létě otevřít, terasy pro letní výuku základní školy, plochy zeleně ve svahu a hřiště společné všem školám – to vše jako hlavní zásada projektu drželo v areálu co nejvíce světla.[32] |
| Benešovo státní reálné gymnázium |  (c) autor: ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 | Evropská 330/33, Praha 6 - Dejvice | Evžen Linhart | 1936–1938 | Benešovo státní reálné gymnázium (Státní československé reformní reálné gymnasium v Praze XIX) je zrušená střední škola v Praze, která sídlila v památkově chráněné budově na rohu ulic Evropská a Gymnasijní. Ta je od roku 1993 školní budovou pro Vyšší odbornou školu pedagogickou a sociální a Gymnázium se zaměřením na hudební a výtvarnou estetickou výchovu. |
| Budova současné VOŠZ a SZŠ, Praha 4 | .jpg) (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0 | 5. května 200, Nusle, 140 00 Praha 4 | Ladislav Tříška | 1936–1938 | Budova současné VOŠZ a SZŠ byla postavena Spolkem pro vydržování středních škol v ČSR v Praze. Jde o železobetonovou funkcionalistickou budovu, architektem byl Ing. Ladislav Tříška, kolaudace proběhla 21. 12. 1938, opravné práce byly dokončeny až v květnu 1939, tzn. za protektorátu. Některé truhlářské práce byly zadány Jedličkovu ústavu (vnitřní skříně a vchodové dveře). V budově A byla obecná škola a gymnázium, proto byl název postranní ulice U Sovětské školy, v budově B byl internát. Stavba byla řízena tehdejším Ministerstvem veřejných prací ČSR. Náklady činily 496 846 Kčs.[33] |
| Gymnázium Jana Keplera - budova Parléřova |  (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 | Parléřova 118/2, Praha, 169 00 | Václav Suka | 1931 | Půdorys školy má tvar nepravidelného „T“ se dvěma otevřenými dvory a dvěma asymetrickými dvoutraktovými křídly. Na severní straně je přímo navázána na křídlo tehdejší chlapecké školy čp. 224. Budova má dvě patra s částečným třetím patrem nad schodištěm a vestibulem. Dispozičně je školní budova řešena podobně jako u školy Hládkov chodbovým systémem. V křídle navazujícím na budovu Hládkov jsou třídy umístěné na shodné straně, v kolmém jižním křídle na jižní straně. V místě křížení dvou křídel se otevírá prostorný vestibul s výrazným dvouramenným schodištěm s podestou zakončenou obloukem s přímým osvětlením proskleného oblouku.[34] |
| Střední škola designu a umění, knižní kultury a ekonomiky Náhorní | U Měšťanských škol 525/1, Kobylisy, 180 00 Praha 8 | 1930 | Základní kámen budovy byl položen v roce 1930, v roce 2011 byla rekonstruována. V budově se vystřídala „měšťanka“, základní škola, gymnázium až po současnou umělecky zaměřenou střední školu (2022). Budova školy a její okolí byla využita pro natáčení filmu Škola základ života. V roce 1953 ji navštěvoval Karel Gott.[35] |
Kostely
| Název[p 1] | Obrázek[p 2] | Umístění | Architekt | Rok[p 3] | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|
| Kostel svatého Jana Nepomuckého (Košíře) |  | Nepomucká 658/13, 150 00 Praha 5-Košíře | Jaroslav Čermák | 1942 | Kostel svatého Jana Nepomuckého byl postaven ve funkcionalistických tvarech s klasicizujícími prvky v roce 1942 dle projektu Jaroslava Čermáka a nachází se v ulici Nepomucká v Praze Košířích. Architektonický návrh obsahoval veškeré vnitřní vybavení a výzdobu včetně oltáře, lavic a doplňků ke mši. Kostelu dominuje 55 metrů vysoká věž na skalnatém podloží. |
