Seznam kulturních památek na Malé Straně – Seminářská zahrada
Tento seznam nemovitých kulturních památek v části Malá Strana v hlavním městě Praze vychází z Ústředního seznamu kulturních památek ČR, který na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, vede Národní památkový ústav jako ústřední organizace státní památkové péče. Údaje jsou průběžně upřesňovány, přesto mohou obsahovat i řadu věcných a formálních chyb a nepřesností či být neaktuální.
Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu.
Tento seznam zahrnuje území základní sídelní jednotky Seminářská zahrada. Ta zahrnuje malostranskou část sadů na vrchu Petříně, Seminářskou zahradu a Petřínské sady.
Celá Malá Strana je od roku 1971 součástí Pražské památkové rezervace.[1]
Seminářská zahrada
Památka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Park Petřín (Q47515072) | 44421/1-465 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Petřínské sady 50°4′56,21″ s. š., 14°23′57,23″ v. d. | Park Petřín, zahrada Nebozízek. Park pod svahy kopce Petřína. Plocha parku byla v letech 1891–1895 upravena v přírodně krajinářském anglickém slohu s patrným vlivem typu tzv. městského parku, podle Františka Thomayera. Park vznikl na místě ovocné zahrady a sadu Nebozez, která se koncem 16. století postupně vytvořila ze starší, středověké vinice. Součástí parku je soubor soch/pomníků a též lanová dráha na vrchol Petřína. MonumNet a Památkový katalog nejsou v popisu zcela jednoznačné, buď k památce patří větší část Seminářské zahrady, nebo jen malá část s trojicí soch (č. parc. 917 a části 919/2) a nepravidelná severní hranice kopíruje stopu původní ohradní zdi Seminářské zahrady zbourané kvůli výstavbě lanové dráhy, v hodní části byla lanová dráha vybudována v místě staré ohradní zdi. Základem půdorysné kompozice je cestní systém a rozmístění porostů dřevin, cestní síť je daná svažitým terénem, místy doplněna schodišti, ve spodní části je úprava geometrická, horní partie nad Vyhlídkovou cestou jsou řešeny jako lesopark s výstupy pískovcových skal.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | ||||||
Restaurace Nebozízek (Q30123833) | 39466/1-825 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Petřínské sady 411/14, Praha 1 50°5′0,16″ s. š., 14°23′53,7″ v. d. | Restaurace Nebozízek, parc. 913, dále parc. 914, 915. Novostavba, vystavěná jako aluze původní barokní, klasicistně přestavěné budovy hostince, vznikla při generální rekonstrukci objektu arch. V Brisou v letech 1984–1985. Přestavba respektovala původní rozložení budovy, architektonické a uměleckořemeslné detaily byly nahrazeny novodobými kopiemi. Dochované zdivo bylo v rámci novostavby částečně uplatněno. Volně stojící obdélná jednopatrová budova o jedenácti osách spočívá na terase ve svahu Petřína, její střední zvýšenou tříosou část zvýrazňuje dvouramenné venkovní schodiště, vedoucí ke vstupu ve zvýšeném přízemí, a velká půlkruhově zakončená okna v 1. patře. V roce 1994 vznikl ještě nový prosklený objekt kavárny jižně od hlavní budovy. Budovu doplňuje architektonizovaná terasa. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | ||||||
Domek zahradníka (Q31833963) | 44456/1-827 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Petřínské sady 417/5, zahrada Nebozízek, Praha 1 50°5′0,16″ s. š., 14°23′53,7″ v. d. | městský dům - domek zahradníka, parc. 912. Klasicistní přízemní domek s valbovou střechou z počátku 19. století, určený pro zahradníka. V letech 1998–1999 nevhodně přestavěný, za kopie byla nahrazena i většina autentických prvků exteriéru i vnitřního zařízení. Dnes téměř replika, pouze vizuálně navozující charakter původní stavby. Domek stojí ve svahu, je zastřešen valbovou střechou s věžičkou uprostřed. Hlavní fasáda je jednopatrová, pětiosá, v přízemí s portálem a okny ve slepých půlkruhových arkádách, v patře s půlkruhově ukončenými okny. Zadní fasáda je přízemní, se vchodem v půlkruhové arkádě a dvěma kruhovými, nestylovými okénky. Dnes Galerie Reon Petřín (Magická jeskyně). Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | ||||||
