Seznam kulturních památek na Zbraslavi
Tento seznam nemovitých kulturních památek v části Zbraslav v hlavním městě Praze vychází z Ústředního seznamu kulturních památek ČR, který na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, vede Národní památkový ústav jako ústřední organizace státní památkové péče. Údaje jsou průběžně upřesňovány, přesto mohou obsahovat i řadu věcných a formálních chyb a nepřesností či být neaktuální.
Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu.
Památka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Zbraslavský klášter a zámek (Q2244325) | 41150/1-1915 Pam. katalog MIS | Zbraslav | Bartoňova 1, 2, U Národní galerie 472 49°58′41,26″ s. š., 14°23′31,66″ v. d. | Cisterciácký klášter byl založen na konci 13. století za Václava II. na místě staršího loveckého hrádku. Později upraven do zámecké podoby. Pohřebiště českých králů a významné centrum vzdělanosti. Areál se skládá z komplexu budov bývalého konventu s rajským dvorem a sallou terrenou, objektu bývalé prelatury, kostela sv. Jakuba a hospodářský staveb (stodola při západní a bývalá kočárovna při východní hranici areálu), menších objektů (Boží muka a socha sv. Jana Nepomuckého v severní části areálu při slepém rameni řeky), zámeckého parku (dnes děleného na veřejnou a soukromou část), přístupových cest a vstupů včetně bran a oplocení a zpevněných částí a terasy při severní hranici pozemku. V roce 2008 byl areál kulturní památky rozšířen o objekt fary čp. 472 v jihovýchodním cípu areálu
Poznámka: Většina objektu je národní kulturní památkou. | ||||||
Pivovar (Q31144999) | 41163/1-1925 Pam. katalog MIS | Zbraslav | U Národní galerie 470, 471 49°58′32,87″ s. š., 14°23′34,59″ v. d. | Klášterní pivovar byl založen již ve 13. století. Dnešní pozdně barokní areál byl vystavěn roku 1764 a následně během 19. století byl ještě upraven a rozšířen. Jádro areálu se zachovanými renesančními a barokními konstrukcemi zaujímá jihovýchodní část budovy pivovaru, skladu a čp. 471. Roku 1950 byl pivovar zrušen, jeho ležatý chladicí štok dosud v provozu v pivovaru U Fleků. Hlavní budova na půdorysu písmene F o 20 osách do náměstí v sobě zahrnuje starší část s hřebínkovými klenbami (na východě). Fasády v historizujícím romantickém duchu s převýšenou částí na ose. Ze sedlové střechy vyčnívají 3 komíny. Komín na ose stavby doplněn korunkou. Mohutné západní křídlo se obrací do zámeckého parku romantizující fasádou rozdělenou do tří částí zakončených samostatnými střechami. Východní křídlo s historizující úpravou je zakončeno štítem. Mezi nimi je vestavěna nevzhledná novostavba z roku 1965. V jihovýchodním rohu hlavní budova přerůstá do čp. 471, patrového domu na obdélném půdorysu s úzkým dvorním křídlem. Západně od čp. 471 stojí přízemní objekt skladu. Poznámka: pův. čp. 309, 310. | ||||||
Storchova vila (Q18249652) | (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0 | 105432 Pam. katalog MIS | Zbraslav | Bartoňova 630 49°58′35,74″ s. š., 14°23′30,7″ v. d. | vila čp. 630, zahrada s podzemními prostorami a terasami, oplocení a ohradní zeď s branou. Na východním úpatí vrchu Havlína. Vila byla postavena pro profesora JUDr. Františka Storcha podle návrhu architekta Karla Huga Kepky v letech 1907–1908 na místě starší vily z let 1892–1893. V architektuře současné vily se mísí historizující i secesní prvky. Areál hlavní budova, zahrada se souborem teras s podzemními prostorami, ohradní zdi a oplocení se třemi vstupy-vjezdy, pozemky parcel 250 a 251. V severní části se nachází přístavba garáže, která není součástí kulturní památky. Stavba členitého půdorysu i hmot je ve své severnější (původem starší) části nižší, jižní část (původem mladší) má hřeben střechy ve vyšší úrovni. Střechy jsou převážně mansardové, v místech členitějších hmot objektu (rizality, schodiště, vikýře) je zastřešení odlišné (zvalbené, pultové, sedlové). Dominantním prvkem je schodišťová věž při jihozápadním zahradním průčelí s jehlancovou střechou. Po roce 1926 vila nazývána též podle nových vlastníků Suchánkova. Poznámka: MonumNet uváděl název ulice Ke Krňovu. Dříve čp. 107, přečíslováno po roce 1974. | |||||
