Seznam kulturních památek v Podolí (Praha)
Tento seznam nemovitých kulturních památek v části Podolí v hlavním městě Praze vychází z Ústředního seznamu kulturních památek ČR, který na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, vede Národní památkový ústav jako ústřední organizace státní památkové péče. Údaje jsou průběžně upřesňovány, přesto mohou obsahovat i řadu věcných a formálních chyb a nepřesností či být neaktuální.
Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu.
Staré Město, Nové Město, Malá Strana, Hradčany, Josefov, Vyšehrad a z malé části Vinohrady, Holešovice, Podolí a Smíchov jsou od roku 1971 jako Pražská památková rezervace městskou památkovou rezervací.[1] Z Podolí spadá do rezervace oblast s podolskou porodnicí ohraničená územím Vyšehradu, Podolským nábřežím a ulicí U podolského sanatoria.
| Památka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Loděnice Českého Yacht Klubu (Q38049003) | 
| 103107 Pam. katalog MIS | Podolí | Podolské nábřeží čp. 1148 50°3′40,36″ s. š., 14°25′2,25″ v. d. | Lodní přístav - loděnice Českého Yacht Klubu. Předchůdcem budovy byla plovoucí klubovna z roku 1909, zbudovaná zčásti na pontonech. Dřevostavba budovy loděnic byla postavena roku 1912 stavitelem V. Šamonilem, poté byla v letech 1922–1925 rozšířena o přístavbu na jižní straně na místě dosavadní terasy. Po roce 1930 byla k východní fasádě připojena přístavba - rozšíření spodní loděnice s rizality v patrech, v roce 1937 byla rozšířena i zasklená veranda klubovny na západní straně. Včetně provozního zázemí a prvků historického technického vybavení (lodní výtahy). V interiéru dochováno mnoho kvalitních umělecko-řemeslných prvků. Loděnice je dvoupatrová dřevěná budova na půdorysu úzkého obdélníka, postavená na hrázi oddělující přístaviště loděk od koryta řeky. Ze strany přístavu má budova přistavěné spodní patro na stupňovitém terénu mola na dřevěných podporách. Budova spočívá na základech z kamenného zdiva, zčásti stojí na kamenném zdivu říční hráze. Kamenné části suterénu vznikly obestavěním prostorů nad říční hrází. Hlavní vstup je umístěn v úzké jižní fasádě, z níž vystupuje přes dvě patra rizalit, zastřešený pultovou střechou. V přízemí a suterénu na východní straně je umístěna loděnice, v 1. patře místnosti klubu a ve 2. patře šatny. V severní části hráze za loděnicí je umístěn lodní výtah z roku 1912 (s motorem ze 30. let), dále severně pak další výtah na lodě, zřízený roku 1932. Na ploše přístavní hráze (pp. 2041) je řada ušlechtilých dřevin. Památkově chráněno od 1. srpna 2008. | |||||
| Usedlost Neumanka (Q31452493) | .jpg) (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
| 40258/1-1336 Pam. katalog MIS | Podolí | U podolského sanatoria 5/3 50°3′42,11″ s. š., 14°25′9,99″ v. d. | Venkovská usedlost - předměstská, Neumanka. Venkovský dům čp. 5, schodiště. Jednopatrová budova bývalé viniční usedlosti s klasicistní fasádou z doby kolem roku 1840 a valbovou střechou s vikýři.[2] Poznámka: MonumNet ve výčtu parcel uvádí dům čp. 3. | |||||
| Rybářská 5 (Q31452550) | .jpg) (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
| 40256/1-1335 Pam. katalog MIS | Podolí | Rybářská 3/5, U podolského sanatoria 3/4 50°3′40,8″ s. š., 14°25′10,65″ v. d. | Předměstský dům. Barokní jednopatrový dům s mansardovou střechou a architektonicky hodnotným průčelím z 18. století, pravděpodobně vznikl přestavbou obytné budovy starší hospodářské usedlosti.[2] Poznámka: adresa U podolského sanatoria 3/4 byla zrušena | |||||
| Katovna (Q38049011) |  (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
| 40784/1-1681 Pam. katalog MIS | Podolí | Pod Vyšehradem 1/3, Rybářská 1/2 50°3′39,23″ s. š., 14°25′16,24″ v. d. | Katovna, dle parcelních čísel i se zahradou. Přízemní trojkřídlé stavení s klasicistní fasádou a mansardovou střechou, patrně z konce 18. století.[2] Památkově chráněno od 1. dubna 1968. | |||||
| Kostel svatého Michala (Q22976081) | 
| 44488/1-1333 Pam. katalog MIS | Podolí | Pod Vyšehradem 50°3′35,64″ s. š., 14°25′14,77″ v. d. | kostel sv. Michala, zvonice, hřbitov, ohradní zeď. Farní kostel raně gotického původu na bývalém hřbitově. Novorománské průčelí pochází z druhé poloviny 19. století. Kůr přestavěn roku 1887. U kostela dřevěná barokní zvonice ze 17. století.[2] Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Podolská vodárna (Q12045937) | 
| 40255/1-1334 Pam. katalog MIS | Podolí | Podolská 15/17, Podolské nábřeží 15/10, Vodárenská 50°3′26,75″ s. š., 14°25′12,17″ v. d. | Vodárna postavena podle projektu Antonína Engela v letech 1925–1929 na místě staré vodárny z roku 1885. V letech 1959–1962 byla přistavěna další část podle téhož architekta. V areálu působí Muzeum pražského vodárenství.[2] Poznámka: V rozpisu parcel uvedena pouze parcela č. 9, na níž stojí severní budova (při Vodárenské ulici) | |||||
| Na Podkovce 12 (Q31452750) | 
| 41306/1-2022 Pam. katalog MIS | Podolí | Na Podkovce 282/12 50°3′19,8″ s. š., 14°25′20,01″ v. d. | Funkcionalistická komfortně vybavená obytná vila z roku 1936 podle návrhu Karla Stráníka.[2] Památkově chráněno od roku 1977. | |||||
| Hoffmannova vila (Q31452676) | .jpg) (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
| 104554 Pam. katalog MIS | Podolí | Hoffmannova 204/4, Lopatecká 204/7 50°3′17,09″ s. š., 14°25′28,96″ v. d. | Vila houslisty Karla Hoffmanna, primária Českého kvarteta a rektora Mistrovské školy Pražské konzervatoře, a jeho zetě Ivana Šetlíka. Solitérní vila na mírně svažitém pozemku, postavená roku 1924 ve stylu klasicizující moderny podle návrhu architekta Eduarda Hniličky, je považována za jedno z jeho nejzdařilejších děl. Ve vile se scházely osobnosti jako Dmitrij Šostakovič, David Oistrach, Svjatoslav Richter či Artur Honneger a Karel Hoffmann zde též učil své žáky z konzervatoře. Hoffmannova dcera Dagmar Šetlíková Hoffmannová zde později uchovávala neoficiální muzeum Českého kvarteta. Z východní strany se budova jeví jako jednopatrová, ze západní jako dvoupatrová. Na dnes růžové fasádě je od roku 1974 umístěna pamětní deska Karlu Hoffmannovi od Vlasty Prachatické a Stanislava Kolíbala. V interiéru se i přes pozdější úpravy zachovalo původní typické Hniličkovo dřevěné točité schodiště, množství původních dřevěných prvků (dveře, okna), keramické vypínače, otopná zařízení, mříže, zábradlí apod. Na jaře 2009 byla vila prodána a nový majitel okamžitě požádal o povolení k demolici. V reakci na to vzniklo občanské sdružení Hoffmannova vila, které mělo za cíl prosadit ochranu vily. Majitel se sdružením nekomunikoval.[3] Ministerstvo rozhodlo o památkové ochraně v březnu 2011. Akciová společnost Lopatecká 7 podala proti rozhodnutí rozklad, rozkladová komise rozhodnutí potvrdila.[4] Památkově chráněno od 7. listopadu 2011. | |||||
| Koleje ČVUT v Podolí (Q104884437) | 
| 106344 Pam. katalog MIS | Podolí | Na lysině 772/12 50°3′13,11″ s. š., 14°25′40,77″ v. d. | Areál Vysokoškolských kolejí ČVUT byl vybudován po roce 1953 podle standardního projektu vzniklého na půdě Fakulty architektury a pozemního stavitelství ČVUT ve stylu socialistického realismu - „Sorely“. Je situován v horní části Podolí, v sousedství starého podolského hřbitova, mezi drobnou vilovou zástavbou, kterou svým měřítkem nijak nenarušuje. Areál sestává z 8 objektů, z toho 6 objektů vlastních kolejí, vrátnice s vjezdem propojené s administrativně-obytným domem s čp. 772 a objektu společenského domu. Mezi zadními dvěma objekty kolejí je propojení prostřednictvím arkádové lodžie na samostatné parcele. Památkově chráněno od 16. února 2019. | |||||
| Vila Františka Langera (Q31452605) | .jpg) (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
| 37934/1-2297 Pam. katalog MIS | Podolí | Nad cementárnou 331/23 50°3′7,76″ s. š., 14°25′30,6″ v. d. | Vila, zahrada o rozloze 1418 m² s mnoha původními prvky (smrky, borovice, cypřiše, jasan americký, liliovník tulipánokvětý atd.), bazén. Funkcionalistická vila postavená v letech 1929–1930 pro spisovatele a legionáře Františka Langera podle návrhu Karla Honzíka, zahradu navrhl zahradní architekt Otokar Fierlinger.[5] Památkově chráněno od 21. června 2002. | |||||
| Plavecký stadion v Podolí (Q12045555) | .JPG)
| 106590 Pam. katalog MIS | Podolí | Podolská 43/74 50°3′5,56″ s. š., 14°25′1,91″ v. d. | Plavecký stadion byl postaven v letech 1958–1965 podle návrhu Richarda F. Podzemného ve spolupráci se statikem Gustavem Kuchařem (Pražský projektový ústav). Areál je situován do místa bývalého lomu a cementárny, sevřeného skalním masivem při ulici Podolská. Sestává z hlavního objektu o dvou křídlech, pravého vyššího obsahujícího vnitřní bazén a levého nižšího s administrativou a dalšími souvisejícími lázeňskými provozy. V jižní části se nachází budova letních šaten a na ní navazující křídlo s byty, strojovnou a kotelnou. K východu směrem ke skalnímu masivu je na terase na úrovni zvýšeného přízemí situován prostor venkovních bazénů, s tribunami (především na střeše hlavního objektu), skokanskými můstky a rekreační travnatou plochou. Unikátní je konstrukční řešení bazénové haly tvořené oblými železobetonovými nosníky. Původně byl areál určen pouze pro trénink a závody profesionálních plavců, s třemi bazény, z toho dvěma délky 50 m, venkovním a vnitřním, nakonec byl záměr přehodnocen a náplň areálu byla rozšířena i o rekreaci veřejnosti. Z tohoto důvodu došlo ke změně účelu některých prostor oproti původnímu záměru.
Památkově chráněno od 10. prosince 2020. | |||||
| Ředitelská vila podolské cementárny (Q38048998) | 
| 105973 Pam. katalog MIS | Podolí | Podolská 448/54 50°2′56,94″ s. š., 14°24′58,56″ v. d. | Ředitelská vila podolské cementárny. Historizující vila s patrným vlivem industriální architektury, postavena před rokem 1897. Souvisí s areálem zaniklé cementárny. Památkově chráněno od 2. března 2017. | |||||
| Dům Ve dvoře (Q38049017) |  (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
| 40268/1-1342 Pam. katalog MIS | Podolí | Jeremenkova 411/9 50°2′47,65″ s. š., 14°24′59,84″ v. d. | Činžovní dům „Ve dvoře“ je jediným pozůstatkem původní zástavby někdejší osady Dvorce. Je jediným pozůstatkem dvorce z 18. století, který byl postupně zbourán v 50. a 60. letech 20. století. Stavba z 18. století byla zvýšena na třípatrovou a zbarokizována v letech 1870–1880. V 70. letech 20. století byl dům zrekonstruován pro administrativní účely. Stavba kontrastuje se sousedící zástavbou z 30. let 20. století a vybočuje z uliční čáry. V prvních dvou podlažích jsou dochované valené klenby.[6] Památkově chráněno od 22. prosince 1964. |
Reference
- ↑ Městská památková rezervace Praha, č. 1028, MonumNet
- ↑ a b c d e f Kulturní památky městské části Praha 4 na na Archive Today, poslední úprava 17. 9. 2002
- ↑ Anna Oplatková, Dagmar Štefancová: Hoffmannova vila, nová kulturní památka v Praze 4 Podolí, Lopatecká 7. In: Za Starou Prahu. Věstník Klubu Za starou Prahu. 41 (12), č. 3, (2011), s. 22-26
- ↑ Slavná Hoffmannova vila v pražském Podolí se bourat nebude. Zůstává památkově chráněna, Ministerstvo kultury, 19. 10. 2011
- ↑ Vila Františka Langera – historie, web o vile, prodejce Tomáš Blahuta
- ↑ Dum ve dvore / House in the Yard, Geocaching, 6. 11. 2009, text podle: Slavné stavby Prahy 4, Architektura Prahy 4, archiv správce objektu
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu seznam kulturních památek v Podolí (Praha) na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Crystal Clear app lphoto commons logo.png
(c) Wikimedia Foundation, CC BY-SA 3.0
File:Crystal Clear app lphoto.png with Commons logo.
(c) Wikimedia Foundation, CC BY-SA 3.0
File:Crystal Clear app lphoto.png with Commons logo.
Camera-photo Upload.svg
(c) Kudo-kun, CC BY-SA 2.5
Logo for WikiProject Photo on the Korean-language Wikipedia.
(c) Kudo-kun, CC BY-SA 2.5
Logo for WikiProject Photo on the Korean-language Wikipedia.
Podolí, Pod Vyšehradem 3.jpg
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
U podolského sanatoria 4, Rybářská 5 (01).jpg
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Podolí, Lopatecká 7, Hoffmannova vila (02).jpg
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
U podolského sanatoria 3, Neumanka (01).jpg
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Podolí, Jeremenkova 9, Ve dvoře.jpg
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Podolí kostel sv. Michaela archanděla 1.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Podolí, Nad cementárnou 23, vila Františka Langera (01).jpg
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Český yacht klub.jpg
Autor: cs:ŠJů, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: cs:ŠJů, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Vilka.JPG
Autor: Hamarty, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Hamarty, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Swimming pool Prague-Podoli (4).JPG
Autor: Chmee2, Licence: CC BY 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Chmee2, Licence: CC BY 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Podolská vodárna, z Podolské od JV.jpg
Autor: cs:ŠJů, Licence: CC BY-SA 3.0
Praha, Podolí, Podolská vodárna, pohled od jihovýchodu z Podolské ulice.
Autor: cs:ŠJů, Licence: CC BY-SA 3.0
Praha, Podolí, Podolská vodárna, pohled od jihovýchodu z Podolské ulice.