Sad u rozhledny na Petříně (Q10857138) | (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 | 51934/1-2314 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Petřínské sady, parc. 928/1, 928/2, 928/3, 932, Praha 1 50°5′0,16″ s. š., 14°23′53,7″ v. d. | Sad u rozhledny na Petříně. Petřínská plošina byla ve středověku využívána jako opukový lom pro mnohé pražské stavby. Zahradní úpravy zde začaly bát prováděny od poloviny 19. století z iniciativy Karla hraběte Chotka, další rozsáhlá úprava ze 30. let 20. století (propojení s okolními sady). Městský park s poutním místem (kostel svatého Vavřince). Prostor mezi jižní hranicí Lobkovické zahrady a Hladovou zdí byl upraven na park po roce 1836 podle návrhu Jiřího Braula. Další úpravy parkového rozvrhu si vyžádala stavba rozhledny a umístění stavby bludiště (někdejší Pavilon turistů). Mezi bludištěm a rozhlednou je plocha půdorysně členěná na principu české vlajky, západně od rozhledny je podkovovitě zatočená plocha parterového charakteru. Plocha mezi rozhlednou a Lobkovickou zahradou má lesnatý ráz, úhlopříčně je protnuta cestou s kaplemi křížové cesty, pokračujícími na plošině u rozhledny. Kaple křížové cesty a další sakrální objekty jsou památkově chráněné v rámci areálu kostela svatého Vavřince. Poznámka: Někdy je tento sad označován názvem Petřínské sady, který se však používá i pro celý komplex sadů na Petříně | |||||
Petřínská rozhledna (Q12256) | 38923/1-489 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Petřínské sady (park u rozhledny), parc. 930, Praha 1 50°5′0,16″ s. š., 14°23′53,7″ v. d. | Rozhledna byla postavena v roce 1891 z iniciativy zakladatelů Klubu českých turistů Dr. Viléma Kurze a arch. Vratislava Pasovského u příležitosti Všeobecné zemské jubilejní výstavy jako skromnější napodobenina pařížské Eiffelovy věže. Autorem návrhu byl patrně arch. Vratislav Pasovský, konstrukce je dílem ing. Františka Prášila a ing. Julia Součka z Českomoravské strojírny. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | ||||||
Petřínské bludiště (Q10861464) | 38921/1-488 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Petřínské sady (park u rozhledny), parc. 924, Praha 1 50°5′0,16″ s. š., 14°23′53,7″ v. d. | Výstavní pavilon - Bludiště. Pavilon s průčelím ve tvaru zaniklé gotické vyšehradské brány Špička byl postaven v roce 1891 podle plánů Quida Bělského, původně jako pavilon Klubu českých turistů pro Jubilejní zemskou výstavu. Dioráma „Boj studentů se Švédy na Karlově mostě v roce 1648“ zhotovili Karel a Adolf Liebscherovi, Vojtěch Bartoněk, Karel Štapfer aj. „Románská“ místnost byla přistavěna v roce 1892 podle plánu Josefa Böttingera. Roku 1892 byl pavilon přenesen na Petřín, 14. května 1893 bylo v místě bývalé výstavní síně otevřeno zrcadlové bludiště. V místnosti s dioramatem jsou též busty Karla IV., Elišky Přemyslovny, Petra Parléře a znak Prahy. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | ||||||
Kostel svatého Vavřince na Petříně (Q739366) | 38915/1-484 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Petřínské sady čp. 342 a stavby bez čp., Praha 1 50°5′0,16″ s. š., 14°23′53,7″ v. d. | Kostel sv. Vavřince. Původní románská jednolodní stavba zachovaná ve východní části dnešní barokní stavby vznikající mezi letech 1739–1745 za vedení Ignáce Palliardiho st.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | ||||||
Restaurace Petřínské terasy (Q31833982) | (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 | 39456/1-819 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Petřín, Seminářská zahrada 393/13, Praha 1 50°5′13,94″ s. š., 14°24′20,59″ v. d. | Hospoda U černého orla (letní refektář, hospoda U černého orla), parc. 921, 922. Volně situovaná klasicistní stavba z konce 18. století, bývalý letní refektář karmelitského kláštera, od roku 1931 provozovaný jako hospoda U Černého orla, je situován ve svahu Petřína na území bývalé Seminářské zahrady. Po druhé světové válce dům chátral, v 80. letech vyhořela střecha a dům byl opuštěn, roku 1998 byla městskou částí dokončena rekonstrukce, která málo respektovala památkové zásady, přičemž byl dobudován přístavek i terasa. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
Kaple v Seminářské zahradě (Q37818102) | (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 | 38937/1-499 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Petřín, Seminářská zahrada, parc. 920, Praha 1 50°5′5,51″ s. š., 14°23′58,53″ v. d. | Kaple v Seminářské zahradě, oválného půdorysu, neznámého zasvěcení (původně snad sv. Ludvíka), která náležela ke klášteru bosých karmelitánů. Pravděpodobně byla vystavěna v první polovině 18. století, mohla však být upravena ze starší stavby. Podle některých hypotéz vznikla přebudováním kaple Jezulátka zmiňované v roce 1659. František Ekert zmiňuje poustevnu s kaplí Jezulátka, kterou měla údajně vybudovat Alžběta, hraběnka Oppersdorfová, již v roce 1659. První jistý časový údaj však je až rok 1769, kdy byla zachycena na Huberově prospektu. Po převedení zahrady do majetku arcibiskupského semináře sloužila snad jako astronomická observatoř, její využití „k úkolům vědeckým“ bylo uváděno ještě v roce 1903. Rekonstruována v 90. letech 20. století a po roce 2005. Dvojic okenních otvorů, zvoncovitou prejzovou střechu ukončuje polygonální lucerna s řadou drobných okének. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
Dům U Knoflíčků (Q31833995) | 39467/1-826 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Újezd 412/17, U lanové dráhy 412/1, Seminářská zahrada, Praha 1 50°4′57,32″ s. š., 14°24′15,56″ v. d. | Měšťanský dům U Knoflíčků. Někdejší poslední dům v újezdské zástavbě, s renesančními základy, nabyl své nynější podoby po roce 1727 při vrcholně barokní přestavbě, snad podle projektu K. I. Dietzenhofera. V roce 1828 byl obohacen o klasicistní uliční křídlo podle Johnna Ch. Wyttecka. Někdy sloužila jako kovárna, vinný lis s obytnými patry, dnes obytný dům se stanicí lanové dráhy a s cukrárnou v přízemí uličního křídla. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. |
Reference
- ↑ Městská památková rezervace Praha, č. 1028, MonumNet
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu seznam kulturních památek na Malé Straně - Seminářská zahrada na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
(c) Wikimedia Foundation, CC BY-SA 3.0
File:Crystal Clear app lphoto.png with Commons logo.
(c) Kudo-kun, CC BY-SA 2.5
Logo for WikiProject Photo on the Korean-language Wikipedia.
Autor: ŠJů (cs:ŠJů), Licence: CC BY-SA 3.0
Praha, Malá Strana, vrch Petřín, dům Petřínské sady č. p. 417, č. o. 5. Residence Nebozízek, Galerie Reon - Museum Argondie.
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Michal Kmínek, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění. Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 3.0
Praha-Malá Strana, Petřín, zahrada Nebozízek, schodiště podél Hladové zdi, podzim.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění. Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 3.0
Zrcadlové bludiště v Praze na Petříně
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: A.Savin, Licence: FAL
View from Petřín Lookout Tower in Prague (Czech Republic) – Church of St. Lawrence
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Praha-Malá Strana, Petřín, Petřínské sady (Park U rozhledny), křížová cesta – zastavení VI a XIV a kaple Božího hrobu.