Seznam kosmických letů programu Apollo

Nahoře kosmická loď Apollo (vlevo servisní/velitelský, vpravo hranatý lunární modul) ve srovnání s menší lodí Gemini a malou Mercury. V odlišném měřítku jsou zobrazeny jejich nosné rakety: zleva Saturn V, Titan 2 (pro Gemini) a Atlas D (pro Mercury)
Start Saturnu V s lodí Apollo 15, 26. července 1971

Seznam kosmických letů programu Apollo zahrnuje pilotované i bezpilotní kosmické lety (tj. lety, při kterých bylo dosaženo výšky více než 100 km nad zemským povrchem) uskutečněné v rámci programu Apollo. Cílem amerického programu Apollo bylo uskutečnit přistání lidí na Měsíci a bezpečný návrat na Zemi. Program realizoval Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) v letech 1961–1972. Před Apollem si v programu Gemini američtí astronauti vyzkoušeli spojování kosmických lodí, výstupy do vesmíru a dvoutýdenní pobyt ve vesmíru. Po Apollu Američané využili vyvinutou techniku v programech Skylab a Sojuz-Apollo.

V letech 1961–1966 proběhlo 13 bezpilotních letů programu Apollo. První stupeň rakety Saturn I byl vyzkoušen při čtyřech suborbitálních misích od října 1961 do března 1963. Následovalo šest orbitálních letů kompletního Saturnu I, pět z nich s maketami lodi Apollo, poslední proběhl v červenci 1965. Během roku 1966 třikrát vzlétla raketa Saturn IB, dvakrát s velitelským a servisním modulem lodě Apollo.

Na začátek roku 1967 byla plánována první pilotovaná mise – Apollo 1 – ale měsíc před startem posádka v lodi uhořela. Při cvičném odpočítávání vznikl v poškozeném kabelu elektrický oblouk a v atmosféře z čistého kyslíku a mírně zvýšeném tlaku se oheň rozšířil rychleji, než mohli astronauti otevřít loď.[1] Po nezbytných úpravách lodi následovaly v listopadu 1967 – dubnu 1968 ještě tři bezpilotní lety (Apollo 4 až 6) a poté v říjnu 1968 první pilotovaný let – Apollo 7. Tři další pilotované mise, Apollo 8, 9 a 10, byly věnovány ověření funkčnosti lodi a vyzkoušení cesty k Měsíci. Následující let – Apollo 11 – byl vrcholem programu, když 20. července 1969 Neil Armstrong a Buzz Aldrin přistáli na Měsíci a 21. července vystoupili na jeho povrch. Přistání na Měsíci Američané ještě pětkrát zopakovali, pouze při misi Apollo 13 vybuchla během letu k Měsíci jedna z nádrží s kyslíkem, nicméně astronautům se podařilo bezpečně se vrátit na Zemi. Program skončil letem Apollo 17 v prosinci 1972.

Původně byly plánovány ještě tři lety, Apollo 18, 19 a 20, ale kvůli snížení rozpočtu NASA se už neuskutečnily. Mise Apollo 20 byla zrušena v lednu 1970. V září 1970 byly zrušeny další dva lety, a sice Apollo 15 a Apollo 19, přičemž zbylé (č. 16 a 17) byly přečíslovány na č. 15 a 16.[2]

Rakety Saturn a lodě Apollo vyvinuté pro lety na Měsíc v programu Apollo využila NASA i ve dvou následných programech – Skylab a Sojuz-Apollo. V prvním z nich v letech 1973–1974 američtí astronauti v misích Skylab 2, 3 a 4 osídlili vesmírnou stanici Skylab. V druhém se roku 1975 s lodí Apollo doplněnou stykovým modulem setkali a spojili se sovětským Sojuzem 19.

Seznam letů

CM, SM, LM je označení pro velitelský, servisní a lunární modul (Command, Service, Lunar Module) lodi Apollo. CSM je označení pro velitelský i servisní modul (Command/Service Module) Apolla.

