Seznam kulturních památek na Žižkově (Praha)
Tento seznam nemovitých kulturních památek v části Žižkov v hlavním městě Praze vychází z Ústředního seznamu kulturních památek ČR, který na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, vede Národní památkový ústav jako ústřední organizace státní památkové péče. Údaje jsou průběžně upřesňovány, přesto mohou obsahovat i řadu věcných a formálních chyb a nepřesností či být neaktuální.
Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu.
Vinohrady, Žižkov a Vršovice jsou od roku 1993 městskou památkovou zónou.[1]
Praha 3
Památka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Vila Tereza (Q24459654) | 40964/1-1795 Pam. katalog MIS | Žižkov | Italská 438/36, Vozová 438/1 50°4′56,04″ s. š., 14°26′23,94″ v. d. | Vila Tereza: Patrová neorenesanční vila s nárožní věží situovaná v zahradě. Byla postavena ve 40. letech 19. století, současná podoba pochází z přestavby roku 1885, kdy ji přestavěl průmyslník David Märky, první švýcarský konzul v Praze, který ji pojmenoval po své druhé manželce. V období 1. republiky sídlo sovětského zastupitelství. V jeho čele byl V. A. Antonov-Ovsejenko, kolem kterého se soustřeďovali například Zdeněk Nejedlý, S. K. Neumann, Vítězslav Nezval, Laco Novomeský (báseň Vila Tereza) a další.
Poznámka: Od 1. června 1989 do 29. března 1991 byla národní kulturní památkou. | ||||||
Všeobecný penzijní ústav – Dům odborových svazů (Q11863357) | 40245/1-1327 Pam. katalog MIS | Žižkov | náměstí Winstona Churchilla 1840/1, 1800/2, 1839/3, Siwiecova 1839/1, U Rajské zahrady 1839/24 a 26, Seifertova 1840/2, 4, 6, 8 50°5′4,55″ s. š., 14°26′31,12″ v. d. | Kancelářský dům Všeobecného penzijního ústavu, později sídlo Ústřední rady odborů, dnes Dům odborových svazů byl postavený ve funkcionalistickém stylu na místě někdejší plynárny v letech 1932–1934 podle návrhu J. Havlíčka a K. Honzíka z let 1929–1931. Monumentální funkcionalistická budova postavená na otevřeném lecorbusierovském půdorysu rovnoramenného kříže, který umožňuje přímé větrání všech kanceláří. Na střední jedenáctipatrovou budovu navazují sedmipatrová ramena. Celá budova je vložena mezi dvě nižší paralelní ramena. Palác byl vybaven americkou klimatizací. Konstrukce budovy železobetonová, keramický plášť ze světlebéžových tvárnic Rako. Jedním z mnoha progresivních prvků byla i kovová konstrukce oken.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | ||||||
Seifertova 5 se zahradou (Q38233863) | 100272 Pam. katalog MIS | Žižkov | Seifertova 571/5 50°5′8,58″ s. š., 14°26′23,55″ v. d. | Čtyřpatrový neorenesanční činžovní dům s podkrovím a zvýšeným přízemím, původně z roku 1887, postavený podle návrhu J. A. Šimáčka, prošel v roce 1927 puristickou úpravou v rámci přestavby pro Federaci strojvůdců, kdy bylo přistavěno 4. patro a podkroví. S navazující terasovitou zahradou za domem na parc. 352. Památkově chráněno od 20. května 2003. | ||||||
Řehořova 12 (Q38233868) | 101037 Pam. katalog MIS | Žižkov | Řehořova 997/12 50°5′9,9″ s. š., 14°26′29,97″ v. d. | Secesní řadový třípatrový nájemní dům byl postaven v roce 1901 podle návrhu Josefa Kovařovice. Památkově chráněno od 6. května 2004. | ||||||
Soubor staveb Pražské spojovací dráhy, Státní dráhy a Turnovsko-kralupsko-pražské dráhy (Q30234166) | 100617 Pam. katalog MIS | Žižkov | Koněvova 355/196, Příběnická 2865/3, Husitská 42/22, Prvního pluku 81/2a, Trocnovská 81/2a, Pernerova 36/2 a tři tratě 50°5′13,04″ s. š., 14°26′28,02″ v. d. | Jiná dopravní stavba - kolejiště, pozemky a doprovodné železniční stavby. Pražská spojovací dráha, Státní dráha, Turnovsko-kralupsko-pražská dráha:
Památkově chráněno od 15. října 2003. | ||||||
Usedlost Miranka a divadlo Ponec (Q28974548) | 101600 Pam. katalog MIS | Žižkov | Husitská 70/24, 899/24a 50°5′13,31″ s. š., 14°26′34,48″ v. d. | Venkovská usedlost Miranka: usedlost Miranka (Halovka) byla postavena roku 1830 v západní části zahrady dnes nedochované starší budovy usedlosti. V letech 1833–1836 byla při objektu zřízena továrna a současně upravena hlavní budova. V roce 1886 byly výrobní budovy přestavěny na továrnu na měděné zboží fy Stabenow, současně byla na levé straně upravena a zkrácena obytná budova. Výroba zanikla v roce 1905, objekt v majetku Pražské spojovací dráhy byl pak užíván jako sklad. Areál je dnes tvořen objektem usedlosti čp. 70, objektem výrobní haly s loggií kina Ponec čp. 899 a komínem z režného zdiva.
Usedlost Miranka čp. 3 a 4 patřila k vinici mezi dnešní Trocnovskou ulicí a Kostnickým náměstím, v místech Kostnického náměstí byla velká zahrada s glorietem. V 19. století v místě usedlosti zřídil Josef Halla továrnu na výrobu náhražky kávy a řepkového oleje, kterou posléze převzala firma Stabenow, vyrábějící zařízení pro cukrovary a pivovary. Koncem 19. století byla na místě usedlosti postavena slévárna a kovovýroba Rudolf Stabenow – Metallwaren. Firma začínala v roce 1860 jako mědikovectví, od roku 1887 vznikal areál továrních budov, který obstoupil klasicistní viniční usedlost Miranku, upravenou pro potřeby administrativy. V roce 1906 se výroba přesunula do Čelákovic, továrna byla zrušena (na části parcely byly postaveny čtyři kubistické domy (čp. 753, které původně patřilo továrně, a čp. 1249, 1251 a 1253) a roku 1910 začal František Ponec ve Stabenovce v jedné ze zachovaných hal provozovat biograf s názvem Royal Bioskop. Zřejmě architekt Karel Mašek před halu představil trojdílné průčelí. V letech 1929–1946 jej provozovala žižkovská obec pod názvem Městské bio Žižkov, v letech 1946–1968 byl provozován pod názvem Bio Ponec, poté zde až do roku 1997 byl sklad Filmového podniku hl. m. Prahy. V letech 1997–2001 jej Michael Klang a občanské sdružení Tanec Praha rekonstruovali na taneční divadlo Ponec.[1] | ||||||
Husitská 26 (Q38233872) | 10573/1-2231 Pam. katalog MIS | Žižkov | Husitská 1249/26 50°5′13,79″ s. š., 14°26′35,85″ v. d. | Nárožní pětipatrový činžovní dům byl postavený těsně před první světovou válkou. Charakteristický příklad stylového propojení secese, moderny a kubismu. Památkově chráněno od 27. dubna 1995. | ||||||
Husitská 28 (Q38233878) | 13123/1-2214 Pam. katalog MIS | Žižkov | Husitská 1251/28 50°5′13,69″ s. š., 14°26′36,58″ v. d. | Pětipatrový řadový činžovní dům byl postaven v období těsně před 1. světovou válkou. Na fasádě výzdoba nejspíš od Antonína Vaiganta. Památkově chráněno od 27. května 1994. | ||||||
Husitská 32 (Q38233885) | 10070/1-2221 Pam. katalog MIS | Žižkov | Husitská 753/32 50°5′13,32″ s. š., 14°26′38,28″ v. d. | Nárožní pětipodlažní dům postavený těsně před první světovou válkou ve stylu moderny s doznívajícími secesními a kubizujícími prvky. V nároží arkýř s balkónovou loggií. Památkově chráněno od 26. července 1994. | ||||||
Usedlost Hrabovka (Q29017132) | 51129/1-2281 Pam. katalog MIS | Žižkov | Trocnovská 1/2 50°5′15,6″ s. š., 14°26′36,07″ v. d. | Předměstská venkovská usedlost Hrabovka. Vinice Červený lis se rozkládala kolem dnešní Trocnovské ulice od paty Vítkova po Wilsonovu třídu. Usedlost z pozůstalosti koupil staroměstský knihkupec Martin Neureutter a ten ji časem prodal Josefu Hrabovi, bývalému hoteliérovi v Saském dvoře v Praze, který zde od roku 1850 provozoval restauraci pod názvem Hrabova zahrada, který zlidověl pod názvem Hrabovka. Ve 40. letech 19. století se zde pořádaly i bály a taneční zábavy. Restaurace byla zbořena při stavbě kolejiště Masarykova nádraží. Zachován zůstal malý domek, kde byla škola strojvedoucích a později tiskárna jízdenek.[2] Do 40. let 20. století zde byla také železniční zastávka Hrabovka, ke které vedly schody před tehdejším železničním mostem Malá Hrabovka v Trocnovské ulici. Památkově chráněno od 1. října 2001. | ||||||
Muzeum odboje a armády ČR (Q15076006) | 41083/1-1871 Pam. katalog MIS | Žižkov | U památníku 1600/2 50°5′15,78″ s. š., 14°26′42,53″ v. d. | Muzeum odboje a armády ČR. Komplex funkcionalistických staveb postaven v letech 1926–1930 v klasicizujícím moderním stylu podle projektu Jana Zázvorky a Jana Gillara. Tvořen dvěma budovami – muzejní ve tvaru písmene U a na ni kolmou budovou administrativní na půdorysu obdélníka. Hlavní vstup do prostoru tvoří monumentální schodiště s dvouřadovým pilířovým portikem, na nějž navazují lizény muzejního křídla. Vlastní vstup do muzea ve střední jednopatrové budově je zvýrazněn předstupujícím rizalitem v úrovni přízemí. Střední část je jednopatrová, křídla mají ustupující druhé patro. Administrativní budova je pětipodlažní. Památkově chráněno od roku 1976. | ||||||
Vyhlídkový altán (Q38233933) | 40236/1-1322 Pam. katalog MIS | Žižkov | vrch Vítkov, pp. 406 50°5′18,56″ s. š., 14°26′51,47″ v. d. | Vyhlídkový altán na šestibokém půdorysu, uvnitř kruhový, s přístupovým schodištěm. Objekt postaven na konci 18. století. Poznámka: součást národní kulturní památky Národní památník na Vítkově | ||||||
Národní památník na Vítkově (Q3333173) | 11742/1-1328 Pam. katalog MIS | Žižkov | vrch Vítkov, U památníku 1900 50°5′18,73″ s. š., 14°27′0,09″ v. d. | Památník Národní památník: monumentální komplex sestávající z hlavního objektu, dvou výškových úrovní teras, tribuny (estrady) před soklem k pomníku J. Žižky a soustavy nástupních schodišť byl jako Památník Národního osvobození vystavěn v letech 1928–1933 (do roku 1938 pokračovaly práce v interiéru) k poctě československých legionářů. Modernistickou klasicizující budovu navrhl v letech 1926–1927 Jan Zázvorka, jezdecká socha, osazená roku 1950, je dílem B. Kafky. Plánované slavnostní otevření památníku zmařily mnichovské události. V průběhu druhé světové války zde bylo skladiště wehrmachtu, znovu byl památník upravován a doplňován po jejím skončení (kvůli připomínce 2. protifašistického odboje). Byla přistavěna síň Rudé armády, zvenku osazeny další sochy, vstupní čelní a boční kovové dveře s reliéfy se socialicko-realistickými motivy (výjevy ze života venkovského a dělnického lidu), změnila se ideologická náplň instalace a výzdoby. Po roce 1948 sloužil k propagaci komunistického režimu, byli zde pohřbeni významní představitelé Komunistické strany Československa, v roce 1953 zde bylo zřízeno Mauzoleum Klementa Gottwalda. Po roce 1989 byli všichni pohřbení odvezeni. V roce 2001 se dostal do správy Národního muzea, které jej po úpravách otevřelo roku 2009.
Prostředí kulturní památky tvoří malý Žižkův pomník (západně u prostranství), stožár (jihozápadně při prostranství), pamětní kámen bitvy na Vítkově (jihovýchodně u altánu) | ||||||
Klášter karmelitánů s kostelem svaté Anny (Q12030593) | (c) I, Ondřej Žváček, CC BY 2.5 | 54878/1-2303 Pam. katalog MIS | Žižkov | Ostromečská 1268/6, Jeseniova 50°5′14,03″ s. š., 14°27′39,86″ v. d. | Klášter karmelitánů s kostelem sv. Anny: Kostel ve stylu pozdní secese s řadou již nových geometrizujících znaků, postavený v letech 1911–1913 podle návrhu Eduarda Sochora, tvořil původně jeden komplex se sousedící budovou kláštera karmelitánů, postavenou roku 1916 stavitelem Antonínem Procházkou, dnes přestavěnou na činžovní dům čp. 1268. Mezi budovou kláštera a kostelem v úrovni přízemí a empory kostela křídlo se spojovací chodbou.