Boží muka fořta Jana Michny (Q38227514) | 44568/1-1914 Pam. katalog MIS | Zbraslav | U Národní galerie, před čp. 470, 472, pp. 24 49°58′37,81″ s. š., 14°23′35,28″ v. d. | Kamenná Boží muka ze sliveneckého mramoru jsou datována letopočtem 1669. Sestávají ze soklu cca výšky 15 cm, který byl natolik porušen, že byl při restaurování nahrazen kopií, dříku s jedním vyžlabením a dvěma oblouny při bázi a jedním oblounem na vrcholu, krychlovou hlavicí vysokou 23 cm a kopií ztraceného křížku. Po restaurování roku 1992 přenesena z původního umístění na úpatí vrchu Havlín na zahrádku před čp. 470, 472. Památkově chráněno od roku 1965. | ||||||
Živnostensko-průmyslová škola, nyní zvonařská dílna (Q31145028) | 41358/1-2057 Pam. katalog MIS | Zbraslav | U Národní galerie 488 49°58′43,49″ s. š., 14°23′39,54″ v. d. | Škola živnostensko-průmyslová, nyní zvonařská dílna. Pozdně barokní dům je poprvé zmiňován roku 1713, současná podoba vznikla především přestavbou roku 1773. V roce 1835 zde byla založena česká průmyslová škola, poté obecní dvoutřídka. V 2. polovině 20. století zde sídlila zvonařská dílna Manoušek. Přízemní dvoutraktový dům zastřešený mansardovou střechou, s branou a brankou. Památkově chráněno od roku 1983. | ||||||
Myslivna (Q31145042) | 41356/1-2056 Pam. katalog MIS | Zbraslav | U Národní galerie 474 49°58′38″ s. š., 14°23′38,89″ v. d. | Myslivna. Budova původně z 16. století získala současnou podobu přestavbou v roce 1794. Památkově chráněno od roku 1983. | ||||||
Pomník padlým (Q38227503) | 44570/1-1919 Pam. katalog MIS | Zbraslav | Zbraslavské náměstí, pp. 35 49°58′32,87″ s. š., 14°23′34,59″ v. d. | Pomník padlým z roku 1928 sestává z velkého žulového balvanu, alegorické ženské postavy z bronzu a dvojicí pylonů po stranách. Žena nese prapor se znaky zemí Československé republiky. Po stranách jsou dva pylony zakončené kovovými lucernami. Na pylonech jsou kovová jména padlých z první světové války. Pod sochou je dodatečně umístěná deska připomínající popravené v letech 1938–45. Dole na podstavci je uložena prsť z legionářských bojišť. Na zadní straně kovová deska se jménem autora. Památkově chráněno od roku 1965. | ||||||
Zbraslavské náměstí čp. 455 (Q31145093) | 41399/1-2080 Pam. katalog MIS | Zbraslav | Zbraslavské náměstí 455 49°58′34,67″ s. š., 14°23′32,3″ v. d. | Řadový patrový (dvoupatrový?) dům na půdorysu do L, z roku 1898, postavený podle projektu Josefa Vejvody. Fasáda má neobarokní štukovou výzdobu. V interiéru dochovány některé původní umělecko-řemeslné prvky. Dům byl v roce 1928 přestavěn. Památkově chráněno od roku 1987. | ||||||
Vila Růže (Q31145046) | 41395/1-2078 Pam. katalog MIS | Zbraslav | Opata Konráda 334 49°58′33,92″ s. š., 14°23′46,2″ v. d. | Jednopatrová vila Růže z let 1911–1913 na přibližně čtvercovém půdorysu. Památkově chráněno od roku 1987. | ||||||
Ottova vila (Q31144988) | 41491/1-2137 Pam. katalog MIS | Zbraslav | Žitavského 500 49°58′22,35″ s. š., 14°23′43,77″ v. d. | Ottova vila, zahrada, brána, branka. Třípodlažní vila s mansardovou střechou byla postavena v letech 1909–1911. Architektura vily ovlivněna geometrickou secesí a modernou. Jedinečná architektonická hodnota se objevuje v řešení interiéru, jež míří vývojově k idei tzv. prostorového plánu arch. A. Loose. Zahrada, původně podélně do geometrických obrazců komponovaná, se středem ve tvaru odstupněného obdélníka se dvěma altány, je po povodni roku 2002 nahrazena plochým trávníkem. Poznámka: Orientační číslo 135 již bylo zrušeno. | ||||||
Vila Planá růže (Q31145058) | 41387/1-2074 Pam. katalog MIS | Zbraslav | Žitavského 512 49°58′27,15″ s. š., 14°23′42,52″ v. d. | Vila Planá růže. Honosná vila z roku 1899, jejíž architektura je ovlivněna historizujícími styly.Kvalitní příklad villegiatury konce 19. století. jádro tvoří dvoupatrový věžový útvar, kolem kterého se pravoúhle propojují dva jednopatrové trakty s podkrovím. Stavba má na východní straně terasy – zděnou při věži a dřevěnou částečně zasklenou na východní fasádě. Věž je završena jehlancovou střechou, střechy nižších křídel mají obloučkové štíty renesančního typu. Poznámka: Orientační číslo 78 již bylo zrušeno. | ||||||
Adamova výklenková kaplička (Q38227465) | (c) autor: ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 | 41389/1-2075 Pam. katalog MIS | Zbraslav | Žitavského, U klubovny, u čp. 522, pp. 1736/1 49°58′14,59″ s. š., 14°23′38,68″ v. d. | Výklenková kaplička Adamova. Drobná kaple z počátku 20. století s nikou v hlavním průčelí. Postavena nákladem rodiny Adamovy. Nika uzavřena kovanou neorenesanční mříží. Za ní a za prosklením sádrová socha Panny Marie s Ježíškem na ruce. Památkově chráněno od roku 1987. | |||||
Elišky Přemyslovny čp. 451 (Q31145075) | 44571/1-2084 Pam. katalog MIS | Zbraslav | Elišky Přemyslovny 451 49°56′52,44″ s. š., 14°22′29,74″ v. d. | Samostatně stojící patrová budova z konce 18. století. Zástupce původní, pozdně barokní zástavby centra Zbraslavi, Památkově chráněno od roku 1987. | ||||||
V Bílce čp. 22 (Q38227497) | (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0 | 41344/1-2048 Pam. katalog MIS | Zbraslav | V Bílce čp. 22, Elišky Přemyslovny 49°58′18,71″ s. š., 14°23′29,36″ v. d. | Přízemní venkovské stavení s mansardovou střechou. Poznámka: Dříve zapsáno jako čp. 20, předtím čp. 68. MonumNet uvádí čo. 2. MIS NPÚ obsahuje dokumentační fotografii z roku 2009 v souvislosti s návrhem památkové zóny. | |||||
Varhany ve sboru církve Československé husitské (Q38227473) | 11384/ Pam. katalog MIS | Zbraslav | Pod špejcharem 694 49°58′12,97″ s. š., 14°23′20,42″ v. d. | Sbor církve Československé husitské, z toho jen: varhany Poznámka: Záznam z MonumNetu zmizel beze stopy, v Památkovém katalogu není obsažen. | ||||||
Vančurova vila (Q31145080) | 41332/1-2038 Pam. katalog MIS | Zbraslav | Vladislava Vančury 635 49°58′30,05″ s. š., 14°23′28,84″ v. d. | Dvoupatrová vila postavená architektem Jaromírem Krejcarem pro spisovatele Vladislava Vančuru roku 1926. Před vilou se nachází pomník (busta/poprsí na žulovém podstavci v podobě komolého kužele) Vladislava Vančury z roku 1959. Vila se zahradou je významný projev vlivu arch. Le Corbusiera na Českou moderní architekturu. Památkově chráněno od 22. března 1975. | ||||||
Hradiště Havlín (Q38227480) | 41156/1-1920 Pam. katalog MIS | Zbraslav | ostroh nad obcí 49°58′29,78″ s. š., 14°23′19,2″ v. d. | Výšinné opevněné sídliště - hradiště Havlín, archeologické stopy. Archeologická lokalita vrchu Havlín byla dle Památkového katalogu osídlena snad již v 10.–11. století. Toto hradiště je tak snad možno spojit s kostelem sv. Havla, připomínaným roku 1115. Existence hradiště z mladší, případně střední doby hradištní je zde pouze předpokládána vzhledem ke konfiguraci terénu (ostrožná poloha při soutoku řek) a existenci románského kostela, archeologický průzkum však nebyl proveden. V minulosti býval vrch ztotožňován s horou a hradištěm Osek (Osseca), citovanými Kosmou, později sem byl kladen i Kazín.[1] Na ostrohu se nachází kostel svatého Havla se hřbitovem, třešňový sad a zemní vodojem. Pp. 692/7, 691/1–18, 690, 689, 692/1–4, 683/1–3, 683/7–10, 687, 688, 252/1–2, 693/1–2, 702/24–25, 703/1. Památkově chráněno od roku 1964. | ||||||
Kříž a pavilon Karlův stánek (Q38227487) | 41153/1-1917 Pam. katalog MIS | Zbraslav | na návrší Havlín, parc. 692/7 49°58′29,26″ s. š., 14°23′12,21″ v. d. |
Kolem místa vede turistická značená stezka. [1] | ||||||
Kostel svatého Havla (Q38227456) | 41159/1-1922 Pam. katalog MIS | Zbraslav | Výzkumníků, na návrší Havlín, parc. 687, 689 49°58′29,26″ s. š., 14°23′12,21″ v. d. | Kostel sv. Havla, hřbitov, kostnice. Románský obdélný jednolodní jednověžový kostel sv. Havla s fragmenty maleb. Věž v ose západní části, presbytář uzavřen trojboce. Věž štíhlá hranolová s románským zdivem, vrcholí protáhlou plechem krytou cibulovou střechou s lucernou a cibulkou. K areálu kostela náleží hřbitov s ohradní zdí a na východ od kostela drobná kostnice z roku 1723 na oktogonálním půdorysu. Na západní straně přiléhá ke hřbitovu urnový háj s parkovou úpravou a zajímavou sochařskou výzdobou od Bílka, Kafky, Wagnera - dnes uložena snad v galerii. Hřbitov je obklopen zdí, místy omítanou, místy z režného zdiva. Na severní straně je umístěn hlavní vstup se zděnými sloupy a kovanými dvoukřídlými vraty. Nejstarší zachované náhrobky jsou u zdi kostela – pocházejí ze 2. poloviny 19. století. Památkově chráněno od roku 1964. |
Částečně (jen parcelou č. 3092/1) zasahuje do katastru Zbraslavi i národní kulturní památka Oppidum Závist, která leží hlavní částí na katastrech Lhota u Dolních Břežan a Točná.
Reference
- ↑ Vrch Havlín - výšinné opevněné sídliště, Odbor archeologie NPÚ Praha, 6. 9. 2010
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu seznam kulturních památek na Zbraslavi na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
(c) Wikimedia Foundation, CC BY-SA 3.0
File:Crystal Clear app lphoto.png with Commons logo.
(c) Kudo-kun, CC BY-SA 2.5
Logo for WikiProject Photo on the Korean-language Wikipedia.
Autor: cs:ŠJů, Licence: CC BY-SA 3.0
Praha, Zbraslav. Zbraslav a vrch Havlín, pohled od Závisti.
Autor:
Jádro pomníku tvoří mohutný vodou ohlazený kámen, který byl vytažen z řečiště Vltavy u Kamýku, umístěný na betonovém podstavci, kde je vyhotoven nápis „Za vaši smrt naše svoboda, 1914, 1918“. Bronzová socha symbolizuje vítěznou vlast nesoucí prapor s erby československého státu. Pod letopočty byla ještě dodatečně osazena bronzová destička památce padlých hrdinů druhé světové války. Po stranách jsou umístěny pylony se jmény padlých zbraslavských občanů za první světové války. Vrcholy pylonů jsou osazeny dvěma bronzovými lampami. Pomník je kulturní památkou zapsáno do státního seznamu kulturních památek před rokem 1988.
Autor: Michal Kmínek, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
(c) autor: ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Michal Kmínek, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Tpeltan, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Michal Kmínek, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Michal Kmínek, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Breathe Icon Team: Sebastian Porta, Cory Kontros, Andrew Starr-Bochicchio, Licence: CC BY-SA 3.0
Breathe 0.51.2 (from the "Emblems" group) icons
Autor: Lukáš Kalista, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Zdeněk Fiedler, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Tpeltan, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Tpeltan, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: ŠJů (cs:ŠJů), Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: JiriMatejicek, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: ŠJů (cs:ŠJů), Licence: CC BY-SA 3.0
Praha-Zbraslav, vila Planá růže, č. p. 512, nemovitá kulturní památka, neorenesanční vila z konce 19. století s hranolovou věží a několika secesními malbami na fasádě. Pohled od mostu Závodu míru.
Autor: Hynek Moravec, Licence: CC BY 3.0
Otakar Novotný: Vila nakladatele Jana Otty, Žitavského ulice 500, Praha - Zbraslav
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: