Seznam husitských bitev

Jaroslav Čermák: Husité průsmyk bránící

Seznam husitských bitev obsahuje výčet vojenských střetnutí, jež se odehrály mezi lety 1419 – 1437, tedy v období, které je pro potřeby tohoto článku vymezeno bitvou u Živohoště a dobytím hradu Sion. Je historickou skutečností, že písemné prameny z první poloviny 15. století se zaobírají samotným průběhem husitských bitev často jen velmi povrchně a jen zřídka se lze dozvědět více věrohodných informací. Nicméně i přes tyto nedostatky zaznamenali středověcí kronikáři dostatečné množství zpráv, které umožnily pozdějším badatelům získat přehled o průběhu značné části vojenských operací i jejich bojových epizodách.

Seznam

StřetnutíDatumSouřadnicePoznámka
Bitva u Živohoště4. listopad 141949°45′20″ s. š., 14°26′27″ v. d.
[pozn. 1]		4100 husitů pod velením Břeňka Švihovského z Rýzmburka a Chvala a Kuneše z Machovic přinutilo ustoupit královské ozbrojence, kteří se jim pokusili zastoupit cestu na celozemský husitský sjezd v Praze.[2]
Bitva u Nekmíře
Bitva u Nekměře		prosinec 1419
nebo
leden 1420		49°51′21″ s. š., 13°15′58″ v. d.
[pozn. 2]		Husité pod vedením Jana Žižky z Trocnova porazili oddíl plzeňského landfrýdu v čele s Bohuslavem ze Švamberka. Při střetu došlo k prvnímu známému použití vozové hradby v historii husitských válek.[3]
Bitva u Sudoměře25. březen 142049°14′35″ s. š., 14°3′59″ v. d.Husitský oddíl pod velením Břeňka Švihovského z Rýzmburka a Jana Žižky, přemisťující se z Plzně na Hradiště na hoře Tábor, porazil jednotky katolických šlechticů a strakonických johanitů.[4]
Bitva u Mladé Vožice5. duben 142049°32′ s. š., 14°40′4″ v. d.Husité pod velením Jana Žižky preventivním úderem odvrátili očekávaný útok ze strany Mikeše Divůčka z Jemniště. Většina mužů kutnohorského mincmistra byla zabita nebo padla do zajetí.[5]
Porážka Chodůkvěten 1420Chodové, kteří se shromáždili na nejmenované hoře na Plzeňsku, byli drtivě poraženi a rozprášeni vojáky pod velením Bohuslava ze Švamberka.[6]
Bitva u Melechovakvěten 142049°39′47″ s. š., 15°17′0″ v. d.Husité shromáždění na vrchu Melechov byli při pokusu o přesun na Hradiště na hoře Tábor přepadeni královskými vojáky z Kutné Hory. Podařilo se jim svést úspěšný obranný boj ve vozové hradbě, při němž byl zabit jejich vůdce ledečský farář Petr. Po jeho smrti se husité vrátili zpět do svých domovů.[7]
Bitva u Poříčí nad Sázavou19.–20. květen 142049°50′47″ s. š., 14°40′4″ v. d.
[pozn. 3]		Táborité v čele s Mikulášem z Husi a Janem Žižkou, přijíždějící na pomoc ohrožené Praze, prorazili obklíčení, ve kterém je sevřely oddíly účastníků první křížové výpravy.[8]
Bitva o Tábor30. červen 142049°24′39″ s. š., 14°39′17″ v. d.Oldřich z Rožmberka se pokusil oblehnout a dobýt oslabený Tábor. Jeho armáda však byla rozdrcena koordinovaným útokem táborské posádky a jízdy Mikuláše z Husi, která se kvůli ohrožení husitského centra rychlým pochodem vrátila z Prahy.[9]
Bitva na Vítkově14. červenec 142050°5′21″ s. š., 14°25′29″ v. d.Husité pod vedením Jana Žižky z Trocnova odrazili útok míšeňských a rakouských jezdců na opevněný Vítkov a zabránili obklíčení Prahy vojsky první křížové výpravy.[10]
Dobytí Prachaticzáří a listopad 142049°0′46″ s. š., 13°59′52″ v. d.Husité dvakrát oblehli a dobyli Prachatice.
