Seznam kulturních památek v katastrálním území Město Brno – ZSJ Zelný trh

• kostel sv. Petra a Pavla, parc. 317. Na návrší Petrského vrchu výrazně situovaná monumentální gotická, barokně a novogoticky upravená a dostavěná brněnská katedrála. 49°11′27,63″ s. š., 16°36′26,7″ v. d. Orientovaná podélná jednolodní stavba s odsazeným velice dlouhým polygonálně ukončeným presbytářem, se dvěma věžemi v místech odsazení presbytáře a se severní kněžskou a kanovnickou sakristií a jižní mariánskou kaplí a novogotickými oratořemi přiléhajícími k bočním stěnám presbytáře. K obdélné lodi ze severu přiléhá předsíň s depozitářem v patře – jedná se o torzo pozdně gotické věže částečně snesené během dostavby a regotizace katedrály na počátku 20. století – a polygonální předsíň z jihu vestavěná mezi opěrné pilíře. Novogotické západní průčelí s hlavním vstupem je doplněno portikem, průčelí chrámu jsou členěna odstupněnými opěráky, v nikách s baldachýny prolomených v opěrácích jižní předsíně jsou sekundárně umístěny skulptury dvou světic ze 3. čtvrtiny 14. století, ve východním pilíři severní pozdně gotické věže je umístěna lucerna ve formě sanktuaria. Západní opěrák původní severní věže nese kamennou pozdně gotickou tzv. Kapistránovu kazatelnu z doby kolem roku 1500.
• brána vč. schodiště a soch sv. Petra a Pavla, parc. 316, schodiště, parc. 319 49°11′29,09″ s. š., 16°36′25,98″ v. d.. Sekundárně přenesená pozdně gotická brána s kýlovitě zaklenutým kamenným portálem.
• kamenná barokní socha sv. Petra, parc. 319 49°11′28,97″ s. š., 16°36′25,77″ v. d.
• kamenná barokní socha sv. Pavla, parc. 319 49°11′28,91″ s. š., 16°36′25,93″ v. d.
• ohradní zdi, parc. 313, ohradní zeď s nikami, parc. 314, ohradní zeď s bránou, parc. 318, ohradní zeď s branami, parc. 334, ohradní zeď s branou, parc. 343
• Petrov 268/9: fara 49°11′28,7″ s. š., 16°36′24,43″ v. d.. Hodnotné novobarokní, formami francouzské architektury inspirované průčelí, které dotváří nástupní prostor před hlavním vstupem do katedrály; jedna z pozdních prací brněnského stavitele Josefa Arnolda. Částečně jedno- a částečně dvoupatrový nárožní dům, výška jehož přízemní zóny vyrovnává mírnou svažitost terénu. Hlavní průčelí s výrazným horizontálním členěním je 11osé se vstupem v ústřední ose. Boční fasáda je dvouosá. Zahradní fasáda je osmiosá (4+1+3). Budova vznikla jako dům dómských duchovních a choralistů roku 1874 na místě někdejšího vikářského domu, v současnosti slouží jako fara, v přízemí je obchod Donum.
• Petrov 269/8: biskupská rezidence 49°11′27,48″ s. š., 16°36′23,83″ v. d.. Stavební soubor dvou pozdně barokních křídel biskupské rezidence – původního proboštství – a novogotické kaple sv. Kříže a Panny Marie. Dvoupatrová dvoukřídlá budova s nepravidelným, zdí obehnaným dvorem ve výseči úhlu sevřeného oběma křídly. Uprostřed této zdi se nachází převýšená brána se zalamovaným segmentově vypjatým štítem.
• novogotická kaple sv. Kříže a Panny Marie 49°11′26,48″ s. š., 16°36′24,66″ v. d. K východní části jižního průčelí jižního křídla biskupské rezidence je přistavěna novogotická kaple sv. Kříže a Panny Marie vysunutá vně z fronty zástavby Petrova směrem do zahrad na hradbách lemujících z jižní a západní strany sakrální okrsek na Petrském vrchu. Kaple obdélného půdorysu s polygonálním závěrem s průčelími členěnými celkem osmi odstupněnými opěráky završenými štítky nesoucími fiály. Vysoká valbová střecha, nad závěrem polygonální půljehlancová, nese polygonální sanktusník prolomený otvory zaklenutými stlačenými oblouky se žaluziovými okenicemi završený sledem trojúhelníkových štítků se sedlovými stříškami, z nichž vyrůstá vysoký polygonální jehlan s makovicí a křížem.