Památkově chráněno od 4. července 2002. | |||||
Sokolovna (Q31512747) | 100737 Pam. katalog MIS | Žižkov | Koněvova 929/17 a 19 50°5′15,79″ s. š., 14°27′20,18″ v. d. | Sokolovna sestává ze dvou částí, pravé neorenesanční z roku 1898 a levé nárožní funkcionalistické z roku 1933. Rozlehlá řadová budova, vytvářející úzkou boční fasádu při proluce na levé straně. Památkově chráněno od 22. prosince 2003. | ||||||
Lidový dům Žižkov (Q31512810) | 40962/1-1794 Pam. katalog MIS | Žižkov | Roháčova 132/15 50°5′12,17″ s. š., 14°27′16,72″ v. d. | Lidový dům Žižkov. Původně přízemní neorenesanční dům z roku 1869 byl na konci 19. století zvýšen o dvě patra. Čtyřkřídlá budova s uzavřeným dvorem: roku 1898 přistaveno kolmé křídlo se sálem, roku 1925 křídlo s učebnou. Nejprve zde býval hostinec U Bílého beránka, od roku 1924 Lidový dům (dělnické hnutí). Památkově chráněno od roku 1975. | ||||||
Koněvova 2 (Q38233893) | 100663 Pam. katalog MIS | Žižkov | Chlumova 605/32, Koněvova 605/2 50°5′14,1″ s. š., 14°27′10,97″ v. d. | V roce 1937 byl funkcionalisticky přestavěn starší dům pro Pražskou městskou spořitelnu podle návrhu Leo Lauermanna. Parter byl ponechán v podobě původního historizujícího domu. Nárožní čtyřpatrový dům s ustupujícím 5. patrem. V klenácích výkladcových oken a vstupu plastické kamenné hlavy husitských postav, nad vstupem hlava Jana Žižky. Na nároží balkonu v 1. patře umístěna alegorická plastika (mužský akt). Památkově chráněno od 19. listopadu 2003. | ||||||
Husitská 41 (Q38233899) | 40241/1-1325 Pam. katalog MIS | Žižkov | Husitská 89/41, U božích bojovníků 89/1 50°5′13,23″ s. š., 14°26′58,34″ v. d. | Neorenesanční pětipodlažní nárožní činžovní dům byl postaven v roce 1886 podle návrhu Josefa Fanty. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | ||||||
Žižkovské divadlo (Q10296088) | 100392 Pam. katalog MIS | Žižkov | Štítného 520/5 50°5′8,02″ s. š., 14°26′57,09″ v. d. | Žižkovské divadlo T. G. M. Řadový třípatrový dům s divadelním sálem v dvorním křídle. Neorenesanční budova školy byla postavena v roce 1875. V přízemí byl zřízen hostinec s tanečním sálem, ze kterého v roce 1882 vznikla kaple a po roce 1919 upravil prostory Jindřich Motejl pro divadlo. Památkově chráněno od 15. července 2003. | ||||||
Kostel svatého Prokopa (Q1296673) | 40234/1-1321 Pam. katalog MIS | Žižkov | Sladkovského náměstí, parc. 1155 50°5′2,66″ s. š., 14°27′2,3″ v. d. | Orientovaný podélný neogotický trojlodní síňový kostel s příčnou lodí, západní věží v průčelí a trojboce uzavřeným presbytářem byl vystavěn v letech 1899–1903 podle návrhu Josefa Mockera a Františka Mikše. Vpravo připojena sakristie s předsíní, v patře oratoř přístupná točitým schodištěm v polygonální věžici. Pod věží vstupní předsíň, po stranách obdobné věžice točitého schodiště. K bočním lodím při předsíni připojeny výklenkové kaple. K pravé části transeptu po stranách připojeny kaple a předsíň. Kostel je zděný cihlový, neomítaný. Vstupní portál ustupující, tympanon od Josefa Pekárka. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | ||||||
Základní škola Jaroslava Seiferta (Q31512888) | 100276 Pam. katalog MIS | Žižkov | Vlkova 800/31, Krásova 800/18, Příbyslavská 800/1 50°5′1,23″ s. š., 14°26′50,56″ v. d. | Rozsáhlá nárožní třípatrová budova základní školy byla postavena v letech 1893–1894. Navštěvoval ji Jaroslav Seifert. Uvnitř kaple kaple vysvěcená 14. října 1894. Památkově chráněno od 22. května 2003. | ||||||
Socha svatého Jana Nepomuckého (Q38233906) | 103479 Pam. katalog MIS | Žižkov | v ohradní zdi dvoru domu Krásova 1841/4, pp. 1236 50°4′56,75″ s. š., 14°26′52,72″ v. d. | Pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého se dvěma sokly kamennými sokly po stranách ve zděné omítnuté nice v klasicistním stylu. Výklenková stavba byla zbudována v roce 1930 při výstavbě současného domu čp. 1841, kamenné soklíky spolu se sochou pocházejí z poloviny 19. století. Památkově chráněno od 30. ledna 2009. | ||||||
Švehlova kolej s kinem (Q38233912) | 100806 Pam. katalog MIS | Žižkov | Slavíkova 1499/22, Křížkovského 1499/2 50°4′50,16″ s. š., 14°26′49,43″ v. d. | Švehlova kolej s kinem. Rozsáhlá čtyřpatrová nárožní budova se skoseným nárožím, ve stylu národního slohu, byla postavena v roce 1923 v rondokubistickém stylu podle návrhu Jana Chládka. V objektu bylo roku 1928 otevřeno kino Academia. Památkově chráněno od 15. ledna 2004. | ||||||