Bitva u Panského Boru
Bitva u Horažďovic		12. říjen 142049°19′41″ s. š., 13°38′48″ v. d.Jan Žižka porazil vojsko Rožmberků a jejich spojenců.[11]
Bitva pod Vyšehradem1. listopad 142050°3′42″ s. š., 14°39′17″ v. d.Husité porazili vojsko Zikmunda Lucemburského, jenž se pokusil vyprostit Vyšehrad z obležení.[12]
Obléhání Chotěbořekonec roku 1420-3. únor 142149°43′10″ s. š., 15°40′2″ v. d.Husité pod vedením Petra Hromádky obsadili Chotěboř, poté je oblehla katolická šlechta. Husité se vzdali a byli upáleni, někteří vrženi do šachet v Kutné Hoře.
Dobytí Chomutova16. březen 142150°27′38″ s. š., 13°25′4″ v. d.Husitské vojsko o síle asi 6 000 mužů pod vedením Jana Žižky dorazilo 15. března k Chomutovu. Město bylo následující den dobyto a vypáleno, většina obyvatel byla zabita.[13][14]
Bitva u Mostu5. srpen 142150°3′42″ s. š., 14°39′17″ v. d.Pražské vojsko pod vedením Jana Želivského utrpělo porážku od míšeňského markraběte Fridricha.[15]
Obléhání Kadaně8. září 142150°22′34″ s. š., 13°16′17″ v. d.Vojsko druhé křížové výpravy pod vedením Ludvíka III. Falckého dobylo Kadaň. Při obraně města uhořel husitský velitel Ojíř z Očedělic.
Obléhání Žatceokolo 10. září – 2. říjen 142150°19′43″ s. š., 13°32′25″ v. d.Husitská posádka uhájila severočeské město Žatec před vojsky druhé křížové výpravy. Těm se během měsíčního obléhání ani po šesti útocích nepodařilo dosáhnout kapitulace města, kvůli špatnému zásobování a po zprávách o příchodu husitských posil se pak vojsko začátkem října dalo na zmatený ústup, což představovalo konec západního tažení druhé křížové výpravy.[16]
Bitva u Petrovicasi 19. září 142150°31′13″ s. š., 16°12′39″ v. d.Orebité vedení Divišem Bořkem z Miletínka a Čeňkem z Vartenberka byli poraženi slezskýmí katolickým vojskem v rámci jeho výpadu k Náchodu.[17]
Bitva u Uherského Ostrohuokolo 25. října 142150°31′13″ s. š., 16°12′39″ v. d.Moravští táborité pod velením Bedřicha ze Strážnice a Tomáše z Vizovic byli poraženi Zikmundovým vojskem, tvořeným především Uhry, v rámci útoku na husitský Uherský Ostroh a opevněné ležení Nový Tábor u Nedakonic. Vyplenění Nového Tábora znamenalo zásadní likvidaci důležitého centra radikálních husitů na Moravě.[18]
Bitva u Žluticlistopad 142150°4′50″ s. š., 13°12′58″ v. d.Jan Žižka tři dny odolával útokům vojáků z Chebu a pánům plzeňského landfrýdu na vrchu Vladař nedaleko Žlutic. Čtvrtého dne se mu podařilo obklíčení prolomit a spojit se s posilou, kterou mu na pomoc vyslali Žatečtí spojenci.[19]
Bitva u Kutné Hory
a
Střetnutí u Nebovid		21.–22. prosinec 1421
a
6. leden 1422		49°56′52″ s. š., 15°15′20″ v. d.Husité, zformovaní v defenzivním postavení před kouřimskou branou v Kolíně, se střetli s vojsky druhé křížové výpravy pod velením Zikmunda Lucemburského. V průběhu celodenního boje ztratili město a v noci byli nuceni prorazit si cestu skrz obklíčení. Nicméně 6. ledna 1422 provedly jejich posílené oddíly protiútok, u Nebovid rozprášily předsunutý uherský oddíl a přinutily krále Zikmunda, jehož síly byly rozptýleny v širokém okolí, vydat rozkaz k ústupu směrem na Německý Brod.[20]
Bitva u Habrů a dobytí Německého Brodu8. leden 142249°44′54″ s. š., 15°29′25″ v. d.
[pozn. 4]		Jan Žižka obrátil na útěk vojáky druhé křížové výpravy. Následně dobyli husité Německý Brod.[21]
Obléhání Karlštejnakvěten-listopad 142249°56′21″ s. š., 14°11′17″ v. d.Vojsko pražských husitů a polské oddíly Zikmunda Korybutoviče obléhali hrad Karlštejn. Na pomoc Karlštejnu byla svolaná křížová výprava, ta se rozpadla po vstupu do Čech. Obléhání bylo neúspěšné a znesvářené strany uzavřely příměří.
