Seznam kulturních památek v katastrálním území Město Brno – ZSJ Brno-hrad Špilberk

• stavební soubor hradu a pevnosti Špilberk (parc. 670, 671, 672/1, 672/2, 672/3, 673/1, 673/2, 674/2)
  • hrad Špilberk. Markraběcí gotický hrad přestavěný na barokní bastionovou kasematovou pevnost. Komplex přibližně kosodélného půdorysu o čtyřech obvodových křídlech doplněných vnějšími trakty, přepažujícím křídle rozdělujícím vnitřní prostor hradu na dvě přibližně obdélná nestejně velká nádvoří, a dále s kasematy se severním Josefinským traktem a jižním Leopoldinským traktem s terasami, západním a východním příkopem a pásem barokních fortifikací s bastiony a branami. Ze severovýchodního nároží vybíhá polygonální plná gotická věžice nesoucí hodinovou vížku zastřešenou helmicí, ze které vyrůstá hranolový konkávně tvarovaný nástavec završený zlacenou makovicí s křížem. Východní křídlo hradu obsahuje zdivo raně gotického paláce a mohutného hranolového donjonu (14,2 x 13,2 m) dochovaného do výše 2. patra.
• studna: na západním 2. nádvoří se nachází studna raně gotického původu (středověká hloubka byla 40 m) v barokním období dále prohloubena až na hloubku 112 m, kamenná polygonální kovexně-konkávně tvarovaná obruba studny je završena římsou s půloblounovou profilací. Ústí studny kryje kovaná mříž bohatě zdobená úponkovými a volutovými ornamenty. Vedlejší 5 m hluboká cisterna kruhového půdorysu není kulturní památkou. 49°11′40,16″ s. š., 16°35′56,05″ v. d.
• gloriet s orientačním stolem, parc. 626. Neorenesanční otevřený dřevěný gloriet od Aloise Prastorfera výrazně umístěný na severním barokním bastionu na kamenné trojstupňové základně. Gloriet byl veřejnosti slavnostně zpřístupněn 19. 7. 1884. 49°11′42,61″ s. š., 16°35′59,6″ v. d.
• památník Christiana D'Elverta, starosty města Brna a zakladatele městského parku na špilberském kopci, vsazen do zdiva glorietu na severním bastionu, parc. 626. 49°11′42,69″ s. š., 16°35′59,88″ v. d.
• pomník Raduita de Souches, parc. 72/1. Klasicky uměřený, umělecky cenný pomník legendárního francouzského obránce Brna před Švédy, Louise Raduita de Souches, od Johanna E. Tomoly, umístěný roku 1902 na severovýchodním bastionu Špilberku. Na čtvercové základně se nachází dvoustupňový podstavec nesoucí pylon s masivní odstupněnou patkou profilovanou výžlabkem a oblounem. Pylon nahoře zdobený stylizovanou čabrakou probíjenou kruhovým otvorem nese na čelní straně nápisovou desku z brazilské žuly. Pylon nese bronzovou portrétní bustu vojevůdce v nadživotní velikosti. 49°11′41,08″ s. š., 16°36′3,58″ v. d.
• vyhlídková kolonáda. Půvabná, až pohádkově působící architektura jižního vyhlídkového pavilonu od Aloise Prastorfera z roku 1885. Ve strmém jihozápadním svahu špilberského kopce pod jižním bastionem. Zalamovaný sled cihlových pilířků nese portálky vstupů do půlkruhově stočené kolonády podepírané v oblouku rastrem litinových válcových sloupků vyplněným z vnější strany litinovým zábradlím tvořeným diagonálně se protínajícími pruty a z vnitřní strany mřížovou výplní opět s motivem křížících se diagonál. Stáčená sedlová stříška krytá prejzy za v hřebeni završena ornamentálně prolamovaným pásem. Bohatě dekorativně jsou pojednány i trojúhelníkové štíty portálů s motivy vegetabilních prvků a labutí. 49°11′37,25″ s. š., 16°35′55,34″ v. d.
• Špilberk 217/2, budova zahradnictví. V parku v jižní části pevnostního kopce Špilberk, níže ve svahu nad ulicí Pellicovou se nachází soubor staveb zahradnictví. Dvě budovy obdélného půdorysu kryté sedlovými střechami situované na terase v prudkém svahu. Východní budova má v ose navazující nižší část protáhlého obdélného půdorysu. 49°11′36,7″ s. š., 16°36′5,68″ v. d.
• Hlídka 209/4: budova IV. hlídky. Patrová budova barokní prachárny a později hostince lapidárního pozdně klasicistního vzhledu. 49°11′39,76″ s. š., 16°36′7,18″ v. d.
• Hlídka 208/2: budova II. hlídky. Přízemní budova pozdně klasicistního a současně romantizujícího vzhledu s nárožními pilastry či vyřezávanými dekorativními prvky ve štítech doplněná náznakovou pevnostní architekturou zdí a vížek. Tvoří jihozápadní stranu opevněného okrsku tvaru hrotitého pětiúhelníka vymezeného na jihovýchodní, severovýchodní a severozápadní straně ohrazením cihlovými tarasními zdmi s parapetními zídkami a s válcovými nárožními arkýřovými věžicemi se střílnami. 49°11′38,35″ s. š., 16°36′10,91″ v. d.
• ohrazení domu hlídky, úsek hradby s nárožními věžicemi, parc. 630
• pomník italských karbonářů, parc. 626. Tvarově ušlechtilý lapidární pomník italských karbonářů uvězněných na Špilberku v letech 1823–1845, osazený roku 1925. Mramorový pomník je tvořen vertikálou lapidárního kvádru vyrůstajícího ze třístupňového podstavce umístěného na čtyřboké kamenné základně. Po stranách pomníku jsou umístěny dva nižší hranoly s patkami a vrcholovými římsami nesoucí dnes květinové vázy. Na čelní straně hlavního pilíře a jeho podstavce se nachází nahoře bronzový reliéf vlčice krmící Romula a Rema a pod ním kovové reliéfní nápisy. 49°11′37,85″ s. š., 16°36′13,48″ v. d.
• socha sv. Jana Nepomuckého, parc. 626. Sekundárně umístěná na jihovýchodním úbočí Špilberka. Na hranolovém soklu v kovové ohrádce. Původní umístění v Památkovém katalogu nezmíněno. 49°11′36,84″ s. š., 16°36′15,2″ v. d.
• socha Pavla Křížkovského, parc. 3. Socha starobrněnského augustiniána Pavla Křížkovského, zakladatele novodobé české sborové hudby a učitele Leoše Janáčka, od brněnského sochaře Františka Fabiánka z roku 1925. Na čtyřboké základně ukončené velice nízkým komolým jehlanem spočívá hranolový podstavec zdobený po stranách bronzovými reliéfními medailony v kruhových vpadlinách. Na podstavci je na nízkém postamentu umístěna bronzová socha v nadživotní velikosti. 49°11′44,21″ s. š., 16°36′8,66″ v. d.
• park (rozpis parcel uveden v MonumNetu, bez budovy Pellicova 51/12). Hodnotný přírodně krajinářský park založený v 60. letech 19. století na pobořených bastionech spodní etáže komplexu barokní pevnosti. Park je na jihovýchodní straně vymezen dlouhým úsekem barokních kurtin podél původní kryté cesty spojující brněnskou pevnost se špilberskou citadelou. Na ploše parku se ve svahu na východní straně nachází dvě budovy hlídky č. 2 a hlídky č. 4. V jižní části parku níže ve svahu nad ulicí Pellicovou se nachází soubor staveb zahradnictví čp. 217. Založen městskou správou roku 1861 z podnětu starosty města Christiana d'Elverta. Generální projekt parku je dílem městského zahradníka Antonína Šebánka.
  

Poznámka: Původně zapsáno do státního rejstříku jako 9 kulturních památek.
Památkově chráněno od 23. března 1964.

Památkově chráněno od 8. března 1988.

Památkově chráněno od 8. března 1988.

Památkově chráněno od 8. března 1988.

Památkově chráněno od 1. března 1988.

Poznámka: V ulici Údolní dříve čo. 1.
Památkově chráněno od 1. března 1988.

Památkově chráněno od 23. března 1964.

• C. k. vysoká škola technická v Brně (Technické učiliště; Deutsche Technische Hochschule; Lékařská fakulta Masarykovy univerzity). Volně stojící čtyřkřídlá, osově komponovaná budova, založená na půdoryse příčně orientovaného obdélníka s vnitřním nádvořím. Vstupní a obě boční fasády jsou dvoupatrová, nověji přistavěná ústřední část zadního křídla je třípatrová. Vstupní průčelí je 19osé (3+5+3+5+3) a rytmizováno je třemi mělkými trojosými rizality. Boční průčelí jsou 14osá (3+5+3+3).
• Dostavba německé technické vysoké školy. Dostavba křídla rektorátu a knihovny od Ferdinanda Hracha z roku 1898. Křídlo orientováno do ulice Údolní.
• Chemický institut. Volně stojící trojkřídlá jednopatrová, osově komponovaná budova, založená na členitém lichoběžníkovém půdoryse s vnitřním nádvořím. 49°11′48,02″ s. š., 16°36′6,63″ v. d.
  

Poznámka: O dům ochrana rozšířena k 11. 3. 1988.
Památkově chráněno od 23. března 1964.

Památkově chráněno od 11. března 1988.

Památkově chráněno od 27. července 1999.

Památkově chráněno od 28. května 2007.

Památkově chráněno od 22. února 1988.

Památkově chráněno od 22. února 1988.

Památkově chráněno od 22. února 1988.

Památkově chráněno od 15. března 1988.

Památkově chráněno od 15. března 1988.

Památkově chráněno od 15. března 1988.

Památkově chráněno od 15. března 1988.

Památkově chráněno od 11. března 1988.