Seznam kamenů zmizelých v Pardubickém kraji

Kameny zmizelých ve Svitavách

Seznam kamenů zmizelých v Pardubickém kraji obsahuje tzv. kameny zmizelých – respektive alternativně Stolpersteine – na území Pardubického kraje. Kameny zmizelých připomínají osud těch lidí, kteří byli nacisty deportováni, vyhnáni, zavražděni nebo dohnáni k sebevraždě.

Data pokládání kamenů

Data pokládání kamenů zmizelých v Pardubickém kraji:

  • Borová: Pokládka kamenů zmizelých proběhla 7. září 2018.
  • Holice: Pokládky kamenů zmizelých proběhly 16. července 2021, 22. září 2022 a 8. září 2023 (za účasti G. Demniga).[1][2][3]
  • Chrudim: Prvních jedenáct kámenů zmizelých bylo v Chrudimi položeno G. Demnigem 20. září 2017.[4]
  • Luže: 31. srpna 2020[5]
  • Pardubice: 1. září 2020[5]
  • Polička: 8. března 2022, 16. března 2023, 7. března 2024[6][7][8]
  • Slatiňany: 15. srpen 2018
  • Svitavy: první tři kameny zmizelých ve Svitavách (Freund, Freund, Hermanová) byly položeny (bez účasti G. Demniga) 25. dubna 2013[9], další dva G. Demnigem (Meller, Mellerová) 15. září 2014.[10][11]
  • Vysoké Mýto: První kameny zmizelých byly ve Vysokém Mýtě položeny 6. září 2019, a to dvěma studentům tamního gymnázia, kteří byli za odbojovou činnost popraveni. Dalších 21 kamenů bylo položeno v září roku 2020, 2021, 2022, a 2023.[12][13][14]

Borová

ObrázekNápisBydlištěOdhaleníJméno, život
ZDE ŽIL

GUSTAV PAM

NAR. 3. 6. 1876

DEPORTOVÁN 5. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚN 15. 12. 1943

V OSVĚTIMI

Borová čp. 196

49°44′42″ s. š., 16°9′30″ v. d.

7. září 2018Gustav Pam se narodil 3. června 1876 v Lačnově. V roce 1903 se oženil s Olgou Freundovou. Měli společně čtyři děti, dceru Martu a syny Ludvíka, Josefa a Richarda.[15] V Borové provozoval obchod se smíšeným zbožím.[16]
ZDE ŽILA

OLGA PAMOVÁ

ROZ. FREUNDOVÁ

NAR. 14. 1. 1880

DEPORTOVÁNA 5. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚNA 16. 1. 1943

V TEREZÍNĚ

Borová čp. 196

49°44′42″ s. š., 16°9′30″ v. d.

7. září 2018Olga Pamová[15]
ZDE ŽIL

LUDVÍK PAM

NAR. 22. 6. 1906

DEPORTOVÁN 5. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚN 5. 3. 1943

V OSVĚTIMI

Borová čp. 196

49°44′42″ s. š., 16°9′30″ v. d.

7. září 2018Ludvík Pam[15]
ZDE ŽILA

KAMILA PAMOVÁ

ROZ. KOHNOVÁ

NAR. 12. 8. 1910

DEPORTOVÁNA 5. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚNA 23. 1. 1943

V OSVĚTIMI

Borová čp. 196

49°44′42″ s. š., 16°9′30″ v. d.

7. září 2018Kamila Pamová se narodila 12. srpna 1910 v Sobědruzích (dnešní část Teplic). V roce 1941 se vdala za Ludvíka Pama a společně žili v Borové.[15][17]
ZDE ŽIL

JOSEF PAM

NAR. 21. 2. 1910

DEPORTOVÁN

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚN 6. 3. 1942

V OSVĚTIMI

Borová čp. 196

49°44′42″ s. š., 16°9′30″ v. d.

7. září 2018Josef Pam[15]
ZDE ŽILA

MARTA VIELGUTOVÁ

ROZ. PAMOVÁ

NAR. 2. 5. 1904

DEPORTOVÁNA 5. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚNA 23. 1. 1943

V OSVĚTIMI

Borová čp. 196

49°44′42″ s. š., 16°9′30″ v. d.

7. září 2018Marta Vielgutová[15]
ZDE ŽIL

RICHARD PAM

NAR. 23. 7. 1915

DEPORTOVÁN 5. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚN 14. 2. 1943

V OSVĚTIMI

Borová čp. 196

49°44′42″ s. š., 16°9′30″ v. d.

7. září 2018Richard Pam[15]

Holice

ObrázekNápisBydlištěOdhaleníJméno, život

ZDE ŽIL
ARNOLD NEUMANN
NAR. 1888
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1944

V OSVĚTIMI

Holubova čp. 41

(dům dnes již nestojí)

16. července 2021Arnold Neumann se narodil 2. března 1888 v Rakovníku. Své dětství popsal v deníku nazvaném Naše kniha, zachráněném u Vlasty Kačerové, jediné nežidovské příbuzné rodiny Neumannových v Holicích. S Irenou Kačerovou byli oddáni 27. října 1928 v Pardubicích. S manželkou byli členy pěveckého a hudebního kroužku Hlahol, herci ochotnického divadla a byli též Sokolové. Arnold vlastnil papírnictví a knihkupectví. Ve školním roce 1941/42 provozoval ilegálním vyučování pro židovské děti ve svém domě. V Terezíně pracoval jako vychovatel v chlapeckém domově.[18]

ZDE ŽILA
MARIE NEUMANNOVÁ

ROZ. KAČEROVÁ
NAR. 1896
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1944

V OSVĚTIMI
Holubova čp. 41

(dům dnes již nestojí)

16. července 2021Irena Neumannová se narodila 25. 8. 1896 a byla manželka Arnolda Neumanna. Byli oddáni 27. října 1928 v Pardubicích. Společně s manželem byli členy pěveckého a hudebního kroužku Hlahol, herci ochotnického divadla a byli též Sokolové. V Terezíně pracovala v lékárně.[18]

Holubova čp. 41

(dům dnes již nestojí)

22. září 2022Hana Sternlicht, roz. Neumannová. Přeživší holocaustu.
ZDE ŽIL
OSKAR FRIED
NAR. 12. 5. 1894
DEPORTOVÁN
DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚN
Jiráskova čp. 618

50°4′17″ s. š., 15°59′32″ v. d.

22. září 2022Oskar Fried byl úředník a správce židovských matrik v Holicích.[19]
ZDE ŽILA
MARIE FRIEDOVÁ
NAR. 14. 1. 1898
DEPORTOVÁNA
DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚNA
Jiráskova čp. 618

50°4′17″ s. š., 15°59′32″ v. d.

22. září 2022Marie Friedová
ZDE ŽIL
EVŽEN FRIED
NAR. 29. 2. 1924
DEPORTOVÁN
DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚN
Jiráskova čp. 618

50°4′17″ s. š., 15°59′32″ v. d.

22. září 2022Evžen Fried
ZDE ŽIL
RUDOLF FRIED
NAR. 16. 1. 1928
DEPORTOVÁN
DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚN
Jiráskova čp. 618

50°4′17″ s. š., 15°59′32″ v. d.

22. září 2022Rudolf Fried po omezení přístupu židovských dětí do škol navštěvovala ilegální vyučování u rodiny Neumannových.[19]
ZDE ŽIL
JIŘÍ FRIED
NAR. 31. 1. 1929
DEPORTOVÁN
DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚN
Jiráskova čp. 618

50°4′17″ s. š., 15°59′32″ v. d.

22. září 2022Jiří Fried po omezení přístupu židovských dětí do škol navštěvovala ilegální vyučování u rodiny Neumannových.[19]

ZDE ŽILA
ETHEL FREIOVÁ

ROZ. MEISELSOVÁ
NAR. 1909
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1944

V OSVĚTIMI
Pardubická čp. 481

50°3′59″ s. š., 15°59′5″ v. d.

22. září 2022Ethel Freiová[2] byla manželkou Davida Freie.

ZDE ŽIL
DAVID FREI
NAR. 1898
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1944

V OSVĚTIMI

Pardubická čp. 481

50°3′59″ s. š., 15°59′5″ v. d.

22. září 2022David Frei[2] se s manželkou Ethel a dcerami Kateřinou a Gabrielou přestěhovali do Holic v roce 1934. Byl majitelem obchodu s obuví.[20]

ZDE ŽILA
KATEŘINA FREIOVÁ
NAR. 1929
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1944

V OSVĚTIMI

Pardubická čp. 481

50°3′59″ s. š., 15°59′5″ v. d.

22. září 2022Kateřina Freiová[2] po omezení přístupu židovských dětí do škol navštěvovala ilegální vyučování u rodiny Neumannových.[20]

ZDE ŽILA
GABRIELA FREIOVÁ
NAR. 1933
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1944

V OSVĚTIMI

Pardubická čp. 481

50°3′59″ s. š., 15°59′5″ v. d.

22. září 2022Gabriela Freiová[2] po omezení přístupu židovských dětí do škol navštěvovala ilegální vyučování u rodiny Neumannových. Gabriela ráda kreslila, 25 jejích obrázků z terezínského ghetta je uloženo v Židovském muzeu v Praze.[20]

Chrudim

ObrázekNápisBydlištěOdhaleníJméno, život
(c) Francisco Peralta Torrejón, CC BY-SA 4.0
ZDE ŽIL
JIŘÍ ADLER
NAR. 1938
DEPORTOVÁN 1942
DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚN 15.12.1943
Široká ul. čp. 87

49°57′9″ s. š., 15°47′32″ v. d.

20. září 2017Jiří Adler (* 9. června 1938), syn Otty Adlera und Pavly Adlerové, byl deportován 5. prosince 1942 transportem Cf z Pardubic do KT Terezína, 15. prosince 1943 transportem Dr pak dále do KT Auschwitz-Birkenau. Zavražděn zřejmě v tomto táboře.[21][22]
(c) Francisco Peralta Torrejón, CC BY-SA 4.0
ZDE ŽIL
OTTO ADLER
NAR. 1891
DEPORTOVÁN 1942
DO BUCHENWALDU
ZAVRAŽDĚN 1944
Široká ul. čp. 87

49°57′9″ s. š., 15°47′32″ v. d.

20. září 2017Otto Adler[pozn. 1]
(c) Francisco Peralta Torrejón, CC BY-SA 4.0
ZDE ŽILA
BLANKA ADLEROVÁ
NAR. 1933
DEPORTOVÁNA 1942
DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚNA 15.12.1943
Široká ul. čp. 87

49°57′9″ s. š., 15°47′32″ v. d.

20. září 2017Blanka Adlerová (* 2. března 1933), dcera Otty Adlera a Pavly Adlerové, byla deportována 5. prosince 1942 transportem Cf z Pardubic do KT Terezína, 15. prosince 1943 transportem Dr pak dále do KT Auschwitz-Birkenau. Zavražděna zřejmě v tomto táboře.[21][22]
(c) Francisco Peralta Torrejón, CC BY-SA 4.0
ZDE ŽILA
PAVLA ADLEROVÁ
NAR. 1906
DEPORTOVÁNA 1942
DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚNA 15.12.1943
Široká ul. čp. 87

49°57′9″ s. š., 15°47′32″ v. d.

20. září 2017Pavla Adlerová (* 14. ledna 1906), manželka Otty Adlera, byla deportována 5. prosince 1942 transportem Cf z Pardubic do KT Terezína, 15. prosince 1943 transportem Dr pak dále do KT Auschwitz-Birkenau. Zavražděna zřejmě v tomto táboře.[21][22]
ZDE ŽIL
GUSTAV BREITENFELD
NAR. 1871
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1943
V OSVĚTIMI
Široká ul. čp. 127/I1. září 2020Gustav Adler
ZDE ŽIL
DR. RUDOLF BREITENFELD
NAR. 1908
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1943
V OSVĚTIMI
Široká ul. čp. 127/I1. září 2020Dr. Rudolf Breitenfeld
ZDE ŽILA
ANNA BREITENFELDOVÁ
ROZ. SALUSOVÁ
NAR. 1886
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 30.12.1942
Široká ul. čp. 127/I1. září 2020Anna Breitenfeldová
(c) Francisco Peralta Torrejón, CC BY-SA 4.0
ZDE ŽIL
MUDR. ARTUR
PACHNER
NAR. 1874
DEPORTOVÁN 1942
DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚN 29.1.1944
Resselovo náměstí čp. 134

49°57′5″ s. š., 15°47′39″ v. d.

Artur Pachner (* 24. března 1874 v Německém Brodu, dnes Havlíčkův Brod), manžel Gabriely Pachnerové, byl zubní lékař a publicista židovského původu. Po absolvování gymnázia v tehdejším Německém Brodě studoval medicínu v Praze a později v Berlíně. 1899 se přestěhoval do Chrudimi, kde otevřel lékařskou praxi. Publikoval v odborných časopisech. Po obsazení Československa Německem byl Pachner spolu se svojí manželkou Gabrielou Pachnerovou v Chrudimi zatčen. 5. prosince 1942 byli oba deportováni transportem Cf z Pardubic do Terezína, kde byl Pachner částečně vězněn v Malé pevnosti. 18. prosince 1942 byli posléze deportováni transportem Ds do Osvětimi do tzv. Terezínského rodinného tábora v Auschwitz II – Birkenau, kde byl Pachner pravděpodobně 29. ledna 1944 zavražděn.[21][22][23][24]
(c) Francisco Peralta Torrejón, CC BY-SA 4.0
ZDE ŽILA
GABRIELA
PACHNEROVÁ
NAR. 1881
DEPORTOVÁNA 1942
DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚNA 18.12.1943
Resselovo náměstí čp. 134

49°57′5″ s. š., 15°47′39″ v. d.

Gabriela Pachnerová roz. Schillerová (* 13. března 1881 v Polné), manželka Artura Pachnera. Byla deportována 5. prosince 1942 transportem Cf z Pardubic do KT Terezína, 18. prosince 1942 transportem Ds pak dále do tzv. Terezínského rodinného tábora v Auschwitz II – Birkenau. Tam byla 1944 v plynové komoře zavražděna.[pozn. 2][21][22][23]
(c) Francisco Peralta Torrejón, CC BY-SA 4.0
ZDE ŽILA
OLGA ŘÍHOVÁ
NAR. 1904
DEPORTOVÁNA 1943
DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚNA 12.9.1943
Široká ul. čp. 87

49°57′9″ s. š., 15°47′32″ v. d.

20. září 2017Olga Říhová (* 15. dubna 1904), žila ve smíšeném manželství. Po rozvodu se starala o společné dítě, pak byla přece jen zatčena a deportována do KT Auschwitz, kde byla 12. září 1943 zavražděna.[22][25]
(c) Francisco Peralta Torrejón, CC BY-SA 4.0
ZDE ŽIL
JUDR. RICHARD
SCHMIDL
NAR. 1882
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 2.2.1943
Široká ul. čp. 87

49°57′9″ s. š., 15°47′32″ v. d.

20. září 2017Richard Schmidl (* 27. března 1882), byl deportován 5. prosince 1942 transportem Cf z Pardubic do KT Terezína, kde byl 2. února 1943 zavražděn.[21][22]
(c) Francisco Peralta Torrejón, CC BY-SA 4.0
ZDE ŽIL
EMIL SEIDLITZ
NAR. 1877
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 22.1.1943
Myší Díra / Soukenická ul.Emil Seidlitz (* 2. května 1877), byl deportován 5. prosince 1942 transportem Cf z Pardubic do KT Terezína, kde byl 22. ledna 1943 zavražděn.[21][22]
(c) Francisco Peralta Torrejón, CC BY-SA 4.0
ZDE ŽILA
FRANTIŠKA
SEIDLITZOVÁ
NAR. 1877
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 12.2.1943
Myší Díra / Soukenická ul.Franziska Seidlitzová (* 15. března 1877), byla deportována 5. prosince 1942 transportem Cf z Pardubic do KT Terezína, kde byla 12. února 1943 zavražděna.[21][22]
(c) Francisco Peralta Torrejón, CC BY-SA 4.0
ZDE ŽILA
IRMA VTÌPILOVÁ
NAR. 1898
DEPORTOVÁNA 1942
DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚNA 23.1.1943
Myší Díra / Soukenická ul.Irma Vtípilová (* 5. dubna 1898), byla deportována 5. prosince 1942 transportem Cf z Pardubic do KT Terezína, 23. ledna1943 transportem Cr pak dále do KT Auschwitz. Zavražděna zřejmě v tomto táboře.[21]

Luže

ObrázekNápisBydlištěJméno, život

ZDE ŽILA
OLGA ČERVINKOVÁ
NAR. 1888
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1943

V OSVĚTIMI

náměstí Plk. Josefa Koukala 49

49°53′37″ s. š., 16°1′40″ v. d.

ZDE ŽIL
OTA ČERVINKA
NAR. 1916
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1943

V OSVĚTIMI

náměstí Plk. Josefa Koukala 49

49°53′37″ s. š., 16°1′40″ v. d.

ZDE ŽIL
ROBERT VIELGUT
NAR. 1899
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1943

V OSVĚTIMI

Husova 75

49°53′42″ s. š., 16°1′40″ v. d.

ZDE ŽILA
MARTA VIELGUTOVÁ
NAR. 1904
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1943
V OSVĚTIMI
Husova 75

49°53′42″ s. š., 16°1′40″ v. d.

ZDE ŽILA
GABY VIELGUTOVÁ
NAR. 1930
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1943
V OSVĚTIMI
Husova 75

49°53′42″ s. š., 16°1′40″ v. d.

Pardubice

ObrázekNápisBydlištěJméno, život
ZDE ŽIL
PAVEL BAUER
NAR. 1886
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1.7.1942
Perštýnské náměstí čp. 77

50°2′17″ s. š., 15°46′42″ v. d.

Bauer Pavel
ZDE ŽIL
AUGUSTA BAUEROVÁ
ROZ. ÖSTERREICHEROVÁ
NAR. 1892
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1943
V OSVĚTIMI
Perštýnské náměstí čp. 77

50°2′17″ s. š., 15°46′42″ v. d.

Bauerová Augusta roz. Österreicherová
ZDE ŽIL
EDUARD FREUND
NAR. 1877
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1943
V OSVĚTIMI
ulice Karla IV. čp. 13

50°2′13″ s. š., 15°46′46″ v. d.

Freund Eduard
ZDE ŽIL
EUGEN FREUND
NAR. 1909
ZATČEN 1942
ZAVRAŽDĚN 2.7.1942
V PARDUBICÍCH
ulice Karla IV. čp. 13

50°2′13″ s. š., 15°46′46″ v. d.

Freund Eugen
ZDE ŽILA
EMILIE FREUNDOVÁ
ROZ. KLEINOVÁ
NAR. 1877
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1943
V OSVĚTIMI
ulice Karla IV. čp. 13

50°2′13″ s. š., 15°46′46″ v. d.

Freundová Emilie roz. Kleinová
ZDE ŽIL
OTTO FREUND
NAR. 1901
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1943
V OSVĚTIMI
ulice Nerudova čp. 894

50°2′3″ s. š., 15°45′57″ v. d.

Freund Otto
ZDE ŽIL
RUDOLF FREUND
NAR. 1902
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1944
V OSVĚTIMI
ulice Nerudova čp. 894

50°2′3″ s. š., 15°45′57″ v. d.

Freund Rudolf
ZDE ŽILA
ANNA FREUNDOVÁ
ROZ. HÖNIGSFELDOVÁ
NAR. 1909
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1944
V OSVĚTIMI
ulice Nerudova čp. 894

50°2′3″ s. š., 15°45′57″ v. d.

Freundová Anna roz. Hönigsfeldová
ZDE ŽILA
ELSA FREUNDOVÁ
ROZ. KAFKOVÁ
NAR. 1880
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1944
V OSVĚTIMI
ulice Nerudova čp. 894

50°2′3″ s. š., 15°45′57″ v. d.

Freundová Elsa roz. Kafková
ZDE ŽILA
ILONA FREUNDOVÁ
NAR. 1931
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1944
V OSVĚTIMI
ulice Nerudova čp. 894

50°2′3″ s. š., 15°45′57″ v. d.

Freundová Ilona
ZDE ŽILA
NORA LEA FREUNDOVÁ
NAR. 1934
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1944
V OSVĚTIMI
ulice Nerudova čp. 894

50°2′3″ s. š., 15°45′57″ v. d.

Freundová Nora Lea
ZDE ŽIL
LEO FÜRNBERG
NAR. 1896
INTERNOVÁN 1942
V PRAZE
DEPORTOVÁN 1943
DO TEREZÍNA
OSVOBOZEN
Teplého čp. 1598

50°1′38″ s. š., 15°46′4″ v. d.

Fürnberg Leo
ZDE ŽIL
KURT FÜRNBERG
NAR. 1930
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
OSVOBOZEN
Teplého čp. 1598

50°1′38″ s. š., 15°46′4″ v. d.

Fürnberg Kurt
ZDE ŽILA
PAVLA FÜRNBERGOVÁ
ROZ. HAUSEROVÁ
NAR. 1902
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
OSVOBOZENA
Teplého čp. 1598

50°1′38″ s. š., 15°46′4″ v. d.

Fürnbergová Pavla roz. Hauserová
ZDE ŽIL
ING. RUDOLF GOTTLIEB
NAR. 1909
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1943
V OSVĚTIMI
Perštýnské náměstí čp. 4

50°2′20″ s. š., 15°46′45″ v. d.

Gottlieb Rudolf
ZDE ŽILA
HANA GOTTLIEBOVÁ
ROZ. ADLEROVÁ
NAR. 1921
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1943
V OSVĚTIMI
Perštýnské náměstí čp. 4

50°2′20″ s. š., 15°46′45″ v. d.

Gottliebová Hana roz. Adlerová
ZDE ŽIL
RICHARD KAČER
NAR. 1879
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 26.12.1942
ulice Polská čp. 529

50°2′16″ s. š., 15°47′2″ v. d.

Kačer Richard
ZDE ŽILA
IDA KAČEROVÁ
ROZ. FLEISCHNEROVÁ
NAR. 1892
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1943
V OSVĚTIMI
ulice Polská čp. 529

50°2′16″ s. š., 15°47′2″ v. d.

Kačerová Ida roz. Fleischnerová
ZDE ŽILA
HELENA KAČEROVÁ
NAR. 1925
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1943
V OSVĚTIMI
ulice Polská čp. 529

50°2′16″ s. š., 15°47′2″ v. d.

Kačerová Helena
ZDE ŽIL
MUDR. OTTO KLEPETÁŘ
NAR. 1900
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1943
V OSVĚTIMI
Perštýnské náměstí čp. 48

50°2′20″ s. š., 15°46′48″ v. d.

Klepetář Otto
ZDE ŽIL
JIŘÍ KRAUS
NAR. 1903
ODEVZDAL SE SMRTI
19.9.1942
V PARDUBICÍCH
ulice Hronovická čp. 1470

50°2′3″ s. š., 15°46′33″ v. d.

Kraus Jiří
ZDE ŽIL
ING. KAREL MUNK
NAR. 1893
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1944
V OSVĚTIMI
Palackého třída čp. 217, přednádraží

50°1′58″ s. š., 15°45′29″ v. d.

Munk Karel
ZDE ŽIL
VLADIMÍR MUNK
NAR. 1925
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
1944 DO OSVĚTIMI
OSVOBOZEN
Palackého třída čp. 217, přednádraží

50°1′58″ s. š., 15°45′29″ v. d.

Munk Vladimír
ZDE ŽILA
HERMÍNA MUNKOVÁ
ROZ. GEŠMAYOVÁ
NAR. 1903
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1944
V OSVĚTIMI
Palackého třída čp. 217, přednádraží

50°1′58″ s. š., 15°45′29″ v. d.

Munková Hermína roz. Gešmayová
ZDE ŽIL
PAVEL ÖSTERREICH
NAR. 1894
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1943
V OSVĚTIMI
Perštýnské náměstí čp. 77

50°2′17″ s. š., 15°46′42″ v. d.

Österreicher Pavel
ZDE ŽIL
BENNO ÖSTERREICH
NAR. 1896
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1943
V OSVĚTIMI
Perštýnské náměstí čp. 77

50°2′17″ s. š., 15°46′42″ v. d.

Österreicher Benno
ZDE ŽILA
LEOKADIE ÖSTERREICHEROVÁ
ROZ. FREUNDOVÁ
NAR. 1857
DEPORTOVÁNA 1943
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 26.2.1944
Perštýnské náměstí čp. 77

50°2′17″ s. š., 15°46′42″ v. d.

Österreicherová Leokadie roz. Freundová
ZDE ŽILA
MARKÉTA ÖSTERREICHEROVÁ
NAR. 1892
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1943
V OSVĚTIMI
Perštýnské náměstí čp. 77

50°2′17″ s. š., 15°46′42″ v. d.

Österreicherová Markéta
ZDE ŽILA
BERTA ÖSTERREICHEROVÁ
ROZ. FRIEDMANNOVÁ
NAR. 1866
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 21.3.1943
Perštýnské náměstí čp. 77

50°2′17″ s. š., 15°46′42″ v. d.

Österreicherová Berta roz. Friedmannová
ZDE ŽIL
EMIL PICK
NAR. 1872
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1943
V OSVĚTIMI
ulice Hronovická čp. 1470

50°2′3″ s. š., 15°46′33″ v. d.

Pick Emil
ZDE ŽILA
JANA PICKOVÁ
ROZ. BEEROVÁ
NAR. 1889
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZABRAŽDĚNA 1943
V OSVĚTIMI
ulice Hronovická čp. 1470

50°2′3″ s. š., 15°46′33″ v. d.

Picková Jana roz. Beerová
ZDE ŽIL
OSKAR PICK
NAR. 1903
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
1943 DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚN 28.2.1943
ulice K Višňovce čp. 1751

50°1′35″ s. š., 15°46′18″ v. d.

Pick Oskar
ZDE ŽILA
IRENA PICKOVÁ
ROZ. RÚŽIČKOVÁ
NAR. 1894
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1943
V OSVĚTIMI
ulice K Višňovce čp. 1751

50°1′35″ s. š., 15°46′18″ v. d.

Picková Irena roz. Růžičková
ZDE ŽIL
PETR PTAČOVSKÝ
NAR. 1942
INTERNOVÁN 1944
V PRAZE-HAGISBORU
DEPORTOVÁN 1945
DO TEREZÍNA
OSVOBOZEN
Perštýnské náměstí čp. 79

50°2′18″ s. š., 15°46′41″ v. d.

Ptačovský Petr
ZDE ŽILA
LILY PTAČOVSKÁ
NAR. 1921
INTERNOVÁN 1944
V PRAZE-HAGISBORU
DEPORTOVÁNA 1945
DO TEREZÍNA
OSVOBOZENA
Perštýnské náměstí čp. 79

50°2′18″ s. š., 15°46′41″ v. d.

Ptačovská Lily roz. Picková
ZDE ŽILA
BERTA ROŠTEJNSKÁ
ROZ. KATZOVÁ
NAR. 1903
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1943
V OSVĚTIMI
Pernerova čp. 1868

50°2′18″ s. š., 15°46′17″ v. d.

Roštejnská Berta roz. Katzová
ZDE ŽIL
RUDOLF WEINER
NAR. 1882
DEPORTOVÁN 1942
DO FLOSSENBURGU
ZAVRAŽDĚN 1.7.1942
Perštýnské náměstí čp. 79

50°2′18″ s. š., 15°46′41″ v. d.

Weiner Rudolf
ZDE ŽILA
RŮŽENA WEINEROVÁ
ROZ. JELÍNKOVÁ
NAR. 1880
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1943
V OSVĚTIMI
Perštýnské náměstí čp. 79

50°2′18″ s. š., 15°46′41″ v. d.

Weinerová Růžena roz. Jelínková
ZDE ŽILA
HELENA WEINEROVÁ
NAR. 1914
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1943
V OSVĚTIMI
Perštýnské náměstí čp. 79

50°2′18″ s. š., 15°46′41″ v. d.

Weinerová Helena
ZDE ŽILA
MARKÉTA ZENKEROVÁ
ROZ. NADELFESTOVÁ
NAR. 1893
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1944
V OSVĚTIMI
Perštýnské náměstí čp. 77

50°2′17″ s. š., 15°46′42″ v. d.

Zenkerová Markéta roz. Nadelfestová

Polička

ObrázekNápisBydlištěOdhaleníJméno, život
ZDE ŽIL

GUSTAV FUCHS

NAR. 26. 6. 1867

DEPORTOVÁN 5. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚN 15. 4. 1943

V TEREZÍNĚ

Riegerova čp. 25

49°42′49″ s. š., 16°15′54″ v. d.

8. března 2022Gustav Fuchs[6] se narodil 26. června 1867 v Poličcce. Byl synem obuvníka Josefa Fuchse a jeho manželky Luisy. V roce 1900 se oženil s Malvínou Silbersternovou. Jako úředník žil v Plzni, Mostu i v Praze, ale v druhé polovině 30. let se vrátil do Poličky, odkud byl vypraven do Terezína.[26]
ZDE ŽIL

ARNOŠT ŠLESINGER

NAR. 21. 1. 1896

DEPORTOVÁN 5. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚN 1943

V OSVĚTIMI

Riegerova čp. 25

49°42′49″ s. š., 16°15′54″ v. d.

8. března 2022Arnošt Šlesinger[6] se narodil 21. ledna 1896 v Poličce. Byl synem Zikmunda a Eleonory Schlesingerových. Vlastnil v Poličce pánské krejčovství. V roce 1923 se oženil s Eliškou/Ellou Schwarzovou.[26]
ZDE ŽILA

ELLA ŠLESINGEROVÁ

NAR. 30. 7. 1892

DEPORTOVÁNA 5. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚNA 1943

V OSVĚTIMI

Riegerova čp. 25

49°42′49″ s. š., 16°15′54″ v. d.

8. března 2022Ella Šlesingerová[6] se narodila 30. července 1892 v Moravské Ostravě. Byla dcerou zlatníka Isidora Schwarze a jeho manželky Hermíny, rozené Fuchsové. Poprvé se provdala ve Vídni za JUDr. Jakuba Edela, se kterým měla syna Waltera a v roce 1921 se rozvedla.[26]
ZDE ŽILA

EDITA ŠLESINGEROVÁ

NAR. 10. 7. 1924

DEPORTOVÁNA 5. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚNA 1943

V OSVĚTIMI

Riegerova čp. 25

49°42′49″ s. š., 16°15′54″ v. d.

8. března 2022Edita Šlesingerová[6] se narodila 10. července 1924 v Poličce. Jejími rodiči byli Arnošt a Ella Šlesingerovi.[26]
ZDE ŽIL

RUDOLF DEUTSCH

NAR. 6. 5. 1890

ZATČEN V ČERVNU

1941

ZAVRAŽDĚN 1943

V OSVĚTIMI

Riegerova čp. 25

49°42′49″ s. š., 16°15′54″ v. d.

8. března 2022Rudolf Deutsch[6] se narodil 6. května 1890 ve Zbizubech Jindřichu a Antonii Deutschovým. Účastnil se první světvé války na italksé frontě. Byl úředníkem poličské pobočky Hořické mechanické tkalcovny Em. Feuerstein a spol. V roce 1913 se oženil s Olgou Schlesingerovou, s níž měl čtyři syny: Viktora, Jiřího, Arnošta a Zdeňka. Byl zatčen 26. června 1941 a umísten do vězení v Ichtershausenu. V létě roku 1942 byl souzen za finanční podporu tehdy zakázané KSČ. Podle výpovědi spoluvězně byl po výkonu trestu odvezen do Osvětimi.[26]
ZDE ŽILA

OLGA DEUTSCHOVÁ

NAR. 24. 11. 1891

DEPORTOVÁNA 5. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚNA 1943

V OSVĚTIMI

Riegerova čp. 25

49°42′49″ s. š., 16°15′54″ v. d.

8. března 2022Olga Deutschová[6] se narodila 24. listopadu 1891 v Poličce. jejími rodiči byli Zikmund a Eleonora Schlesingerovi. Před sňatkem s Rudolfem Deutschem pracovala jako dělnice v módním závodě klobouků. S manželem měla čtyři syny: Viktora, Jiřího, Arnošta a Zdeňka. Nejstarší syn Viktor jako jediný z rodiny válku přežil. Studium medicíny se rozhodl dodělat v Bělehradě, což se mu kvůli válce nepodařilo. Po delší době se dostal do Velké Británie, kde se stal vojenským lékařem. Přijal příjmení Dennis a účastnil se invaze a bojů ve Francii.[26]
ZDE ŽIL

JIŘÍ DEUTSCH

NAR. 10. 11. 1917

DEPORTOVÁN 5. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚN 1943

V OSVĚTIMI

Riegerova čp. 25

49°42′49″ s. š., 16°15′54″ v. d.

8. března 2022Jiří Deutsch[6] se narodil 10. listopadu 1917 Rudolfovi a Olze Deutschovým. Před transportem studoval na fakultě chemicko-technologického inženýrství ČVUT v Praze.[26]
ZDE ŽIL

ARNOŠT DEUTSCH

NAR. 24. 12. 1918

DEPORTOVÁN 5. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚN 1943

V OSVĚTIMI

Riegerova čp. 25

49°42′49″ s. š., 16°15′54″ v. d.

8. března 2022Arnošt Deutsch[6] se narodil 24. prosince 1918 Rudolfovi a Olze Deutschovým. Před transportem studoval na fakultě inženýrského stavitelství ČVUT v Praze.[26]
ZDE ŽIL

ZDENĚK DEUTSCH

NAR. 2. 11. 1922

DEPORTOVÁN 5. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚN 1943

V OSVĚTIMI

Riegerova čp. 25

49°42′49″ s. š., 16°15′54″ v. d.

8. března 2022Zdeněk Deutsch[6] se narodil 2. listopadu 1922 Rudolfovi a Olze Deutschovým. Před transportem studoval na střední textilní škole v Ústí nad Orlicí.[26]
ZDE ŽILA

ELEONORA SCHLESINGEROVÁ

ROZ. KLEINOVÁ

NAR. 2. 5. 1861

DEPORTOVÁNA 5. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚNA 20. 12. 1942

V TEREZÍNĚ

Riegerova čp. 36

49°42′48″ s. š., 16°15′50″ v. d.

16. března 2023Eleonora Schlesingerová[7] rozená Kleinová se narodila 2. května 1861 v Zájezdci. Jejími rodiči byli Markus s Rozálie Kleinovi. Byla manželkou Zikmunda Schlesingera, který v Poličce provozoval obchod s textilem. Z manželství se narodilo pět dětí: Pavlína, Valerie, Olga, Arnošt a Otto.[26][27]
ZDE ŽIL

OTA SCHLESINGER

NAR. 25. 12. 1901

DEPORTOVÁN 5. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚN 1943

V OSVĚTIMI

Riegerova čp. 36

49°42′48″ s. š., 16°15′50″ v. d.

16. března 2023Ota Schlesinger[7] se narodil 25. prosince 1901 v Poličce Zikmundovi a Eleonoře Schlesingerovým. Byl obchodníkem s látkami a oděvy. Oženil se se Zdeňkou Klačerovou a měli dceru Trudu a syna Jiřího.[26]
ZDE ŽILA

ZDEŇKA SCHLESINGEROVÁ

ROZ. KLAČEROVÁ

NAR. 30. 8. 1902

DEPORTOVÁNA 5. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚNA 1943

V OSVĚTIMI

Riegerova čp. 36

49°42′48″ s. š., 16°15′50″ v. d.

16. března 2023Zdeňka Schlesingerová[7] se narodila 30. srpna 1902 v Zámrsku. Byla dcerou obchodníka Gustava Klačera a jeho mnaželky Amálie.[26]
ZDE ŽILA

TRUDA SCHLESINGEROVÁ

NAR. 1. 2. 1926

DEPORTOVÁNA 5. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚNA 1943

V OSVĚTIMI

Riegerova čp. 36

49°42′48″ s. š., 16°15′50″ v. d.

16. března 2023Truda Schlesingerová[7]
ZDE ŽIL

JIŘÍ SCHLESINGER

NAR. 17. 2. 1930

DEPORTOVÁN 5. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚN 1943

V OSVĚTIMI

Riegerova čp. 36

49°42′48″ s. š., 16°15′50″ v. d.

16. března 2023Jiří Schlesinger[7]
ZDE ŽIL

LEO SCHNEIER

NAR. 25. 1. 1908

DEPORTOVÁN 5. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚN 1943

V OSVĚTIMI

Riegerova čp. 36

49°42′48″ s. š., 16°15′50″ v. d.

16. března 2023Leo Schneier[7] se narodil 25. ledna 1908 ve Vídni zřejmě jako nemanželský syn Pavlíny Schneierové. V Poličce pracoval jako příručí u Oty Schlesingera.[26]
ZDE ŽIL

HUGO KLEIN

NAR. 24. 4. 1889

DEPORTOVÁN 9. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚN 1943

V OSVĚTIMI

Riegerova čp. 41

49°42′47″ s. š., 16°15′48″ v. d.

7. března 2024Hugo Klein[8] se narodil 24. dubna 1889 v České Třebové. Po svém otci Jindřichu Kleinovi převzal živost s koženým zbožím. V roce 1921 se oženil s Valerií Schlasingerovou a měli společně čtyři děti: Ilonu, Ota, Lily a Věru.[28]
ZDE ŽILA

VALERIE KLEINOVÁ

ROZ. SCHLESINGEROVÁ

NAR. 6. 2. 1890

DEPORTOVÁNA 9. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚNA 1943

V OSVĚTIMI

Riegerova čp. 41

49°42′47″ s. š., 16°15′48″ v. d.

7. března 2024Valerie Kleinová[8] rozená Schlesingerová se narodila 6. února 1890 Zikmundovi a Eleonoře Schlesingerovým. Jejím bratrem byla Ota Schlesinger.[28]
ZDE ŽILA

ILONA KLEINOVÁ

NAR. 1. 2. 1923

DEPORTOVÁNA 9. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚNA 1943

V OSVĚTIMI

Riegerova čp. 41

49°42′47″ s. š., 16°15′48″ v. d.

7. března 2024Ilona Kleinová[8]
ZDE ŽIL

OTA KLEIN

NAR. 3. 11. 1889

DEPORTOVÁN 9. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚN 1943

V OSVĚTIMI

Riegerova čp. 41

49°42′47″ s. š., 16°15′48″ v. d.

7. března 2024Ota Klein[8]
ZDE ŽILA

LILY KLEINOVÁ

NAR. 19. 5. 1927

DEPORTOVÁNA 9. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚNA 1943

V OSVĚTIMI

Riegerova čp. 41

49°42′47″ s. š., 16°15′48″ v. d.

7. března 2024Lily Kleinová[8]
ZDE ŽILA

VĚRA KLEINOVÁ

NAR. 17. 5. 1931

DEPORTOVÁNA 9. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚNA 1943

V OSVĚTIMI

Riegerova čp. 41

49°42′47″ s. š., 16°15′48″ v. d.

7. března 2024Věra Kleinová[8]
ZDE ŽIL

VILÉM KLEIN

NAR. 22. 3. 1902

DEPORTOVÁN 9. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚN 1943

V OSVĚTIMI

Riegerova čp. 41

49°42′47″ s. š., 16°15′48″ v. d.

7. března 2024Vilém Klein[8] byl mladším bratrem Hugo Kleina. Narodil se 22. března 1902 ve Stašově Jindřichovi a Josefě Kleinovým.[26] Také se živil jako obchodník s kůžemi. Na konci 30. let 20. století musel opustit svůj dům v Hegerově ulici čp. 299 a přestěhovat se k rodině svého bratra.[28]
ZDE ŽIL

BOHDAN MINICH

NAR. 2. 2. 1874

DEPORTOVÁN 5. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚN 1943

V OSVĚTIMI

Riegerova čp. 41

49°42′47″ s. š., 16°15′48″ v. d.

7. března 2024Bohdan (Theodor) Minich[8] se narodil 2. února 1874 v Hluboké. Jeho rodiči byli Moric Minich a jeho manželka Františka. V Poličce žil od roku 1902. Byl úředníkem Hořické mechanické tkalcovny Em. Feuerstein a spol., která měla pobočku v Poličce. Se svou druhou manželkou Františkou Krausovou se oženil v roce 1912 v Praze. Narodil se jim syn Arnošt, který se vyhnul transportu a emigroval do Palestiny. Před deportací žili společně s rodinou Kleinovou na Riegerově ulici čp. 41.[28]Po smrti poličského rabína v roce 1919 převzal vedení matrik poličského židovského matričního obvodu (oficiálně od roku 1930) a vedl je do roku 1942.[26]
ZDE ŽILA

FRANTIŠKA MINICHOVÁ

NAR. 24. 7. 1883

DEPORTOVÁNA 5. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚNA 1943

V OSVĚTIMI

Riegerova čp. 41

49°42′47″ s. š., 16°15′48″ v. d.

7. března 2024Františka Minichová[8] rozená Krausová se narodila 24. července 1883 v Podole (okr. Mělník).[28] Jejími rodiči byli Vilém a Matilda Krausovi.[26]

Slatiňany

ObrázekNápisBydlištěJméno, život
(c) Francisco Peralta Torrejón, CC BY-SA 4.0
ZDE ŽIL
ERVÍN HERRMANN
NAR. 1928
DEPORTOVÁN 1942
DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚN 1943
ulice T. G. Masaryka čp. 408

49°54′56″ s. š., 15°48′59″ v. d.

Ervín Herrmann (*5. února 1928) Transport Cf (05. 12. 1942, Pardubice → Terezín), další Transport Cr (23. 01. 1943, Terezín → Osvětim)[21]
(c) Francisco Peralta Torrejón, CC BY-SA 4.0
ZDE ŽIL
GUSTAV HERRMANN
NAR. 1896
DEPORTOVÁN 1942
DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚN 1943
ulice T. G. Masaryka čp. 408

49°54′56″ s. š., 15°48′59″ v. d.

Gustav Herrman (*11. června 1896) celá rodina se přestěhovala do Slatiňan z Chrudimi ještě před rokem 1939.[29] Transport Cf (05. 12. 1942, Pardubice → Terezín), další Transport Cr (23. 01. 1943, Terezín → Osvětim)[21]
(c) Francisco Peralta Torrejón, CC BY-SA 4.0
ZDE ŽIL
OTTO HERRMANN
NAR. 1926
DEPORTOVÁN 1942
DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚN 1943
ulice T. G. Masaryka čp. 408

49°54′56″ s. š., 15°48′59″ v. d.

Otto Herrmann (*20. dubna 1926) byl na studiích v Praze. Stejně však transportu neušel a setkal se s rodiči až v Terezíně.[29] Transport Ba (10. 08. 1942, Praha → Terezín), další Transport Cr3 (23. 01. 1943, Terezín → Osvětim)[21]
(c) Francisco Peralta Torrejón, CC BY-SA 4.0
ZDE ŽILA
VILMA HERRMANNOVÁ
NAR. 1894
DEPORTOVÁNA 1942
DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚNA 1943
ulice T. G. Masaryka čp. 408

49°54′56″ s. š., 15°48′59″ v. d.

Vilma Herrmannová (*28. ledna 1894) Transport Cf (05. 12. 1942, Pardubice → Terezín), další Transport Cr (23. 01. 1943, Terezín → Osvětim)[21]
(c) Francisco Peralta Torrejón, CC BY-SA 4.0
ZDE ŽILA
HELENA STRÁNSKÁ
NAR. 1899
DEPORTOVÁNA 1942
DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚNA 1944
ulice T. G. Masaryka čp. 117

49°55′10″ s. š., 15°48′50″ v. d.

Helena Stránská se narodila 12. srpna 1899. Poslední bydliště před deportací byla v Slatiňany. Transport Cf (05. prosince 1942, z Pardubice do Terezína), další Transport Ev (28. 10. 1944, z Terezína do Osvětimi). Zahynula.[21]
(c) Francisco Peralta Torrejón, CC BY-SA 4.0
ZDE ŽIL
PAVEL STRÁNSKÝ
NAR. 1887
DEPORTOVÁN 1942
DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚN 1944
ulice T. G. Masaryka čp. 117

49°55′10″ s. š., 15°48′50″ v. d.

Pavel Stránský (*29. června 1887) Transport Cf (05. 12. 1942, Pardubice → Terezín), další Transport Ev (28. 10. 1944, Terezín → Osvětim)[21]

Svitavy

ObrázekNápisBydlištěJméno, život
(c) Christian Michelides, CC BY-SA 4.0
ZDE ŽIL
ARNOŠT FREUND
NAR. 1911
DEPORTOVÁN 1941
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1942
V TÁBOŘE IZBICA
Náměstí Míru č. 97Arnošt Freund (* 23. září 1911) byl deportován 2. prosince 1941 transportem G z Brna do KT Terezína, 25. května 1942 transportem Az pak dále do Ghetta Izbica u Lublinu. Zavražděn zřejmě v tomto táboře.[21]
(c) Christian Michelides, CC BY-SA 4.0
ZDE ŽIL
EMIL FREUND
NAR. 1878
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1942
V OSVĚTIMI
Náměstí Míru č. 97Emil Freund (* 1. září 1878 v Ubušíně), byl deportován 19. března 1942 transportem Ac z Brna do KT Terezína, 27. dubna 1942 transportem Aq pak dále do Ghetta Izbica u Lublinu. Zavražděn zřejmě v tomto táboře.[21]
(c) Christian Michelides, CC BY-SA 4.0
ZDE ŽILA
LOUISE HERMANOVÁ
ROZ. FREUNDOVÁ
NAR. 1916
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
OSVĚTIMI
A BERGEN-BELSENU
PŘEŽILA
Náměstí Míru č. 97Louise Hermanová (* 8. května 1916, Svitavy) vystudovala po reálce ve Svitavách Montessorskou školu v Praze, musela však jako židovka natoupit službu jako vychovatelka v soukromých rodinách. 24. dubna 1942 byla deportována do KT Terezína, kde se starala o děti; 18. prosince 1943 pak byla transportována dále do KT Auschwitz. Začátkem července roku 1944 byla transportována do polských Krzystkowic, kde se nacházel pobočný tábor KT Gross-Rosen - KT Christianstadt. Přibližně v únoru 1945 nastoupila pochod smrti z Krzystkowic do Flossenbürgu, v březnu t. r. skončila v KT Bergen-Belsen až do osvobození anglickou armádou. Zde onemocněla tyfem, do Prahy se vrátila až 14. července 1945.[30][31][32]
(c) Christian Michelides, CC BY-SA 4.0
ZDE ŽIL
MUDR. ALBERT
MELLER
NAR. 1890
DEPORTOVÁN 1943
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1943
V OSVĚTIMI
Náměstí Míru č. 13Albert Meller (* 9.1.1890) byl deportován 13. července 1943 transportem Di z Prahy do KT Terezína, 6. září 1943 transportem Dl pak dále do KT Auschwitz. Zavražděn zřejmě v tomto táboře.[21]
(c) Christian Michelides, CC BY-SA 4.0
ZDE ŽILA
MUDR. OLGA
MELLEROVÁ
NAR. 1897
DEPORTOVÁNA 1943
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1943
V OSVĚTIMI
Náměstí Míru č. 13Olga Mellerová (* 13. května 1897) byla deportována 13. července 1943 transportem Di z Prahy do KT Terezína, 6. září 1943 transportem Dl pak dále do KT Auschwitz. Zavražděna zřejmě v tomto táboře.[21]
ZDE ŽIL
ALFRÉD NEUSTADTL
NAR. 1889
DEPORTOVÁN DO DACHAU
A ODTUD DO MAUTHAUSENU
ZAVRAŽDĚN 27. 11. 1940
V MAUTHAUSENU
Náměstí Míru č. 8 Alfred Neustadtl (* 1889)
ZDE ŽIL
ZIKMUND WINTERNITZ
NAR. 7. 5. 1867
DEPORTOVÁN DO TEREZÍNA
1942
A ODTUD DO TREBLINKY
ZAVRAŽDĚN 1942
V TREBLINCE
Náměstí Míru č. 56Zikmund Winternitz. Narozen 7. května 1867, byl soukromníkem. Transport Ac, č. 808 (19.03.1942, Brno → Terezín), transport Bv, č. 479 (15.10.1942, Terezín → Treblinka), zahynul.[33][34]
ZDE ŽIL
OSCAR BEER
NAR. 7. 7. 1879
DEPORTOVÁN ROKU 1941
DO TEREZÍNA
A ODTUD DO RIGY
ZAVRAŽDĚN 1942 V RIZE
Náměstí Míru č. 41 Oscar Beer (*7. července 1879) ve městě působil jako advokát. Byl zavražděn v Rize.[35]

Vysoké Mýto

ObrázekNápisBydlištěOdhaleníJméno, život
ZDE ŽIL
JIŘÍ SVOBODA STUDENT GYMNÁZIA
NAR. 31. 10. 1923
ZATČEN GESTAPEM

POPRAVEN 15. 4. 1943

V BERLÍNĚ-PLÖTZENSEE
A. V. Šembery6. září 2019Jiří Svoboda[12][36]
ZDE ŽIL
MILOSLAV SVOBODA STUDENT GYMNÁZIA
NAR. 28. 8. 1923
ZATČEN GESTAPEM

POPRAVEN 15. 4. 1943

V BERLÍNĚ-PLÖTZENSEE
Kpt. Poplera čp. 73

49°57′16″ s. š., 16°10′4″ v. d.

6. září 2019Miloslav Svoboda[12][36]
ZDE ŽILA
HANA FRISCHMANNOVÁ
NAR. 1896

DEPORTOVÁNA

1942 DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚNA 1943

V OSVĚTIMI
Litomyšlská čp. 55

49°56′59″ s. š., 16°9′35″ v. d.

1. září 2020Hana Frischmannová[13] se narodila 13. listopadu 1896 v Nových Hradech. Byla dcerou pekaře Moritze Pfeifera. V roce 1920 si vzala obchodníka Alfréda Frischmanna, s nímž měla dva syny Františka a Jiřího. V roce 1931 ovdověla, Alfréd zemřel na zánět slepého střeva. Dál ale ve Vysokém Mýtě provozovala vyšívačkou firmu a prodejnu textilního zboží. Firmu stihla před zabavením prodat, transportu do koncentračního tábora se ale nevyhnula.[37][38]
ZDE ŽIL
FRANTIŠEK FRISCHMANN
NAR. 1921

DEPORTOVÁN

1942 DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚN 13. 2. 1943

V OSVĚTIMI
Litomyšlská čp. 55

49°56′59″ s. š., 16°9′35″ v. d.

1. září 2020František Frischmann[13] se narodil 18. září 1921 do rodiny Alfréda a Hany Frischmannových. Byl talentovaným sportovcem a skautem. V roce 1940 odmaturoval na gymnáziu ve Vysoké Mýtě. Emigrovat již nestihl a dobrovolně nastoupil do transportu do Osvětimi, protože nechtěl opustit matku. František Frischmann byl po válce oceněn zlatým stupněm Junáckého kříže za statečnost.[37][38]
ZDE ŽIL
JIŘÍ FRISCHMANN
NAR. 1922

DEPORTOVÁN

1942 DO TEREZÍNA

1943 DO OSVĚTIMI

DO SACHSENHAUSENU

OSVOBOZEN

Litomyšlská čp. 55

49°56′59″ s. š., 16°9′35″ v. d.

1. září 2020Jiří Frischmann[13] se narodil 24. listopadu 1922 do rodiny Alfréda a Hany Frischmannových. Stejně jako bratr František byl skautem. Před válkou nestihl odmaturovat a spolu s bratrem pracovali na stavbě vodovodu. V Terezíně i v Osvětimi se uplatnil jako ošetřovatel a vychovatel malých dětí. Osvobození se dočkal v Sachsenhausenu, odkud poslal přihlášku na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Po válce přijal jméno Franěk, odmaturoval a vystudoval češtinu a ruštinu a nadále působil na filozofické fakultě v Praze. Po okupaci vojsky Varšavské smlouvy byl nucen z fakulty odejít na pracoval na dráze. Po revoluci byl rehabilitován a jmenován profesorem. Zemřel 30. prosince 2007.[37][38]
ZDE ŽIL
OTTO SCHWARZ
NAR. 1912

DEPORTOVÁN

1942 DO TEREZÍNA,

SCHWARZHEIDE

OSVOBOZEN

V TEREZÍNĚ

Vladislavova čp. 86

49°57′13″ s. š., 16°9′47″ v. d.

12. září 2021Otto Schwarz se narodil v roce 1912 v Luži. Jeho rodina tam vlastnila továrnu na ruční vyšívání. Po návratu z koncentračního tábora chtěl tuto firmu obnovit. Doba tomu ale nepřála a s manželkou a synem Janem odešli od Izraele.[39][14]
ZDE ŽILA
EVA SCHWARZOVÁROZ. PICKOVÁ
NAR. 1918

DEPORTOVÁNA

1942 DO TEREZÍNA

1944 DO OSVĚTIMI,

NEUENHAMME,

BERGEN-BELSENU

OSVOBOZENA

Vladislavova čp. 86

49°57′13″ s. š., 16°9′47″ v. d.

12. září 2021Eva Schwarzová rozená Picková se narodila v roce 1918 ve Vysokém Mýtě. Byla dcerou Karla a Olgy Pickových. Její otec se války nedožil a matka a bratr zemřeli v koncetračních táborech. [39][14]
ZDE ŽILA
OLGA PICKOVÁROZ. BREITENFELDOVÁ
NAR. 1887

DEPORTOVÁNA 1942

DO TEREZÍNA

1943 DO OSVĚTIMI

ZAVRAŽDĚNA

Vladislavova čp. 86

49°57′13″ s. š., 16°9′47″ v. d.

12. září 2021Olga Picková rozená Breitenfeldová se narodila 18. srpna 1887. Provdala se za Arnošta Picka. Jeho rodiny vlastnila ve Vysokém Mýtě továrnu a obchod s likéry a lihovinami. Společně měli tři děti, syny Pavla a Karla a dceru Evu. Pavel zemřel pravděpodobně jako dítě, Karel zemřel v koncentračním táboře a Eva provdaná Schwarzová druhou světovou válku přežila.[39][14]
ZDE ŽIL
KAREL PICK
NAR. 1916

DEPORTOVÁN 1942

DO TEREZÍNA

1943 DO OSVĚTIMI

ZAVRAŽDĚN
Vladislavova čp. 86

49°57′13″ s. š., 16°9′47″ v. d.

12. září 2021Karel Pick se narodil 30. června 1916 do rodiny Arnošta a Olgy Pickových. V roce 1935 odmaturoval na gymnáziu ve Vysokém Mýtě. Několik měsíců pobýval v přeškolovacím táboře v Lípě u Havlíčkova Brodu, stejně jako Bedřich Koblitz. Zde se měli mladíci židovského původu učit práci v zemědělství pod záminkou budoucího vystěhování do Palestiny, ke kterému ale nedošlo.[39][40][14]
ZDE ŽILA
IDA PICKOVÁROZ. WEISSOVÁ
NAR. 1890

DEPORTOVÁNA 1942

DO SVATOBOŘIC,

TEREZÍNA

1943 DO OSVĚTIMI

ZAVRAŽDĚNA 8. 3. 1944
Vladislavova čp. 86

49°57′13″ s. š., 16°9′47″ v. d.

12. září 2021Ida Picková rozená Weissová se narodila 5. ledna 1890. Provdala se za Bohumila Picka s nímž měla dvě děti, syna Ottu a dceru Hanu. Syn stihl emigrovat od Velké Británie, kde v řadách RAF pracoval jako tlumočník. Kvůli jeho emigraci a působení v zahraničních odboji byly jeho matka i sestra internovány v táboře ve Svatobořicích. Propuštěny byly obě s podlomeným zdravím, tak aby prakticky ihned nastoupily do transportu do Terezína.[39][14]
ZDE ŽILA
HANA PICKOVÁ
NAR. 1918

DEPORTOVÁNA 1942

DO SVATOBOŘIC,

TEREZÍNA

1943 DO OSVĚTIMI

ZAVRAŽDĚNA 8. 3. 1944

Vladislavova čp. 86

49°57′13″ s. š., 16°9′47″ v. d.

12. září 2021Hana Picková se narodila 20. března 1918 do rodiny Bohumila a Idy Pickových. Před transportem do Terezína byla ještě po dobu několika měsíců držena v internačním táboře ve Svatobořicích v rámci tzv. AKCE E pro rodinné příslušníky emigrantů.[39][14]
ZDE ŽILA
BERTA ADLEROVÁROZ. ADLEROVÁ
NAR. 1884

DEPORTOVÁNA 1942

DO TEREZÍNA

1943 DO OSVĚTIMI

ZAVRAŽDĚNA

nám. Přemysla Otakara II. čp. 185

49°57′10″ s. š., 16°9′38″ v. d.

23. září 2022Berta Adlerová rozená Adlerová se narodila 26. ledna 1884 v Pardubicích. V roce 1904 se provdala za Hugo Adlera. Společně měli čtyři děti: Zdeňka, Jiřího, Hanu a Karla. Rodina vlastnila obchod s textilním zbožím. Dcera Hana se provdala za inženýra Rudolfa Gottlieba z Pardubic, odkud byla také deportována do koncentračního tábora. Válku nepřežila, od roku 2021 má kámen zmizelých v Pardubicích.[41]
ZDE ŽIL
ZDENĚK ADLER
NAR. 1909

DEPORTOVÁN 1942

DO TEREZÍNA

1943 DO OSVĚTIMI

ZAVRAŽDĚN
nám. Přemysla Otakara II. čp. 185

49°57′10″ s. š., 16°9′38″ v. d.

23. září 2022Zdeněk Adler se narodil 24. dubna 1909 do rodiny Huga a Berty Adlerových. Vystudoval tkalcovskou školu a po smrti otce převzal obchod.[41]
ZDE ŽIL
JIŘÍ ADLER
NAR. 1910

DEPORTOVÁN 1942

DO TEREZÍNA

1943 DO OSVĚTIMI

ZAVRAŽDĚN
nám. Přemysla Otakara II. čp. 185

49°57′10″ s. š., 16°9′38″ v. d.

23. září 2022Jiří Adler se narodil 31. srpna 1910 do rodiny Huga a Berty Adlerových. Přestože byl Jiří od narození hluchoněmý, v Praze se vyučil krejčím.[41]
ZDE ŽIL
KAREL ADLER
NAR. 1917

DEPORTOVÁN 1942

DO TEREZÍNA

1943 DO OSVĚTIMI

ZAVRAŽDĚN
nám. Přemysla Otakara II. čp. 185

49°57′10″ s. š., 16°9′38″ v. d.

23. září 2022Karel Adler se narodil 20. května 1917 do rodiny Huga a Berty Adlerových. Vystudoval obchodní akademii v Liberci.[41]
ZDE ŽILA
HERMÍNA VOHRYZKOVÁROZ. WEINEROVÁ
NAR. 1877

DEPORTOVÁNA 1942

DO TEREZÍNA

OSVOBOZENA
Litomyšlská čp. 57

49°56′57″ s. š., 16°9′35″ v. d.

23. září 2022Hermína Vohryzková rozená Weinerová se narodila v roce 1877 v Přelouči. V roce 1899 se provdala za Maxe Vohryzka. Společně přivedli na svět dvě děti, syna Otu a dceru Annu. Provozovali obchod se železem ve Vysokém Mýtě. Max Vohryzek zemřel ještě před nástupem do transportu v roce 1941. Dcera Anna se transportu vyhnula kvůli smíšenému manželství s filmovým kritikem Karlem Smržem. Hermína se dožila konce války v Terezíně, kde byla osvobozena, zbytek života bydlela u své dcery Anny v Praze. Zemřela v roce 1973 a dožila se tedy úctyhodného věku 96 let. Její vnučkou byla česká psycholožka Hana Junová.[42][41]
ZDE ŽIL
OTA VOHRYZEK
NAR. 1901

DEPORTOVÁN 1942

DO TEREZÍNA

1943 DO OSVĚTIMI

BUCHENWALDU

OSVOBOZEN

Litomyšlská čp. 57

49°56′57″ s. š., 16°9′35″ v. d.

23. září 2022Ota Vohryzek se narodil v roce 1901 do rodiny Maxe a Hermíny Vohryzkových. Vystudoval ČVUT v Praze. Pracoval pro plzeňskou Škodovku a věnoval se i vlastním vynálezům. Ota Vohryzek přežil Terezín, Osvětim, Buchenwald a pochod smrti, na kterém byl osvobozen. Po válce se přestěhoval k sestře Anně do Prahy. Po smrti matky a sestry se ke konci života vrátil do Vysokého Mýta, kde si přál být pohřben.[42][41]
ZDE ŽILA
REGINA MÄNDLOVÁ
ROZ. BERGEROVÁ

NAR. 1866

DEPORTOVÁNA 1942

DO TEREZÍNA

1943 DO OSVĚTIMI

ZAVRAŽDĚNA

náměstí Přemysla Otakara II. čp. 1877. září 2023Regina Mändlová se narodila 3. ledna 1866 ve Vysokém Mýtě do rodiny Tobiáše a Terezie Bergerových. Měla celkem deset sourozenců, dva starší a sedm mladších. Provdala se za Ludvíka Mändla, se kterým měla tři děti. Bohužel jen jediná dcera se dožila dospělosti, ale tragicky zemřela po nákaze v manželově lékařské ordinaci. Regina Mändlová převzala po rodičích obchod s textíliemi.[43]
ZDE ŽIL
JUDR. FRANTIŠEK BERGER
NAR. 1882

DEPORTOVÁN 1942

DO TEREZÍNA

1943 DO OSVĚTIMI

ZAVRAŽDĚN
náměstí Přemysla Otakara II. čp. 987. září 2023František Berger se narodil 27. června 1882 v Litomyšli. Byl synem sestry Reginy Mändlové Barbary. Vystudoval práva na Karlově univerzitě v Praze a poté se přestěhoval do Vysokého Mýta, kde provozoval advokátskou praxi.[43]
ZDE ŽIL
KAREL KOBLITZ
NAR. 1885

DEPORTOVÁN 1942

DO TEREZÍNA

1943 DO OSVĚTIMI

ZAVRAŽDĚN
Pražská čp. 86

49°57′17″ s. š., 16°9′25″ v. d.

7. září 2023Karel Koblitz se narodil 23. srpna 1885.[43]
ZDE ŽILA
VILEMÍNA KOBLITZOVÁ
NAR. 1887

DEPORTOVÁNA 1942

DO TEREZÍNA

1943 DO OSVĚTIMI

ZAVRAŽDĚNA
Pražská čp. 86

49°57′17″ s. š., 16°9′25″ v. d.

7. září 2023Vilemína Koblitzová rozená Weissová se narodila v roce 1887.[43]
ZDE ŽIL
JUDR. BEDŘICH KOBLITZ
NAR. 1911

DEPORTOVÁN 1942

DO TEREZÍNA

DO OSVĚTIMI

ZAVRAŽDĚN
Pražská čp. 86

49°57′17″ s. š., 16°9′25″ v. d.

7. září 2023Bedřich Koblitz se narodil 24. května 1911 ve Vysdokém Mýtě. V roce 1936 absolvoval práva na Karlově univerzitě v Praze. Několik měsíců pobýval na přeškolovacím táboře v Lípě u Havlíčkova Brodu mj. ve společnosti Karla Picka. Zde se měli mladíci židovského původu učit práci v zemědělství pod záminkou budoucího vystěhování do Palestiny, ke kterému ale nedošlo.[43]
ZDE ŽIL
JAN KOBLITZ
NAR. 1916

DEPORTOVÁN 1942

DO TEREZÍNA

1943 DO OSVĚTIMI

ZAVRAŽDĚN
Pražská čp. 86

49°57′17″ s. š., 16°9′25″ v. d.

7. září 2023Jan (Hanuš) Koblitz se narodil 6. července 1916. Ve Vysokém Mýtě studoval gymnázium a obchodní školu. Byl jazykově nadaný a pravděpodobně pracoval ve firmě svých rodičů.[43][44]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Otto Adler je veden v databázi portálu holocaust.cz pod jménem "Ota Adler" s vcelku souhlasejícími údaji (transporty do Terezína i Osvětimi ap.), ovšem s tím, že na kamenu zmizelých (viz zde na zprávě chrudim.eu/vismo/ zde) je uvedena deportace do KT Buchenwaldu, ne do Osvětimi.
  2. ↑ "Nečitelné datum úmrtí .. .12.1943 na fotografii kamenu zmizelých; jiné prameny ovšem uvádějí výslovně "březen 1944", zde pak souhlasně "v noci z 8. na 9. března" - viz PACHNER FAMILY..., kehillatisrael.net/... Archivováno 21. 11. 2015 na Wayback Machine. nebo Spisovatelka nacistům unikla..., iDNES.cz Pardubice z 7. září 2017, online: pardubice.idnes.cz/

Reference

  1. ↑ ONE, Digital. Odhalení kamenů zmizelých 2021 | Holice | město neznámé energie. www.mestoholice.cz [online]. [cit. 2024-03-14]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e ONE, Digital. Odhalení kamenů zmizelých 2022 | Holice | město neznámé energie. www.mestoholice.cz [online]. [cit. 2024-03-14]. Dostupné online. 
  3. ↑ Pokládání kamenů zmizelých v Holicích | Aktuality | Gymnázium Dr. Emila Holuba Holice. www.gyholi.cz [online]. [cit. 2024-03-14]. Dostupné online. 
  4. ↑ Chronik (20. September 2017), offizielle Website von G. Demnig, online: stolpersteine.eu/
  5. ↑ a b MALÝ, Jakub. Co kostka, to příběh. Kameny zmizelých už budou mít i Pardubice. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 26. srpen 2020 [cit. 2023-10-15]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c d e f g h i j NÁDVORNÍKOVÁ, Iveta. Polička položí svoje první kameny zmizelých za dvě židovské rodiny. Svitavský deník. 2022-02-19. Dostupné online [cit. 2024-04-19]. 
  7. ↑ a b c d e f g V Poličce přibydou kameny zmizelých. Královská věnná města [online]. [cit. 2024-04-19]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b c d e f g h i j ALT, Martin. OBRAZEM: Slavnostní odhalení kamenů zmizelých v Poličce. Svitavský deník. 2024-03-13. Dostupné online [cit. 2024-04-19]. 
  9. ↑ Kameny zmizelých byly uloženy, Svitavy, oficiální informační portál města Svitavy, 26.4.2013, online: svitavy.cz/... Archivováno 6. 10. 2017 na Wayback Machine.
  10. ↑ FOTO: Stolpersteine připomínají židovské obyvatele, Svitavský deník.cz 17. září 2014, online: svitavsky.denik.cz/.../20140917
  11. ↑ Chronik (15. September 2014), offizielle Website von G. Demnig, online: stolpersteine.eu/...#c509
  12. ↑ a b c ŠMERAL, Jiří. Stolpersteiny připomínají popravené studenty. Orlický deník. 2019-09-10. Dostupné online [cit. 2024-04-25]. 
  13. ↑ a b c d REDAKCE. Ve Vysokém Mýtě položili Kameny zmizelých. Orlický deník. 2020-09-03. Dostupné online [cit. 2024-04-23]. 
  14. ↑ a b c d e f g Vysoké Mýto / Ve městě přibyly další kameny zmizelých. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  15. ↑ a b c d e f g Obec Borová. www.borova.cz [online]. [cit. 2024-04-26]. Dostupné online. 
  16. ↑ Do Borové u Poličky za přírodou a historií. Pardubice [online]. 2019-06-01 [cit. 2024-05-07]. Dostupné online. 
  17. ↑ Pamová Kamila: NEZPRACOVÁNO | Databáze dokumentů | Holocaust. www.holocaust.cz [online]. [cit. 2024-04-26]. Dostupné online. 
  18. ↑ a b ONE, Digital. Rodina Neumannova | Holice | město neznámé energie. www.holice.eu [online]. [cit. 2024-03-14]. Dostupné online. 
  19. ↑ a b c ONE, Digital. Rodina Friedova | Holice | město neznámé energie. www.holice.eu [online]. [cit. 2024-03-14]. Dostupné online. 
  20. ↑ a b c ONE, Digital. Rodina Freiova | Holice | město neznámé energie. www.holice.eu [online]. [cit. 2024-03-14]. Dostupné online. 
  21. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s Portál holocaust.cz, online: holocaust.cz/...; přímé odkazy k údajům o jednotlivých osobách: ...A. Freund, ...E. Freund, ...A. Meller, ...G. Herrmann, E. Herrmann, O. Herrmann ...O. Mellerová, ...A. Pachner, ...G. pachnerová, ...J. Adler, ...B. Adlerová, ...O. Adler, ...P. Adlerová, ...V. Herrmannová ...R. Schmidl, ...E. Seidlitz, ...F. Seidlitzová, ...H. Stránská ...P. Stránský ...I. Vtípilová
  22. ↑ a b c d e f g h i Alžběta Langová: První kameny zmizelých – stolpersteine – budou položeny v Chrudimi, Chrudimský zpravodaj 9/2017 (září 2017), S. 14, online: chrudim.eu/assets/...
  23. ↑ a b PACHNER FAMILY. Havlíčkobrodští Neighbors Who Disappeared, biografie rodiny Pachnerů z Chrudimi, online: kehillatisrael.net/... Archivováno 21. 11. 2015 na Wayback Machine.
  24. ↑ Spisovatelka nacistům unikla, její rodiče ne. Budou mít své kameny, iDNES.cz Pardubice z 7. září 2017, online: pardubice.idnes.cz/
  25. ↑ Pomozte zaplnit bílá místa v osudech deportovaných Židů, chrudimský deník.cz z 23.10.2012, online: chrudimsky.denik.cz/...
  26. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p KONEČNÝ, Stanislav. Lid Bible v Poličce: Vznik, vývoj a zánik židovské obce. Polička: Městské muzeum a galerie Polička, 2022. 164 s. ISBN 978-80-86533-31-5. 
  27. ↑ NÁDVORNÍKOVÁ, Iveta. Šest kamenů připomíná židovskou rodinu. Do Poličky se už nikdy nevrátili. Svitavský deník. 2023-03-17. Dostupné online [cit. 2024-04-19]. 
  28. ↑ a b c d e Město Polička - Kultura - Centrum Bohuslava Martinů - Slavnostní odhalení kamenů zmizelých v Riegrově ulici čp. 41. www.policka.org [online]. [cit. 2024-04-19]. Dostupné online. 
  29. ↑ a b Robert Koblížek: Ozvěny: Osud židovské rodiny Herrmannových, Lokalserver der Gemeinde Slatiňany, 1. Oktober 2018, online auf: slatinak.cz/...
  30. ↑ Svitavská rodačka Louise Hermanová přežila nacistické běsnění při vyvražďování Židů 29. ledna 2012, online: svitavsky.denik.cz/.../prezila
  31. ↑ Louise Hermanová se stala v Osvětimi číslem 72 708, Českobudějovický deník.cz 8. února 2015, online: ceskobudejovicky.denik.cz/...
  32. ↑ Louise Hermanová (1916 - 2013), základní údaje k dokumentaci na webu Paměti národa, online: pametnaroda.cz/... Archivováno 5. 10. 2017 na Wayback Machine.
  33. ↑ holocaust.cz: ZIKMUND WINTERNITZ, [cit. 2019-04-10]
  34. ↑ PUSTINOVÁ, Zuzana. Kameny zmizelých - dnes [online]. svitavy.cz, 2016-04-20 [cit. 2018-10-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-11. 
  35. ↑ ČUHELOVÁ, Blanka. Kameny zmizelých + fota [online]. svitavy.cz, 2017-11-02 [cit. 2018-10-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-11. 
  36. ↑ a b Vysoké Mýto / Kameny zmizelých připomínají dva studenty vysokomýtského gymnázia. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  37. ↑ a b c Kameny zmizelých ve Vysokém Mýtě - rodina Frischmannova. Pardubice [online]. 2020-09-21 [cit. 2024-04-23]. Dostupné online. 
  38. ↑ a b c KRÁTKÁ, Soňa. Stolpersteiny 2020: Frischmannovi. Vysoké Mýto: město Vysoké Mýto ve spolupráci s Regionálním muzeem, 2021. 
  39. ↑ a b c d e f Eva Picková z Vysokého Mýta holocaust přežila a odešla s rodinou do Izraele. Pardubice [online]. 2021-08-29 [cit. 2024-04-25]. Dostupné online. 
  40. ↑ KRÁTKÁ, Soňa. Stolpersteiny 2021: Pickovi. Vysoké Mýto: město Vysoké Mýto ve spolupráci s Regionálním muzeem, 2021. 
  41. ↑ a b c d e f KRÁTKÁ, Soňa. Stolpersteiny 2022: Vohryzkovi a Adlerovi. Vysoké Mýto: město Vysoké Mýto ve spolupráci s Regionálním muzeeem, 2022. 
  42. ↑ a b Hermína a Ota Vohryzkovi z Vysokého Mýta válku přežili. Pardubice [online]. 2022-10-02 [cit. 2024-04-25]. Dostupné online. 
  43. ↑ a b c d e f Příběhy ukryté za kameny zmizelých. Místní kultura [online]. 2023-09-11 [cit. 2024-04-23]. Dostupné online. 
  44. ↑ Kameny zmizelých - rodina Koblitzova | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2024-04-25]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy


Média použitá na této stránce

Stolperstein für Gabriela Pachnerova (Chrudim).jpg
(c) Francisco Peralta Torrejón, CC BY-SA 4.0
Stolperstein für Gabriela Pachnerova
Stolperstein Pick Oskar (Pardubice).jpg
Autor: Kolomaznik, Licence: CC BY-SA 4.0
Stolperstein Pick Oskar (at K Višňovce 1751, Pardubice)
Stolperstein Picková Irena (Pardubice).jpg
Autor: Kolomaznik, Licence: CC BY-SA 4.0
Stolperstein Picková Irena (at K Višnovce 1751, Pardubice)
Stolpersteine Bauer Pavel (Pardubice).jpg
Autor: Kolomaznik, Licence: CC BY-SA 4.0
Stolpersteine Bauer Pavel (Pardubice)
Stolperstein Gottliebová Hana (Pardubice).jpg
Autor: Kolomaznik, Licence: CC BY-SA 4.0
Stolperstein Gottliebová Hana (at Perštýnské náměstí 4, Pardubice)
Stolperstein für Ervin Herrmann (Slatiňany).jpg
(c) Francisco Peralta Torrejón, CC BY-SA 4.0
Stolperstein für Ervin Herrmann
Stolperstein für Vilma Herrmannova (Slatiňany).jpg
(c) Francisco Peralta Torrejón, CC BY-SA 4.0
Stolperstein für Vilma Herrmannova
Stolpersteine Österreicher Pavel (Pardubice).jpg
Autor: Kolomaznik, Licence: CC BY-SA 4.0
Stolpersteine Österreicher Pavel (Pardubice)
Stolperstein Klepetář Otto (Pardubice).jpg
Autor: Kolomaznik, Licence: CC BY-SA 4.0
Stolperstein Klepetář Otto (at Perštýnské náměstí 48, Pardubice)
Stolperstein Kraus Jiří (Pardubice).jpg
Autor: Kolomaznik, Licence: CC BY-SA 4.0
Stolperstein Kraus Jiří (at Hronovická 1470, Pardubice)
Stolperstein Freund Eduard (Pardubice).jpg
Autor: Kolomaznik, Licence: CC BY-SA 4.0
Stolperstein Freund Eduard (at Karla IV 13, Pardubice)
Stolpersteine Roštejnská Berta (Pardubice).jpg
Autor: Kolomaznik, Licence: CC BY-SA 4.0
Stolpersteine Roštejnská Berta (Pardubice)
Stolperstein für Albert Meller (Svitavy).jpg
(c) Christian Michelides, CC BY-SA 4.0
Stolperstein für Albert Meller
Marta Vielgutová.jpg
Autor: Luis Topic, Licence: CC BY-SA 4.0
Stolperstein Luže, na mostě přes Novohradku
Stolperstein für Emil Seidlitz (Chrudim).jpg
(c) Francisco Peralta Torrejón, CC BY-SA 4.0
Stolperstein für Emil Seidlitz
Stolperstein für Olga Rihova (Chrudim).jpg
(c) Francisco Peralta Torrejón, CC BY-SA 4.0
Stolperstein für Olga Rihova
Stolpersteine in Svitavy, 2.JPG
Autor: Jarda 75, Licence: CC BY-SA 4.0
Stolpersteine ve Svitavách, Náměstí Míru č. 97
Anna Breitenfeldová.jpg
Autor: David Mikoláš, Licence: CC BY-SA 4.0
Stolperstein v Chrudimi
Stolperstein Weiner Rudolf (Pardubice).jpg
Autor: Kolomaznik, Licence: CC BY-SA 4.0
Stolperstein Weiner Rudolf (at Perštýnské náměstí 79, Pardubice)
Stolpersteine Bauerová Augusta (Pardubice).jpg
Autor: Kolomaznik, Licence: CC BY-SA 4.0
Stolpersteine Bauerová Augusta (Pardubice)
Stolpersteine Fürnberg Leo (Pardubice).jpg
Autor: Kolomaznik, Licence: CC BY-SA 4.0
Stolpersteine Fürnberg Leo (Pardubice)
Stolpersteine Österreicherová Leokadie (Pardubice).jpg
Autor: Kolomaznik, Licence: CC BY-SA 4.0
Stolpersteine Österreicherová Leokadie (Pardubice)
Stolpersteine Österreicherová Berta (Pardubice).jpg
Autor: Kolomaznik, Licence: CC BY-SA 4.0
Stolpersteine Österreicherová Berta (Pardubice)
Stolperstein Ptačovský Petr (Pardubice).jpg
Autor: Kolomaznik, Licence: CC BY-SA 4.0
Stolperstein Ptačovský Petr (at Perštýnské náměstí 79, Pardubice)
Stolperstein Weinerová Helena (Pardubice).jpg
Autor: Kolomaznik, Licence: CC BY-SA 4.0
Stolperstein Weinerová Helena (at Perštýnské náměstí 79, Pardubice)
Stolperstein für Frantiska Seidlitzova (Chrudim).jpg
(c) Francisco Peralta Torrejón, CC BY-SA 4.0
Stolperstein für Frantiska Seidlitzova
Stolperstein für Pavel Stransky (Slatiňany).jpg
(c) Francisco Peralta Torrejón, CC BY-SA 4.0
Stolperstein für Pavel Stranska
Stolperstein für Blanka Adlerova (Chrudim).jpg
(c) Francisco Peralta Torrejón, CC BY-SA 4.0
Stolperstein für Blanka Adlerova
Stolperstein für Arnost Freund (Svitavy).jpg
(c) Christian Michelides, CC BY-SA 4.0
Stolperstein für Arnost Freund
Stolperstein für Mudr. Artur Pachner (Chrudim).jpg
(c) Francisco Peralta Torrejón, CC BY-SA 4.0
Stolperstein für Mudr. Artur Pachner
Stolperstein Freundová Anna (Pardubice).jpg
Autor: Kolomaznik, Licence: CC BY-SA 4.0
Stolperstein Freundová Anna (at Nerudova 894, Pardubice)
Stolperstein für Olga Mellerova (Svitavy).jpg
(c) Christian Michelides, CC BY-SA 4.0
Stolperstein für Olga Mellerova
Stolperstein für Irma Vtipilova (Chrudim).jpg
(c) Francisco Peralta Torrejón, CC BY-SA 4.0
Stolperstein für Irma Vtipilova
Stolperstein für Otto Adler (Chrudim).jpg
(c) Francisco Peralta Torrejón, CC BY-SA 4.0
Stolperstein für Otto Adler
Stolperstein Munková Hermína (Pardubice).jpg
Autor: Kolomaznik, Licence: CC BY-SA 4.0
Stolperstein Munková Hermína (at Palackého třída 217, Pardubice, near main train station)
Stolperstein Freundová Elsa (Pardubice).jpg
Autor: Kolomaznik, Licence: CC BY-SA 4.0
Stolperstein Freundová Elsa (at Nerudova 894, Pardubice)
Stolpersteine Fürnberg Kurt (Pardubice).jpg
Autor: Kolomaznik, Licence: CC BY-SA 4.0
Stolpersteine Fürnberg Kurt (Pardubice)
Stolpersteine Fürnbergová Pavla (Pardubice).jpg
Autor: Kolomaznik, Licence: CC BY-SA 4.0
Stolpersteine Fürnbergová Pavla (Pardubice)
Stolperstein für Otto Herrmann (Slatiňany).jpg
(c) Francisco Peralta Torrejón, CC BY-SA 4.0
Stolperstein für Otto Herrmann
Stolperstein Pick Emil (Pardubice).jpg
Autor: Kolomaznik, Licence: CC BY-SA 4.0
Stolperstein Pick Emil (at Hronovická 1470, Pardubice)
Ota Červinka.jpg
Autor: Luis Topic, Licence: CC BY-SA 4.0
Luže, náměstí Plk. Josefa Koukala 49
Stolperstein Weinerová Růžena (Pardubice).jpg
Autor: Kolomaznik, Licence: CC BY-SA 4.0
Stolperstein Weinerová Růžena (at Perštýnské náměstí 79, Pardubice)
Olga Červinková.jpg
Autor: Luis Topic, Licence: CC BY-SA 4.0
Luže náměstí Plk. Josefa Koukala 49
Stolperstein für Louise Hermanova (Svitavy).jpg
(c) Christian Michelides, CC BY-SA 4.0
Stolperstein für Louise Hermanova
Vielgut Robert.jpg
Autor: Luis Topic, Licence: CC BY-SA 4.0
Stolperstein Luže, Husova 75
Dr. Rudolf Breitenfeld.jpg
Autor: David Mikoláš, Licence: CC BY-SA 4.0
Stolperstein v Chrudimi
Stolperstein für Pavla Adlerova (Chrudim).jpg
(c) Francisco Peralta Torrejón, CC BY-SA 4.0
Stolperstein für Pavla Adlerova
Stolpersteine Österreicher Benno (Pardubice).jpg
Autor: Kolomaznik, Licence: CC BY-SA 4.0
Stolpersteine Österreicher Benno (Pardubice)
Stolpersteine Österreicherová Markéta (Pardubice).jpg
Autor: Kolomaznik, Licence: CC BY-SA 4.0
Stolpersteine Österreicherová Markéta (Pardubice)
Stolperstein Freund Otto (Pardubice).jpg
Autor: Kolomaznik, Licence: CC BY-SA 4.0
Stolperstein Freund Otto (at Nerudova 894, Pardubice)
Stolperstein Freund Eugen (Pardubice).jpg
Autor: Kolomaznik, Licence: CC BY-SA 4.0
Stolperstein Freund Eugen (at Karla IV 13, Pardubice)
Stolperstein für Emil Freund (Svitavy).jpg
(c) Christian Michelides, CC BY-SA 4.0
Stolperstein für Emil Freund
GABY VIELGUTOVÁ.jpg
Autor: Luis Topic, Licence: CC BY-SA 4.0
Stolperstein Luže
Stolperstein Munk Vladimír (Pardubice).jpg
Autor: Kolomaznik, Licence: CC BY-SA 4.0
Stolperstein Munk Vladimír (at Palackého třída 217, Pardubice, near main train station)
Stolperstein für Helena Stranska (Slatiňany).jpg
(c) Francisco Peralta Torrejón, CC BY-SA 4.0
Stolperstein für Helena Stranska
Stolperstein Kačerová Ida (Pardubice).jpg
Autor: Kolomaznik, Licence: CC BY-SA 4.0
Stolperstein Kačerová Ida (at Polská 529, Pardubice)
Gustav Breitenfeld.jpg
Autor: David Mikoláš, Licence: CC BY-SA 4.0
Stolperstein v Chrudimi
Stolperstein Kačerová Helena (Pardubice).jpg
Autor: Kolomaznik, Licence: CC BY-SA 4.0
Stolperstein Kačerová Helena (at Polská 529, Pardubice)
Stolperstein Ptačovská Lily (Pardubice).jpg
Autor: Kolomaznik, Licence: CC BY-SA 4.0
Stolperstein Ptačovská Lily (at Perštýnské náměstí 79, Pardubice)
Stolperstein Munk Karel (Pardubice).jpg
Autor: Kolomaznik, Licence: CC BY-SA 4.0
Stolperstein Munk Karel (at Palackého třída 217, Pardubice, near main train station)
Stolperstein Gottlieb Rudolf (Pardubice).jpg
Autor: Kolomaznik, Licence: CC BY-SA 4.0
Stolperstein Gottlieb Rudolf (at Perštýnské náměstí 4, Pardubice)
Stolperstein Freundová Emilie (Pardubice).jpg
Autor: Kolomaznik, Licence: CC BY-SA 4.0
Stolperstein Freundová Emilie (at Karla IV 13, Pardubice)
Stolperstein Freund Rudolf (Pardubice).jpg
Autor: Kolomaznik, Licence: CC BY-SA 4.0
Stolperstein Freund Rudolf (at Nerudova 894, Pardubice)
Stolperstein für Gustav Herrmann (Slatiňany).jpg
(c) Francisco Peralta Torrejón, CC BY-SA 4.0
Stolperstein für Gustav Herrmann
Stolperstein Freundová Ilona (Pardubice).jpg
Autor: Kolomaznik, Licence: CC BY-SA 4.0
Stolperstein Freundová Ilona (at Nerudova 894, Pardubice)
Stolpersteine Zenkerová Markéta (Pardubice).jpg
Autor: Kolomaznik, Licence: CC BY-SA 4.0
Stolpersteine Zenkerová Markéta (Pardubice)
Stolperstein Kačer Richard (Pardubice).jpg
Autor: Kolomaznik, Licence: CC BY-SA 4.0
Stolperstein Kačer Richard (at Polská 529, Pardubice)
Stolperstein für Judr. Richard Schmidl (Chrudim).jpg
(c) Francisco Peralta Torrejón, CC BY-SA 4.0
Stolperstein für Judr. Richard Schmidl
Stolperstein Picková Jana (Pardubice).jpg
Autor: Kolomaznik, Licence: CC BY-SA 4.0
Stolperstein Picková Jana (at Hronovická 1470, Pardubice)
Stolperstein für Jiri Adler (Chrudim).jpg
(c) Francisco Peralta Torrejón, CC BY-SA 4.0
Stolperstein für Jiri Adler
Stolperstein Freundová Nora Lea (Pardubice).jpg
Autor: Kolomaznik, Licence: CC BY-SA 4.0
Stolperstein Freundová Nora Lea (at Nerudova 894, Pardubice)