| Kostel svatého Václava (Vršovice) |  | náměstí Svatopluka Čecha v Praze-Vršovice | Josef Gočár | 1929–1930 | Kostel svatého Václava je římskokatolický farní kostel postavený v letech 1929–1930 ve slohu konstruktivismu. Trojlodní železobetonový kostel byl postaven podle projektu architekta Josefa Gočára. Stavba se nachází na náměstí Svatopluka Čecha v Praze-Vršovicích. Odborníky je považován za jednu z nejzdařilejších funkcionalistických církevních staveb v Česku.[36][37] |
| Evangelický kostel (Nusle) |  | ulice Žateckých 1169/11 v Nuslích, městské části Praha 4 | Bohumír Kozák a Ladislav Kozák | 1934 | Evangelický kostel v Nuslích je nárožní funkcionalistická budova sboru Českobratrské církve evangelické z roku 1934. Nachází na malém náměstí v ulici Žateckých 1169/11 v Nuslích, městské části Praha 4. V budově sídlí nuselský Farní sbor Českobratrské církve evangelické. |
| Husův sbor (Smíchov) |  | ulici Na Václavce č.p. 117/1, Smíchov | E. Sobotka a Stanislav Vachata | 1935 | Kostel Československé církve husitské (Husův sbor dr. Karla Farského) na Smíchově je funkcionalistická stavba z roku 1935. Jeho adresa je v ulici Na Václavce č.p. 117/1, nicméně zároveň tvoří dominantu horního konce ulice U Santošky. Stavbu podle plánu architektů E. Sobotky a Stanislava Vachaty z roku 1933 provedla karlínská stavební firma Václav Nekvasil v roce 1935. Stavba trvala 10 měsíců a základním stavebním materiálem byl beton. |
Technické stavby
| Název[p 1] | Obrázek[p 2] | Umístění | Architekt | Rok[p 3] | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|
| Nákladové nádraží Praha-Žižkov |  | Jana Želivského (Praha) | Vladimír Weiss a Karel Caivas | 1936 | Nákladové nádraží Praha-Žižkov je bývalé hlavové nákladové nádraží na pražském Žižkově. Jde o největší dochovanou funkcionalistickou průmyslovou stavbu v Praze. Provozní budova (na parcele č. 4481/1) se železobetonovým skeletem má dvě čtyřtraktová křídla se dvěma patry a dvěma suterény. Podél přízemí vedou zastřešené rampy – z vnitřní strany vagónové a z vnější automobilové. Křídla jsou složena z modulů o sedmi polích, spojených půlpoli s prosklenými fasádami. Severní křídlo, určené pro dopravu z Prahy, má těchto modulů šest, jižní křídlo jich má osm a dosahuje tak délky přes 350 metrů. Rampy a prostory byly rozděleny na ty, v nichž se zbožím manipulovaly státní dráhy, a na ty, které byly pronajaty soukromým dopravcům.[38] Obě křídla jsou propojena jak v suterénu, tak ocelovými můstky nad kolejištěm.[39] Šestipatrová správní budova je orientovaná kolmo na provozní křídla a souběžná s ulicí Jana Želivského, předsazená fasáda je pokrytá kabřincovým obkladem. Na pravé i levé straně od budovy jsou symetricky umístěné vrátnice z ulice za pravou vrátnicí je samostatný objekt vodárny.[38] |
| Filmové ateliéry - hlavní budova filmového studia | (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0 | Kříženeckého náměstí 322/5, Praha, 152 00, Česko | Max Urban | 1931–1933 | Hlavní budova filmových ateliérů vznikla v letech 1931-1933 podle návrhu Maxe Urbana. Představuje kvalitní funkcionalistickou architekturu, jež je důmyslně zasazena do prostředí vilové čtvrti. Objekty hlavní budovy s původní provozní součástí tzv. měnírny na pozemcích parc. č. 883/5 a 883/8. Pův. objekty A.Barr. jsou určujícím a dominujícím prvkem, přesahujícím standard výstavby 30. let 20. století, který současně symbolizuje celou lokalitu. Ústřední budova je zakončením a pohledovým vyvrcholením hlavní osy vilové čtvrti. Barrandovské ateliéry představují kvalitní funkcionalistickou architekturu důmyslně začleněnou do urbanistické koncepce.[40] |
| Edisonova transformační stanice | .jpg) | Jeruzalémská 1321/2, Nové Město, Praha, | F. A. Libra | 1926 | Edisonova transformační stanice v Jeruzalémské ulici, navržená architektem F. A. Librou v roce 1926, patří k prvním větším realizacím funkcionalistické architektury v centru Prahy. Stavba sloužila původní funkci do 90. let, kdy se rozhodlo o přesunutí technologie trafostanice do suterénu za účelem uvolnění a rekonstrukce nadzemních podlaží pro komerční účely.[41] V roce 1930 byla fasáda trafostanice doplněna o umělecké dílo sochaře Zdeňka Pešánka. Tento představitel avantgardy byl jeden z prvních tvůrců kinetické plastiky u nás.[42] |
Architekti
| Architekt |
|---|
| F. A. Libra |
| Vladimír Weiss |
| Karel Caivas |
| Max Urban |
| Jaroslav Čermák |
| E. Sobotka |
| Bohumír Kozák |
| Ladislav Kozák |
| Stanislav Vachata |
| Jan Gillar |
| Evžen Linhart |
| Ladislav Tříška |
| Václav Suka |
| Richard Ferdinand Podzemný |
| Josef Havlíček |
| Otto Kohn |
| Karl Kohn |
| Josef Šolc |
| Jaroslav Stockar |
| Josef Hlaváček |
| Josef Fuchs |
| Oldřich Tyl |
| Ludvík Kysela |
| Josef Gočár |
| František Lydie Gahura |
| Otakar Novotný |
| Milan Babuška |
| Jaroslav Fragner |
| Karel Honzík |
| Josef Kříž |
| Bohumil Sláma |
| Oldřich Starý |
| František Zelenka |
| Eugen Rosenberg |
| Adolf Loos |
| Karel Lhota |
| Ladislav Žák |
| K. Rudl |
| Zdeněk Lakomý |
| Adolf Benš |
| Ladislav Žák |
| Hermann Abeles |
| [[Hermann Abeles|]]Leo Mayer |
| Vladimír Grégr |
| Jaroslav Čermák |
| Vilém Lorenc |
| Jan Čermák |
| Rudolf Bettelheim |
| Vladimír Grégr |
Odkazy
Poznámky
- ↑ a b c d e f Pro pojmenování stavby je preferováno označení související s jejím původním účelem (aktuální označení nebo užití stavby je uváděno v poznámce). Vlastní vily a domy samotných architektů nejsou v pojmenování nijak označovány za „vlastní“, na rozdíl od zvyklostí v některé literatuře.
- ↑ a b c d e f Fotografie vyobrazují podobu staveb v době pořízení snímku, která se vzhledem k časovému odstupu může v menší či větší míře odlišovat od původních záměrů a realizací.
- ↑ a b c d e f Uvedeno období od zahájení stavby po její uvedení do provozu. Řazeno primárně dle data zahájení stavby, neboť toto věrněji souvisí s jejím architektonickým návrhem a stylem.
- ↑ Památkový katalog Národního památkového ústavu uvádí v Anotaci: „Rodinný dům Miloše Havla“ a v závěru Popisu památkové hodnoty: „Předmětná vila byla postavena pro stavebníka V.M.Havla.“ [cit. 2019-08-12].