Městská telefonní ústředna (Q38233919) | 41081/1-1870 Pam. katalog MIS | Žižkov | Fibichova 1500/19 a 21, Křížkovského 1500/17, Kubelíkova 1500/20 50°4′54,92″ s. š., 14°26′56,76″ v. d. | Městská telefonní ústředna. Monumentální art-decová stavba s nárožními věžemi o šesti patrech, které přecházejí v nepravidelný polygon, vznikla v letech 1921–1926 podle návrhu Bohumíra Kozáka. Stavba uzavřena dvorem vymezeným ohradní zdí zalomenou v pravém úhlu. Památkově chráněno od roku 1976. | ||||||
Chvalova 4 (Q38233927) | 100858 Pam. katalog MIS | Žižkov | Chvalova 1222/4 50°4′57,59″ s. š., 14°27′1,09″ v. d. | Řadový čtyřpatrový dům byl postaven v roce 1914 podle návrhu Bohuslava Homoláče ve stylu moderny. Památkově chráněno od 5. února 2004. | ||||||
Střední škola Kubelíkova (Q31512966) | 100805 Pam. katalog MIS | Žižkov | Kubelíkova 1221/37 50°4′56,79″ s. š., 14°27′4,25″ v. d. | Střední škola. Pozdně secesní školní budova byla postavena roku 1911 podle návrhu Aloise Špalka. Čtyřkřídlá budova s hlavním třípatrovým křídlem, dvojpatrovým bočním křídlem, které spolu s budovou tělocvičny a přízemního křídla uzavírají zhruba čtvercový dvůr za hlavní budovou. Za přízemním křídlem ve dvoře terasová zahrada. Památkově chráněno od 14. ledna 2004. | ||||||
Starý židovský hřbitov (Q127697) | 40248/1-1329 Pam. katalog MIS | Žižkov | Fibichova, parc. 1361/2, 1361/3, 1361/6, 1362 50°4′54,01″ s. š., 14°27′3,06″ v. d. | Starý židovský hřbitov: vznikl za moru roku 1680, kdy zde byl současně zřízen lazaret, dodnes dochován. Pravidelné pohřby se zde konaly do roku 1787, pohřbívat zde ale bylo možné až do zrušení hřbitova roku 1891. Koncem 50. let 20. století byl hřbitov z větší části změněn na park, náhrobky byly pokáceny a zavezeny zeminou. Při stavbě televizní věže byly kameny vyvezeny. Jako připomínka se zachovala jen menší část hřbitova s některými cennými náhrobky. Několik náhrobků ze zrušené části bylo umístěno na Novém židovském hřbitově vpravo od hlavního vchodu.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | ||||||
Kostel Povýšení svatého Kříže – Atrium (Q12030526) | 40239/1-1324 Pam. katalog MIS | Žižkov | Čajkovského 12/12a 50°4′54,82″ s. š., 14°27′11,25″ v. d. | Kostel Povýšení sv. Kříže: orientovaný podélný kostel Povýšení sv. Kříže z let 1717–1719 stojí v prostoru bývalého morového hřbitova, který byl založen roku 1680. Kostel byl „odsvěcen“ roku 1873. V roce 1977 zahájena rekonstrukce na kulturní zařízení Atrium, chrámová loď byla přeměněna v koncertní sál, k baroknímu základu přibyla moderní přístavba, v jejímž východním křídle je výstavní síň.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | ||||||
Národní dům (Q31513312) | 50523/1-2276 Pam. katalog MIS | Žižkov | Bořivojova 1216/53 50°5′0,31″ s. š., 14°27′9,34″ v. d. | Budova Národního domu z roku 1910. Řadový čtyřpatrový dům, vytvářející tupý úhel v půdorysném zálomu Bořivojovy ulice. Architektura domu ovlivněna geometrickou modernou a doznívající secesí. Dnes hotel Theatrino. Památkově chráněno od 22. ledna 2001. | ||||||
Táboritská 4 (Q38233853) | 51992/1-2299 Pam. katalog MIS | Žižkov | Táboritská 469/4 50°5′1,26″ s. š., 14°27′13,41″ v. d. | Neorenesanční třípatrový řadový činžovní dům byl pochází z první etapy výstavby Žižkova, ze 70. let 19. století. Byl inspirován florentskou architekturou. Památkově chráněno od 26. června 2002. | ||||||
Radnice (Q31513049) | 41079/1-1869 Pam. katalog MIS | Žižkov | Havlíčkovo náměstí 700/9, Lipanská 700/13 50°5′4,63″ s. š., 14°27′14,64″ v. d. | Neorenesanční radnice byla postavena v letech 1888–1890 podle návrhu Jana A. Šimáčka. Skládá se ze dvou křídel, vstupní válcové části a třípatrového domu v ul. Lipanské, přistaveného k budově radnice roku 1911 J. Fričem. Objekt je dvoupatrový s trojramenným schodištěm směrem do dvora a obytnými místnostmi situovanými do ulice. Vstupní válcová část je zakončená kopulí se 3 hodinovými ciferníky a lucernou, nad půlkruhově zakončeným vstupem probíhá ochoz s balustrádou. Památkově chráněno od roku 1976. | ||||||
Pomník Karla Havlíčka Borovského (Q26237877) | 44572/1-1323 Pam. katalog MIS | Žižkov | Havlíčkovo náměstí, parc. 774 50°5′6,4″ s. š., 14°27′15,3″ v. d. | Pomník Karla Havlíčka Borovského. Dílo Josefa Strachovského z roku 1911. Vytvořeno ve třech exemplářích pro Prahu, Kutnou Horu a Chicago. Za okupace byl pomník zničen a roku 1946 znovu odlit. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | ||||||
Betlémská kaple (Q11140435) | 41352/1-2054 Pam. katalog MIS | Žižkov | ve dvoře domu Prokopova 216/4, parc. 830, 831 50°5′10,28″ s. š., 14°27′15,65″ v. d. | Betlémská kaple byla postavena v letech 1912–1914 stavební firmou Matěje Blechy. Autorství je obvykle připisováno architektovi Emilu Králíčkovi. Stavba je unikátní užitím kubistického tvarosloví na církevním objektu. Pravoúhlá kubistická stavba s vydutým štítem a plochou střechou, k níž je od jihozápadu představen vysoký hranolový blok předsíně a na severovýchodě mělký presbytář, obestavěný pozdějšími přístavky. V nadpraží reliéf Božího beránka, po stranách ve výklencích busty Jana Husa a Petra Chelčického, mezi nimi uprostřed průčelí nápis ozdobným kubizujícím písmem „Betlémská kaple - k 500leté památce mučednické smrti Mistra Jana Husi“. Průčelí vrcholí plastikou knihy a kalicha. Roku 1938 přistavena sakristie a nad kaplí vztyčena prostá sanktusová vížka podle arch. B. Kozáka. Nedílnou součástí objektu je i zahrádka před kaplí. Památkově chráněno od roku 1982. | ||||||
Usedlost Bezovka (Q29053210) | 51977/1-2287 Pam. katalog MIS | Žižkov | Prokopova 2849/2a 50°5′5,58″ s. š., 14°27′24,26″ v. d. | Venkovská usedlost Bezovka, bez přístavby. Objekt z období přelomu 18. a 19. století, ve 3. čtvrtině 19. století dvůr s hostincem přestavěn s hlavní budovou na místě starší usedlosti podle vzoru vídeňských a berlínských zábavních podniků. Roku 1936 byla většina areálu dvora zbořena. Volně stojící, ve svahu situovaný dvoupodlažní objekt obdélného půdorysu je jedinou dochovanou částí. Památkově chráněno od 22. května 2002. | ||||||
Rodinný dům S. K. Neumanna (Q31513145) | 40960/1-1793 Pam. katalog MIS | Žižkov | Chelčického 45/41 50°5′2,68″ s. š., 14°27′32,85″ v. d. | Rodinný dům S. K. Neumanna. Jednopatrový dům se sedlovou střechou, volně stojící v zahradě, pochází z doby kolem roku 1882. V letech 1896–1904 byla sídlem S. K. Neumanna, setkávala se zde početná skupina básníků, výtvarných umělců a novinářů. Zahrada oplocena, od silnice oddělena vysokou zdí částečně krytou taškami. Památkově chráněno od roku 1977. | ||||||
Měšťanská škola (Q31513235) | 100821 Pam. katalog MIS | Žižkov | Chelčického 1200/18, Lupáčova 1200/1 a 3, Táboritská 1200/21 50°4′58,21″ s. š., 14°27′21,93″ v. d. | Bývalá obecní měšťanská škola. Rozlehlá nárožní školní budova byla vystavěna v letech 1912–1913 ve stylu moderny. Zabírá dvěma nárožími blok mezi ulicemi Chelčického, Lupáčovou a Táboritskou. Budova nad zvýšeným přízemím třípatrová, dvoutraktová s připojeným schodištěm při dvoře. Památkově chráněno od 23. ledna 2004. | ||||||
Státní ústřední škola bytového průmyslu (Q55024009) | 106084 Pam. katalog MIS | Žižkov | Křišťanova 1300/1, Žižkovo náměstí 1300/1, 1300/2, Ondříčkova 1300/48 50°4′52,6″ s. š., 14°27′21,86″ v. d. | Státní ústřední škola bytového průmyslu. Komplex školních budov ve stylu novoklasicismu s prvky rondokubismu, z let 1924–1927 (1939) podle návrhu architekta Františka Vahaly. Školní budovy zahrnují hlavní křídlo, budovu dílen v západní části a mezi nimi severní spojovací křídlo. Nyní zde sídlí Vyšší odborná škola uměleckoprůmyslová a Střední uměleckoprůmyslová škola, Praha 3, Památkově chráněno od 17. srpna 2017. | ||||||
Trojdům Radhošťská 18–22 (Q38233847) | 40243/1-1326 Pam. katalog MIS | Žižkov | Radhošťská 1623/18, 20, 22 50°4′47,91″ s. š., 14°27′22,39″ v. d. | Funkcionalistický nájemní trojdům s malými byty pochází z let 1925–1927 z ruky Evžena Linharta. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | ||||||
Baranova 4 (Q38233859) | 100820 Pam. katalog MIS | Žižkov | Baranova 1901/4 50°4′41,18″ s. š., 14°27′30,27″ v. d. | Funkcionalistický pětipatrový řadový nájemní dům s ustupujícím 6. patrem byl postaven roku 1937 dle projektu R. Welsa s Q. Laguse. Dožil zde Vítězslav Nezval. Památkově chráněno od 22. ledna 2004. | ||||||
Kostel svatého Rocha (Q3566053) | 40232/1-1320 Pam. katalog MIS | Žižkov | Olšanská, Olšanské náměstí, parc. 4319, 4318, 4320 50°4′56,68″ s. š., 14°27′36,1″ v. d. | Barokní kostel svatého Rocha spolu s plochou přilehlého hřbitova byl založen v souvislosti s morovou epidemií roku 1680. Za autora projektu kostela je považován architekt J. B. Mathey. Budova oválného půdorysu, zvoncovitá střecha vrcholí lucernou, sakristie na jihovýchodní straně kostela má čtvercový půdorys. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | ||||||
Olšanské hřbitovy (Q2661974) | 11741/1-1331 Pam. katalog MIS | Žižkov | Vinohradská 1835/153, 2753/153a, 2773/153b, 2807/153c, 71/155, 949/157, Jana Želivského, Jičínská 50°4′50,33″ s. š., 14°28′0,85″ v. d. | Olšanské hřbitovy jsou největším pražským pohřebištěm a místem posledního odpočinku mnoha významných osobností. Nacházejí se zde četné architektonicky a umělecky významné náhrobky či hrobky a čestná pohřebiště padlých z 1. a 2. světové války. Pohřebiště bylo založeno roku 1784 a dále rozšiřováno v 19. a 20. století. Základem byl morový hřbitov u kostela sv. Rocha jako I. olšanský zádušní hřbitov (evidováno jako samostatná památka pod číslem 40232/1-1320 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD). Olšanské hřbitovy se staly pohřebištěm pro pravobřežní obce Prahy. Postupně vznikalo 10 tzv. zádušních hřbitovů (I–X) a dva obecní (nekonfesní) hřbitovy. Areál hřbitovů je rozdělen ulicí Jana Želivského na západní a východní část. Ve východní části se nacházejí čestná pohřebiště padlých z 1. a 2. světové války (národní kulturní památka) a pravoslavný hřbitov při tzv. Ruské kapli.
Poznámka: Čestné pohřebiště rudoarmějců bylo v roce 1978 prohlášeno národní kulturní památkou. V roce 1999 byla za NKP prohlášena čestná pohřebiště spojeneckých armád a bojovníků za svobodu (areál čestných pohřebišť sovětských a bulharských vojáků, vojáků Commonwealthu, hroby padlých v Pražském povstání a čestné pohřebiště příslušníků 1. odboje; ve vládním nařízení není výslovně zmíněno přilehající čestné pohřebiště čs. letců z 2. světové války ani pomník J. Švermy a pomník čs. rudoarmějců 1917–1922, situované východně od bulharského pohřebiště.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | ||||||
Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice (Q2661974) | 11741/1-1331 Pam. katalog MIS | Žižkov | Olšanské hřbitovy, ve středu východní části (u ulic Jana Želivského a U nákladového nádraží), parc. 4289 50°4′53,5″ s. š., 14°28′32,04″ v. d. | Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice. Pravoslavný kostel, tzv. Ruská kaple. Centrální stavba s apsidou a kryptou, vybudovaná v letech 1924–1925 Jednotou pro pohřbívání ruských občanů ČSR. Autory jsou Brandt, Paškovskij a Kledt. V kryptě je mj. pochován Karel Kramář. Malířská výzdoba podle návrhu I. J. Bilibina. Poznámka: Součást kulturní památky Olšanské hřbitovy | ||||||
Náhrobek Jana Palacha (Q84041770) | 106393 Pam. katalog MIS | Žižkov | Olšanské hřbitovy, odd. 9, pp. 4303 50°4′43,14″ s. š., 14°28′3,91″ v. d. | Původní bronzová náhrobní deska pár měsíců po své instalaci v roce 1970 na příkaz StB roztavena, v roce 1973 pak proběhla nařízená exhumace a zpopelnění ostatků Jana Palacha, o rok později byla urna uložena do rodinného hrobu ve Všetatech a hrob na Olšanech byl označen jménem jiné osoby. Náhrobek Jana Palacha tvoří bronzová deska s reliéfem ležící postavy rozpadající se v prach. Autorem náhrobku je sochař Olbram Zoubek. Autor jej odlil v roce 1990 podle původní desky z roku 1970, jejíž model měl uložený v ateliéru. Památkově chráněno od 31. července 2019. | ||||||
Nový židovský hřbitov (Q932942) | 40250/1-1330 Pam. katalog MIS | Žižkov | Izraelská 712/1 50°4′45,69″ s. š., 14°28′23,85″ v. d. | Nový židovský hřbitov: byl zřízen v roce 1891 a svému účelu slouží dodnes. Areál s výraznou ústřední novorenesanční obřadní síní a vstupní branou. Hřbitov uzavřen ohradní zdí se čtyřmi vstupy, hlavní brána a tři shodné brány vedlejší. Uvnitř hřbitova administrativní budova vlevo od hlavního vchodu, jednopatrová budova s plochou střechou, pěti okny v hlavním průčelí, obráceném na hřbitov, dále obřadní síň. Na hřbitově je množství cenných uměleckých náhrobků, práce sochařů Jana Štursy, Čeňka Vosmíka, Václava Vokálka, z architektů Jana Kotěry, Josefa Fanty, L. Ehrmanna, Alberta Kopetzkého, Antonína Balšánka a dalších. V areálu je mj. hrob spisovatele Franze Kafky.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | ||||||
Hlavní budova nákladového nádraží Žižkov (Q12041555) | 105038 Pam. katalog MIS | Žižkov | Jana Želivského 2200/2 50°5′3,56″ s. š., 14°28′17,38″ v. d. | Nákladové nádraží Žižkov. Hlavní budova čp. 2200 a podzemní část jižního křídla hlavní budovy.[2][3] Funkcionalistická budova z let 1934–1937 od arch. Karla Caivase a Vladimíra Weisse ve spolupráci se železničním inženýrem Miroslavem Chlumským dokládá vysokou vyspělost industriálních staveb na území tehdejšího Československa. Konstrukce vlastní budovy převážně železobetonové, boční křídla navzájem spojena komunikačními lávkami (s výtahovými věžemi uprostřed) z ocelové příhradové konstrukce. Za kulturní památku byla prohlášena hlavní trojkřídlá budova nádraží (administrativní křídlo a dvě křídla překladišť) s pozemkem parc. pp. 4481/1, suterénní část jižního křídla přesahuje na pozemek pp. 4450/1. Součástí budovy jsou i pevně zabudované prvky původního technologického vybavení (šnekové shozy pro sypké materiály, schodiště přilehlé rampy, posuvná vrata skladů, nákladní výtahy, přemostění kolejišť s výtahovými věžemi – celkem 5 dvojic kovových výtahových věží, které jsou tříúrovňovými kovovými lávkami (3 páry + 1 + 1) spojeny s horními dvěma podlažími a střechou bočních křídel; lávky vedou nad pozemkem pp. 4450/1). Budovy vrátnic a oplocení, prostor kolejišť ani rampa uprostřed nebyly prohlášeny za kulturní památku. Památkově chráněno od 12. března 2013. |
Reference
- ↑ Městská památková zóna Vinohrady, Žižkov, Vršovice, č. 2208, MonumNet
- ↑ Budova na žižkovském nákladovém nádraží v Praze se stala památkou, idnes.cz, 11. 3. 2013, ab (Aleš Berný)
- ↑ Nákladové nádraží Žižkov v Praze je definitivně kulturní památkou, Rozhlas.cz, 11. 3. 2013, ČTK
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu seznam kulturních památek na Žižkově na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
(c) Wikimedia Foundation, CC BY-SA 3.0
File:Crystal Clear app lphoto.png with Commons logo.
(c) Kudo-kun, CC BY-SA 2.5
Logo for WikiProject Photo on the Korean-language Wikipedia.
Autor: PatrikPaprika, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Michal Kmínek, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Michal Kmínek, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Michal Kmínek, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: ŠJů (cs:ŠJů), Licence: CC BY-SA 3.0
Praha, Žižkov. Ulice U památníku, Armádní muzeum Žižkov.
Autor: Palickap, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Michal Kmínek, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Michal Kmínek, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Michal Kmínek, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Michal Kmínek, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Ondřej Kořínek, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
(c) I, Ondřej Žváček, CC BY 2.5
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Egg, Licence: CC BY-SA 2.5
Telefonní ústředna ve Fibichově ulici. Pohled z jižního svahu Vítkova.
Autor: Michal Kmínek, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Michal Kmínek, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Michal Kmínek, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Michal Kmínek, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: ŠJů, Licence: CC BY-SA 3.0
Praha, Žižkov. Bývalá Hrabovská spojka, v odřezu mezi Příběnickou a Husitskou ulicí, těsně za oddělením od Vítkovské trati.
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Michal Kmínek, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Michal Kmínek, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Michal Kmínek, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: JiriMatejicek, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Michal Kmínek, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Michal Kmínek, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění. Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: ŠJů (cs:ŠJů), Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: ŠJů (cs:ŠJů), Licence: CC BY-SA 3.0
Praha, Žižkov. Stará část sokolovny, Koněvova č. p. 929, č. o. 19 a 17.
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Michal Kmínek, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Michal Kmínek, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: ŠJů (cs:ŠJů), Licence: CC BY-SA 3.0
Praha, Žižkov. Havlíčkovo náměstí, nároží Lipanské ulice, žižkovská radnice, pohled z Lupáčovy ulice.
Autor: Michal Kmínek, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: cs:ŠJů, Licence: CC BY-SA 3.0
Praha, Žižkov. Výhled z žižkovské televizní věže, Žižkovo náměstí, uměleckoprůmyslová škola.
Starý židovský hřbitov na Žižkově, u TV vysílače
Autor: ŠJů (cs:ŠJů), Licence: CC BY-SA 3.0
Praha, Žižkov. Táboritská × Lupáčova, základní škola Lupáčova.
Autor: Michal Kmínek, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Michal Kmínek, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: