Seznam králů Sikyónu

Sikyón ležící severozápadně od města Korint
Antické divadlo v Sikyónu
Sikyónská didrachma, cca 380 př. n. l.

Sikyón, starověké řecké město u severovýchodního pobřeží Peloponésu, založil mytický král Aigialeus, syn říčního boha Inachis.[1]

Řecké mýty říkají, že po potopě světa, kterou seslal na lidstvo nejvyšší bůh Zeus, se Deukalión se svou ženou Pyrrhou stali zakladateli nového lidského rodu.[2][3] Říční bůh Inachos, hned po potopě vykopal v Argolidě kanály a odvedl všechny stojaté vody do moře a tak vytvořil z Argolidy obyvatelnou krajinu. Po zalidnění země se stal jejím prvním králem.[4] Jeho synové pak založili města, která patří podle mýtů i archeologických nálezů mezi nejstarší v Řecku.[5] Starší syn Foróneus založil království Foroneia a město Foroneus, první na Peloponésu[6] a mladší syn Aigialeus se stal zakladatelem a králem města Aigialea, které po mnoha stoletích změnilo svůj název na Sikyón po stejnojmenném králi Sikyónovi.[7][1]

Křesťanský historik Augustin z Hippa ve svém díle De civitate Dei (O obci boží) píše, že se Abrahám, biblická postava ze starozákonní knihy Genesis narodil v době, kdy už malé království Sikyón existovalo.[8]

Následující tabulka uvádí seznam králů Sikyónu až po 26. krále Zeuxippa, zaznamenaný řeckým historikem Eusebiem z Kaisareie.[9]Dalších pět zaznamenal antický autor Pausaniás[10][11]

Seznam králů Sikyónu
PanovníkObdobí vlády (letopočty jsou fiktivní)
Aigialeus22. století př. n. l.
EVR21. století př. n. l.
Telchin21. století př. n. l.
Apis20. století př. n. l.
Thelxión20. století př. n. l.
Aigyros20. století př. n. l.
Thourimachos19. století př. n. l.
Leukippos19. století př. n. l.
Messapos18. století př. n. l.
Peratos18. století př. n. l.
Plémnaios18. století př. n. l.
Orthopolis17. století př. n. l.
Marathónios16. století př. n. l.
Marathios16. století př. n. l.
Echyreus16. století př. n. l.
Korax15. století př. n. l.
Epópeus15. století př. n. l.
Lamedón15. století př. n. l.
Sikyón14. století př. n. l.
Polybos14. století př. n. l.
Adrastos13. století př. n. l.
Ianiskos (nebo Inachos)13. století př. n. l.
Faistos13. století př. n. l.
Polyfeides13. století př. n. l.
Pelasgos13. století př. n. l.
Zeuxippos12. století př. n. l.
Hippolytos12. století př. n. l.
Lakestades11. století př. n. l.
Lakestades a Falkes11. století př. n. l.
Rhégnidas11. století př. n. l.

Podle Eusebia z Kaisareie těchto 26 králů Sikyónu vládlo po dobu 959 let. Po Zeuxippovi se dostali k moci kněží boha Apollóna Karneia, kteří vládli 33 let.[9] Dórský bůh Apollón Karneios byl nejvýznamnějším bohem uctívaným hlavně v oblastech Peloponésu.[12] V Sikyónu měl svatyni[13] a na jeho počest (ve Spartě v měsíci zvaném "karneios", tj. druhá polovina srpna a první zářijová) se každoročně konal největší devítidenní svátek Karneia.[12][14] Jelikož patřil Apolón Karneios k nejuctívanějším bohům v náboženském životě obyvatelstva Sikyónu, jeho kněží měli zřejmě velký vliv na politické dění v zemi.

Vláda kněží v Sikyóne
JménoDoba vlády
Archelaos1 rok
Automedón1 rok
Theoklytos4 roky
Eunéos6 let
Theonomos9 let
Amfigyes12 let
Charidémos1 rok

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zoznam kráľov Sikyónu na slovenské Wikipedii.

  1. a b Pausaniás, Periégésis tés Hellados, 7,1,1.
  2. Vojtěch Zamarovský. Bohovia a hrdinovia antických bájí. Bratislava: Mladé letá, 1980. 66-048-80. S. 110–111. 
  3. Apollodoros, Kronika, 1,7,2.
  4. Vojtěch Zamarovský. Bohovia a hrdinovia antických bájí. Bratislava: Mladé letá, 1980. 66-048-80. S. 226. 
  5. Vojtěch Zamarovský. Bohovia a hrdinovia antických bájí. Bratislava: Mladé letá, 1980. 66-048-80. S. 71. 
  6. Pausaniás, Periégésis tés Hellados, 2,15,5.
  7. Pausaniás, Periégésis tés Hellados, 2,6,5.
  8. Augustin, De civitate Dei, 18,2.
  9. a b Eusebios, Kronika 2,175.[1]
  10. Pausaniás, Periégésis tés Hellados, 2,6,7.
  11. Pausaniás, Periégésis tés Hellados, 2,13,1.
  12. a b Thukydides. Dejiny peloponézskej vojny, V. Martin: THETIS, 2010. ISBN 978-80-970115-4-3. S. 110. 
  13. Pausaniás, Periégésis tés Hellados, 2,10,2.
  14. Herodotos, História, 7,206.

Média použitá na této stránce

Didrachm Sicyon 380BC obverse CdM Paris.jpg
Autor: Unknown, Licence: CC BY 2.5
Silver didrachm of Sicyon in Peloponnesus, ca. 380 BC; obverse: Chimera to the left.