Bitva u Hluboše8. září 142249°45′56″ s. š., 14°0′28″ v. d.Táborité z vojska Petra Zmrzlíka II. pod velením Absolona Kovaříka a husité z Příbrami byli poraženi jízdním oddílem katolického šlechtice Hanuše z Kolovrat. Nedlouho poté padla husitská Příbram.[22]
Bitva u Hořic20. duben 142350°21′53″ s. š., 15°38′40″ v. d.Orebité pod velením slepého hejtmana Jana Žižky porazili oddíly Čeňka z Vartenberka.[23]
Bitva u Kroměřížekonec června 142349°17′15″ s. š., 17°22′43″ v. d.Vítězství výpravy orebitů Diviše Bořka z Miletínka a Vikrorína a Hynka Bočka z Kunštátu na Moravu nad vojskem olomouckého biskupa Jana XII. Železného a opavského knížete Přemysla I. Opavského. Den nato se pak vzdala posádka Kroměříže.[24]
Bitva u Strauchova dvora4. srpen 142350°12′10″ s. š., 15°47′15″ v. d.
[pozn. 5]		První husitská bitva, ve které šla archa proti arše, poprvé, kdy se utkaly dvě husitské armády. Jan Žižka porazil vojsko pražanů vedené Divišem Bořkem z Miletínka.[25]
Bitva u Týnce22. srpen 142350°2′20″ s. š., 15°21′31″ v. d.
[pozn. 6]		Vojáci Haška z Valdštejna rozdrtili husitský oddíl pod velením Matěje Lupáka, jenž vyrazil z Hradce Králové na pomoc Janu Žižkovi obleženému v Čáslavi.[26]
Obléhání Jihlavypolovina září 142349°24′31″ s. š., 15°35′5″ v. d.Posádka Jihlavy loajální králi Zikmundovi uhájila město před vojsky husitského svazu Jana Žižky a Jana Hvězdy z Vícemilic během jejich tažení do jihovýchodních Čech. Téměř měsíční vojenská operace zahrnovala taktéž polní střet v podobě výpadu Jihlavanů proti husitům, což tak představovalo jeden z posledních polních střetů vojsk pod velením hejtmana Žižky.[27]
Bitva u Horních Dubeneklistopad 142349°15′38″ s. š., 15°18′27″ v. d.Voj sirotčího vojska Jana Hvězdy z Vícemilic byl poražen vojskem Menhartem II. z Hradce při svém výpadu k Telči po obléhání Jihlavy.[28]
Bitva u Skalice6. leden 142450°24′29″ s. š., 16°3′12″ v. d.[pozn. 7]Jan Žižka porazil vojsko východočeských pánů. Lakonické zmínky o bitvě obsahují Kronika starého pražského kolegiáta[29] a Staré letopisy české, kde je doslova zaznamenáno: Léta páně 1424 v den Zjevení Páně porazil Žižka s Hradeckými ve Skalici u Jaroměře pány: pana Jana Červenohorského, pana Arnošta z Černic a pana Opočenského; některé z jejich lidí pobili a některé zajali.[30] Bitvy se účastnil také katolík Půta III. z Častolovic.
Bitva u Slušovicprvní polovina roku 142449°14′50″ s. š., 17°47′34″ v. d.Vítězství spojeného vojska biskupa Jana XII. Železného a Šternberků nad oddíly orebitů Hynka Bočka z Poděbrad, operujícího ze svého nedalekého hradu Brumov.[31]
Bitva u Malešova7. červen 142449°54′41″ s. š., 15°13′27″ v. d.
[pozn. 8]		Východočeští husité vedení Janem Žižkou dosáhli rozhodného vítězství nad armádou vojenské koalice složené z pražanů a českých katolických a kališnických feudálů.[32]
Bitva u Kamenice nad Lipou31. říjen 142549°17′51″ s. š., 15°3′28″ v. d.Oddíly spojeného táborsko-sirotčího svazu Bohuslava VI. ze Švamberka porazily vojsko Menharta II. z Hradce a obsadili tvrz v Kamenici nad Lipou.[33]
Bitva u Ústí nad Labem16. červen 142650°39′52″ s. š., 13°57′22″ v. d.Spojená husitská vojska odrazila vpád Saských, Durynských, Hornolužických a Míšenských žoldnéřů vedených Bosem z Fictumu.[34]
Bitva u Břeclavi19. listopad 142648°45′35″ s. š., 16°52′42″ v. d.Sirotci a táborité v čele s knězem Prokopem Holým porazili vojska Albrechta Rakouského, jenž se tři měsíce pokoušel dobýt Břeclav.[35]
Bitva u Světlé14. nebo 25. březen 142748°36′16″ s. š., 15°10′4″ v. d.Táborsko-sirotčí oddíly, při první zahraniční rejse směřující do Rakouska, byli po dvou dnech obléhání města Světlá (Zwettl) napadeni vojskem Albrechta Rakouského. Nepřítele po těžkém boji porazili a zahnali na útěk.[36]
Bitva u Tachova3. srpen 142749°47′52″ s. š., 12°36′41″ v. d.
[pozn. 9]		Vojska třetí křížové výpravy proti husitům uprchla před husity pod velením Prokopa Holého.[37]
Bitva u Náchoda9. nebo 13. srpen 142750°25′35″ s. š., 16°11′42″ v. d.Porážka voje sirotků Jana Čapka ze Sán slezským katolickým vojskem vedeným Půtou III. z Častolovic v rámci bojů třetí křížové výpravy. I přes bojový úspěch slezské vojsko nepostupovalo dále do českého vnitrozemí.[38]
Bitva u Nisy18. březen 142850°28′59″ s. š., 17°19′59″ v. d.
[pozn. 10]		Při rejse do Slezska bylo husity poraženo vojsko, které proti nim povolal vratislavský biskup Konrád.[39]
Bitva u Chrastavy
Bitva u Machnína
Bitva u Machendorfu		11. listopad 142850°47′33″ s. š., 14°59′28″ v. d.
[pozn. 11]		Rejsa sirotků pod velením Jana Královce byla při návratu z Lužice napadena vojskem spojených hornolužických měst a přišla o většinu své kořisti.[40]
Bitva u Staré Jesenice
Bitva u Červené hory		27. prosinec 142850°24′56″ s. š., 16°33′56″ v. d.
[pozn. 12]		Polní vojsko sirotků porazilo slezské oddíly, kterým velel kníže Jan Minsterberský.[41]
Bitva u Zbraslavi23. duben 142949°58′41″ s. š., 14°23′32″ v. d.
[pozn. 13]		Vojáci z Nového Města pražského utrpěli porážku od loupeživé výpravy, kterou do okolí metropole vypravili Habart z Aldaru a na Týřově, Jan Šmikouský ze Žďáru a Fridrich z Donína. Ve chvíli, kdy se Novoměstští pokoušeli na brodu proti Zbraslavi zmocnit prámu přes řeku, byli přepadeni ze zálohy a část jejich vojáků byla pobita, část utopena nebo padla do zajetí.[41] Od vyšších ztrát uchránil Pražany výpad staroměstského pomocného oddílu, nicméně i přes tuto skutečnost bylo Habartovi z Aldaru na výkupném vyplaceno 2600 kop grošů.[42]
Bitva u Grimmy31. prosinec 1429
nebo
1. leden 1430		800 jezdců pod velením dolnolužického fojta Hanuše z Polenska bylo u lesa poblíž města Grimma poraženo jízdním oddílem hejtmana Jana Zmrzlíka. Husité údajně pobili na 400 nepřátel a 150 jich vzali do zajetí.[43]
Bitva u Podivínaduben 143048°16′32″ s. š., 16°50′46″ v. d.
[pozn. 14]		Koalice husitských svazů pod velením hejtmana Veleka z Březnice, jež vyrazila na rejsu do Horních Uher, si prorazila cestu k moravsko-uherským hranicím, které hájily jednotky moravských hejtmanů.[45] Podle Bartoška z Drahonic husité ztratili více než 150 vojáků.[44]
Bitva u Trnavy28. duben 143048°49′51″ s. š., 17°37′8″ v. d.
[pozn. 15]		Koalice husitských svazů pod velením hejtmana Veleka z Březnice, jež vyrazila na rejsu do Horních Uher, byla vlákána mezi dvě vojska uherských vojevůdců. Po těžkých bojích byli husité nuceni ustoupit zpět do Čech.[46]
Bitva u Horky9. leden 1431Sirotci pod velením hejtmanů Václava Libáka z Vrbčan a Aleše z Číhoště se nerozhodně střetli s oddíly zástupce hornolužického fojta Těmy z Koldic. O bitvě nejsou známy žádné podrobnosti.[47]
Bitva u Domažlic14. srpen 143149°25′21″ s. š., 12°58′44″ v. d.
[pozn. 16]		Husitská vojska porazila příslušníky IV. křížové výpravy vedené markrabím Fridrichem Braniborským a kardinálem Juliánem Cesarinim.[48]
Bitva u Bejdova
Bitva u Waidhofenu
Bitva u Kirchbergu
Bitva u Hartu		14. říjen 143148°49′10″ s. š., 15°17′2″ v. d.
[pozn. 17]		2000 táborských spojenců v čele s Mikulášem Sokolem z Lamberka bylo při rejse do Rakouska drtivě poraženo vojskem pod velením hejtmana Lipolta I. Krajíře z Krajku.[49]
Bitva u Ilavy9. listopad–19. listopad 1431Sirotci pod velením Jana Čapka ze Sán se vraceli z rejsy V Uhrách, byli pronásledováni uherským vojskem. Po cestě od Hlohovce k Ilavě utrpěli velké ztráty.
Bitva u Bánova26. listopad 143148°59′16″ s. š., 17°43′8″ v. d.
[pozn. 18]		Sirotci pod velením Jana Čapka ze Sán svedli při ústupu z neúspěšné rejsy do Uher obranný boj s uherskými pronásledovateli.[50]
Bitva u Znojmapřed
25. prosincem 1432		Přes 2000 táboritů utrpělo porážku od rakouského vévody Albrechta. Obě strany prý ztratily 400–500 bojovníků. Ačkoli husité protivníkovi ukořistili přes 200 jízdních koní a 11 houfnic, po příchodu tmy opustili bojiště.[51][52]
Obléhání Plzně14. červenec 1433–
9. květen 1434		49°44′58″ s. š., 13°22′35″ v. d.Spojená husitská vojska neuspěla při pokusu o obsazení Plzně, nejvýznamnější katolické bašty v Čechách.[53]
Bitva u Hiltersriedu21. září 143349°23′8″ s. š., 12°34′39″ v. d.
[pozn. 19]		Husité pod velením Jana Parduse byli při rejse do Bavorska přepadeni a na hlavu poraženi vojskem vévody Jana z Neunburgu.[54]
Bitva u Lipan30. květen 143450°1′43″ s. š., 14°56′13″ v. d.Příslušníci zemské hotovosti, kterou tvořili zejména umírnění husité, katolická šlechta a městské oddíly z Prahy a Mělníka, porazili sirotčí a táborská, čímž sesadili polní obce z postavení rozhodujícího politického činitele v zemi a umožnil opozici konečnou dohodu s císařem Zikmundem Lucemburským a legáty basilejského koncilu.[55]
Bitva u Řevničova9. červen 143450°10′51″ s. š., 13°49′5″ v. d.Oddíly plzeňského landfrýdu a karlštejnského purkrabího vracející se na domovské území po bitvě u Lipan, byly v lese poblíž Řevničova napadeny vojáky žatecko-lounského svazu pod velením Jakoubka z Vřesovic. Krátce po zahájení boje se husitské síly stáhly do vozové hradby v týlu a při ústupu prý ztratily na 150 lidí.[56]
Bitva u Křeče17.–18. srpen 143549°23′17″ s. š., 14°56′ v. d.Poslední bitva husitských válek. Síly Oldřicha z Rožmberka porazily vojsko táboritů.[57]
Střetnutí u Vysoké nad Labemnoc z 6. na 7. listopadu 143650°10′51″ s. š., 13°49′5″ v. d.Úspěšný výpad vedený Zdislavem Mnichem z Roudnice z radikálně husitského Hradce Králové při pokusu o jeho obležení oddíly umírněných Diviše Bořka z Miletínka a Viléma Kostky z Postupic. Hejtman Vilém Kostka byl v bitvě zabit.[58]
Obléhání hradu Sionkvěten–6. září 143749°53′22″ s. š., 15°12′39″ v. d.Byl dobyt hrad jednoho z předních husitských hejtmanů Jana Roháče z Dubé, který se pokoušel pokračovat v radikální husitské tradici. Jan Roháč byl spolu s padesáti dvěma obránci zajat a posléze popraven.[59]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Údaj je pouze orientační. Po překročení Vltavy u Živohoště se podle autorů Starých letopisů českých bitva strhla na půl míle od řeky.[1]
  2. ↑ Údaj je pouze orientační. Místo bitvy je podle místní tradice situováno severně od silnice z Nekmíře do Tatiné. Jde o mírné návrší s chatovou zástavbou na okraji obce, které nese název Na Smrtelnici.
  3. ↑ Údaj je pouze orientační.
  4. ↑ Údaj je pouze orientační. Podle kronikářů se bitva odehrála na jedné hoře u městyse Habry.
  5. ↑ Přesné místo bitvy není známo, nicméně královéhradecký historik Jaroslav Šůla jej situoval do západní části dnešní městské čtvrti Kukleny.
  6. ↑ Údaj je pouze orientační.
  7. ↑ Přesné místo bitvy není známo, historici ji situují do blízkosti tvrze Velká Skalice (mezi Českou Skalicí a Zlíčí).
  8. ↑ Údaj je pouze orientační.
  9. ↑ Údaj je pouze orientační. Operace se odehrávaly v okolí Stříbra a Tachova.
  10. ↑ Údaj je pouze orientační.
  11. ↑ Údaj je pouze orientační.
  12. ↑ Údaj je pouze orientační.
  13. ↑ Údaj je pouze orientační.
  14. ↑ Údaj je pouze orientační a vychází z odhadu historiků, kteří místo situovali podle zmínky v Kronice katolického vojáka Bartoška z Drahonic. Ten konstatoval, že se bitva odehrála u kteréhosi kostela na Moravě při rakouských hranicích[44] (Německý název Podivína je dodnes Kostel).
  15. ↑ Údaj je pouze orientační, neboť ke střetnutí došlo v blíže neurčité lokalitě mezi Trnavou a řekou Váh.
  16. ↑ Údaj je pouze orientační, neboť k bitvě došlo v blíže neurčité lokalitě mezi Domažlicemi a městem Kdyně.
  17. ↑ Údaj je pouze orientační, k bitvě došlo severovýchodně od hradu Kirchbergu (dnes Waidhofen an der Thaya), asi 1500 kroků od řeky Dyje.
  18. ↑ Údaj je pouze orientační.
  19. ↑ Údaj je pouze orientační.

Reference

  1. ↑ PALACKÝ, František. Dějiny národu Českého v Čechách a na Moravě – Kniha XI. Praha: F. Tempský, 1877. 334 s. 
  2. ↑ BŘEZOVÉ, Vavřinec z. Husitská kronika; Píseň o vítězství u Domažlic. Praha: Svoboda, 1979. S. 39. [Dále jen: Vavřinec z Březové. 
  3. ↑ MACEK, Josef. Tábor v husitském revolučním hnutí II. díl. Praha: Rovnost, 1955. S. 24 a 25. [Dále jen: Macek]. 
  4. ↑ ŠMAHEL, František. Husitská revoluce. 3. Kronika válečných let. Praha: Karolinum, 1996. ISBN 80-7184-075-0. S. 32 a 33. [Dále jen: Šmahel]. 
  5. ↑ Macek, s. 140.
  6. ↑ Vavřinec z Březové, s. 54.
  7. ↑ Vavřinec z Březové, s. 61 a 62.
  8. ↑ Vavřinec z Březové, s. 55 a 57.
  9. ↑ Macek, s. 196.
  10. ↑ ČORNEJ, Petr; BĚLINA, Pavel. Slavné bitvy naší historie. 1. vyd. Praha: Marsyas, 1993. ISBN 80-901606-1-1. S. 47 – 55. [Dále jen: Čornej, Bělina. 
  11. ↑ Ze starých letopisů českých. Praha: Svoboda, 1980. S. 78 a 79.. [Dále jen: Ze starých letopisů českých]. 
  12. ↑ Čornej, Bělina, s. 56 – 61.
  13. ↑ Zprávy muzea - 600 LET OD DOBYTÍ MĚSTA CHOMUTOVA - Oblastní muzeum v Chomutově. www.muzeumchomutov.cz [online]. [cit. 2022-02-01]. Dostupné online. 
  14. ↑ Dobytí Chomutova 1421 [online]. KAM po Česku, 24.02.2021 [cit. 2022-02-01]. Dostupné online. 
  15. ↑ Šmahel, s. 96 a 97.
  16. ↑ Před 600 lety čelil Žatec křižákům: jeho obrana dováděla nepřátele k zoufalství. www.msn.com [online]. [cit. 2021-11-01]. Dostupné online. 
  17. ↑ Historie. www.velkepetrovice.cz [online]. [cit. 2021-11-01]. Dostupné online. 
  18. ↑ JAN, Kvirenc. Slavné bitvy českých dějin. [s.l.]: Grada Publishing, a.s. 305 s. Dostupné online. ISBN 978-80-271-1410-8. Google-Books-ID: pvUOEAAAQBAJ. 
  19. ↑ Šmahel, s. 102.
  20. ↑ Šmahel, s. 110.
  21. ↑ DURDÍK, Jan. Husitské vojenství. Praha: Rovnost, 1953. S. 147. [Dále jen: Durdík]. 
  22. ↑ Provazec a údolí V zabitých. www.etf.cuni.cz [online]. [cit. 2021-11-01]. Dostupné online. 
  23. ↑ TOMEK, Václav, Vladivoj. Jan Žižka. Praha: V ráji, 1993. ISBN 80-900875-7-4. S. 159 a 160. 
  24. ↑ Historie Kroměříže: 3. díl - Doba Husitská i protireformní | Magazín | MojeKroměříž.cz. www.mojekromeriz.cz [online]. [cit. 2021-11-01]. Dostupné online. 
  25. ↑ Šmahel, s. 139 a 140.
  26. ↑ PEKAŘ, Josef. Žižka a jeho doba – díl III.. Praha: Odeon, 1992. ISBN 80-207-0385-3. S. 211. 
  27. ↑ Historie: Tematická nabídka: Nemocnice Jihlava. m.nemji.cz [online]. [cit. 2021-11-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-11-01. 
  28. ↑ 01. Krajina pod Javořicí: Obec Horní Dubenky. www.hornidubenky.cz [online]. [cit. 2021-11-01]. Dostupné online. 
  29. ↑ Prameny dějin českých díl VII. Praha: V komissi knihkupectví: Dr. Grégr a Ferdinand Dattel S. 30. (latinsky) 
  30. ↑ Ze starých letopisů českých, s. 97.
  31. ↑ Slušovice - Východní Morava. www.vychodni-morava.cz [online]. [cit. 2021-11-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-11-01. 
  32. ↑ Čornej, Bělina, s. 62 – 67.
  33. ↑ Vlastenský slovník historický/Kamenice – Wikizdroje. cs.wikisource.org [online]. [cit. 2021-11-01]. Dostupné online. 
  34. ↑ KOLEKTIV, Autorů. Vojenské dějiny Československa I. díl. Praha: Naše vojsko, 1986. S. 266 – 267. [Dále jen: Vojenské dějiny Československa]. 
  35. ↑ MACEK, Josef. Prokop Veliký. Praha: Naše vojsko, 1953. S. 51 a 52. 
  36. ↑ PALACKÝ, František. Dějiny národu Českého v Čechách a na Moravě. Praha: B. Kočí, 1907. S. 619. [Dále jen: Palacký]. 
  37. ↑ Durdík, s. 160 a 161.
  38. ↑ Neslavné husitské prohry III. - Náchod 1427 - Blog iDNES.cz. iDNES.cz [online]. [cit. 2021-11-01]. Dostupné online. 
  39. ↑ Šmahel, s. 203.
  40. ↑ Palacký, s. 627.
  41. ↑ a b Ze starých letopisů českých, s. 108.
  42. ↑ Šmahel, s. 213.
  43. ↑ FRANKENBERGER, Otakar. Naše velká armáda - díl III.. Praha: Zemědělské knihkupectví, 1921. S. 62 a 63. 
  44. ↑ a b Ze zpráv a kronik doby husitské. Praha: Svoboda, 1981. S. 248. [Kronika Bartoška z Drahonic] [Dále jen: Bartošek z Drahonic]. 
  45. ↑ TOMAN, Hugo. Husitské válečnictví za doby Žižkovy a Prokopovy. Praha: Nákladem jubilejního fondu Král. České Společnosti Nauk, 1898. S. 367. 
  46. ↑ Šmahel, s. 228.
  47. ↑ Frankenberger, s. 83.
  48. ↑ Vojenské dějiny Československa, s. 269 a 270.
  49. ↑ Frankenberger, s. 101.
  50. ↑ Šmahel, s. 246.
  51. ↑ Bartošek z Drahonic, s. 260.
  52. ↑ ŽATECKÝ, Petr. Deník Petra Žateckého. 1. vyd. Praha: Melantrich, 1953. S. 25. 
  53. ↑ ČORNEJ, Petr. Lipanská křižovatka : příčiny, průběh a historický význam jedné bitvy. Praha: Panorama, 1992. ISBN 80-7038-183-3. S. 38 – 164. [Dále jen: Čornej]. 
  54. ↑ Palacký, s. 677.
  55. ↑ Čornej, s. 168 – 204.
  56. ↑ Bartošek z Drahonic, s. 271 a 273.
  57. ↑ LENKOVÁ, Jitka; PAVLÍK, Václav. Nejdůležitější bitvy v českých dějinách. 1. vyd. Frýdek-Místek: Alpress, 2007. ISBN 978-80-7362-470-5. S. 146 a 147. 
  58. ↑ Vysoká nad Labem | Nejstarší historie. www.vysoka-nad-labem.cz [online]. [cit. 2021-11-01]. Dostupné online. 
  59. ↑ Palacký, s. 714 a 715.

Literatura

Prameny

  • BŘEZOVÉ, Vavřinec z. Husitská kronika; Píseň o vítězství u Domažlic. Praha: Svoboda, 1979. 427 s. 
  • PICCOLOMINI, Enea Silvio. Historie česká. Litvínov: Dialog, 2010. 160 s. ISBN 978-80-7382-136-4. 
  • Ze starých letopisů českých. Praha: Svoboda, 1980. 580 s. 
  • Ze zpráv a kronik doby husitské. Praha: Svoboda, 1981. 491 s. [Kronika velmi pěkná o Janu Žižkovi; Kronika Bartoška z Drahonic]. 

Sekundární literatura

  • ČORNEJ, Petr. Velké dějiny zemí Koruny české V. 1402-1437. Praha: Paseka, 2000. 790 s. ISBN 80-7185-296-1. 
  • ČORNEJ, Petr; BĚLINA, Pavel. Slavné bitvy naší historie. 1. vyd. Praha: Marsyas, 1993. 272 s. ISBN 80-901606-1-1. 
  • DURDÍK, Jan. Husitské vojenství. Praha: Rovnost, 1953. 208 s. 
  • FRANKENBERGER, Otakar. Naše velká armáda - díl III.. Praha: Zemědělské knihkupectví, 1921. 188 s. 
  • LENKOVÁ, Jitka; PAVLÍK, Václav. Nejdůležitější bitvy v českých dějinách. 1. vyd. Frýdek-Místek: Alpress, 2007. 294 s. ISBN 978-80-7362-470-5. 
  • MACEK, Josef. Husitské revoluční hnutí. Praha: Rovnost, 1952. 203 s. Dostupné online. 
  • MACEK, Josef. Tábor v husitském revolučním hnutí II. díl. Praha: Rovnost, 1955. 430 s. 
  • PALACKÝ, František. Dějiny národu Českého v Čechách a na Moravě. Praha: B. Kočí, 1907. 1279 s. 
  • ŠMAHEL, František. Jan Žižka z Trocnova. Praha: Melantrich, 1969. 264 s. 
  • ŠMAHEL, František. Husitská revoluce. 3. Kronika válečných let. Praha: Karolinum, 1996. 420 s. ISBN 80-7184-075-0. 
  • TOMAN, Hugo. Husitské válečnictví za doby Žižkovy a Prokopovy. Praha: Nákladem jubilejního fondu Král. České Společnosti Nauk, 1898. 468 s. Dostupné online. 
  • KOLEKTIV, Autorů. Vojenské dějiny Československa I. díl. Praha: Naše vojsko, 1986. 363 s. 

Média použitá na této stránce

Husitská korouhev.svg
Husitská korouhev podle iluminací v kodexech Jenského a Göttingenského z 15. století
Red St George's Cross.svg
Red_St_George's_Cross
Used by Archbishopric-Electorate of Trier 898–1794 (Erzbistum Trier)
Jensky kodex Zizka.jpg
Jan Žizka vede polní vojsko, vyobrazení z Jenského kodexu z konce 15. století.
Wagenburg.jpg
Dobové vyobrazení husitské vozové hradby.
Jaroslav Čermák - Husité průsmyk bránící.jpg
Jaroslav Čermák - Husité průsmyk bránící