Seznam krnovských knížat

Toto je seznam krnovských knížat.

Krnovské knížectví nebo také Krnovské vévodství (německy Herzogtum Jägerndorf nebo Fürstentum Jägerndorf, latinsky Ducatus Carnoviensis) bylo historickým útvarem na moravsko-slezském pomezí v okolí dnešních měst Krnova, Bruntálu, a polských Hlubčic. Krnovské knížectví vzniklo rozdělením Opavského knížectví v roce 1377.^[1]

Opavští Přemyslovci

Panování	Vládce	Příbuzenské vztahy	Poznámky
1377–1378	Jan I. Ratibořský	syn Mikuláše II. Opavského
1378–1384	Jan II. Opavský	syn Jana I. Ratibořského	kníže ratibořský, znám také jako Jan II. Železný( Hanuš Ferreus)

Slezští Piastovci

Panování	Vládce	Příbuzenské vztahy	Poznámky
1384–1390	Vladislav II. Opolský	syn Boleslava II. Opolského	Také kníže opolský, prodal krnovské knížectví moravskému markraběti Joštovi^[2]

Lucemburkové

Panování	Vládce	Příbuzenské vztahy	Poznámky
1390–1411	Jošt Moravský	syn Jana Jindřicha Lucemburského	v letech 1410–1411 byl římsko-německý král, moravský markrabě, lucemburský vévoda, Braniborský kurfiřt

Slezští Piastovci

Panování	Vládce	Příbuzenské vztahy	Poznámky
1421–1421	Ludvík II. Lehnický	syn Jindřicha VII	břežsko-lehnický kníže, od císaře Zikmunda Lucemburského koupil Krnovské knížectví, které bylo ve vlastnictví Českého království a téhož roku jej i prodal

Opavští Přemyslovci

Panování	Vládce	Příbuzenské vztahy	Poznámky
1422–1424	Jan II. Opavský	syn Jana I. Ratibořského	kníže ratibořský, opětovně vykupuje zpět Krnovské knížectví a Hlubčicko
1424–1452	Mikuláš V. Krnovský	syn Jana II. Opavského	bruntálský kníže, vlastnil dále Pštinské knížectví, Vladislav, Rybnik
1452–1474	Jan IV. Krnovský	syn Mikuláše V. Krnovského	vladislavský kníže, byl nucen odevzdat Krnovské knížectví Matyášovi Korvínovi

Hunyadyové

Panování	Vládce	Příbuzenské vztahy	Poznámky
1474–1490	Matyáš Korvín	syn Jánose Hunyadiho	uherský král, český vzdorokrál, násilně zabral část Slezska v bojích mezi Jiřím z Poděbrad, následně se dohodl s jeho nástupcem Vladislavem Jagellonským na přenechání Slezska

Opavští Přemyslovci

Panování	Vládce	Příbuzenské vztahy	Poznámky
1490–1493	Barbora Krnovská	dcera Mikuláše V. Krnovského	kněžna osvětimská, kněžna hlivická. V krnovské knížectví spoluvládla se svým zetěm Jiřím ze Šelmberka až do začátku 16. století z důvodu kdy český král Vladislav Jagellonský předal knížectví jako odúmrť Českého království jeho otci Janu II. ze Šelmberka, kterou neuznávala a domáhala se dědictví po otci, proto se obě strany sporu dohodli na kompromisním řešení.^[3]

Šelmberkové

Panování	Vládce	Příbuzenské vztahy	Poznámky
1493–1506	Jan II. ze Šelmberka	syn Jaroslava II. ze Šelmberka	krnovské knížectví dostal za své služby českému králi Vladislavovi II. Jagelonskému, byl nejvyšší kancléř a komorník Českého království, skutečnou vládu v knížectví vykonával jeho syn a Barbora Krnovská
1506–1523	Jiří ze Šelmberka	syn Jana II. ze Šelmberka	v roce 1523 prodal knížectví franské větvy rodu Hohenzollernů^[4]

Hohenzollernové

Panování	Vládce	Příbuzenské vztahy	Poznámky
1523–1543	Jiří Braniborsko-Ansbašský	syn Friedricha IV. Braniborsko-Ansbašského	byl také braniborsko-ansbašský markrabě, krnovský, ratibořský a opolský kníže
1543–1603	Jiří Fridrich Braniborsko-Ansbašský	syn Jiřího Braniborsko-Ansbašského	byl braniborsko-ansbašský markrabě, kníže opolsko-ratibořský
1603–1606	Jáchym Fridrich Braniborský	syn Jana Jiřího Braniborského	byl braniborský kurfiřt
1607–1622	Jan Jiří Krnovský	Jáchyma Fridricha Braniborského	velitel vojska slezských stavu během stavovského povstání, majetek mu byl po porážce zkonfiskován^[5]

Lichtenštejnové

V důsledku českého stavovského povstání bylo knížectví i s majetky konfiskováno a knížecí titul společně s majetky zde byl roku 1622 udělen Karlu z Lichtenštejna. Hlava rodu Lichtenštejnů tak od té doby nese titul knížat (resp. vévodů) krnovských v rámci svého celého titulu (kníže z a na Lichtenštejnu, vévoda opavský a krnovský, hrabě z Rietbergu). Lichtenštejnové vládli v Krnovské knížectví jako krnovská knížata od roku 1622 až do roku 1918, majetky vlastnili lichtenštejnská knížata na Krnovsku do roku 1945.^[1]^[6]

Jméno	Knížetem	Život	Poznámky
Karel I. z Lichtenštejna	1622–1627	1569–1627	Získal Krnovské knížectví v roce 1622 poté co bylo zkonfiskováno Janu Jiřímu.
Karel Eusebius	1627–1684	1611–1684	Syn Karla I.
Jan Adam I.	1684–1712	1662–1712	Syn Karla Eusebia
Josef Václav	1712–1718 1732–1745 1748–1772	1696–1772	Pra-prasynovec Karla I. z Lichtenštejna
Antonín Florián	1718–1721	1656–1721	Prasynovec Karla I. z Lichtenštejna, strýc Josefa Václava První vládnoucí lichtenštejnský kníže.
Josef Jan Adam	1721–1732	1690–1732	Syn Antonína Floriána
Jan Nepomuk Karel	1732–1748	1724–1748	Syn Josefa Jana Adama
František Josef I.	1772–1781	1726–1781	Synovec Josefa Václava
Alois I.	1781–1805	1759–1805	Syn Františka Josefa I.
Jan I. z Lichtenštejna	1805–1836	1760–1836	Syn Františka Josefa I.
Alois II.	1836–1858	1796–1858	Syn Jana I. z Lichtenštejna
Jan II. z Lichtenštejna	1858–1929	1840–1929	Syn Aloise II.
František I.	1929–1938	1853–1938	Syn Aloise II.
František Josef II.	1938–1989	1906–1989	Potomek Jana I. z Lichtenštejna, prasynovec Františka I.
Jan Adam II.	od 1989	narozen 1945	Vládnoucí kníže lichtenštejnský, syn Františka Josefa II.