Seznam kulturních památek v Semilech
Tento seznam nemovitých kulturních památek ve městě Semily v okrese Semily vychází z Ústředního seznamu kulturních památek ČR, který na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, vede Národní památkový ústav jako ústřední organizace státní památkové péče. Údaje jsou průběžně upřesňovány, přesto mohou obsahovat i řadu věcných a formálních chyb a nepřesností či být neaktuální.
Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu.
Semily
| Památka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Socha dr. Františka Ladislava Riegra (Q38094944) | 
| 44938/6-2476 Pam. katalog MIS | Semily | Riegrovo náměstí, pp. 805 50°36′8,96″ s. š., 15°20′5,81″ v. d. | Bronzová socha dr. Františka Ladislava Riegra v nadživotní velikosti na žulovém podstavci na mohutné čtvercové žulové čtyřstupňové ustupující základně složené z velkých bloků. Socha pochází z roku 1928, autorem byl Ladislav Šaloun. Poznámka: Název náměstí ani parcelní číslo v MonumNetu nebyly neuvedeny. | |||||
| Sousoší Antala Staška a Ivana Olbrachta (Q38094974) | 
| 40314/6-2475 Pam. katalog MIS | Semily | městský park, Bítouchovská, pp. 155 50°36′14,26″ s. š., 15°20′5,03″ v. d. | Bronzové sousoší Antala Staška a Ivana Olbrachta (Otec a syn) při vstupu do Palackého sadů. Dílo pochází z roku 1960, jeho autorem byl Josef Malejovský. Podstavec žulový, sochy bronzové. Obě postavy jsou znázorněné v rozhovoru sedící na nižší obdélné lavici. Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu nebylo uvedeno. | |||||
| Rodný dům Ivana Olbrachta (Q12039011) | 
| 27176/6-2478 Pam. katalog MIS | Semily | Husova 2 50°36′12,17″ s. š., 15°20′5,57″ v. d. | Městský dům - rodný dům Ivana Olbrachta. Muzeum a Pojizerská galerie. Patrový zděný objekt pocházející v jádru z druhé poloviny 18. století sloužil jako hostinec přilehlého pivovaru. Objekt později vlastnila rodina Antonína Zemana (Antal Stašek) a narodil se zde jeho syn Kamil Zeman píšící pod pseudonymem Ivan Olbracht. Zděná, částečně podsklepená stavba o dvou nadzemních podlažích, vybudovaná na obdélném půdorysu s polovalbovou střechou krytou eternitem se čtyřmi vikýři. Jihovýchodní průčelí směřuje do uzavřeného dvora. Pevnou součástí muzea je kamenný dveřní portál přenesený z Rykrova mlýna čp. 87 v Košťálově - tzv. Culíkův portál. Památkově chráněno od 24. března 1964. | |||||
| Hotel Obecní dům (Q12041902) | 
| 49767/6-6076 Pam. katalog MIS | Semily | Husova 70 50°36′12,49″ s. š., 15°20′7,66″ v. d. | Hotel Obecní dům (původně zapsáno jako hotel Okresní dům). Zděný třípodlažní objekt byl postaven v letech 1906–1909 podle návrhu pražského architekta Jana Vejrycha. Velkorysé neoslohové formy domu doplněné nastupující secesní ornamentikou vytvářejí výraznou dominantu v historické zástavbě města. Zděná stavba o třech nadzemních podlažích vybudovaná na nepravidelném obdélném půdorysu orientovaná jižním průčelím do Husovy ulice. Zastřešení domu obstarávají sedlové střechy, nad jejichž průnikem je osazena čtyřhranná kónicky se zužující věž s lucernou zakončená osmibokou hrotitou jehlou. Vnější omítky jsou hladké štukové architektonicky řešené v neorenesančním stylu, k výzdobě je užit secesní dekor v průčelí velmi bohatý, doplněný skleněnou mozaikou. Památkově chráněno od 24. listopadu 1998. | |||||
| Dvojdům Husova 74 (Q38094967) | 
