Seznam kulturních památek v Mimoni

Tento seznam nemovitých kulturních památek ve městě Mimoň v okrese Česká Lípa vychází z Ústředního seznamu kulturních památek ČR, který na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, vede Národní památkový ústav jako ústřední organizace státní památkové péče. Údaje jsou průběžně upřesňovány, přesto mohou obsahovat i řadu věcných a formálních chyb a nepřesností či být neaktuální.

Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu.

Mimoň II

Památka

Fotografie

Rejstříkové číslo v ÚSKP

Sídelní útvar

Poloha

Popis a poznámky

Okrouhlická 80 (Q33310991)

31949/5-3140
Pam. katalog
MIS

Mimoň II

Okrouhlická 80
50°39′12,86″ s. š., 14°43′33,57″ v. d.

Původně klasicistní patrový zděný dům z počátku 19. století, v patře s výklenkem, ve kterém se nacházela soška sv. Josefa s Ježíškem. Současná podoba objektu je důsledkem nevhodných stavebních úprav z 2. poloviny 20. století.

Poznámka: MonumNet uváděl ul. Panskou. Původně bylo do rejstříku zapsáno čp. 80 v části Mimoň III, nikoliv Mimoň II. Zřejmě NPÚ dodatečně ztotožnil zápis s jiným objektem, než který byl původně zapsán. Měšťanský dům byl zbořen v roce 1945 po náletu,^[zdroj?!] adresa dnes neexistuje.
Památkově chráněno od 20. ledna 1965.

Okrouhlická 81 (Q30894117)

27047/5-3143
Pam. katalog
MIS

Mimoň II

Okrouhlická 81
50°39′13,17″ s. š., 14°43′33,47″ v. d.

Patrový, řadový, zděný dům na obdélném půdorysu se sedlovou střechou krytou taškami orientovaný východním průčelím do Okrouhlické ulice. Klasicistní dům postavený v 1. třetině 19. století má pětiosé průčelí s fasádou zdobenou nepravou bosáží a parapetními poli s vějířovitým motivem. Mezi druhou a třetí osou je umístěna nika, v níž byla původně socha Panny Marie, dnes je nika prázdná. Ve 2. polovině 20. století prošel dům nevhodnými stavebními zásahy, v současnosti je v havarijním stavu.

Památkově chráněno od 20. ledna 1965.

Okrouhlická 91 (Q33311004)

54606/5-3141
Pam. katalog
MIS

Mimoň II

Okrouhlická 91
50°39′16,16″ s. š., 14°43′32,84″ v. d.

Dům, kde byl hostinec Modrá hvězda, byl před lety zbořen. Objekt byl odstraněn v roce 1976. Nyní je zde nezastavěná proluka. Památková ochrana formálně trvá dál.

Památkově chráněno od 20. ledna 1965.

Příkop 35 (Q33310995)

41731/5-3139
Pam. katalog
MIS

Mimoň II

Příkop 35
50°39′16,46″ s. š., 14°43′27,93″ v. d.

Měšťanský dům. Zděný přízemní dům obdélného půdorysu krytý sedlovou střechou byl postaven na přelomu 18. a 19. století. Objekt se do ulice obrací pětiosým průčelím s fasádou členěnou meziokenními pásy v podobě širokých pilastrů a půlkruhově ukončenými výklenky oken a dveří s klenáky.

Poznámka: MonumNet uváděl ul. Panskou. Původně bylo do rejstříku zapsáno čp. 38 v části Mimoň III, nikoliv Mimoň II. Zřejmě NPÚ dodatečně ztotožnil zápis s jiným objektem, než který byl původně zapsán.
Památkově chráněno od 20. ledna 1965.

Mimoň III

Památka

Fotografie

Rejstříkové číslo v ÚSKP

Sídelní útvar

Poloha

Popis a poznámky

Poštovní most se sochou svatého Jana Nepomuckého (Q37820766)

17295/5-3134
Pam. katalog
MIS

Mimoň III

pp. 2100, mezi náměstím Čsl. armády a Husovou ulicí
50°39′16,43″ s. š., 14°43′37,11″ v. d.

Most se třemi mostními oblouky přes řeku Ploučnici je vyzděný z kamenných štuků a pochází patrně z 18. století. Jeho součástí je i socha sv. Jana Nepomuckého datovaná v kartuši rokem 1782 a dřevěný kříž s korpusem ukřižovaného Krista. Původním názvem Poštovní (Poštovský) most. Pod mostem se stýkají evidenční části města Mimoň I, II a III.

Památkově chráněno od 20. ledna 1965.

Kostel svatých Petra a Pavla (Q12030980)

19644/5-3146
Pam. katalog
MIS

Mimoň III

Kostelní vrch, Nádražní, Hřbitovní, Příkop
50°39′18,09″ s. š., 14°43′26,91″ v. d.

Na Kostelním vrchu u středu města. Raně barokní stavba kostela pochází z let 1661–1663 a jejími autory byli údajně Santino de Bossi a Giulio Broggio. Věž byla postavena roku 1674 a stála až do požáru města v roce 1806 samostatně. Následně došlo k stavebnímu propojení obou staveb.

kostel sv. Petra a Pavla,
kaple sv. Honory z roku 1675,
ohradní zeď,
sloup se sousoším Nejsvětější Trojice,
socha sv. Floriána,
socha apoštola sv. Petra,
socha apoštola sv. Pavla,
sousoší sv. Jiří a Agapita,
socha sv. Kateřiny Alexandrijské,
výklenková kaple (původně Panny Marie),
socha sv. Václava,
socha sv. Františka Serafinského,
socha sv. Jana Nepomuckého.
Pp. 564/1, 592–596, 573

Památkově chráněno od 20. ledna 1965.

Fara (Q30894033)

21138/5-3147
Pam. katalog
MIS

Mimoň III

Kostelní vrch, Nádražní 106
50°39′19,24″ s. š., 14°43′27,06″ v. d.

Fara je situována severně od areálu kostela sv. Petra a Pavla na Kostelním vrchu v Nádražní ulici. Objekt byl postaven v letech 1675–1677 významným barokním architektem Giuliem Broggiem. Přestavba pravděpodobně v letech 1806–1807. Patrový zděný a omítaný dům obdélného půdorysu s mansardovou střechou krytou taškami. Jižní průčelí v přízemí i patře šestiosé, severní sedmiosé, západní a východní průčelí dvouosé.

Památkově chráněno od 20. ledna 1965.

Socha svatého Ignáce nebo svatého Františka Xaverského (Q37820787)

22175/5-3137
Pam. katalog
MIS

Mimoň III

Kostelní vrch, pp. 596
50°39′18,88″ s. š., 14°43′24,51″ v. d.

Pískovcová socha jezuitského světce představující pravděpodobně sv. Františka Xaverského či sv. Ignáce z Loyoly se v současné době provizorně nalézá na pozemku farní zahrady v Mimoni. Původně stála mezi dvojicí stromů u mimoňského hřbitova. Těžce poškozená socha je dnes rozložena na několik dílů umístěných blízko u sebe (patka podstavce + střední část podstavce + římsa podstavce a vlastní socha světce). Silně abradovaný povrch pískovce včetně mechanických poškození sochy spolu s otevřenou otázkou autentičnosti pravé ruky s krucifixem neumožňuje s jistotou určit světce jako sv. Františka Xaverského, možností zůstává i ztotožnění se sv. Ignácem z Loyoly, jak sochu označovala stará literatura. Vzhledem k silně poškozenému povrchu kamene lze nesnadno určit také ikonografii světců ze stěn podstavce.

Poznámka: Původně zapsána do rejstříku jako „socha světce u hřbitova“, poté jako „socha sv. Ignáce“.
Památkově chráněno od 20. ledna 1965.

Socha Panny Marie Immaculaty (Q37820758)

46073/5-3149
Pam. katalog
MIS

Mimoň III

Mírová, pp. 1481
50°39′19,81″ s. š., 14°43′29,14″ v. d.

Pozdně barokní pískovcvová socha z roku 1782 v nadživotní velikosti stála původně na trojbokém soklu. Socha původně stála v dolní části Mariánského náměstí, v roce 1931 či 1932 byla přemístěna do proluky mezi domy čp. 88 a 89 v tehdejší nedaleké Scheibengasse, poválečné Okrouhlické ulici. Na základě rozhodnutí z října 1988 byla socha umístěna do Mostecké ulice na parcelu č. 2169. Sokl se nedochoval, originál sochy byl v roce 2000 uložen v prostorách Božího hrobu v Mimoni, kopie je v ulici Mírová.

Památkově chráněno od 20. ledna 1965.

Mírová 71 (Q30894157)

26940/5-3150
Pam. katalog
MIS

Mimoň III

Mírová 71
50°39′26,13″ s. š., 14°43′27,17″ v. d.

měšťanský dům. Novorenesanční trojpodlažní objekt pochází z poslední čtvrtiny 19. století. Fasáda domu s mělkým středovým rizalitem a trojúhelným tympanonem je zdobena mimo jiné pásovou bosáží či masivními pilastry s iónskými hlavicemi.

Památkově chráněno od 20. ledna 1965.

Mírová 135 (Q30894076)

35271/5-3142
Pam. katalog
MIS

Mimoň III

Mírová 135
50°39′30,76″ s. š., 14°43′29,35″ v. d.

Měšťanský dům. Dvoupodlažní zděný dům obdélného půdorysu s mansardovou střechou pochází z počátku 19. století. Její současná podoba je však důsledkem nevhodných úprav provedených ve 2. polovině 20. století. Intaktněji zachována je pouze přilehlá brána s barokním erbem ve štítu. Kdysi formanská panská hospoda, později restaurace Ralsko, roh na náměstí.

Památkově chráněno od 20. ledna 1965.

Sloup se sochou Panny Marie (Q37820750)

25119/5-3148
Pam. katalog
MIS

Mimoň III

náměstí 1. máje, pp. 250
50°39′32,41″ s. š., 14°43′30,54″ v. d.

Sloup Nanebevzetí Panny Marie. Pískovcový sloup se sochou Panny Marie z roku 1677 se nalézá přibližně uprostřed náměstí 1. máje. Údajně jej nechal postavit Jan Matthias Carl Liebstein, dlouholetý hejtman mimoňského panství. Původně byl obklopen ještě skupinou čtyř světců, v pramenech a literatuře se objevují jména sv. Jana Nepomuckého, sv. Františka Serafinského, sv. Floriána nebo sv. Václava a sv. Josefa nebo sv. Zikmunda. V období kolem poloviny 19. století čtveřice soch stojících na samostatných podstavcích zřejmě dožila či již nebyla dostatečně reprezentativní. Použitelné sochy byly rozmístěny na jiná místa, např. na hřbitov u kostela či na pole k silnici na Zákupy. Nyní je sloup obklopen 7 vzrostlými stromy. Zatímco celek sloupu včetně hlavice je původní, socha Panny Marie je kamenosochařskou kopií z doby po roce 2002. Maria má dnes svatozář s 8 hvězdami, původně však měla paprsčitou svatozář s 10 paprsky.

Poznámka: V MonumNetu umístění ani parcelní číslo nebyly neuvedeny.
Památkově chráněno od 20. ledna 1965.

Zámecký areál - bez zámku (Q12037681)

53738/5-3132
Pam. katalog
MIS

Mimoň III

náměstí 1. máje 42, Vranovská
50°39′32,75″ s. š., 14°43′41,93″ v. d.

Bývalý zámek v Mimoni počíná již v 16. století, kdy byl v městě vystavěn menší panský dům. Pocházel z doby kolem roku 1570, při poslední velké stavební úpravě byl Giuliem Broggiem v roce 1664 rozšířen do trojkřídlé podoby honosného barokního zámku, s vybočujícím kolmým křídlem k severu, což vytvářelo půdorys F. Zámek byl dvoupatrový. Na jižní boční křídlo, zakončené přízemní empírovou, třemi arkádami otevřenou a valeně zaklenutou salou terrenou, přiléhala trojkřídlá novější část empírová. Zámek přečkal i požár v roce 1810. V roce 1985 byl zámek zdemolován, zůstal jen park. Zámek v Mimoni byl roku 1985 zbořen, Chráněn jen

pozemky po budovách zámku
park se systémem pěšin
ohradní zeď navazájící na předmostí Zámeckého mostu,
vstupní brána,
prameniště,
Zámecký most,
rybník s ostrůvkem
relikty sklípků
pp. 294, 2100, 2093, 2092, 2091, 2090, 2089, 2088, 2087,

Památkově chráněno od 20. ledna 1965.

Sousoší Getsemanská zahrada (Q37820772)

20167/5-3136
Pam. katalog
MIS

Mimoň III

křižovatka ulic Březinova a Jiráskova, mezi čp. 71 a 72,
50°39′31,94″ s. š., 14°43′17,92″ v. d.

Soubor soch Agónie v Getsemanské zahradě. Skupina 4 pískovcových soch. Barokní sousoší Getsemanské zahrady bylo pořízeno v roce 1689 z nákladu městského radního (někde se uvádí rychtáře) a kováře Christofa Thuma. Výjev znázorňuje Krista s andělem a třemi spícími apoštoly Janem, Jakubem a Petrem v noci před Kristovým zatčením. V únoru 2001 byla ukradena socha sv. Petra, ostatní dvě sochy byly raději preventivně provizorně umístěny v areálu mimoňské fary.

Poznámka: součást Poutní cesty Mimoní
Památkově chráněno od 20. ledna 1965.

Mimoň IV

Památka

Fotografie

Rejstříkové číslo v ÚSKP

Sídelní útvar

Poloha

Popis a poznámky

Kaple Božího hrobu (Q18915403)

29664/5-3145
Pam. katalog
MIS

Mimoň IV

Lužická, pp. 1481, 1482
50°39′42,26″ s. š., 14°43′32,02″ v. d.

Záměr postavit kapli Božího hrobu vzešel od Jana Putze z Adlersthurmu v době třicetileté války. Uskutečnili ho jeho synové, zejména Jan František Edmund. Stavbu provedl architekt Giulio Broggio v letech 1665–1668, špitál byl dostavěn roku 1679.

kaple Božího hrobu,
ambit,
ohradní zeď,
brána se sochařskou výzdobou - socha sv. Josefa z Arimatie, socha sv. Nikodéma.

Poznámka: Kaple je přístupná při oslavách, jindy na požádání v době otevření muzea. MonumNet uváděl část Mimoň III, Památkový katalog uvádí Mimoň IV.
Památkově chráněno od 20. ledna 1965.

Městské muzeum (Q12039415)

16199/5-4757
Pam. katalog
MIS

Mimoň IV

V Lukách 101
50°39′41,62″ s. š., 14°43′32,54″ v. d.

Raně barokní špitál byl postaven v letech 1679–1680. Za autora stavby je považován litoměřický stavitel Giulio Broggio. Součástí areálu je i barokní márnice. Objekt přešel přestavbou na konci 19. století. Dnes po rekonstrukci slouží jako městské muzeum a informační středisko. Navazuje na jižní obvod areálu Božího hrobu. Obdélná zděná patrová stavba je umístěna svou delší stranou zhruba v ose západ–východ. K východnímu průčelí přiléhá kůlna a márnice (parc. 1480). Jižně se nachází zahrada a na terénním zlomu zástavba s domy čp. 99 a 100 při ulici V Lukách. Západní stranu vymezuje mohutná ohradní zeď na terénní hraně nad ulicí.

Poznámka: součást Poutní stezky Mimoní
Památkově chráněno od 3. června 1969.

Socha svatého Jana Nepomuckého (Q37820781)

15598/5-3144
Pam. katalog
MIS

Mimoň IV

pp. 1481
50°39′41,13″ s. š., 14°43′32,11″ v. d.

Sochu nechal roku 1749 zhotovit tehdejší mimoňský starosta Franz Kirschner. Roku 1775 byly při veliké vodě poškozeny její základy, k jejímu znovuosazení došlo o rok později. Původně umístěna po levé straně silničního mostu vedoucího přes Panenský potok z centra Mimoně do Jablonného v Podještědí. Na základě rozhodnutí z roku 1992 byla přemístěna do prostoru před domem čp. 119 na levém břehu Panenského potoka naproti areálu Božího hrobu. V souvislosti s opravami mostu a opěrné zdi nábřeží byla na podzim roku 2004 rozebrána a provizorně uložena v areálu Božího hrobu těsně u jeho ohradní zdi, po ukončení prací se však na své druhotné místo nevrátila a předpokládalo se budoucí umístění na místo před ohradní zdí areálu Božího hrobu, vpravo od vstupní brány. Pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého je v současné době umístěna před vstupem do budovy špitálu (muzea).

Poznámka: v MonumNetu umístění ani parcelní číslo nebyly neuvedeny. MonumNet sochu řadil do části Mimoň III, Památkový katalog ji lokalizuje do části Mimoň IV
Památkově chráněno od 20. ledna 1965.

Odkazy

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Seznam kulturních památek v Mimoni na Wikimedia Commons
Celostátní seznam památek

Navigation

Navigace

Tématické portály

Seznam kulturních památek v Mimoni

Obsah

Mimoň II

Mimoň III

Mimoň IV

Odkazy

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce