Seznam kin v Českých Budějovicích

Následující seznam obsahuje kina, biografy a jim podobné instituce (tzv. elektrická divadla, světelná divadla ap.), které existovaly na území Českých Budějovic.

Promítání obsahu s dějem je doloženo již v 19. století v paláci Včela; šlo ale ještě o statické obrazy. První pohyblivý film byl v Č. Budějovicích promítán podle některých zdrojů v roce 1908, obsahem byly záběry z Rusko-japonské války.^[1] Podle jiných měla již před rokem 1895 navštívit město společnost bratří Oeserů.^[2]

Seznam

Seznam nemusí být kompletní. Datum odpovídá datu promítání (u dočasných kin) nebo datu založení či zahájení činnosti kina (které může být odlišné od data otevření budovy).

Objekt	Obrázek	Umístění	Založeno	Galerie	Popis
Hynek Havel		Krumlovský rybník	červen 1887		V letech 1887 a 1888 hrálo na místě vysušeného rybníka Mechanické divadlo H. Havel, což byl snad předchůdce biografu. V neděli 30. října 1892 (a poté opakovaně) hrálo v Metropolu.[3]
Bratři Oeserové		Krumlovský rybník	červenec 1889		V místě současného justičního paláce, kde se rozkládal částečně zasypaný Krumlovský rybník, ve velkém a v případě nepohody vytápěném stanu promítali („mechanické divadlo“) bratři Oeserové.[2] Představení se konala i v roce 1890.[3]
Kaiser-Panorama		Karla IV. 92/1	1898		V suterénu paláce Včela. Předchůdce biografu, o víkendech byly promítány statické stereoskopické obrazy doprovázené případnými texty.
Viktor Ponrepo		Metropol	1902		Od listopadu 1902 promítal v Metropolu biograf Viktora Ponrepo (v roce 1911 vznikl v sousedství Grand Bio).
The greatest Bio Theater of the World		Dukelská	1907		U muzea v ul. J. Tascheka (dnešní Dukelská), představení trvala 2,5 hodiny.[2]
Alžír		Riegrova 1791/25	1908		Roku 1908 v tingltanglu Alžíru promítal pan Zöllner záběry z rusko-japonské války.[4]
K. Oeser		Senovážné náměstí	1909		Stan na náměstí.[1]
U Černého koníčka		Žižkova třída 220/15	<1910		Josef Deutsch z Oeserova podniku dopoledne a večer promítal tanečním sále hostince U Černého koníčka. Poté s pozdějším švagrem Josefem Lindou založil Bio Royal.[2]
Bio Royal		Musejní 232	~1910		Podle některých zdrojů fungovalo již r. 1909. Dřevostavba na dnešním Senovážném náměstí, němé filmy doprovázela Marie Lindová na housle a klavír, filmy s německými titulky překládal zřízenec do češtiny.[1] Interiér potažen hedvábím. Ve 20. letech patřilo městu, 500 míst, od roku 1928 zvukové filmy, před válkou patřilo Československému červenému kříži, od roku 1945 využíváno Rudou armádou, roku 1947 přesunut do Frymburku, kde fungoval do napuštění Lipna.[2] Podle jiných zdrojů byl do Frymburku přesunut již před rokem 1943 a od roku 1945 provozováno jako kino Hana.
Bio Elite		Klaudiova 25	1911[2]		Hlediště s balkonem, 455 míst.[5] Hudební kulisu k němému filmu obstarávalo piáno za plátnem.[6] Roku 1919 koupila od majitele Metzla kino tělocvičná jednota Sokol I a přejmenovala ho na Bio Hvězda.[5] 432 míst. 1942 přejmenováno na Bio Astra.[1] Po osvobození 1945 přejmenováno zpět na Bio Hvězda, v roce 1950 na kino Oko.[5] Na přelomu 50. a 60. let zavřeno kvůli zastaralosti a bezpečnostním normám. Po rekonstrukci začalo prostory od r. 1962 využívat Malé divadlo.[1] Podle jiných zdrojů kino Oko skončilo až roku 1963 a Malé divadlo prostory využívalo od roku 1965.[5] V roce 1985 znovu zavřeno pro havarijní stav, následně se propadl strop[pozn. 1], zřítilo několik vnitřních zdí, objekt opakovaně vyhořel a v roce 2005 byl zdemolován.[7] Původní adresa Klaudiova 25 (dnes Jeronýmova) již neodpovídá současnému č. 25.
Grand Bio		Mariánské náměstí	1911[2]		480 míst. Hudební kulisu k němému filmu zajišťoval salonní kvintet.[6] 1929 promítán první českobudějovický němý film, roku 1962 poprvé v necenzurované podobě. 1949 přejmenované na kino Lípa. Roku 1962 bylo na příkaz tajemníka KV KSČ (včetně přilehlé kavárny Metropol) zbouráno.[8]
Bio YMCA		Palác YMCA	20. léta 20. století		Někdy po roce 1920 v dřevěné budově YMCA (oblast pozdějšího autobusového nádraží, dnes Mercury centrum) provozovala Čsl. společnost YMCA biograf. 350 míst, promítání 2× týdně. 23. 12. 1923 budova vyhořela.
Bio Elekta		Lannova třída 238/2	20. léta 20. století		Vzniklo po skončení Bio Elite, patřilo jednotě československého Orla, 470 míst.[1] Uvedl první mluvenou filmovou detektivku.[6] Zhruba v 60. letech 20. století jej nahradilo dopolední kino Čas, které za 1 Kčs promítalo nepřetržitý proud žurnálů a aktualit, odpolední kino Mladých[pozn. 2] a večerní kino Jas.[9] Jirsíkův národní dům (=Vatikán).[1]
?		Linecké předměstí	~20. léta 20. století		Švagr J. Deutsche Josef Linda působil v nově postaveném kině na Lineckém předměstí.[1]
?		Rožnov			Kino v Rožnově vyhořelo.
Bio Central		Suché Vrbné	~20. léta 20. stol.		Provozovatel Deutsche Bezirksjugendfürsorge, nízká návštěvnost, zastaralá výbava, ignorovalo nařízení z roku 1929 o promítání českých filmů. Od roku 1934 prakticky nepromítalo.[1]
Bio Kotva		Lidická tř. 2110	1928[6]		Kino tělocvičné jednoty Sokol II, původně 589 (nebo 528[10]) míst. Za války přejmenováno na Bio Viktoria a promítalo německé filmy.[1] Název se dále měnil na kino Svět, kino Pohraniční stráže a zpět na kino Kotva.[10] Roku 1956 bylo vybaveno prvním širokoúhlým plátnem ve městě.[10] Kino existuje dosud s 215 místy.
stará pošta		Biskupská 129/1	~1925		V přízemí staré pošty byla vybourána větší okna a v nich se sezónně k večeru promítaly reklamy, filmy a k tomu doprovodná hudba z gramofonu.[6]
Sokol Suché Vrbné		Suché Vrbné	30. léta 20. století		Tzv. sokolovna.[1]
Německý dům	(c) Anaj7, CC BY-SA 3.0	Leninovy sady	30. léta 20. století		V Německém domě bylo zřízeno kino, v němž se promítaly propagační nacistické filmy.[11]
Letní kino Háječek		Háječek	50. léta 20. stol.		Existuje dosud.[1]
Vesmír		Pražská třída 1255/19	1964		Součást komplexu činžovních domů Perla - Koldům. Po roce 1989 upraveno a vybaveno zvukovým systémem Dolby Stereo.[1] Kapacita 1400 osob,[12] provoz ukončen v prosinci 2003.[13]
kino Nemanice		Nemanice	~60. léta 20. stol.		16mm filmy.[1]
kino Kněžské Dvory		Kněžské Dvory	~60. léta 20. stol.		16mm filmy.[1]
Mír		Suchovrbenské náměstí 707/1	60. léta 20. stol.		Provoz ukončen v červnu 1996.[1]
Cinestar	(c) I, Ben Skála, CC BY 2.5	Milady Horákové 1498	20. 3. 2002		Multikino Cinestar v komplexu nákupního centra Čtyři Dvory.[1] Celková kapacita 1400 míst.
Cinestar IGY		Pražská třída 1247/24	3. 11. 2017		Multikino Cinestar. Promítání zahájeno v pátek 3. listopadu 2017 v 16:30.[14]

Odkazy

Poznámky

Reference

Související články

• České Budějovice

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Seznam kin v Českých Budějovicích na Wikimedia Commons