| 23691/6-4928 Pam. katalog MIS | Semily | Husova 74 50°36′10,92″ s. š., 15°20′9,36″ v. d. | Městský dům - dvojdům, z toho jen: pův. čp. 73 a čp. 410 (parc. 27 a 28). Zděný třípodlažní dům nesl v minulosti dvojici čp. 410 a 73. Reprezentativní stavba pojatá v duchu nastupující secese se vyznačuje propracovaným štukovým dekorem fasád. Střecha je podélně sedlová, zvalbená krytá eternitem, stříška věže čtyřboká jehlancová, nahoře rovně useknutá, ve vrcholu tři hroty s koulemi a praporci. Pro zástavbu podhorského města dominantní objekt byl postaven v roce 1907. Objekt byl původně zapsán jako okresní lidová knihovna. Památkově chráněno od 5. listopadu 1987. | |||||
| Kostel svatých Petra a Pavla (Q12030984) | 
| 12947/6-5746 Pam. katalog MIS | Semily | Komenského náměstí, pp. 1 50°36′9,43″ s. š., 15°20′13,68″ v. d. | Kostel sv. Petra a Pavla. Novorománská bazilika, trojlodní neorientovaná, s výraznou hranolovou věží zakončenou ochozem byla postavena v letech 1908–1911 na místě barokního kostela pocházejícího z roku 1702. Autorem nové dominanty města je pražský architekt Bohumil Štěrba. Vysoké reliéfy v tympanonech s novozákonními náměty provedl pražský sochař J. Čapek, žák Josefa Václava Myslbeka. U hlavního vchodu jsou umístěny plastiky sv. Petra a Pavla, které se zachovaly z původního kostela z roku 1702. Hlavní vstup je přístupný po mohutném schodišti. Památkově chráněno od 22. září 1994. | |||||
| Socha svaté Anny (Q38094960) |  (c) Luděk Kovář, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
| 25773/6-2473 Pam. katalog MIS | Semily | Komenského náměstí, severozápadně od kostela sv. Petra a Pavla, nad Husovou ulicí, pp. 1 50°36′9,79″ s. š., 15°20′12,16″ v. d. | Pískovcová socha sv. Anny z roku 1756. Světice je zachycena v tradičním ikonografickém pojetí - sv. Anna vyučující Pannu Marii. Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno | |||||
| Socha svatého Václava (Q38094951) | 
| 18839/6-4767 Pam. katalog MIS | Semily | u kostela sv. Petra a Pavla, pp. 1 50°36′9,2″ s. š., 15°20′12,94″ v. d. | Pískovcová socha sv. Václava, kterou nechal postavit František Ladislav Rieger v roce 1864, je druhotně umístěna před jihozápadní stěnou kostela sv. Petra a Pavla. Světec je znázorněn zhruba v životní velikosti oděný ve zbroji a směřuje k západu. Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu nebylo uvedeno. V MIS nebyl dostupný žádný dokument. | |||||
| Sloup se sochou Panny Marie (Q38094938) |  (c) Luděk Kovář, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
| 31126/6-2474 Pam. katalog MIS | Semily | Komenského náměstí, parc. 4075/1 50°36′11,08″ s. š., 15°20′15,07″ v. d. | Sloup se sochou Panny Marie Immaculaty a sochami sv. Jana Křtitele, sv. Jana Evangelisty a sv. Jana Nepomuckého v nárožích fundamentu je situován na svažitém terénu Komenského náměstí. Sousoší pochází z roku 1738. Památkově chráněno od 24. března 1964. | |||||
| Dělnický dům – sokolovna (Q30717854) | 
| 46906/6-2479 Pam. katalog MIS | Semily | Sokolská 418, 3. května 50°36′2,86″ s. š., 15°20′12,4″ v. d. | Zděný společenský dům pojatý v secesním stylu byl postaven podle plánů architekta Josefa Brodského v roce 1908. Vybudován pod názvem Dělnický dům, od roku 1916 sokolovna. Secesní dvoukřídlý objekt, volně stojící v okolní městské zástavbě východně nedaleko náměstí. Jednopatrová, podsklepená, zděná stavba půdorysu ve tvaru písmeně L, situovaná severozápadním průčelím do ulice Sokolská. Památkově chráněno od 24. března 1964. | |||||
| Jílovecká 102 (Q30717900) |  (c) Luděk Kovář, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
| 12241/6-6082 Pam. katalog MIS | Semily | Jílovecká 102 50°36′5,66″ s. š., 15°20′17,5″ v. d. | Roubená chalupa. Přízemní celoroubený objekt trojdílné dispozice komorochlévního typu na vyšší kamenné (omítnuté) vyrovnávající podezdívce k jihovýchodní straně, s propracovanou štítovou lomenicí, je postaven kolmo ve svahu po pravé straně Jíloveckého potoka (dnes zatrubněn) Poznámka: MonumNet uváděl ulici Jílovce. Původně uváděl venkovská usedlost, nyní venkovský dům, v popisu parcel chalupa. | |||||
| Jílovecká 103 (Q30717765) | 
| 12240/6-5629 Pam. katalog MIS | Semily | Jílovecká 103 50°36′5,78″ s. š., 15°20′16,9″ v. d. | Roubená chalupa. Přízemní roubený dům komorochlévního typu, trojdílné dispozice s průchozí síní, z konce 18. století je součástí enklávy pozůstatků dřevěné zástavby podhorského města. Intaktně dochovaný objekt je nositelem celé řady historických konstrukcí a stavebních detailů v četně propracované štítové lomenice. Poznámka: MonumNet uváděl ulici Jílovce. Původně uváděl venkovská usedlost, nyní venkovský dům. | |||||
| Jílovecká 104 (Q30717816) | 
| 49590/6-6083 Pam. katalog MIS | Semily | Jílovecká 104 50°36′6,03″ s. š., 15°20′17,65″ v. d. | Roubená chalupa. Přízemní, převážně roubený trojdílný dům komorochlévního typu, je situovaný ve svahu, jehož sklon vyrovnává zděný suterén s chlévy. Objekt přístupný od východní strany po deseti kamenných schodech do průchozí síně. Štítově je orientován k severní a jižní straně. Malý dvorek od Jílovecké ulice s bedněnou hospodářskou stavbou (seník a stodůlka) zachovány v původním půdorysném schématu. Původně byl objekt celý roubený, přední část byla později přezděna, v současné době roubeny pouze stěny zadní obytné místnosti (k zadnímu štítu). Podél obytné světnice pod přesahem střechy k východní straně se nachází pavláčka. Poznámka: MonumNet uváděl ulici Jílovce. Původně uváděl venkovská usedlost, nyní venkovský dům. | |||||
| Kašna svatého Václava (Q38094914) | 
| 37745/6-2477 Pam. katalog MIS | Semily | nad Jíloveckou, pod Benešovskou, u schodiště na Koštofrank, pp. 4091/2 50°36′5,65″ s. š., 15°20′19,82″ v. d. | Kašna s pramenem sv. Václava a sochou sv. Václava. Kašna s pískovcovou sochou sv. Václava je umístěna ve svažitém terénu severně pod hřbitovem s kostelem sv. Jana Křtitele na Koštofranku. Kašna pochází z roku 1857, socha světce byla osazena v roce 1894. Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu nebylo uvedeno. | |||||
| Kostel svatého Jana Křtitele (Q18915438) | 
| 35385/6-2472 Pam. katalog MIS | Semily | Benešovská, na hřbitově na Koštofranku, parc. 414 50°36′3,16″ s. š., 15°20′17,78″ v. d. | Kostel sv. Jana Křtitele. Barokní kostel místně označovaný na Koštofranku je obklopen hřbitovem. Jednolodní stavba s odsazeným polygonálním závěrem byla postavena na místě staršího kostela v letech 1723–1727. Památkově chráněno od 24. března 1964. | |||||
| Socha svatého Jana Nepomuckého (Q38094929) | 
| 100657 Pam. katalog MIS | Semily | Benešovská,u kostela sv. Jana Křtitele na hřbitově na Koštofranku, parc. 413 50°36′2,99″ s. š., 15°20′17,95″ v. d. | Socha sv. Jana Nepomuckého stojí při jižní straně závěru kostela sv. Jana Křtitele na Koštofranku. Do roku 1920 stála na Riegerově náměstí. Socha světce pochází z roku 1874, je dílem Antonína Suchardy z Nové Paky. Památkově chráněno od 14. listopadu 2003. | |||||
| Náhrobek Františka Preislera z Příkrého (Q38094921) | 
| 92621/6-6226 Pam. katalog MIS | Semily | Benešovská,u kostela sv. Jana Křtitele na hřbitově na Koštofranku, parc. 413 50°36′3,38″ s. š., 15°20′18,27″ v. d. | Náhrobek Františka Preislera z Příkrého u sakristie kostela sv. Jana Křtitele na Koštofranku. Podle datace na soklu pochází z roku 1855. V soklu výklenek s Božím hrobem, na kříži je vytesané tělo hada s jablkem. Z horizontálních ramen kříže se spouští obtáčející draperie. Celková velikost cca 4 m. Památkově chráněno od 5. listopadu 2001. | |||||
| Krematorium (Q27914678) | .jpg) (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
| 106368 Pam. katalog MIS | Semily | Vysocká 577 50°36′27,39″ s. š., 15°20′1,79″ v. d. | Funkcionalistické krematorium, které bylo jako první krematorium v Česku a páté v Evropě zařízené na spalování elektřinou. Budovu navrhl stavitel Josef Schejbal, který se nechal inspirovat strašnickým krematoriem v Praze. Slavnostní otevření se konalo v roce 1937. Před budovou byl později vytvořen parčík s jezírkem a fontánou dle návrhu firmy Ducháč – Vyskočil z Prahy. Památník padlým s řeckým ohněm byl odhalen v roce 1960. V 60. letech 20. století byla provedena radikální rekonstrukce. Od roku 1988 se v krematoriu již nespaluje. Původní stavba měla půdorys latinského kříže, který zcela setřely pozdější přístavby kanceláří, kolumbária, chladnice a dalších v 60. letech 20. století. Původní rozsah krematoria tvoří převýšená kubická část s atikami s obřadní síní, na kterou navazuje snížená přístavba pro manipulaci s rakvemi a zrcadlově posazená postranní křídla s kancelářemi, provozními místnostmi, místnost pro hlídače a zahradníka, kněze a pitevna. Památkově chráněno od 24. dubna 2019. |
Bítouchov
| Památka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Zvonice (Q37027493) | 
| 15380/6-2498 Pam. katalog MIS | Bítouchov | rozcestí na Spálov, st. 11 50°36′55,79″ s. š., 15°19′30,76″ v. d. | Stavba z počátku 19. století je ovlivněna barokním tvaroslovím, které se projevuje v bohatém tvarování samotné zvonice v podobě cibulové střechy s lucernou. Památkově chráněno od 26. března 1964. |
Podmoklice
| Památka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Sbor Dr. Karla Farského (Q27869544) | 
| 105910 Pam. katalog MIS | Podmoklice | Nádražní 389 50°36′5,31″ s. š., 15°19′30,58″ v. d. | Sbor Dr. Karla Farského, autor Vladimír Krýš, 1938. Představuje nejhodnotnější novostavbu tehdejší Církve československé husitské ze sedmi realizací v Libereckém kraji a jednu z nejoriginálnějších celkově. Funkcionalistické formy, expresivní stavba s dynamickým členěním hmot a gotickými reminiscencemi v podobě lomeného oblouku. Památkově chráněno od 17. října 2016. |
Spálov
| Památka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Silniční mosty č. 288-006 a 288-007 (Q19747121) | .jpg)
| 105373 Pam. katalog MIS | Spálov | na silnici č. 288, k. ú. Spálov u Semil, k. ú. Horská Kamenice 50°38′4,19″ s. š., 15°18′2,55″ v. d. | silniční mosty ev. č. 288-006 a 288-007. Železobetonový silniční most neobvyklého konstrukčního řešení překonávající řeku Kamenici lze zasadit do období 1936–1938. Dle pamětní desky umístěné na skále na předmostí realizovala jeho stavbu společnost Litická a.s. Praha. Most byl otevřen roku 1938. Železobetonový silniční most s horní podepřenou mostovkou šikmo překonávající řeku Kamenici a železniční trať je tvořen dvěma poli s odlišně řešenou nosnou konstrukcí. Mezi oběma poli se nachází zemní násyp, do kterého jsou vetknuty vnitřní opěry. Celý most se nachází ve spádu.
Poznámka: Poprvé prohlášeno památkou k 12. 5. 2014, 13. 8. 2014 ochrana zrušena, podruhé prohlášeno pod shodným rejstříkovým číslem k 27. 10. 2014. |
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu seznam kulturních památek v Semilech na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Crystal Clear app lphoto commons logo.png
(c) Wikimedia Foundation, CC BY-SA 3.0
File:Crystal Clear app lphoto.png with Commons logo.
(c) Wikimedia Foundation, CC BY-SA 3.0
File:Crystal Clear app lphoto.png with Commons logo.
Camera-photo Upload.svg
(c) Kudo-kun, CC BY-SA 2.5
Logo for WikiProject Photo on the Korean-language Wikipedia.
(c) Kudo-kun, CC BY-SA 2.5
Logo for WikiProject Photo on the Korean-language Wikipedia.
Semily - roubenky 2.jpg
(c) Luděk Kovář, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Semily – roubenky v Jílovecké ulici čp. 102 a 104, postavené mezi lety 1785–1789, po kompletní obnově nyní využívány pro kulturní akce
(c) Luděk Kovář, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Semily – roubenky v Jílovecké ulici čp. 102 a 104, postavené mezi lety 1785–1789, po kompletní obnově nyní využívány pro kulturní akce
Semily - pramen svatého Václava.jpg
Autor: Luděk Kovář – ludek@kovar.biz, Licence: CC BY-SA 3.0
Semily – pramen svatého Václava (někdy zváno Studnice sv. Václava) v kopci pod Koštofrankem; podchycen roku 1793, kamenná studna zřízena roku 1857, socha sv. Václava 1894 nebo 1895.
Autor: Luděk Kovář – ludek@kovar.biz, Licence: CC BY-SA 3.0
Semily – pramen svatého Václava (někdy zváno Studnice sv. Václava) v kopci pod Koštofrankem; podchycen roku 1793, kamenná studna zřízena roku 1857, socha sv. Václava 1894 nebo 1895.
Mosty Spalov (5561).jpg
Autor: Gampe, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Gampe, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Semily 2014 - náhrobek Františka Preislera.jpg
Autor: marv1N, Licence: CC BY-SA 3.0
Náhrobek Františka Preislera z Příkrého vytesaný lidovým kameníkem Josefem Zemanem z Tatobit v roce 1855 na hřbitově u sv. Jana Křtitele na Koštofranku v Semilech.
Autor: marv1N, Licence: CC BY-SA 3.0
Náhrobek Františka Preislera z Příkrého vytesaný lidovým kameníkem Josefem Zemanem z Tatobit v roce 1855 na hřbitově u sv. Jana Křtitele na Koštofranku v Semilech.
Semily - Obecní dům 2.jpg
Autor: Luděk Kovář – ludek@kovar.biz, Licence: CC BY-SA 3.0
Semily – hotel „Obecní dům“ (info)
Autor: Luděk Kovář – ludek@kovar.biz, Licence: CC BY-SA 3.0
Semily – hotel „Obecní dům“ (info)
Semily - sousoší Otec a syn.jpg
Autor: Luděk Kovář – ludek@kovar.biz, Licence: CC BY-SA 3.0
Semily – Otec a syn – bronzové sousoší spisovatelů Antala Staška a Ivana Olbrachta z roku 1960 od sochaře prof. Josefa Malejovského (1914–2003); nachází se na dohled od jejich domu (nyní muzea), před vstupem do Palackého sadů
Autor: Luděk Kovář – ludek@kovar.biz, Licence: CC BY-SA 3.0
Semily – Otec a syn – bronzové sousoší spisovatelů Antala Staška a Ivana Olbrachta z roku 1960 od sochaře prof. Josefa Malejovského (1914–2003); nachází se na dohled od jejich domu (nyní muzea), před vstupem do Palackého sadů
Kostel sv. Petra a Pavla v Semilech.jpg
Autor: TIC Semily, Licence: CC BY-SA 3.0
Kostel sv. Petra a Pavla
Autor: TIC Semily, Licence: CC BY-SA 3.0
Kostel sv. Petra a Pavla
Semily - muzeum Husova 2.jpg
Autor: Luděk Kovář – ludek@kovar.biz, Licence: CC BY-SA 3.0
Semily – původně barokní dům čp. 2 byl postavený vrchností poblíž pivovaru jako panská hospoda („U české koruny“), obydlí pro úředníky, důchodní kancelář a solnice; od roku 1882 patřil rodině advokáta JUDr. Antonína Zemana (= občanské jméno spisovatele Antala Staška), pravděpodobně se zde narodil jeho syn Ivan Olbracht; od roku 1960 je v budově umístěno muzeum (původně Muzeum dělnického hnutí, od roku 1990 městské vlastivědné Muzeum a Pojizerská galerie)
Autor: Luděk Kovář – ludek@kovar.biz, Licence: CC BY-SA 3.0
Semily – původně barokní dům čp. 2 byl postavený vrchností poblíž pivovaru jako panská hospoda („U české koruny“), obydlí pro úředníky, důchodní kancelář a solnice; od roku 1882 patřil rodině advokáta JUDr. Antonína Zemana (= občanské jméno spisovatele Antala Staška), pravděpodobně se zde narodil jeho syn Ivan Olbracht; od roku 1960 je v budově umístěno muzeum (původně Muzeum dělnického hnutí, od roku 1990 městské vlastivědné Muzeum a Pojizerská galerie)
Semily - sokolovna.jpg
Autor: Luděk Kovář – ludek@kovar.biz, Licence: CC BY-SA 3.0
Semily – novorenesanční (případně secesní) budova sokolovny – původně ji pro sociální demokraty pod název Dělnický dům vybudoval roku 1909 architekt Josef Brodský; Sokol ji koupil v dražbě během první světové války; za 2. světové války se zde tiskl ilegální časopis V boj; od roku 1964 je kulturní památkou
Autor: Luděk Kovář – ludek@kovar.biz, Licence: CC BY-SA 3.0
Semily – novorenesanční (případně secesní) budova sokolovny – původně ji pro sociální demokraty pod název Dělnický dům vybudoval roku 1909 architekt Josef Brodský; Sokol ji koupil v dražbě během první světové války; za 2. světové války se zde tiskl ilegální časopis V boj; od roku 1964 je kulturní památkou
Semily - sv. Anna u kostela.jpg
(c) Luděk Kovář, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Semily – socha (asi barokní) sv. Anny s její dcerou Pannou Marií z 18. století (v jediném zdroji uveden konkrétní rok 1756), nyní umístěna těsně u kostela sv. Petra a Pavla (info)
(c) Luděk Kovář, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Semily – socha (asi barokní) sv. Anny s její dcerou Pannou Marií z 18. století (v jediném zdroji uveden konkrétní rok 1756), nyní umístěna těsně u kostela sv. Petra a Pavla (info)
Semily - roubenky 1.jpg
Autor: Luděk Kovář – ludek@kovar.biz, Licence: CC BY-SA 3.0
Semily – roubenky v Jílovecké ulici čp. 103 a 102, postavené mezi lety 1785–1789, po kompletní obnově nyní využívány pro kulturní akce
Autor: Luděk Kovář – ludek@kovar.biz, Licence: CC BY-SA 3.0
Semily – roubenky v Jílovecké ulici čp. 103 a 102, postavené mezi lety 1785–1789, po kompletní obnově nyní využívány pro kulturní akce
Semily 2014 - Sbor Dr. Karla Farského 1.jpg
Autor: marv1N, Licence: CC BY-SA 3.0
Celkový pohled na sbor Dr. Karla Farského v Semilech
Autor: marv1N, Licence: CC BY-SA 3.0
Celkový pohled na sbor Dr. Karla Farského v Semilech
Semily - dům v Husově ulici.jpg
Autor: Luděk Kovář – ludek@kovar.biz, Licence: CC BY-SA 3.0
Semily – rohový obytný dům Husova čp. 74, zřejmě novorenesanční (případně secesní)
Autor: Luděk Kovář – ludek@kovar.biz, Licence: CC BY-SA 3.0
Semily – rohový obytný dům Husova čp. 74, zřejmě novorenesanční (případně secesní)
Semily - socha sv. Jana Nepomuckého.jpg
Autor: Luděk Kovář – ludek@kovar.biz, Licence: CC BY-SA 3.0
Semily – socha sv. Jana Nepomuckého sochaře A. Suchardy na Koštofranku (přenesena roku 1920 z Riegrova náměstí)
Autor: Luděk Kovář – ludek@kovar.biz, Licence: CC BY-SA 3.0
Semily – socha sv. Jana Nepomuckého sochaře A. Suchardy na Koštofranku (přenesena roku 1920 z Riegrova náměstí)
Semily, krematorium (01).jpg
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
Semily, okres Semily. Vysocká 577, krematorium.
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
Semily, okres Semily. Vysocká 577, krematorium.
Kostel sv.Jana Křtitele v Semilech.JPG
Autor: TIC Semily, Licence: CC BY-SA 3.0
Kostel sv.Jana Křtitele
Autor: TIC Semily, Licence: CC BY-SA 3.0
Kostel sv.Jana Křtitele
Semily - sv. Václav u kostela PaP.jpg
Autor: Luděk Kovář – ludek@kovar.biz, Licence: CC BY-SA 3.0
Semily – klasicistní socha sv. Václava z roku 1864 od Františka Hergessela st. (1824–1866), kterou dal na památku svého otce Václava zhotovit František Ladislav Rieger na Dolení (dnešní Riegrovo) náměstí, odkud byla přemístěna v roce 1979 na současné místo u stěny kostela sv. Petra a Pavla (info)
Autor: Luděk Kovář – ludek@kovar.biz, Licence: CC BY-SA 3.0
Semily – klasicistní socha sv. Václava z roku 1864 od Františka Hergessela st. (1824–1866), kterou dal na památku svého otce Václava zhotovit František Ladislav Rieger na Dolení (dnešní Riegrovo) náměstí, odkud byla přemístěna v roce 1979 na současné místo u stěny kostela sv. Petra a Pavla (info)
Semily - mariánský sloup 1.jpg
(c) Luděk Kovář, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Semily – barokní mariánský sloup – sousoší Panny Marie, sv. Jana Evangelisty (vlevo?), sv. Jana Křtitele (zřejmě vpravo s beránkem) a sv. Jana Nepomuckého (mimo foto vzadu, s hvězdami na svatozáři) z roku 1738, na podstavci reliéfy Ukřižovaného Krista, sv. Václava a sv. Floriána (tyto dva mimo foto), autorem pravděpodobně kosmonoská dílna Martina Jelínka staršího; naposledy rekonstruovaný po stržení nákladním automobilem v roce 1994 (info)
(c) Luděk Kovář, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Semily – barokní mariánský sloup – sousoší Panny Marie, sv. Jana Evangelisty (vlevo?), sv. Jana Křtitele (zřejmě vpravo s beránkem) a sv. Jana Nepomuckého (mimo foto vzadu, s hvězdami na svatozáři) z roku 1738, na podstavci reliéfy Ukřižovaného Krista, sv. Václava a sv. Floriána (tyto dva mimo foto), autorem pravděpodobně kosmonoská dílna Martina Jelínka staršího; naposledy rekonstruovaný po stržení nákladním automobilem v roce 1994 (info)
Semily 2014 - Jílovecká 104.jpg
Autor: marv1N, Licence: CC BY-SA 3.0
Jedna z trojice roubených chalup v Jílovecké ulici, čp. 104, Semily.
Autor: marv1N, Licence: CC BY-SA 3.0
Jedna z trojice roubených chalup v Jílovecké ulici, čp. 104, Semily.
Semily - socha Riegra 1.jpg
Autor: Luděk Kovář – ludek@kovar.biz, Licence: CC BY-SA 3.0
Semily – socha rodáka Františka Ladislava Riegera od Ladislava Šalouna; slavnostním řečníkem při odhalení sochy roku 1928 byl první předseda čs. vlády Dr. Karel Kramář
Autor: Luděk Kovář – ludek@kovar.biz, Licence: CC BY-SA 3.0
Semily – socha rodáka Františka Ladislava Riegera od Ladislava Šalouna; slavnostním řečníkem při odhalení sochy roku 1928 byl první předseda čs. vlády Dr. Karel Kramář