Reference
- ↑ https://www.czechdesign.cz/kalendar-akci/prazsky-funkcionalismus-tradice-a-soucasne-ozveny
- ↑ Slavné stavby Prahy 6. 1. vyd. v jazyce českém. vyd. Praha: FOIBOS 299 pages s. Dostupné online. ISBN 978-80-87073-14-8, ISBN 80-87073-14-2. OCLC 471393290
- ↑ URLICH, Petr. Slavné vily Prahy 6, osada Baba 1932-1936. 1. vydání. vyd. Praha: [s.n.] 188 pages s. Dostupné online. ISBN 978-80-87073-68-1, ISBN 80-87073-68-1. OCLC 881518686
- ↑ kurz & bündig. ergopraxis. 2018-09, roč. 11, čís. 09, s. 15–15. Dostupné online [cit. 2022-04-18]. ISSN 1439-2283. DOI 10.1055/a-0629-9593.
- ↑ VELEMÍNSKÝ, Petr; VELEMÍNSKÝ, Filip. Databáze antropologického podsbírky. Journal of the National Museum (Prague), Natural History Series. 2019, roč. 188, čís. 1, s. 167–172. Dostupné online [cit. 2022-04-18]. ISSN 1802-6850. DOI 10.2478/jnmpnhs-2019-0011.
- ↑ Vila Lídy Baarové na Hanspaulce. kudyznudy.cz [online]. [cit. 2021-12-12]. Dostupné online.
- ↑ REDAKCE. Vila Lídy Baarové vypadá jako loď. Opravdovým domovem se ale pro ni nestala. Deník.cz. 2021-11-03. Dostupné online [cit. 2021-12-12].
- ↑ a b Výstavní vila č.1, Barrandov. In: Prázdné domy. Databáze domů s historií. Petr Zeman, 10. květen 2019. [cit. 2019-08-11]. Dostupné online.
- ↑ a b c Vila Auerbach. In: Prázdné domy. Databáze domů s historií. Petr Zeman, 7. dubna 2019. [cit. 2019-08-03]. Dostupné online.
- ↑ Vila. Národní památkový ústav. Památkový katalog. Katalogové číslo 1000124011, rejstříkové číslo ÚSKP 11300/1-2242. [cit. 2021-05-25]. Dostupné online
- ↑ Vila. Národní památkový ústav. Památkový katalog. Katalogové číslo 1000118417, rejstříkové číslo ÚSKP 11947/1-2184. [cit. 2021-05-26]. Dostupné online
- ↑ Vila Kalina. In: Prázdné domy. Databáze domů s historií. Petr Zeman, 7. dubna 2019. [cit. 2019-08-10]. Dostupné online.
- ↑ Vila manželů Beckových. In: Prázdné domy. Databáze domů s historií. Petr Zeman, 19. února 2019. [cit. 2019-07-27]. Dostupné online.
- ↑ Vila manželů Beckových. In: Prázdné domy. Databáze domů s historií. Petr Zeman, 19. února 2019. [cit. 2019-07-27]. Dostupné online.
- ↑ Vila JUDr. Vladimíra Čelakovského. In: Prázdné domy. Databáze domů s historií. Petr Zeman, 6.4.2019. [cit. 2019-06-16]. Dostupné online.
- ↑ Památkový katalog [online]. Národní památkový ústav, 2003-2008 [cit. 2009-01-03]. Kapitola Veletržní palác. Dostupné online.
- ↑ Dům vkusu a vybrané elegance. Pestrý týden. 6. 3. 1937, s. 17. Dostupné online.
- ↑ Vyhledání dokumentů. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Funkcionalistický palác ARA prochází rekonstrukcí. Na fasádu se vrátí původní neony. www.earch.cz [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ PETRÁŇ, Jozef. Filozofové dělají revoluci: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy během komunistického experimentu (1948-1968-1989). Praha: Karolinum, 2015. S. s. 289.
- ↑ Památkový katalog [online]. Národní památkový ústav [cit. 2012-02-11]. Položka budova Elektrických a dopravních podniků. Dostupné online.
- ↑ Funkcionalismus a techno. Se spolkem Mapamátky po stopách jedné z pražských pasáží a hudebního klubu, který jí pomohl získat svou původní krásu. campuj.online [online]. [cit. 2023-01-15]. Dostupné online.
- ↑ a b Kristýna Čechová, Barrandovské terasy, Reflex 7/2000
- ↑ https://www.rozhlas.cz/informace/rekonstrukce/_zprava/historie-budovy-ceskeho-rozhlasu--897415
- ↑ palác Skaut - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-04-27]. Dostupné online.
- ↑ Mizející Praha: Smutný osud Domu uměleckého průmyslu na Národní třídě. iDNES.cz TV [online]. [cit. 2021-06-30]. Dostupné online.
- ↑ Zdeněk Lukeš: Eugen Rosenberg. Modernistický architekt Prahy. www.earch.cz [online]. [cit. 2023-01-15]. Dostupné online.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-06-16]. Identifikátor záznamu 152536 : činžovní dům - Skleněný palác. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Ženské domovy, Stavby Prahy 5 - SlavneVily.cz. www.slavnevily.cz [online]. [cit. 2022-04-24]. Dostupné online.
- ↑ Praha včera: Holešovické domy. campuj.online [online]. [cit. 2022-04-27]. Dostupné online.
- ↑ https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/38594/BPTX_2010_2__0_255636_0_110087.pdf?sequence=1&isAllowed=y
- ↑ Národní památkový ústav: Střední škola-francouzské gymnázium. Katalogové číslo: 1000156736. [cit. 2017-09-01] Dostupné z WWW.
- ↑ Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola, Praha 4, 5. května 51. www.zdravotnickaskola5kvetna.cz [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Zápis s.2 viz. Archív výstavby na Městském úřadě Prahy 6, složka domu čp. 118/IV
- ↑ Střední škola Náhorní slaví 85. výročí [online]. Praha: Městská část Praha 8, 2015-05-12 [cit. 2022-09-19]. Dostupné online.
- ↑ MUDROVÁ, Ivana. Prahou s otevřenýma očima II.. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. ISBN 80-7106-787-3. S. 243. Dále jen Prahou s otevřenýma.
- ↑ Web pražského arcibiskupství, který zmiňuje kostel jako vrchol české moderní architektury. www.apha.cz [online]. [cit. 2012-08-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-01-17.
- ↑ a b Návrh na prohlášení souboru objektů Nákladového nádraží Žižkov, Praha 3-Žižkov za nemovitou kulturní památku[nedostupný zdroj], návrh Klubu Za starou Prahu ze dne 19. května 2010, mírně zestručněno, zpracovali Mgr. Lukáš Beran (VCPD FA ČVUT) a Mgr. Michal Novotný (člen Domácí rady Klubu Za starou Prahu)
- ↑ Sekyra Group tlačí na zbourání žižkovského nádraží, Klub přátel starého Smíchova, 13. 1. 2011, zdroj: Parlamentní listy
- ↑ filmové ateliéry - hlavní budova filmového studia - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-04-24]. Dostupné online.
- ↑ Archiweb - Rekonstrukce Edisonovy transformační stanice. www.archiweb.cz [online]. [cit. 2022-04-24]. Dostupné online.
- ↑ RACKOVÁ, Autor: Kateřina. Edisonova transformační stanice. www.prahaneznama.cz [online]. [cit. 2022-04-24]. Dostupné online.
Související články
- Funkcionalismus
- Seznam funkcionalistických staveb v Brně
- Seznam funkcionalistických staveb v Olomouci
- Seznam funkcionalistických staveb v Ostravě
- Seznam funkcionalistických staveb ve Zlíně
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Funkcionalismus v Praze na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Milady Horákové 56.jpg
Autor: Alena Pokorná, Licence: CC BY-SA 4.0
Milady Horákové 56. Obchodní a nájemní dům, 1937, arch. Evžen Rosenberg. Erhartova cukrárna.
Autor: Alena Pokorná, Licence: CC BY-SA 4.0
Milady Horákové 56. Obchodní a nájemní dům, 1937, arch. Evžen Rosenberg. Erhartova cukrárna.
Barrandov, vila Barrandovská 46.jpg
Autor: Sovicka169, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Sovicka169, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Praha, Dejvice, Bílá, budova francouzského lycea 01.JPG
Autor: Sefjo, Licence: CC BY-SA 3.0
Kulturní památka budova bývalého francouzského lycea v Bílé ulici, Dejvice, Praha 6. Dnes zde funguje mateřská a základní škola. Pohled z ulice Božkova.
Autor: Sefjo, Licence: CC BY-SA 3.0
Kulturní památka budova bývalého francouzského lycea v Bílé ulici, Dejvice, Praha 6. Dnes zde funguje mateřská a základní škola. Pohled z ulice Božkova.
Parléřova, gymnázium Jana Keplera.jpg
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Praha-Hradčany. Parléřova, gymnázium Jana Keplera.
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Praha-Hradčany. Parléřova, gymnázium Jana Keplera.
Kostel sv Jana Nepomuckého Kosire Praha 5540.JPG
Autor: Krokodyl, Licence: CC BY-SA 3.0
Kostel svatého Jana Nepomuckého v Praze 5 - Košířích. Pohled z Plzeňské ulice přes Košířské náměstí.
Autor: Krokodyl, Licence: CC BY-SA 3.0
Kostel svatého Jana Nepomuckého v Praze 5 - Košířích. Pohled z Plzeňské ulice přes Košířské náměstí.
Cesky rozhlas Vinohradska a.jpg
Autor: Ludek, Licence: CC BY-SA 3.0
Budova Českého rozhlasu v Praze, Vinohradská
Autor: Ludek, Licence: CC BY-SA 3.0
Budova Českého rozhlasu v Praze, Vinohradská
Nové Město, Národní 36, Domov a styl.jpg
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Praha-Nové Město. Národní 38/36, Domov a styl.
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Praha-Nové Město. Národní 38/36, Domov a styl.
Molochov-Blocks 3 historisch.jpg
Autor: Neznámý, Licence: CC BY-SA 4.0
Historische Aufnahme des zwischen 1936 und 1938 entstandenen Molochov-Blocks in Prag, an dessen Errichtung die Brüder Karl und Otto Kohn maßgeblich beteiligt waren.
Autor: Neznámý, Licence: CC BY-SA 4.0
Historische Aufnahme des zwischen 1936 und 1938 entstandenen Molochov-Blocks in Prag, an dessen Errichtung die Brüder Karl und Otto Kohn maßgeblich beteiligt waren.
Praha Troja, Divišova vila 01.jpg
Autor: Ewwwa, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Ewwwa, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Praha Letna Vinarska 6-2.jpg
Autor: Gampe, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Gampe, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Ženské domovy, od vlečky.jpg
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Praha-Smíchov. Za Ženskými domovy a Stroupežnického, Ženské domovy (hotel Akcent).
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Praha-Smíchov. Za Ženskými domovy a Stroupežnického, Ženské domovy (hotel Akcent).
Barrandov, Kříženeckého náměstí, filmové ateliéry (01).jpg
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Celkový pohled na osadu Baba.jpg
Autor: Fany878, Licence: CC BY-SA 4.0
Pohled na osadu Baba, růžově je vyznačena vila Košťál
Autor: Fany878, Licence: CC BY-SA 4.0
Pohled na osadu Baba, růžově je vyznačena vila Košťál
Navratilva674celek.JPG
Autor: Jklamo, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Jklamo, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Letohradská 52 (7482).jpg
Autor: Gampe, Licence: CC BY-SA 4.0
Eugen Rosenberg: nájemní dům J. Hanáka, č. p. 756, Praha 7-Holešovice, Letohradská 52, postaveno 1935 - 1937
Autor: Gampe, Licence: CC BY-SA 4.0
Eugen Rosenberg: nájemní dům J. Hanáka, č. p. 756, Praha 7-Holešovice, Letohradská 52, postaveno 1935 - 1937
Blok nájemních domů s kinem Oko (9080).jpg
Autor: Gampe, Licence: CC BY-SA 4.0
Josef Šolc a Jaroslav Stockar: Činžovní domy Pensijního fondu zaměstnanců Národní banky Československé, 1937-1940, ulice Františka Křížka, Milady Horákové, Heřmanova čp. 455, 456, 457, 460, 461, 462, 481/VII., Praha – Holešovice, nároží ulic Milady Horákové a Františka Křížka.
Autor: Gampe, Licence: CC BY-SA 4.0
Josef Šolc a Jaroslav Stockar: Činžovní domy Pensijního fondu zaměstnanců Národní banky Československé, 1937-1940, ulice Františka Křížka, Milady Horákové, Heřmanova čp. 455, 456, 457, 460, 461, 462, 481/VII., Praha – Holešovice, nároží ulic Milady Horákové a Františka Křížka.
Praha Veletržní palác jih.jpg
Autor: Czech Wikipedia user Packa, Licence: CC BY-SA 2.5
Veletržní palác, Praha 7 - Holešovice, jižní pohled
Autor: Czech Wikipedia user Packa, Licence: CC BY-SA 2.5
Veletržní palác, Praha 7 - Holešovice, jižní pohled
Pod Habrovou 15 (01).jpg
Autor: Alena Pokorná, Licence: CC BY-SA 4.0
Pod Habrovou 184/15, Praha 5-Hlubočepy
Autor: Alena Pokorná, Licence: CC BY-SA 4.0
Pod Habrovou 184/15, Praha 5-Hlubočepy
Hodkovičky (Praha) - Fričova vila čp. 208 v ulici Na Lysinách (3).jpg
Autor: MartinVeselka, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: MartinVeselka, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Ferdinand Baumann house (7596).jpg
Autor: gampe, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: gampe, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Barrandov, vila Barrandovská 60.jpg
Autor: Sovicka169, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Sovicka169, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Praha, Dejvice, Velvarská 3, vila čp. 1951.JPG
Autor: Sefjo, Licence: CC BY-SA 3.0
Kulturní památka vila čp. 1951, Velvarská 3, Dejvice, Praha 6.
Autor: Sefjo, Licence: CC BY-SA 3.0
Kulturní památka vila čp. 1951, Velvarská 3, Dejvice, Praha 6.
Nusle, 5. května 51, zdravotnická škola (01).jpg
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
Praha-Nusle, 5. května 200/51, zdravotnická škola.
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
Praha-Nusle, 5. května 200/51, zdravotnická škola.
Edisonova transformační stanice (06).jpg
Autor: Alena Pokorná, Licence: CC BY-SA 4.0
Edisonova transformační stance, Praha 1-Nové Město, Jeruzalémská 1321/2. Ing. František Albert Libra (1926–1930), přestavba: Ladislav Lábus (2005–2007)
Autor: Alena Pokorná, Licence: CC BY-SA 4.0
Edisonova transformační stance, Praha 1-Nové Město, Jeruzalémská 1321/2. Ing. František Albert Libra (1926–1930), přestavba: Ladislav Lábus (2005–2007)
Vršovice, kostel sv. Václava 16.JPG
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Vršovice, kostel sv. Václava
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Vršovice, kostel sv. Václava
Barrandov, vila Skalní 10.jpg
Autor: Sovicka169, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Sovicka169, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Evropská, střední pedagogická škola.jpg
(c) autor: ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
(c) autor: ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Neherovská 677-8-02.jpg
Autor: Jirka Dl, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Jirka Dl, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Bata Stores Wenceslas 2005.jpg
Autor: BataLTD, Licence: CC BY-SA 3.0
Bata Store (built in 1929) Wenceslas Square 2005
Autor: BataLTD, Licence: CC BY-SA 3.0
Bata Store (built in 1929) Wenceslas Square 2005
Žižkov Nákladové nádraží.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Praha, Winternitzova vila (2).jpg
Autor: Palickap, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Palickap, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: