Seznam kamenů zmizelých v Pardubickém kraji

Seznam kamenů zmizelých v Pardubickém kraji obsahuje tzv. kameny zmizelých – respektive alternativně Stolpersteine – na území Pardubického kraje. Kameny zmizelých připomínají osud těch lidí, kteří byli nacisty deportováni, vyhnáni, zavražděni nebo dohnáni k sebevraždě.

Chrudim

Obrázek	Nápis	Bydliště	Jméno, život
(c) Francisco Peralta Torrejón, CC BY-SA 4.0	ZDE ŽIL JIŘÍ ADLER NAR. 1938 DEPORTOVÁN 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN 15.12.1943	Široká ul. čp. 87	Jiří Adler (* 9. června 1938), syn Otty Adlera und Pavly Adlerové, byl deportován 5. prosince 1942 transportem Cf z Pardubic do KT Terezína, 15. prosince 1943 transportem Dr pak dále do KT Auschwitz-Birkenau. Zavražděn zřejmě v tomto táboře.^[1]^[2]
(c) Francisco Peralta Torrejón, CC BY-SA 4.0	ZDE ŽIL OTTO ADLER NAR. 1891 DEPORTOVÁN 1942 DO BUCHENWALDU ZAVRAŽDĚN 1944	Široká ul. čp. 87	Otto Adler^{[pozn. 1]}
(c) Francisco Peralta Torrejón, CC BY-SA 4.0	ZDE ŽILA BLANKA ADLEROVÁ NAR. 1933 DEPORTOVÁNA 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA 15.12.1943	Široká ul. čp. 87	Blanka Adlerová (* 2. března 1933), dcera Otty Adlera und Pavly Adlerové, byla deportována 5. prosince 1942 transportem Cf z Pardubic do KT Terezína, 15. prosince 1943 transportem Dr pak dále do KT Auschwitz-Birkenau. Zavražděna zřejmě v tomto táboře.^[1]^[2]
(c) Francisco Peralta Torrejón, CC BY-SA 4.0	ZDE ŽILA PAVLA ADLEROVÁ NAR. 1906 DEPORTOVÁNA 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA 15.12.1943	Široká ul. čp. 87	Pavla Adlerová (* 14. ledna 1906), manželka Otty Adlera, byla deportována 5. prosince 1942 transportem Cf z Pardubic do KT Terezína, 15. prosince 1943 transportem Dr pak dále do KT Auschwitz-Birkenau. Zavražděna zřejmě v tomto táboře.^[1]^[2]
(c) Francisco Peralta Torrejón, CC BY-SA 4.0	ZDE ŽIL MUDR. ARTUR PACHNER NAR. 1874 DEPORTOVÁN 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN 29.1.1944	Resselovo náměstí 134	Artur Pachner (* 24. března 1874 v Německém Brodu, dnes Havlíčkův Brod), manžel Gabriely Pachnerové, byl zubní lékař a publicista židovského původu. Po absolvování gymnázia v tehdejším Německém Brodě studoval medicínu v Praze a později v Berlíně. 1899 se přestěhoval do Chrudimi, kde otevřel lékařskou praxi. Publikoval v odborných časopisech. Po obsazení Československa Německem byl Pachner spolu se svojí manželkou Gabrielou Pachnerovou v Chrudimi zatčen. 5. prosince 1942 byli oba deportováni transportem Cf z Pardubic do Terezína, kde byl Pachner částečně vězněn v Malé pevnosti. 18. prosince 1942 byli posléze deportováni transportem Ds do Osvětimi do tzv. Terezínského rodinného tábora v Auschwitz II – Birkenau, kde byl Pachner pravděpodobně 29. ledna 1944 zavražděn.^[1]^[2]^[3]^[4]
(c) Francisco Peralta Torrejón, CC BY-SA 4.0	ZDE ŽILA GABRIELA PACHNEROVÁ NAR. 1881 DEPORTOVÁNA 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA 18.12.1943	Resselovo náměstí 134	Gabriela Pachnerová roz. Schillerová (* 13. března 1881 v Polné), manželka Artura Pachnera. Byla deportována 5. prosince 1942 transportem Cf z Pardubic do KT Terezína, 18. prosince 1942 transportem Ds pak dále do tzv. Terezínského rodinného tábora v Auschwitz II – Birkenau. Tam byla 1944 v plynové komoře zavražděna.^{[pozn. 2]}^[1]^[2]^[3]
(c) Francisco Peralta Torrejón, CC BY-SA 4.0	ZDE ŽILA OLGA ŘÍHOVÁ NAR. 1904 DEPORTOVÁNA 1943 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA 12.9.1943	Široká ul. čp. 87	Olga Říhová (* 15. dubna 1904), žila ve smíšeném manželství. Po rozvodu se starala o společné dítě, pak byla přece jen zatčena a deportována do KT Auschwitz, kde byla 12. září 1943 zavražděna.^[2]^[5]
(c) Francisco Peralta Torrejón, CC BY-SA 4.0	ZDE ŽIL JUDR. RICHARD SCHMIDL NAR. 1882 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 2.2.1943	Široká ul. čp. 87	Richard Schmidl (* 27. března 1882), byl deportován 5. prosince 1942 transportem Cf z Pardubic do KT Terezína, kde byl 2. února 1943 zavražděn.^[1]^[2]
(c) Francisco Peralta Torrejón, CC BY-SA 4.0	ZDE ŽIL EMIL SEIDLITZ NAR. 1877 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 22.1.1943	Myší Díra / Soukenická ul.	Emil Seidlitz (* 2. května 1877), byl deportován 5. prosince 1942 transportem Cf z Pardubic do KT Terezína, kde byl 22. ledna 1943 zavražděn.^[1]^[2]
(c) Francisco Peralta Torrejón, CC BY-SA 4.0	ZDE ŽILA FRANTIŠKA SEIDLITZOVÁ NAR. 1877 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 12.2.1943	Myší Díra / Soukenická ul.	Franziska Seidlitzová (* 15. března 1877), byla deportována 5. prosince 1942 transportem Cf z Pardubic do KT Terezína, kde byla 12. února 1943 zavražděna.^[1]^[2]
(c) Francisco Peralta Torrejón, CC BY-SA 4.0	ZDE ŽILA IRMA VTÌPILOVÁ NAR. 1898 DEPORTOVÁNA 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA 23.1.1943	Myší Díra / Soukenická ul.	Irma Vtípilová (* 5. dubna 1898), byla deportována 5. prosince 1942 transportem Cf z Pardubic do KT Terezína, 23. ledna1943 transportem Cr pak dále do KT Auschwitz. Zavražděna zřejmě v tomto táboře.^[1]

Luže

Obrázek	Nápis	Bydliště	Jméno, život
	ZDE ŽILA OLGA ČERVINKOVÁ NAR. 1888 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI	náměstí Plk. Josefa Koukala 49 49°53′37″ s. š., 16°1′40″ v. d.
	ZDE ŽIL OTA ČERVINKA NAR. 1916 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI	náměstí Plk. Josefa Koukala 49 49°53′37″ s. š., 16°1′40″ v. d.
	ZDE ŽIL ROBERT VIELGUT NAR. 1899 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI	Husova 75 49°53′42″ s. š., 16°1′40″ v. d.
	ZDE ŽILA MARTA VIELGUTOVÁ NAR. 1904 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI	Husova 75 49°53′42″ s. š., 16°1′40″ v. d.
	ZDE ŽILA GABY VIELGUTOVÁ NAR. 1930 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI	Husova 75 49°53′42″ s. š., 16°1′40″ v. d.

Pardubice

Nápis	Bydliště	Jméno, život
ZDE ŽIL EDUARD FREUND NAR. 1877 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI	ulice Karla IV. čp. 13 50°2′13″ s. š., 15°46′46″ v. d.	Freund Eduard
ZDE ŽIL EUGEN FREUND NAR. 1909 ZATČEN 1942 ZAVRAŽDĚN 2.7.1942 V PARDUBICÍCH	ulice Karla IV. čp. 13 50°2′13″ s. š., 15°46′46″ v. d.	Freund Eugen
ZDE ŽILA EMILIE FREUNDOVÁ ROZ. KLEINOVÁ NAR. 1877 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI	ulice Karla IV. čp. 13 50°2′13″ s. š., 15°46′46″ v. d.	Freundová Emilie roz. Kleinová
ZDE ŽIL OTTO FREUND NAR. 1901 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI	ulice Nerudova čp. 894 50°2′3″ s. š., 15°45′57″ v. d.	Freund Otto
ZDE ŽIL RUDOLF FREUND NAR. 1902 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1944 V OSVĚTIMI	ulice Nerudova čp. 894 50°2′3″ s. š., 15°45′57″ v. d.	Freund Rudolf
ZDE ŽILA ANNA FREUNDOVÁ ROZ. HÖNIGSFELDOVÁ NAR. 1909 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1944 V OSVĚTIMI	ulice Nerudova čp. 894 50°2′3″ s. š., 15°45′57″ v. d.	Freundová Anna roz. Hönigsfeldová
ZDE ŽILA ELSA FREUNDOVÁ ROZ. KAFKOVÁ NAR. 1880 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1944 V OSVĚTIMI	ulice Nerudova čp. 894 50°2′3″ s. š., 15°45′57″ v. d.	Freundová Elsa roz. Kafková
ZDE ŽILA ILONA FREUNDOVÁ NAR. 1931 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1944 V OSVĚTIMI	ulice Nerudova čp. 894 50°2′3″ s. š., 15°45′57″ v. d.	Freundová Ilona
ZDE ŽILA NORA LEA FREUNDOVÁ NAR. 1934 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1944 V OSVĚTIMI	ulice Nerudova čp. 894 50°2′3″ s. š., 15°45′57″ v. d.	Freundová Nora Lea
ZDE ŽIL ING. RUDOLF GOTTLIEB NAR. 1909 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI	Perštýnské náměstí čp. 4 50°2′20″ s. š., 15°46′45″ v. d.	Gottlieb Rudolf
ZDE ŽILA HANA GOTTLIEBOVÁ ROZ. ADLEROVÁ NAR. 1921 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI	Perštýnské náměstí čp. 4 50°2′20″ s. š., 15°46′45″ v. d.	Gottliebová Hana roz. Adlerová
ZDE ŽIL RICHARD KAČER NAR. 1879 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 26.12.1942	ulice Polská čp. 529 50°2′16″ s. š., 15°47′2″ v. d.	Kačer Richard
ZDE ŽILA IDA KAČEROVÁ ROZ. FLEISCHNEROVÁ NAR. 1892 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI	ulice Polská čp. 529 50°2′16″ s. š., 15°47′2″ v. d.	Kačerová Ida roz. Fleischnerová
ZDE ŽILA HELENA KAČEROVÁ NAR. 1925 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI	ulice Polská čp. 529 50°2′16″ s. š., 15°47′2″ v. d.	Kačerová Helena
ZDE ŽIL MUDR. OTTO KLEPETÁŘ NAR. 1900 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI	Perštýnské náměstí čp. 48 50°2′20″ s. š., 15°46′48″ v. d.	Klepetář Otto
ZDE ŽIL JIŘÍ KRAUS NAR. 1903 ODEVZDAL SE SMRTI 19.9.1942 V PARDUBICÍCH	ulice Hronovická čp. 1470 50°2′3″ s. š., 15°46′33″ v. d.	Kraus Jiří
ZDE ŽIL ING. KAREL MUNK NAR. 1893 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1944 V OSVĚTIMI	Palackého třída čp. 217, přednádraží 50°1′58″ s. š., 15°45′29″ v. d.	Karel Munk
ZDE ŽIL VLADIMÍR MUNK NAR. 1925 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA 1944 DO OSVĚTIMI OSVOBOZEN	Palackého třída čp. 217, přednádraží 50°1′58″ s. š., 15°45′29″ v. d.	Munk Vladimír
ZDE ŽILA HERMÍNA MUNKOVÁ ROZ. GEŠMAYOVÁ NAR. 1903 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1944 V OSVĚTIMI	Palackého třída čp. 217, přednádraží 50°1′58″ s. š., 15°45′29″ v. d.	Munková Hermína roz. Gešmayová
ZDE ŽIL EMIL PICK NAR. 1872 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI	ulice Hronovická čp. 1470 50°2′3″ s. š., 15°46′33″ v. d.	Pick Emil
ZDE ŽILA JANA PICKOVÁ ROZ. BEEROVÁ NAR. 1889 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZABRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI	ulice Hronovická čp. 1470 50°2′3″ s. š., 15°46′33″ v. d.	Picková Jana roz. Beerová
ZDE ŽIL OSKAR PICK NAR. 1903 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA 1943 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN 28.2.1943	ulice K Višňovce čp. 1751 50°1′35″ s. š., 15°46′18″ v. d.	Pick Oskar
ZDE ŽILA IRENA PICKOVÁ ROZ. RÚŽIČKOVÁ NAR. 1894 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI	ulice K Višňovce čp. 1751 50°1′35″ s. š., 15°46′18″ v. d.	Picková Irena roz. Růžičková
ZDE ŽIL PETR PTAČOVSKÝ NAR. 1942 INTERNOVÁN 1944 V PRAZE-HAGISBORU DEPORTOVÁN 1945 DO TEREZÍNA OSVOBOZEN	Perštýnské náměstí čp. 79 50°2′18″ s. š., 15°46′41″ v. d.	Ptačovský Petr
ZDE ŽILA LILY PTAČOVSKÁ NAR. 1921 INTERNOVÁN 1944 V PRAZE-HAGISBORU DEPORTOVÁNA 1945 DO TEREZÍNA OSVOBOZENA	Perštýnské náměstí čp. 79 50°2′18″ s. š., 15°46′41″ v. d.	Ptačovská Lily roz. Picková
ZDE ŽIL RUDOLF WEINER NAR. 1882 DEPORTOVÁN 1942 DO FLOSSENBURGU ZAVRAŽDĚN 1.7.1942	Perštýnské náměstí čp. 79 50°2′18″ s. š., 15°46′41″ v. d.	Weiner Rudolf
ZDE ŽILA RŮŽENA WEINEROVÁ ROZ. JELÍNKOVÁ NAR. 1880 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI	Perštýnské náměstí čp. 79 50°2′18″ s. š., 15°46′41″ v. d.	Weinerová Růžena roz. Jelínková
ZDE ŽILA HELENA WEINEROVÁ NAR. 1914 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI	Perštýnské náměstí čp. 79 50°2′18″ s. š., 15°46′41″ v. d.	Weinerová Helena

Slatiňany

Obrázek	Nápis	Bydliště	Jméno, život
(c) Francisco Peralta Torrejón, CC BY-SA 4.0	ZDE ŽIL ERVÍN HERRMANN NAR. 1928 DEPORTOVÁN 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN 1943	ulice T. G. Masaryka čp. 408	Ervín Herrmann (*5. února 1928) Transport Cf (05. 12. 1942, Pardubice → Terezín), další Transport Cr (23. 01. 1943, Terezín → Osvětim)^[1]
(c) Francisco Peralta Torrejón, CC BY-SA 4.0	ZDE ŽIL GUSTAV HERRMANN NAR. 1896 DEPORTOVÁN 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN 1943	ulice T. G. Masaryka čp. 408	Gustav Herrman (*11. června 1896) celá rodina se přestěhovala do Slatiňan z Chrudimi ještě před rokem 1939.^[6] Transport Cf (05. 12. 1942, Pardubice → Terezín), další Transport Cr (23. 01. 1943, Terezín → Osvětim)^[1]
(c) Francisco Peralta Torrejón, CC BY-SA 4.0	ZDE ŽIL OTTO HERRMANN NAR. 1926 DEPORTOVÁN 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN 1943	ulice T. G. Masaryka čp. 408	Otto Herrmann (*20. dubna 1926) byl na studiích v Praze. Stejně však transportu neušel a setkal se s rodiči až v Terezíně.^[6] Transport Ba (10. 08. 1942, Praha → Terezín), další Transport Cr3 (23. 01. 1943, Terezín → Osvětim)^[1]
(c) Francisco Peralta Torrejón, CC BY-SA 4.0	ZDE ŽILA VILMA HERRMANNOVÁ NAR. 1894 DEPORTOVÁNA 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA 1943	ulice T. G. Masaryka čp. 408	Vilma Herrmannová (*28. ledna 1894) Transport Cf (05. 12. 1942, Pardubice → Terezín), další Transport Cr (23. 01. 1943, Terezín → Osvětim)^[1]
(c) Francisco Peralta Torrejón, CC BY-SA 4.0	ZDE ŽILA HELENA STRÁNSKÁ NAR. 1899 DEPORTOVÁNA 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA 1944	ulice T. G. Masaryka čp. 117	Helena Stránská se narodila 12. srpna 1899. Poslední bydliště před deportací byla v Slatiňany. Transport Cf (05. prosince 1942, z Pardubice do Terezína), další Transport Ev (28. 10. 1944, z Terezína do Osvětimi). Zahynula.^[1]
(c) Francisco Peralta Torrejón, CC BY-SA 4.0	ZDE ŽIL PAVEL STRÁNSKÝ NAR. 1887 DEPORTOVÁN 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN 1944	ulice T. G. Masaryka čp. 117	Pavel Stránský (*29. června 1887) Transport Cf (05. 12. 1942, Pardubice → Terezín), další Transport Ev (28. 10. 1944, Terezín → Osvětim)^[1]

Svitavy

Obrázek	Nápis	Bydliště	Jméno, život
(c) Christian Michelides, CC BY-SA 4.0	ZDE ŽIL ARNOŠT FREUND NAR. 1911 DEPORTOVÁN 1941 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1942 V TÁBOŘE IZBICA	Náměstí Míru č. 97	Arnošt Freund (* 23. září 1911) byl deportován 2. prosince 1941 transportem G z Brna do KT Terezína, 25. května 1942 transportem Az pak dále do Ghetta Izbica u Lublinu. Zavražděn zřejmě v tomto táboře.^[1]
(c) Christian Michelides, CC BY-SA 4.0	ZDE ŽIL EMIL FREUND NAR. 1878 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1942 V OSVĚTIMI	Náměstí Míru č. 97	Emil Freund (* 1. září 1878 v Ubušíně), byl deportován 19. března 1942 transportem Ac z Brna do KT Terezína, 27. dubna 1942 transportem Aq pak dále do Ghetta Izbica u Lublinu. Zavražděn zřejmě v tomto táboře.^[1]
(c) Christian Michelides, CC BY-SA 4.0	ZDE ŽILA LOUISE HERMANOVÁ ROZ. FREUNDOVÁ NAR. 1916 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA OSVĚTIMI A BERGEN-BELSENU PŘEŽILA	Náměstí Míru č. 97	Louise Hermanová (* 8. května 1916, Svitavy) vystudovala po reálce ve Svitavách Montessorskou školu v Praze, musela však jako židovka natoupit službu jako vychovatelka v soukromých rodinách. 24. dubna 1942 byla deportována do KT Terezína, kde se starala o děti; 18. prosince 1943 pak byla transportována dále do KT Auschwitz. Začátkem července roku 1944 byla transportována do polských Krzystkowic, kde se nacházel pobočný tábor KT Gross-Rosen - KT Christianstadt. Přibližně v únoru 1945 nastoupila pochod smrti z Krzystkowic do Flossenbürgu, v březnu t. r. skončila v KT Bergen-Belsen až do osvobození anglickou armádou. Zde onemocněla tyfem, do Prahy se vrátila až 14. července 1945.^[7]^[8]^[9]
(c) Christian Michelides, CC BY-SA 4.0	ZDE ŽIL MUDR. ALBERT MELLER NAR. 1890 DEPORTOVÁN 1943 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI	Náměstí Míru č. 13	Albert Meller (* 9.1.1890) byl deportován 13. července 1943 transportem Di z Prahy do KT Terezína, 6. září 1943 transportem Dl pak dále do KT Auschwitz. Zavražděn zřejmě v tomto táboře.^[1]
(c) Christian Michelides, CC BY-SA 4.0	ZDE ŽILA MUDR. OLGA MELLEROVÁ NAR. 1897 DEPORTOVÁNA 1943 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI	Náměstí Míru č. 13	Olga Mellerová (* 13. května 1897) byla deportována 13. července 1943 transportem Di z Prahy do KT Terezína, 6. září 1943 transportem Dl pak dále do KT Auschwitz. Zavražděna zřejmě v tomto táboře.^[1]
	ZDE ŽIL ALFRÉD NEUSTADTL NAR. 1889 DEPORTOVÁN DO DACHAU A ODTUD DO MAUTHAUSENU ZAVRAŽDĚN 27. 11. 1940 V MAUTHAUSENU	Náměstí Míru č. 8	Alfred Neustadtl (* 1889)
	ZDE ŽIL ZIKMUND WINTERNITZ NAR. 7. 5. 1867 DEPORTOVÁN DO TEREZÍNA 1942 A ODTUD DO TREBLINKY ZAVRAŽDĚN 1942 V TREBLINCE	Náměstí Míru č. 56	Zikmund Winternitz. Narozen 7. května 1867, byl soukromníkem. Transport Ac, č. 808 (19.03.1942, Brno → Terezín), transport Bv, č. 479 (15.10.1942, Terezín → Treblinka), zahynul.^[10]^[11]
	ZDE ŽIL OSCAR BEER NAR. 7. 7. 1879 DEPORTOVÁN ROKU 1941 DO TEREZÍNA A ODTUD DO RIGY ZAVRAŽDĚN 1942 V RIZE	Náměstí Míru č. 41	Oscar Beer (*7. července 1879) ve městě působil jako advokát. Byl zavražděn v Rize^[12]

Data pokládání kamenů

Data pokládání kamenů zmizelých v Pardubickém kraji:

Chrudim: prvních jedenáct kámenů zmizelých bylo v Chrudimi položeno G. Demnigem 20. září 2017.^[13]
Luže: 31. srpna 2020^[14]
Pardubice: 1. září 2020^[14]
Slatiňany: 15. srpen 2018
Svitavy: první tři kameny zmizelých ve Svitavách (Freund, Freund, Hermanová) byly položeny (bez účasti G. Demniga) 25. dubna 2013^[15], další dva G. Demnigem (Meller, Mellerová) 15. září 2014^[16]^[17].

Odkazy

Poznámky

↑ Otto Adler je veden v databázi portálu holocaust.cz pod jménem "Ota Adler" s vcelku souhlasejícími údaji (transporty do Terezína i Osvětimi ap.), ovšem s tím, že na kamenu zmizelých (viz zde na zprávě chrudim.eu/vismo/ zde) je uvedena deportace do KT Buchenwaldu, ne do Osvětimi.
↑ "Nečitelné datum úmrtí .. .12.1943 na fotografii kamenu zmizelých; jiné prameny ovšem uvádějí výslovně "březen 1944", zde pak souhlasně "v noci z 8. na 9. března" - viz PACHNER FAMILY..., kehillatisrael.net/... Archivováno 21. 11. 2015 na Wayback Machine. nebo Spisovatelka nacistům unikla..., iDNES.cz Pardubice z 7. září 2017, online: pardubice.idnes.cz/

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k ^l ^m ⁿ ^o ^p ^q ^r ^s Portál holocaust.cz, online: holocaust.cz/...; přímé odkazy k údajům o jednotlivých osobách: ...A. Freund, ...E. Freund, ...A. Meller, ...G. Herrmann, E. Herrmann, O. Herrmann ...O. Mellerová, ...A. Pachner, ...G. pachnerová, ...J. Adler, ...B. Adlerová, ...O. Adler, ...P. Adlerová, ...V. Herrmannová ...R. Schmidl, ...E. Seidlitz, ...F. Seidlitzová, ...H. Stránská ...P. Stránský ...I. Vtípilová
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ Alžběta Langová: První kameny zmizelých – stolpersteine – budou položeny v Chrudimi, Chrudimský zpravodaj 9/2017 (září 2017), S. 14, online: chrudim.eu/assets/...
↑ ^a ^b PACHNER FAMILY. Havlíčkobrodští Neighbors Who Disappeared, biografie rodiny Pachnerů z Chrudimi, online: kehillatisrael.net/... Archivováno 21. 11. 2015 na Wayback Machine.
↑ Spisovatelka nacistům unikla, její rodiče ne. Budou mít své kameny, iDNES.cz Pardubice z 7. září 2017, online: pardubice.idnes.cz/
↑ Pomozte zaplnit bílá místa v osudech deportovaných Židů, chrudimský deník.cz z 23.10.2012, online: chrudimsky.denik.cz/...
↑ ^a ^b Robert Koblížek: Ozvěny: Osud židovské rodiny Herrmannových, Lokalserver der Gemeinde Slatiňany, 1. Oktober 2018, online auf: slatinak.cz/...
↑ Svitavská rodačka Louise Hermanová přežila nacistické běsnění při vyvražďování Židů 29. ledna 2012, online: svitavsky.denik.cz/.../prezila
↑ Louise Hermanová se stala v Osvětimi číslem 72 708, Českobudějovický deník.cz 8. února 2015, online: ceskobudejovicky.denik.cz/...
↑ Louise Hermanová (1916 - 2013), základní údaje k dokumentaci na webu Paměti národa, online: pametnaroda.cz/... Archivováno 5. 10. 2017 na Wayback Machine.
↑ holocaust.cz: ZIKMUND WINTERNITZ, [cit. 2019-04-10]
↑ PUSTINOVÁ, Zuzana. Kameny zmizelých - dnes [online]. svitavy.cz, 2016-04-20 [cit. 2018-10-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-11.
↑ ČUHELOVÁ, Blanka. Kameny zmizelých + fota [online]. svitavy.cz, 2017-11-02 [cit. 2018-10-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-11.
↑ Chronik (20. September 2017), offizielle Website von G. Demnig, online: stolpersteine.eu/
↑ ^a ^b MALÝ, Jakub. Co kostka, to příběh. Kameny zmizelých už budou mít i Pardubice. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 26. srpen 2020 [cit. 2023-10-15]. Dostupné online.
↑ Kameny zmizelých byly uloženy, Svitavy, oficiální informační portál města Svitavy, 26.4.2013, online: svitavy.cz/... Archivováno 6. 10. 2017 na Wayback Machine.
↑ FOTO: Stolpersteine připomínají židovské obyvatele, Svitavský deník.cz 17. září 2014, online: svitavsky.denik.cz/.../20140917
↑ Chronik (15. September 2014), offizielle Website von G. Demnig, online: stolpersteine.eu/...#c509

Související články

Stolpersteine
Kameny zmizelých v České republice

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Stolpersteine v Pardubickém kraji na Wikimedia Commons
Holocaust.cz, česká databáze Holokaustu
Stolpersteine.eu, web Guntera Demniga s dokumentací
archive.is/FQWX8 (stolpersteine.cz), archivovaná stránka od roku 2016 zaniklého projektu Stolpersteine.cz

[3] Otto Adler je veden v databázi portálu holocaust.cz pod jménem "Ota Adler" s vcelku souhlasejícími údaji (transporty do Terezína i Osvětimi ap.), ovšem s tím, že na kamenu zmizelých (viz zde na zprávě chrudim.eu/vismo/ zde) je uvedena deportace do KT Buchenwaldu, ne do Osvětimi.

[6] "Nečitelné datum úmrtí .. .12.1943 na fotografii kamenu zmizelých; jiné prameny ovšem uvádějí výslovně "březen 1944", zde pak souhlasně "v noci z 8. na 9. března" - viz PACHNER FAMILY..., kehillatisrael.net/... Archivováno 21. 11. 2015 na Wayback Machine. nebo Spisovatelka nacistům unikla..., iDNES.cz Pardubice z 7. září 2017, online: pardubice.idnes.cz/

[holocaust-1] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k ^l ^m ⁿ ^o ^p ^q ^r ^s Portál holocaust.cz, online: holocaust.cz/...; přímé odkazy k údajům o jednotlivých osobách: ...A. Freund, ...E. Freund, ...A. Meller, ...G. Herrmann, E. Herrmann, O. Herrmann ...O. Mellerová, ...A. Pachner, ...G. pachnerová, ...J. Adler, ...B. Adlerová, ...O. Adler, ...P. Adlerová, ...V. Herrmannová ...R. Schmidl, ...E. Seidlitz, ...F. Seidlitzová, ...H. Stránská ...P. Stránský ...I. Vtípilová

[chrudimeuassets-2] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ Alžběta Langová: První kameny zmizelých – stolpersteine – budou položeny v Chrudimi, Chrudimský zpravodaj 9/2017 (září 2017), S. 14, online: chrudim.eu/assets/...

[kehilla-4] PACHNER FAMILY. Havlíčkobrodští Neighbors Who Disappeared, biografie rodiny Pachnerů z Chrudimi, online: kehillatisrael.net/... Archivováno 21. 11. 2015 na Wayback Machine.

[idnes-5] Spisovatelka nacistům unikla, její rodiče ne. Budou mít své kameny, iDNES.cz Pardubice z 7. září 2017, online: pardubice.idnes.cz/

[chrudimskydenik-7] Pomozte zaplnit bílá místa v osudech deportovaných Židů, chrudimský deník.cz z 23.10.2012, online: chrudimsky.denik.cz/...

[slatinak-8] Robert Koblížek: Ozvěny: Osud židovské rodiny Herrmannových, Lokalserver der Gemeinde Slatiňany, 1. Oktober 2018, online auf: slatinak.cz/...

[svitavsky2-9] Svitavská rodačka Louise Hermanová přežila nacistické běsnění při vyvražďování Židů 29. ledna 2012, online: svitavsky.denik.cz/.../prezila

[ceskobudejovicky-10] Louise Hermanová se stala v Osvětimi číslem 72 708, Českobudějovický deník.cz 8. února 2015, online: ceskobudejovicky.denik.cz/...

[pametnaroda-11] Louise Hermanová (1916 - 2013), základní údaje k dokumentaci na webu Paměti národa, online: pametnaroda.cz/... Archivováno 5. 10. 2017 na Wayback Machine.

[12] ust.cz: ZIKMUND WINTERNITZ, [cit. 2019-04-10]

[13] PUSTINOVÁ, Zuzana. Kameny zmizelých - dnes [online]. svitavy.cz, 2016-04-20 [cit. 2018-10-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-11.

[14] ČUHELOVÁ, Blanka. Kameny zmizelých + fota [online]. svitavy.cz, 2017-11-02 [cit. 2018-10-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-11.

[euchrudim-15] Chronik (20. September 2017), offizielle Website von G. Demnig, online: stolpersteine.eu/

[pce+luze-poprve-16] MALÝ, Jakub. Co kostka, to příběh. Kameny zmizelých už budou mít i Pardubice. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 26. srpen 2020 [cit. 2023-10-15]. Dostupné online.

[svitavy-17] Kameny zmizelých byly uloženy, Svitavy, oficiální informační portál města Svitavy, 26.4.2013, online: svitavy.cz/... Archivováno 6. 10. 2017 na Wayback Machine.

[svitavsky1-18] FOTO: Stolpersteine připomínají židovské obyvatele, Svitavský deník.cz 17. září 2014, online: svitavsky.denik.cz/.../20140917

[eusvitavy2-19] Chronik (15. September 2014), offizielle Website von G. Demnig, online: stolpersteine.eu/...#c509

[1]

[2]

[pozn. 1]

[3]

[4]

[pozn. 2]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

[14]

[15]

[16]

[17]

Navigation

Navigace

Tématické portály