Bezpilotní lety programu Apollo 1961–1966
Název miseDatum startuNosná raketaUžitečné zatíženíPopis letuRef.
SA-127. říjen 1961Saturn I

SA-1

Makety druhého a třetího stupně zaplněné vodou.Suborbitální let. Test rakety Saturn I ve verzi Block I, ve které byl funkční pouze první stupeň, druhý a třetí stupeň zastupovaly makety naplněné vodou.[3]
SA-225. dubna 1962Saturn I

SA-2

Makety druhého a třetího stupně zaplněné vodou.Suborbitální let. Test prvního stupně Saturnu I, ostatní pouze jako makety. Uskutečněn první z experimentů projektu Highwater (vynesená voda byla rozprášena do atmosféry).[4]
SA-316. listopadu 1962Saturn I

SA-3

Makety druhého a třetího stupně zaplněné vodou.Suborbitální let. Test prvního stupně Saturnu I, ostatní pouze jako makety. Vynesená voda byla rozprášena do atmosféry v experimentu Highwater.[5]
SA-428. března 1963Saturn I

SA-4

–Suborbitální let. Test prvního stupně Saturnu I, ostatní pouze jako makety, test výpadku motoru, poslední let verze Block I.[6]
SA-529. ledna 1964Saturn I

SA-5

–První let Saturnu I ve verzi Block II, tedy s funkčním druhým stupněm, první orbitální mise.[7]
A-10128. května 1964Saturn I

SA-6

Maketa lodi ApolloPrvní test makety kosmické lodi Apollo.[8]
A-10218. září 1964Saturn I

SA-7

Maketa lodi ApolloDruhý test makety kosmické lodi Apollo.[9]
A-103/Pegasus 116. února 1965Saturn I

SA-9

Maketa lodi Apollo, satelit PegasusDalší let s maketou lodi Apollo. Vypuštění prvního satelitu Pegasus.[10]
A-104/Pegasus 225. května 1965Saturn I

SA-8

Maketa lodi Apollo, satelit PegasusTest makety kosmické lodi Apollo, vypuštění druhého satelitu Pegasus.[11]
A-105/Pegasus 330. července 1965Saturn I

SA-10

Maketa lodi Apollo, satelit PegasusTest makety kosmické lodi Apollo, vypuštění třetího satelitu Pegasus.[12]
AS-20126. února 1966Saturn IB

AS-201

Apollo CSM-009Suborbitální test lodi Apollo, první let rakety Saturn IB.[13]
AS-2035. července 1966Saturn IB

AS-203

–Druhý testovací let rakety Saturn IB. Test druhého stupně rakety, celkem čtyři oběhy kolem Země.[14]
AS-20225. srpna 1966Saturn IB

AS-202

Apollo CSM-011Suborbitální let lodi Apollo, test motorů servisního modulu.[15]
Plánovaný první pilotovaný let programu Apollo
Znak miseNázev misePosádkaStartNosná raketaVýr. čísla modulů lodi ApolloPopis letuRef.
Znak mise Apollo 1Apollo 1Virgil Grissom,

Edward White, Roger Chaffee

–Saturn IB

AS-204

CSM-012Start plánován na 21. února 1967. Při předletovém testu 27. ledna 1967 závada na elektroinstalaci velitelského modulu způsobila požár, který se v atmosféře z čistého kyslíku rychle rozšířil. Modul shořel i s posádkou.[1][16]

Mezera v číslování letů – vynechání Apolla 2 a 3 – vznikla takto: Astronauti navrhovali označení Apollo 1 už pro let AS-201, ale vedení NASA je ponechalo pro první pilotovanou misi. Po požáru Apolla 1 NASA souhlasila s žádostí vdov, aby označení Apollo 1 znovu nebylo použito. V březnu 1967 manažer NASA George Mueller navrhl, aby mise AS-201, AS-202 a AS-203 byly přejmenovány na Apollo 1A, 2 a 3. Následující bezpilotní mise byla proto pojmenována Apollo 4, avšak k navrženému zpětnému přejmenování proběhlých letů nedošlo z dnes už nejasných důvodů.[17]

Bezpilotní lety programu Apollo 1967–1968
Název miseDatum startuNosná raketaUžitečné zatíženíPopis letuRef.
Apollo 49. listopadu 1967Saturn V

AS-501

CM-017, SM-017 a maketa lunárního moduluPrvní start Saturnu V, test tepelného štítu Apolla, loď úspěšně přistála.[18]
Apollo 522. ledna 1968Saturn IB

AS-204

LM-1Test lunárního modulu na oběžné dráze Země. Použitá raketa byla původně určena pro misi Apollo 1.[19]
Apollo 64. dubna 1968Saturn V

AS-502

CM-020, SM-014[20] a maketa lunárního moduluDruhá zkouška Saturnu V, předčasné vypnutí motorů 2. stupně a neúspěch restartu 3. stupně. Apollo se proto nepodařilo urychlit na plánovanou (2. kosmickou) rychlost. Přistávací manévr proběhl už bez potíží.[21]
Pilotované lety programu Apollo
Znak miseNázev misePosádkaStartNosná raketaVýr. čísla modulů lodi ApolloPopis letuRef.
Znak mise Apollo 7Apollo 7Wally Schirra,

Donn Eisele, Walter Cunningham

11. října 1968Saturn IB

AS-205

CSM-101Jedenáctidenní let na oběžné dráze Země. Poslední start ze startovacího komplexu 34.[22][23]
Znak mise Apollo 8Apollo 8Frank Borman,

Jim Lovell, William Anders

21. prosince 1968Saturn V

AS-503

CSM-103První let k Měsíci, 24.–25. prosince na oběžné dráze Měsíce (10 oběhů).[24][25]
Znak mise Apollo 9Apollo 9James McDivitt,

David Scott, Russell Schweickart

3. března 1969Saturn V

AS-504

CSM-104, LM-3Devítidenní let. Zkoušky lunárního modulu na oběžné dráze Země, při výstupu do vesmíru otestovány skafandry.[26][27]
Znak mise Apollo 10Apollo 10Thomas Stafford,

John Young, Eugene Cernan

18. května 1969Saturn V

AS-505

CSM-106, LM-4Poslední zkouška před přistáním na Měsíci. Astronauti v lunárním modulu sestoupili na 15 km nad povrch Měsíce.[28][29]
Znak mise Apollo 11Apollo 11Neil Armstrong,

Michael Collins, Buzz Aldrin

16. července 1969Saturn V

AS-506

CSM-107, LM-5Neil Armstrong a Buzz Aldrin 20. července 1969 jako první lidé přistáli na Měsíci, druhý den vystoupili na povrch Měsíce. Na Zemi přivezli 21,55 kg měsíčních hornin.[30][31][32]
Znak mise Apollo 12Apollo 12Charles Conrad,

Richard Gordon, Alan Bean

19. listopadu 1969Saturn V

AS-507

CSM-108, LM-6Druhé přistání na Měsíci (Charles Conrad a Alan Bean), dva výstupy na povrch Měsíce, astronauti přivezli na Zemi části sondy Surveyor 3 a 34,35 kg měsíčních hornin.[33][34][35]
Znak mise Apollo 13Apollo 13Jim Lovell,

John Swigert, Fred Haise

11. dubna 1970Saturn V

AS-508

CSM-109, LM-7Plánováno třetí přistání na Měsíci. Na cestě k Měsíci však vybuchla jedna z nádrží s kyslíkem a vážně poškodila servisní modul lodi. Přesto se posádce po obletu Měsíce podařilo vrátit na Zemi.[36][37][38]
Znak mise Apollo 14Apollo 14Alan Shepard,

Stuart Roosa, Edgar Mitchell

31. ledna 1971Saturn V

AS-509

CSM-110, LM-8Třetí přistání na Měsíci (Alan Shepard a Edgar Mitchell), dva výstupy na povrch Měsíce. Astronauti zpátky přivezli 42,28 kg měsíčních hornin.[39][40][41]
Znak mise Apollo 15Apollo 15David Scott,

Alfred Worden, James Irwin

26. července 1971Saturn V

AS-510

CSM-112, LM-10Čtvrté přistání na Měsíci (David Scott a James Irwin). První mise řady „J“, pobyt na Měsíci prodloužen na tři dny, astronauti třikrát vystoupili na povrch Měsíce, měli k dispozici Lunar Rover. Na Zemi přivezli 77,31 kg měsíčních hornin.[42][43][44]
Znak mise Apollo 16Apollo 16John Young,

Thomas Mattingly, Charles Duke

16. dubna 1972Saturn V

AS-511

CSM-113, LM-11Páté přistání na Měsíci (John Young a Charles Duke). Třídenní pobyt na Měsíci, astronauti třikrát vystoupili na povrch Měsíce, měli k dispozici Lunar Rover. Na Zemi přivezli 95,71 kg měsíčních hornin.[45][46][47]
Znak mise Apollo 17Apollo 17Eugene Cernan,

Ronald Evans, Harrison Schmitt

7. prosince 1972Saturn V

AS-512

CSM-114, LM-12Šesté a poslední přistání na Měsíci (Eugene Cernan a geolog Harrison Schmitt, jediný profesionální vědec na Měsíci). Třídenní pobyt na Měsíci, astronauti třikrát vystoupili na povrch Měsíce, měli k dispozici Lunar Rover. Na Zemi přivezli 110,52 kg měsíčních hornin.[48][49][50]

Další využití lodí Apollo

Znak miseNázev misePosádkaStartNosná raketaVýr. čísla modulů lodi ApolloPopis letuRef.
Skylab 1-14. května 1973Saturn V

AS-205

-Vynesení stanice Skylab na oběžnou dráhu
Skylab 2Charles Conrad,

Paul Weitz,

Joseph Kerwin

25. května 1973Saturn IB

SA-206

CSM-116První mise na stanici Skylab
Skylab 3Alan Bean,

Owen Garriott,

Jack Lousma

28. července 1973Saturn IB

SA-207

CSM-117Druhá mise na stanici Skylab
Skylab 4Gerald Carr,

William Pogue,

Edward Gibson,

16. listopadu 1973Saturn IB

SA-208

CSM-118Třetí mise na stanici Skylab
Skylab 5Vance Brand,

William B. Lenoir,

Don Lind

-Saturn IB

SA-209

CSM-119Neuskutečněná čtvrtá mise na stanici Skylab
ASTPAlan Bean,

Ronald Evans ,

Jack Lousma

15. července 1975Saturn IB

SA-210

CSM-111Společný let USA a SSSR

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b VÍTEK, Antonín; KRUPIČKA, Josef. Vývoj Apolla, požár Apolla 1 a bezpilotní zkoušky [online]. MEK. Malá encyklopedie kosmonautiky, rev. 2004-6-28 [cit. 2012-05-07]. Převzato z Letectví a kosmonautika 14/94. Dostupné online. 
  2. ↑ WILLIAMS, David R. Apollo 18 through 20 - The Cancelled Missions [online]. NASA, rev. 2003-12-11 [cit. 2012-05-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Saturn SA-1 NSSDC ID: SATURNSA1 [online]. NASA [cit. 2009-10-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-07-12. (anglicky) 
  4. ↑ Saturn SA-2 NSSDC ID: SATURNSA2 [online]. NASA [cit. 2009-10-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-30. (anglicky) 
  5. ↑ Saturn SA-3 NSSDC ID: SATURNSA3 [online]. NASA [cit. 2009-10-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-29. (anglicky) 
  6. ↑ Saturn SA-4 NSSDC ID: SATURNSA4 [online]. NASA [cit. 2009-10-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-29. (anglicky) 
  7. ↑ Saturn SA-5 NSSDC ID: 1964-005A [online]. NASA [cit. 2009-10-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-08-01. (anglicky) 
  8. ↑ Saturn SA-6 NSSDC ID: 1964-025A [online]. NASA [cit. 2009-10-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-07-16. (anglicky) 
  9. ↑ Saturn SA-7 NSSDC ID: 1964-057A [online]. NASA [cit. 2009-10-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-08-01. (anglicky) 
  10. ↑ Pegasus 1 NSSDC ID: 1965-009A [online]. NASA [cit. 2009-10-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-29. (anglicky) 
  11. ↑ Pegasus 2 NSSDC ID: 1965-039A [online]. NASA [cit. 2009-10-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-30. (anglicky) 
  12. ↑ Pegasus 3 NSSDC ID: 1965-060A [online]. NASA [cit. 2009-10-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-29. (anglicky) 
  13. ↑ AS-201 NSSDC ID: APST201 [online]. NASA [cit. 2011-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-07-16. (anglicky) 
  14. ↑ Apollo AS-203 NSSDC ID: 1966-059A [online]. NASA [cit. 2011-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-07-23. (anglicky) 
  15. ↑ AS-202 NSSDC ID: APST202 [online]. NASA [cit. 2011-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-08-01. (anglicky) 
  16. ↑ Apollo 1 (20) [online]. NASA, rev. 2002-11-27 [cit. 2011-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-07-24. (anglicky) 
  17. ↑ BROOKS, Courtney G.; GRIMWOOD, James M.; SWENSON JR., Loyd S. Chariots for Apollo: A History of Manned Lunar Spacecraft [online]. NASA, 1979 [cit. 2012-05-07]. Kapitola The Slow Recovery. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ ERTEL, Ivan D.; NEWKIRK, Roland W. The Apollo Spacecraft - A Chronology : Volume IV [online]. NASA, rev. 2007-9-20 [cit. 2011-12-15]. Kapitola Part 2 (F): Recovery, Spacecraft Redefinition, and First Manned Apollo Flight: November 9. [Dále jen Ertel a Newkirk]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-02-05. (anglicky) 
  19. ↑ Ertel a Newkirk. [cit. 2011-12-15]. Kapitola Part 2 (F): Recovery, Spacecraft Redefinition, and First Manned Apollo Flight: January 22. 
  20. ↑ VÍTEK, Antonín. SPACE 40. Velká encyklopedie družic a kosmických sond [online]. Praha: rev. 2011-05-15 [cit. 2009-05-27]. Kapitola 1968-025A - Apollo 6. [Dále jen Vítek]. Dostupné online. 
  21. ↑ Ertel a Newkirk. [cit. 2011-12-15]. Kapitola Part 2 (F): Recovery, Spacecraft Redefinition, and First Manned Apollo Flight: April 4. 
  22. ↑ Vítek. Rev. 2011-05-15 [cit. 2011-12-15]. Kapitola 1968-089A - Apollo 7. 
  23. ↑ HOLUB, Aleš. MEK. Malá encyklopedie kosmonautiky [online]. Rev. 2002-3-17 [cit. 2011-12-15]. Kapitola Apollo 7 / AS-205. [dále jen Holub]. Dostupné online. 
  24. ↑ Vítek. Rev. 2011-05-15 [cit. 2011-12-15]. Kapitola 1968-118A - Apollo 8. 
  25. ↑ Holub. Rev. 2002-4-27 [cit. 2011-12-15]. Kapitola Apollo 8 / AS-503. 
  26. ↑ Vítek. Rev. 2011-05-15 [cit. 2011-12-15]. Kapitola 1969-018A - Apollo 9 - CSM. 
  27. ↑ Holub. Rev. 2002-11-25 [cit. 2011-12-15]. Kapitola Apollo 9 / AS-504 - CM: Gumdrop, LM: Spider. 
  28. ↑ Vítek. Rev. 2011-05-15 [cit. 2011-12-15]. Kapitola 1969-043A - Apollo 10 - CSM. 
  29. ↑ Holub. Rev. 2002-11-26 [cit. 2011-12-15]. Kapitola Apollo 10 / AS-505 - CM: Charlie Brown, LM: Snoopy. 
  30. ↑ Vítek. Rev. 2011-05-15 [cit. 2011-12-15]. Kapitola 1969-059A - Apollo 11 - CSM. 
  31. ↑ Holub. Rev. 2004-8-28 [cit. 2011-12-15]. Kapitola Apollo 11 / AS-506 - CM: Columbia, LM: Eagle. 
  32. ↑ ORLOFF, Richard W. Apollo by the Numbers: A Statistical Reference [online]. Washington, DC: NASA, History Division, Office of Policy and Plans, 2000, rev. 2004-6 [cit. 2011-12-17]. Kapitola Apollo 11 The Fifth Mission: The First Lunar Landing 16 July–24 July 1969 Lunar Orbit/Lunar Surface Phase. [Dále jen Orloff]. Dostupné online. (anglicky) 
  33. ↑ Vítek. Rev. 2011-05-15 [cit. 2011-12-15]. Kapitola 1969-099A - Apollo 12 - CSM. 
  34. ↑ Holub. Rev. 2003-7-13 [cit. 2011-12-15]. Kapitola Apollo 12 / AS-507 - CM: Yankee Clipper, LM: Intrepid. 
  35. ↑ Orloff. [cit. 2011-12-17]. Kapitola Apollo 12 The Sixth Mission: The Second Lunar Landing 14 November–24 November 1969. 
  36. ↑ Vítek. Rev. 2011-05-15 [cit. 2011-12-15]. Kapitola 1970-029A - Apollo 13. 
  37. ↑ Holub. Rev. 2003-9-14 [cit. 2011-12-15]. Kapitola Apollo 13 / AS-508 - CM: Odyssey, LM: Aquarius. 
  38. ↑ Orloff. [cit. 2011-12-17]. Kapitola Apollo 13 The Seventh Mission: The Third Lunar Landing Attempt 11 April–17 April 1970. 
  39. ↑ Vítek. Rev. 2011-05-15 [cit. 2011-12-15]. Kapitola 1971-008A - Apollo 14 - CSM. 
  40. ↑ Holub. Rev. 2003-9-28 [cit. 2011-12-15]. Kapitola Apollo 14 / AS-509 - CM: Kitty Hawk, LM: Antares. 
  41. ↑ Orloff. [cit. 2011-12-17]. Kapitola Apollo 14 The Eighth Mission: The Third Lunar Landing 31 January–09 February 1971. 
  42. ↑ Vítek. Rev. 2011-05-15 [cit. 2011-12-15]. Kapitola 1971-063A - Apollo 15 - CSM. 
  43. ↑ Holub. Rev. 2003-11-16 [cit. 2011-12-15]. Kapitola Apollo 15 / AS-510 - CM: Endeavour, LM: Falcon. 
  44. ↑ Orloff. [cit. 2011-12-17]. Kapitola Apollo 15 The Ninth Mission: The Fourth Lunar Landing 26 July-7 August 1971. 
  45. ↑ Vítek. Rev. 2011-05-15 [cit. 2011-12-15]. Kapitola 1972-031A - Apollo 16 - CSM. 
  46. ↑ Holub. Rev. 2003-11-30 [cit. 2011-12-15]. Kapitola Apollo 16 / AS-511 - CM: Casper, LM: Orion. 
  47. ↑ Orloff. [cit. 2011-12-17]. Kapitola Apollo 16 The Tenth Mission: The Fifth Lunar Landing 16 April–27 April 1972. 
  48. ↑ Vítek. Rev. 2011-05-15 [cit. 2011-12-15]. Kapitola 1972-096A - Apollo 17 - CSM. 
  49. ↑ Holub. Rev. 2003-12-6 [cit. 2011-12-15]. Kapitola Apollo 17 / AS-512 - CM: America, LM: Challenger. 
  50. ↑ Orloff. [cit. 2011-12-17]. Kapitola Apollo 17 The Eleventh Mission: The Sixth Lunar Landing 7 December–19 December 1972. 

Literatura

  • BROOKS, Courtney G.; GRIMWOOD, James M.; SWENSON JR., Loyd S. Chariots for Apollo: A History of Manned Lunar Spacecraft. Washington, DC: NASA, Scientific and Technical Information Branch, 1979. Dostupné online. (anglicky) 
  • MURRAY, Charles; COX, Catherine Bly. Apollo: The Race to the Moon. New York: Simon and Schuster, 1989. 506 s. Dostupné online. ISBN 0-671-61101-1. (anglicky) 
  • ORLOFF, Richard W. Apollo by the Numbers: A Statistical Reference. Revidované (2004). vyd. Washington, DC: NASA History Division, 2004. Dostupné online. ISBN 0-16-050631-X. (anglicky) 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Seznam kosmických letů programu Apollo na Wikimedia Commons
  • HOLUB, Aleš. MEK. Malá encyklopedie kosmonautiky [online]. [cit. 2012-04-15]. Kapitola Apollo. Program Apollo v Malé encyklopedii kosmonautiky. Dostupné online. 
  • DISMUKES, Kim. The Apollo program [online]. NASA, rev. 2009-7-2 [cit. 2012-04-15]. Program Apollo na stránkách NASA. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-01. (anglicky) 
  • GARBER, Stephen. The Apollo Program [online]. NASA History Program Office, rev. 2010-2-25 [cit. 2012-04-15]. Dostupné online. (anglicky) 

Média použitá na této stránce

Skylab 1 (15199988552).jpg
Autor: NASA on The Commons, Licence: No restrictions

Launch- May 25, 1973 Landing- June 22, 1973 Astronauts: Charles C. Conrad Jr., Paul J. Weitz, and Joseph Kerwin

Skylab 1 made substantial repairs to the damage Skylab sustained when it was deployed. It also deployed a sunshade lowering the temperatures to 75 degrees inside Skylab. The mission included three EVAs and doubled the previous length of time in space.
S64-22331.jpg
Srovnání relativních velikostí (shora) trojmístné kosmické lodi Apollo, dvoumístné lodi Gemini a jednomístné Mercury. Vlevo v odlišném měřítku kresba nosných raket Saturn V (vynášející Apollo), Titan 2 (pro Gemini) a Atlas D (pro Mercury).
Apollo 15-insignia.png
Logo of Apollo 15
This is the insignia designed for the Apollo 15 lunar landing mission. The circular design features the colors red, white and blue. On the outer portion of the patch a narrow band of blue and a narrow band of red encircle a wider band of white. The large disc in the center of the emblem has red, white and blue symbols of flight, superimposed over an artist's concept of the Apollo 15 Hadley-Apennine landing site of gray tone. The surnames of the three names are centered in the white band at the bottom of the insignia. The Apollo 15 prime crew men are David R. Scott, commander; Alfred M. Worden, command module pilot; and James B. Irwin, lunar module pilot.
Apollo 11 insignia.png
Znak mise Apollo 11 & 11
Skylab2-Patch.png
This is the emblem for the second manned Skylab mission. It will be a mission of up to 56 days. The patch symbolizes the main objectives of the flight. The central figure, adapted from Leonardo da Vinci's Vitruvian Man, illustrates the proportions of the human form and suggests the many studies of man himself to be conducted in the zero-gravity environment of space. This drawing is superimposed on two hemispheres representing the two additional main areas of research - studies of the Sun and the development of techniques for survey of the Earth's resources. The left hemisphere show the Sun as it will be seen in the red light radiated by hydrogen atoms in the solar atmosphere. The right hemisphere is intended to suggest the studies of Earth resources to be conducted on Skylab. Although the patch denotes this mission as Skylab II, it is actually consided to be the Skylab III mission. Image ID: S72-51123
Apollo 12 insignia.png
This is the official crew insignia for Apollo 12, the United States' second lunar landing mission. Crew members are astronauts Charles Conrad Jr., commander; Richard F. Gordon Jr., command module pilot; and Alan L. Bean, lunar module pilot. The clipper ship signifies that the crew is all Navy and symbolically relates the era of the clipper ship to the era of space flight. As the clipper ship brought foreign shores closer to the United States and marked the increased utilization of the seas by this nation, spacecraft have opened the way to the other planets and Apollo 12 marks the increased utilization of space-based on knowledge gained in earlier missions. The portion of the moon shown is representative of the Ocean of Storms area in which Apollo 12 will land.
Apollo 13-insignia.png
Logo Apollo 13
This is the insignia of the Apollo 13 lunar landing mission. The Apollo 13 prime crew will be astronauts James A. Lovell Jr., commander; Thomas K. Mattingly II, command module pilot; and Fred W. Haise Jr., lunar module pilot. Represented in the Apollo 13 emblem is Apollo, the sun god of Greek mythology, symbolizing how the Apollo flights have extended the light of knowledge to all mankind. The Latin phrase Ex Luna, Scientia means "From the Moon, Knowledge." Apollo 13 will be the National Aeronautics and Space Administration's (NASA) third lunar landing mission.
Apollo 1 patch.png
This is the insignia for the National Aeronautics and Space Administration's (NASA) Apollo 1 mission, the first manned Apollo flight. Crew members are astronauts Virgil I. Grissom, Edward H. White II and Roger B. Chaffee.
Apollo 15 launch medium distance.jpg
Start rakety Saturn V vynášející Apollo 15.
Skylab3-Patch.png
This is the emblem for the third manned Skylab mission.
  • It will be a mission of up to 56 days. Skylab is an experimental space station consisting of a 100-ton laboratory complex in which medical, scientific and technological experiments will be performed in Earth orbit. The members of the crew will be astronaut Gerald P. Carr, commander; scientist-astronaut Edward G. Gibson, science pilot; and astronaut William R. Pogue, pilot.
  • The symbols in the patch refer to the three major areas of investigation proposed in the mission.
    • The tree represents man's natural environment and relates directly to the Skylab mission objectives of advancing the study of Earth resources.
    • The hydrogen atom, as the basic building block of the universe, represents man's exploration of the physical world, his application of knowledge, and his development of technology. Since the sun is composed primarily of hydrogen, it is appropriate that the symbol refers to the solar physics mission objectives.
    • The human silhouette represents mankind and the human capacity to direct technology with a wisdom tempered by regard for his natural environment. It also directly relates to the Skylab medical studies of man himself.
      • The rainbow, adopted from the Biblical story of the flood, symbolizes the promise that is offered man. It embraces man and extends to the tree and the hydrogen atom emphasizing man's pivotal role in the conciliation of technology with nature.
Apollo-16-LOGO.png
Apollo 16 mission logo
The Apollo 16 crew patch is dominated by an eagle perched atop a red, white and blue shield a superimposed on a lunar scene, surrounded by a blue circle of 16 stars with the crew's surnames completing the bottom are of the circle. Across the face of the shield is a gold symbol of flight outlined in blue, similar to that on the National Aeronautics and Space Administration (NASA) agency seal and insignia. The design was created by NASA artist Barbara A Matelski[1][2] from ideas submitted by the three crew members: astronauts John W. Young, commander; Thomas K. Mattingly II, command module pilot; and Charles M. Duke Jr., lunar module pilot.
Skylab Program Patch.png
This is the official emblem for the National Aeronautics and Space Administration's (NASA) Skylab Program.
  • The emblem depicts the United States Skylab space station cluster in Earth orbit with the sun in the background. Skylab will evaluate systems and techniques designed to gather information on Earth resources and environmental problems. Solar telescopes will increase man's knowledge of our sun and the multitude of solar influences on Earth environment. Medical experiments will increase knowledge of man himself and his relationship to his earthly environment and adaptability to spaceflight. Additionally, Skylab will experiment with industrial processes which may be enhanced by the unique weightless, vacuum environment of orbital spaceflight. The 100-ton laboratory complex Skylab space station is composed of the Command/Service Module (CSM), Orbital Workshop (OW), Apollo Telescope Mount (ATM), Multiple Docking Adapter (MDA), and Airlock Module (AM).
Apollo-10-LOGO.png
Logo Apollo 10
Emblem of the Apollo 10 lunar orbit mission. The prime crew of Apollo 10 is astronauts Thomas P. Stafford, commander; John W. Young, command module pilot; and Eugene A. Cernan, lunar module pilot.
Apollo 17-insignia.png
This is the official emblem of the Apollo 17 lunar landing mission which was flown by astronauts Eugene A. Cernan, Ronald E. Evans and Harrison H. Schmitt.
  • The insignia is dominated by the image of Apollo, the Greek sun god. Suspended in space behind the head of Apollo is an American eagle of contemporary design, the red bars of the eagle's wing represent the bars in the United States flag; the three white stars symbolize the three astronaut crewmen. The background is deep blue space and within it are the moon, the planet Saturn and a spiral galaxy or nebula. The moon is partially overlaid by the eagle's wing suggesting that this is a celestial body that man has visited and in that sense conquered. The thrust of the eagle and the gaze of Apollo to the right and toward Saturn and the galaxy is meant to imply that man's goals in space will someday include the planets and perhaps the stars. The colors of the emblem are red, white and blue, the colors of our flag; with the addition of gold, to symbolize the golden age of space flight that will begin with this Apollo 17 lunar landing. The Apollo image used in this emblem was the famous Apollo of Belvedere sculpture now in the Vatican Gallery in Rome. This emblem was designed by artist Robert T. McCall in collaboration with the astronauts.
AP7lucky7.png
Apollo 7 Patch
  • The official emblem of Apollo 7, the first manned Apollo space mission. The crew will consist of astronauts Walter M. Schirra Jr., Donn F. Eisele, and Walter Cunningham.
Apollo 14-insignia.png
This is the Apollo 14 crew patch designed by astronauts Alan B. Shepard Jr., commander; Stuart A. Roosa, command module pilot; and Edgar D. Mitchell, lunar module pilot. It features the astronaut lapel pin approaching the Moon and leaving a comet trail from the liftoff point on Earth. The pin design was adopted by the astronaut corps several years ago. Astronauts who have not yet flown in space wear silver pins. Those who have flown wear gold pins.
Apollo-8-patch.png
This is the Apollo 8 mission patch. Designed by Jim Lovell
This is the official emblem of the Apollo 8 lunar orbit mission. The crew will consist of astronauts Frank Borman, commander; James A. Lovell Jr., command module pilot; and William A. Anders, lunar module pilot.
American Needlepoint Guild (99-286-3) (cropped).jpeg
The Apollo-Soyuz mission patch stitched by Pat Correz of Rialto, Calif., a member of the American Needlepoint Guild, was one of the 123 hand-stitched needlepoint patches donated to NASA's Stennis Space Center in Hancock County, Miss. The colorful, intricately detailed patches, commemorating American human space flight mission flown to date, were the project of individual needlepoint stitchers, ranging in age from 29 to 89 from across the country who are members of the non-profit guild. The exhibit is located at the entrance to Millennium Hall in the space center's visitor center, StenniSphere.
Apollo-9-patch.png
Apollo 9 Patch
  • The insignia of the Apollo 9 space mission. The crew consist of astronauts James A. McDivitt, commander; David R. Scott, command module pilot; and Russell L. Schweickart, lunar module pilot. The Apollo 9 mission will evaluate spacecraft lunar module systems performance during manned Earth-orbital flight.