• Petrov 270/7: kanovnická rezidence 49°11′26,63″ s. š., 16°36′25,98″ v. d.. Řadový trojkřídlý jednopatrový dům s půdním polopatrem s uličním průčelím severního křídla zalomeným v tupém úhlu z důvodu ponechání průchozího koridoru kolem katedrály.
• Petrov 271/6: kanovnická rezidence 49°11′26,47″ s. š., 16°36′26,89″ v. d.. Řadový trojkřídlý jednopatrový dům s půdním polopatrem se severním uličním průčelím v křivce zvlněným a v západní části asymetricky ustupujícím z důvodu ponechání průchozího koridoru kolem chrámu sv. Petra a Pavla.
• Petrov 272/5: dům rajhradských benediktinů 49°11′26,33″ s. š., 16°36′27,95″ v. d.. Pozdně renesanční dům se starším jádrem, mimořádně významný dochovanými klenbami a architektonickými detaily. Řadový dvoupatrový dům přistavěný k hradbě, se třemi křídly a traktem s chodbou na levé straně vnitřního dvora.
• Petrov 273/4: kanovnická rezidence 49°11′26,35″ s. š., 16°36′28,56″ v. d.. Radikálně barokně přestavěný renesanční dům na gotické substrukci. Dvoukřídlý jednopatrový řadový dům s raně klasicistní fasádou. Dispozice domu tvaru L s uzavřeným vnitřním dvorem.
• Petrov 621/3: dům cholaristů a varhaníka včetně terasních zdí, parapetních zídek a schodiště 49°11′26,28″ s. š., 16°36′29,43″ v. d.. V třetí čtvrtině 19. století radikálně přestavěný barokní dům. Nárožní dům situovaný při hradbě městského opevnění na konci souvislé zástavby sakrálního okrsku. Vzhledem k výrazně klesajícímu terénu na východní straně je dům na východní straně dvoupatrový, ze západní dvorní strany jednopatrový. K severnímu průčelí přiléhá hranolový patrový přístavek sociálního zařízení.
• Petrov 274/2: konzistoř 49°11′27,34″ s. š., 16°36′29,3″ v. d.. Barokní budova se starším jádrem. Volně stojící dům protáhlého, přibližně obdélného půdorysu situovaný ve svahu. Vzhledem k výrazně klesajícímu terénu na východní straně je dům patrový, umístěn na vysoké podnoži se sníženým přízemím vyrovnávající terénní nerovnost. Uliční průčelí je šestiosé.
• Petrov 275/1, Petrská 275/3: kapitulní děkanství 49°11′29,1″ s. š., 16°36′26,55″ v. d.. Vývojově zajímavá renesančně-manýristická architektura. Volně stojící jednopatrový dům obdélného půdorysu situovaný ve svažitém terénu. Vzhledem k výrazně klesajícímu terénu na severovýchodní straně je dům umístěn na vysoké podnoži se sníženým podlažím vyrovnávající terénní nerovnost.
• barokní socha sv. Jana Nepomuckého 49°11′28,63″ s. š., 16°36′27,56″ v. d.. V nice, zakončené konchou, v ohradní zdi fary směrem ke kostelu vymezené zvýšeným úsekem, ohraničeným pilastry. Postava světce na trojbokém, konkávně,konvexně prohýbaném soklu a oblačné podnoži s hlavičkami andílků je podána v mírně podživotní velikosti a zjemnělém rokokovém pohybu i výrazu.
• barokní socha sv. Barbory 49°11′28,39″ s. š., 16°36′27,96″ v. d.. Na hranolové základně se nachází čtyřboký konkávně projmutý sokl členěný římsou, na němž spočívá nízký postament sochy. O nice, v níž je socha umístěna, se Památkový katalog v souvislosti se sochou nezmiňuje.
  

Památkově chráněno od 23. března 1964.

• Pp. 299/4, 347/1–2, 353/1, 353/5–8, 368–370, 1147/1. Zrušena ochrana pozemků 1147/8, 1147/13. Pozemek pp. 332/1 bez ochrany. K 10. 2. 2010 byla památková ochrana rozšířena o parc. 352 (nově 353/1?), tj. komunikaci před domem Bašty 416/8. V listopadu 2013 byly z ochrany vyjmuty pozemky pp. 1147/8 a 1147/13. Jde o pozemky v parku Studánka v prudkém svahu za domy Kopečná čo. 10–22, které nejsou veřejně přístupné z parku a mají funkční vazbu na domy, za kterými se nacházejí.
• hlavní část – horní západní plató srpkovitého tvaru s převážně pískem vysypaným povrchem a travnatými plochami se dřevinami při opevnění na Petrově, kde se nachází ústřední bod parku – obelisk vztyčený na paměť vítězství v napoleonských válkách a znovunabytého míru – a klasicistní kolonáda.
• spodní západní část parku, dnes nazvaná Studánka, ve svahu situovaný soubor komunikací a zeleně s klasicistní kašnou Fons salutis (Pramen zdraví) ve svahu k ulici Kopečné s výběžky k ulici Pekařské na severu a na jihovýchodě podél průtahu ulice Husovy. Oddělená v roce 1941 výstavbou Husovy ulice.
• dlouhá protáhlá terasovitě upravená jihovýchodní část v prudkém skalnatém svahu Petrského vrchu pod areálem budov brněnského biskupství na Petrově s vloženou stavbou antikizujícího Hudebního pavilonu. Využívá složité soustavy barokních bastionů, tarasů a opěrných a parapetních zídek často vyrůstajících ze zděného podloží původního městského opevnění.
• severní výběžek podél západní terasy kapucínských zahrad – severně nad linii středověkého městského opevnění zasahuje z parkového komplexu Denisových sadů pouze úzký, terasami se zídkami a schodišti členěný obdélný pás parkově upraveného pozemku přístupného z jihovýchodní části sadů zalomeným schodištěm stoupajícím podél městských hradeb.
• obelisk, památník míru. Monumentální, architektonicky vysoce hodnotný klasicistní mramorový obelisk z let 1816–1819, vztyčený na památku vítězného ukončení napoleonských válek. Na široké čtvercové základně o 3 stupních se nachází robustní čtyřboký podstavec, ze kterého vyrůstá dvakrát odstupněný hranolový sokl se střední zúženou částí oddělenou oblounem členěnou pravoúhlými vpadlinami s kovovými nápisovými deskami s reliéfními nápisy. Sokl je ukončen profilovanou vyloženou římsou, na níž se nachází nízký postament obelisku se čtveřicí zlacených plastických reliéfů lvů nesoucích obelisk. Kuželovité sloupky nesoucí řetěz tvořící ohrádku jsou ukončeny kovovými koulemi. 49°11′27,1″ s. š., 16°36′20,39″ v. d.
• klasicistní kolonáda 49°11′27,54″ s. š., 16°36′21,6″ v. d.
• hudební pavilon, dříve zahradní altán, novorenesanční pavilonek s empírovými reminiscencemi z doby kolem roku 1880. Dne 12. 10. 1998 ministerstvo odmítlo zrušit památkovou ochranu hudebního pavilonu. Klasicistní stavba obdélného půdorysu. 49°11′25,45″ s. š., 16°36′27,8″ v. d.
• Fons salutis, kašna z roku 1815. Drobná klasicistní stavba půdorysu do tvaru písmene U s půlkruhovým závěrem částečně vsazeným do okolního strmě stoupajícího terénu. Průčelí je prolomeno širokým obloukově zaklenutým vstupem krytým mříží, ve trojúhelníkových vystupujících výsečích cviklů se nacházejí reliéfy s motivy Aeskulapovy hole s hady. Archivolta ve vrcholu nese novodobý reliéf znaku Brna a reliéfní letopočty 1813 a 1987. V zadní stěně vnitřního prostoru zaklenutého valeně a v závěru konchou je prolomena obdélná nika zaklenutá konchou s polygonální nádržkou a pravoúhlým otvorem s dvířky. Po stranách stavby je vyříznutý svah zpevněn tarasními zídkami, na kamennými kostkami dlážděné ploše před průčelím se nachází kruhová nádrž. 49°11′29,6″ s. š., 16°36′17,22″ v. d.
• boží muka. Vysoce hodnotná kamenná pozdně gotická boží muka. Z původní polohy pod Petrským vrchem při nároží ulic Nové sady a Hybešova na svah Denisových sadů sekundárně přenesena roku 1952 po objevení při demoličních pracích na ulici Nové sady. Nezdobená architektura s osmibokým dříkem na jednoduché trnoži, jenž bez hlavice přechází do kubické lucerny do tří stran. Otvory mají záclonový (baldachýnový) tvar, ukončení routovým křížem. 49°11′25,87″ s. š., 16°36′22,73″ v. d.
• kamenný kříž. Náročné sochařské dílo od předního moravského sochaře pozdního baroka Ondřeje Schweigla sekundárně umístěné v areálu biskupské rezidence na Petrově. 49°11′27,2″ s. š., 16°36′22,94″ v. d.
• socha Obchodu a socha Tolerance registrovány jako samostatné kulturní památky. Bronzové sochy původně byly součástí pomníku Josefa II. před Německým domem na Moravském náměstí, poté byly umístěny v Denisových sadech. Odtud byly přemístěny do restaurátorské dílny. Ministerstvo kultury 22. 7. 2005 vyjádřilo souhlas s přemístěním soch do parku Lužánky.
  

Památkově chráněno od 23. března 1964.

Poznámka: Památkový katalog uvádí chybnou adresu „Petrská 3“, původně však bylo do rejstříku zapsáno pod č. 1.
Památkově chráněno od 28. ledna 1985.

• čp. 282, Starobrněnská 282/19. Má 11 okenních os, v logice dvoustranné symetrie je však jako jeho 12. osa chápána ještě středová okenní osa nárožního rizalitu. Na levé straně je tato uliční fasáda ukončena dvojosým mělkým rizalitem, jeho protiváhu tvoří dvě levé osy trojosého nárožního rizalitu.
• čp. 283, Biskupská 283/1, Šilingrovo náměstí 283/1. Fasáda do ulice Biskupská opakuje v prvních sedmi osách totéž řešení v následujícím sledu: levý boční rizalit tvořený středovou a pravou osou nároží, jedna okenní osa, další tři okenní osy tvoří centrální úsek této fasády, následuje jedna okenní osa, napravo tento úsek fasády není ukončen rizalitem. Dále do ulice Biskupská navazuje nižší fasáda zbývající části domu Biskupská 1, kopírující stáčející se uliční frontu – pětipatrová, o patnácti osách. Rizalit je ukončen štítem, shodujícím se se štítem nároží obráceného k Šilingrovu náměstí. Na korunní římse jsou směrem do ulice Starobrněnská osazeny čtyři, do ulice Biskupská dva „obelisky“, resp. vázy se secesním dekorem. Na fasádě se nachází pamětní deska Jana Zahradníčka.
  

Památkově chráněno od 22. února 1988.

Památkově chráněno od 22. února 1988.

Památkově chráněno od 22. února 1988.

Památkově chráněno od 23. března 1964.

Památkově chráněno od 23. března 1964.

Památkově chráněno od 22. února 1988.

Památkově chráněno od 22. února 1988.

Památkově chráněno od 22. února 1988.

Památkově chráněno od 23. března 1964.

Památkově chráněno od 23. března 1964.

Památkově chráněno od 23. března 1964.

• výpravní budova, Nádražní 418/1. Exponovaná secesní budova s hodnotnými secesními fasádami s historizujícími prvky. V prostoru mezi viaduktem a objektem pošty, tvořená vyšší centrální budovou s odbavovací halou a severovýchodním a jihozápadním křídlem sestávajícím se z vzájemně navazujících budov tvořících podélný trojtrakt. Hlavní budova převyšující obě křídla je v průčelí otevřena ve třech osách v přízemí otevřená pravoúhlým portikem o dvou sloupech. Východně od střechy neckového tvaru hranolová hodinová věž s předloženými přístavky.
• nádražní poštovní úřad, Nádražní 118/7. Progresivní architektura Bohuslava Fuchse z let 1937–1938 s přiznaně industriálním rázem a ušlechtilým tvarováním hmot exteriéru. Lapidární ležatý hranol. Čtyřpodlažní stavba přiznané ocelové montované konstrukce umístěné na dvoupodlažním železobetonovém suterénu s nadzemním halovým prostorem s galeriemi a se strukturou menších, prostorově variabilních pracovišť zavěšovaných na rámovou kostru budovy. Vnější členění hmoty stavby tvoří prostoupení dvou protáhlých hranolů, vyššího kratšího a nižšího delšího, předstupujícího na části uličního průčelí v podobě arkýře. V interiéru se do současnosti dochovala celá řada původních detailů včetně mosazných prvků přepážek či výtahu typu paternoster. 49°11′25,94″ s. š., 16°36′41,13″ v. d.
• 1. nástupiště se zastřešením. Perón chráněný zastřešením neseným systémem kanelovaných litinových sloupů s kompozitní hlavicí.
• 2. nástupiště se zastřešením. Ostrovní perón přístupný z haly výpravní budovy podzemní chodbou je krytý lehkou střešní konstrukcí i s plechovou střechou tvaru široce otevřeného písmene V nesenou systémem kanelovaných sloupů s kompozitní hlavicí.
• 3. nástupiště se zastřešením. Ostrovní perón přístupný z haly výpravní budovy podzemní chodbou je krytý lehkou střešní konstrukcí i s plechovou střechou tvaru široce otevřeného písmene V nesenou systémem kanelovaných sloupů s kompozitní hlavicí.
• 4. nástupiště se stříškou. Ostrovní perón přístupný z haly výpravní budovy podzemní chodbou je krytý lehkou střešní konstrukcí i s plechovou pultovou střechou nesenou systémem kanelovaných sloupů s kompozitní hlavicí.
• klempírna. Nárožní objekt vybudovaný na zaoblené nároží bastionu bývalého opevnění směrem do ulice Křenová. Historická součást areálu nádraží. Přízemní objekt stojící na viaduktu se segmentově zaobleným průčelím směrem do ulice Křenové. Toto průčelí je čtyřosé. Chráněno od 1. 6. 1989. Budova nemá přidělenou adresu. 49°11′29,35″ s. š., 16°36′52,4″ v. d.
• budova knihaře. Utilitární stavba vybudovaná na zaobleném nároží směrem do ulice Křenová. Přízemní objekt stojící na viaduktu se segmentově zaobleným průčelím směrem do ulice Křenové. Toto průčelí je čtyřosé. Budova nemá přidělenou adresu. 49°11′31,04″ s. š., 16°36′53,76″ v. d.
• skladiště Malá Amerika, skladiště VI a VII., Hybešova 956/1. Z hlediska stavební technologie a dispozičního řešení originálně realizovaná stavba původně sloužící pro distribuci zboží z přístavu Hamburk. Bylo zde prvně použito v českých zemích rampy pilového půdorysu. Třípodlažní stavba protáhlého obdélného půdorysu zbudovaná při mohutné hmotě náspu železničního tělesa, jehož nejstarší, do náspu integrovanou částí je viadukt tratě z konce 30. let 19. století. Budova je tvořena spodní mohutnou soklovou částí přímo přiléhající v šíři 16 oblouků k viaduktu, jehož klenby byly integrovány do skladištních prostor, a horní ustupující dvoupodlažní stavbou obklopenou z obou podélných stran nákladní rampou nesenou soklem budovy, která je na vnější západní straně přístupná komunikací vedenou přes samostatný most překlenující ulici Hybešovu souběžně s východně od něj vedeným železničním mostem. Průčelí budovy z dvoubarevného režného cihlového zdiva a z lomového kamene jsou v přízemní/suterénní předstupující části na dlouhé západní straně opatřená nad nízkou obslužnou rampou soklem z kamenných kvádrů. 49°11′17,73″ s. š., 16°36′31,74″ v. d.
• viadukt Severní dráhy císaře Ferdinanda. Nejmonumentálnější technické železniční dílo na území Moravy (paralela s benátským viaduktem) vytvořené v inundačním území řeky Svratky a kolišti zbořeného hradebního systému ve své podstatě dochované až do současnosti. Tvořily ho vlastně tři na sebe navazující části: pětiobloukový most překonávající Svratku, vlastní viadukt se 72 oblouky o celkové délce 637 metrů s cihelnými eliptickými klenbami a most se třemi šikmými segmentovými klenbami přes silnici a svratecký mlýnský náhon. V původním stavu se zachoval jen v nevelkých úsecích. Při rozšiřování kolejiště nádraží byl v 90. letech 19. století z větší části zasypán, takže je skryt v mohutném náspu. Patnáct cihelných oblouků, zachovaných pod kolejemi, je přístupných z budovy nádražního skladiště „Amerika“. Ve směru od nádraží nalezneme ještě devět oblouků: dva oblouky jsou nad silniční komunikací, třetí je nad vlečkou Českých drah, čtvrtý opět nad místní komunikací, pátý až osmý oblouk je nad Svratkou a poslední opět nad místní komunikací. Právě nad řekou Svratkou, na povodní straně mostu, je patrný kamenný oblouk pro jednu kolej. Hned vedle jsou oblouky cihlové pro druhou kolej, zatímco třetí a čtvrtá kolej jsou vedeny už po ocelových příhradách. Součástí systému jsou také 2 mostové konstrukce přes ulici Uhelnou (Opuštěnou). Železniční most příhradové konstrukce je klenutý, obloukový, segmentový složený ze čtyř polí, každé pole je sestaveno z pěti nosných, bohatě nýtovaných oblouků spojených pomocí ocelových příčníků profilu I. Druhý, užší most je rovněž příhradový, nýtovaný s osmi rovnými vzájemně se křížícími nosníky, a má obou stranách lávky se zábradlím. 49°10′59,18″ s. š., 16°36′26,4″ v. d.
• příjezdový viadukt skladiště VI a VII. Původní součást komunikačního prostoru mezi uhelným nádražím a sklady z konce 19. století. Přibližně 18 metrů západně od železničního mostu je vedena samostatná horní mostovka o šířce přibližně 11 metrů a délce 14 metrů vedoucí k rampě skladiště Malá Amerika spočívající na ocelovém nosníku. Jedná se o příhradový nýtovaný ocelový most s rovnými nosníky. 49°11′20,27″ s. š., 16°36′32,48″ v. d.
• viadukt Křenová. Most je součástí kamenného viaduktu směřujícího na Českou Třebovou z roku 1848 ( šest oblouků), v roce 1869 byl viadukt rozšířen na straně ulice Nádražní rovnoběžným mostem s ocelovými nýtovanými nosníky nesených na kanelovanými litinovými sloupy s dekorem a akantovou hlavicí. 49°11′30,64″ s. š., 16°36′52,16″ v. d.
  

Památkově chráněno od 30. června 1983.

Památkově chráněno od 3. března 1988.

Památkově chráněno od 11. března 1988.
Památková ochrana zrušena 10. května 2017.

Památkově chráněno od 11. března 1988.

Památkově chráněno od 11. března 1988.

Památkově chráněno od 3. března 1988.

• kapucínský klášter – konvent. Soubor raně barokní kvadratury obklopující rajský dvůr a barokního tzv. Trenckova křídla. Budova kvadratury se přimyká k západní stěně původně klášterního kostela a na její východní křídlo na jižní straně za závěrem kostela navazuje příčné zadní (později přistavěné) křídlo. Trenckovo křídlo areál uzavírá na severozápadní straně, svou vstupní fasádou se obrací do prostoru Kapucínského náměstí a na západě se přimyká k sousední budově. Budova konventu, která uzavírá téměř čtvercový rajský dvůr, a zadní křídlo jsou jednopatrové, Trenkovo křídlo je částečně jedno- a částečně dvoupatrové.
• kostel Nalezení svatého Kříže. Neorientovaná jednolodní podélná stavba s hlavním průčelím obráceným do prostoru Kapucínského náměstí (tj. na sever). Průčelí je vyzdviženo na terase, opatřené dvěma přístupovými schůdky a zdobené sochami františkánských světců. Na východní straně se k ústřednímu poli lodi přimyká čtvercová kaple s valenou klenbou s výsečemi, na kterou na severní straně navazuje novější obdélná kaple sv. Fidela ze Sigmarigen, která je završena plochou kupolí. Na kněžiště na východní straně navazuje zhruba čtvercová sakristie o dvou polích křížové klenby. Pod kostelem je umístěna kapucínská hrobka, sestávající z několika místností a zvenčí přístupná z menšího nádvoří za závěrem kostela. Nad kněžištěm se zvedá polygonální sanktusník.
• na malém nádvoří u jižní stěny kostela před vchodem do hrobky je osazená kašna, vytvořená roku 1999 Otmarem Olivou.
• klášterní zahrada
• šest soch kapucínských, resp. obecně františkánských světců, v prostoru nástupní terasy kostela; práce moravského sochaře Jana Adama Nesmanna.
  • socha sv. Josefa z Leonessy
  • socha sv. Fidela ze Sigmarigen
  • socha sv. Felixe z Cantalice
  • socha sv. Antonína Paduánského
  • socha sv. Františka z Assisi
  • socha sv. Vavřince z Brindisi, autor Čeněk Vosmík, historizující sochařské dílo z počátku 20. století. Autor ji stylově přizpůsobil zbývajícím pěti starším sochám. Socha nahradila původní sochu Nejsvětější Trojice, která byla silně zvětralá a rozpadla se.
• pp. 297, 298, 299/1, 353/6
  

Památkově chráněno od 23. března 1964.

Památkově chráněno od 3. března 1988.

Památkově chráněno od 3. března 1988.

Památkově chráněno od 3. března 1988.

Památkově chráněno od 3. března 1988.

Památkově chráněno od 3. března 1988.

Památkově chráněno od 3. března 1988.

Památkově chráněno od 11. března 1988.

• Dietrichsteinský palác, Zelný trh 295/8, dříve též Muzejní 295/2. Trojkřídlá dvoupatrová budova v nárožní situaci se zjednodušenou raně barokní fasádou. Uliční průčelí o 13 osách do prostoru Zelného trhu a 12 do ulice Petrské. Jižní dvorní křídlo je jednotraktové, užší a kratší než severní křídlo. Západní stranu dvora zapuštěného níže do terénu vymezuje tarasní zeď dřívější zahrady, nyní vydlážděného prostranství. Tato tarasní zeď vytváří do dvora kulisu s půlkruhovými arkádami a s nikou fontány uprostřed rámovanou toskánskými sloupy s trojúhelníkovým frontonem.
  • pamětní deska generála Michaila Illarionoviče Kutuzova na památku jeho pobytu před bitvou u Slavkova. Dílo sochařů Františka Šenka a Jana Drábka. Celek sestává z reliéfního, na výšku oválného portrétního medailonu, opatřeného širokým, hladkým, silně plasticky vystupujícím rámem. Medailon ve vysokém reliéfu zachycuje portrétní poprsí maršála Kutuzova, zobrazené z levého profilu – tvář muže tedy směřuje k hlavnímu vchodu do paláce.
• Biskupský dvůr, Muzejní 707/2. Trojboce obestavěné nádvoří. Nejstarší část představuje v severním křídle gotická hranolová věž o pěti patrech s kaplí (kolem roku 1350) a k ní přiléhající budova proboštství. Severní křídlo je gotická část dvora z poloviny 15. století, v 16. století renesančně upravená podle projektu Antonia Gabriho: jednopatrová budova úzkého obdélného půdorysu o devíti osách, východní průčelí se díky umístění ve svažitém terénu jeví jako dvoupatrové. Stavební etapa z konce 15. století se projevuje v severní části západního křídla, charakteristické je pro ni užití režného zdiva. V Biskupském dvoře získalo roku 1818 své první sídlo někdejší Františkovo, nyní Moravské muzeum. Pro muzejní potřeby bylo přistavěno v letech 1882–1888–89 tzv. d'Elvertovo křídlo kterým se uzavřelo dnešní nádvoří na jihu. Památkově chráněn soubor všech tří křídel Biskupského dvora s plochou dvora a s přístupovým schodištěm z Kapucínského náměstí.
  

Poznámka: Památkový katalog udává adresu Muzejní 295/2, která dle RÚIAN neexistuje.
Památkově chráněno od 23. března 1964.

Památkově chráněno od 23. března 1964.

• socha svatého Primitiva, římského mučedníka, jehož ostatky se nacházejí v jezuitském kostele Nanebevzetí Panny Marie.
• socha svatého Konstantina, římského mučedníka, jehož ostatky se nacházejí v jezuitském kostele Nanebevzetí Panny Marie.
  

Památkově chráněno od 23. března 1964.

Památkově chráněno od 23. března 1964.

Památkově chráněno od 3. března 1988.

Památkově chráněno od 23. března 1964.

Památkově chráněno od 23. března 1964.

Památkově chráněno od 23. března 1964.

Památkově chráněno od 23. března 1964.

Památkově chráněno od 23. března 1964.

Památkově chráněno od 23. března 1964.

Památkově chráněno od 23. března 1964.

Památkově chráněno od 23. března 1964.

Památkově chráněno od 23. března 1964.

• Radnická 371/14
• Radnická 324/16, Zelný trh 324/19
• Zelný trh 325/18
  

Památkově chráněno od 3. března 1988.

Památkově chráněno od 3. března 1988.

Památkově chráněno od 3. března 1988.

Památkově chráněno od 23. března 1964.

Památkově chráněno od 23. března 1964.

Památkově chráněno od 11. března 1988.

Památkově chráněno od 11. března 1988.
Památková ochrana zrušena 1. července 2016.

Památkově chráněno od 11. března 1988.

Památkově chráněno od 11. března 1988.

Památkově chráněno od 11. března 1988.

Památkově chráněno od 23. března 1964.

Památkově chráněno od 23. března 1964.

Památkově chráněno od 23. března 1964.

Památkově chráněno od 23. března 1964.

Památkově chráněno od 23. března 1964.

• čp. 340: východní (míněno asi jižní) hloubkové křídlo bývalé městské tržnice s klenutými prostory v přízemí.
• zeď s branou a gotickým portálem. Ohradní zeď s vestavěným torzem gotického portálu ze 14.–15. století a s náročným manýristickým portálem z doby kolem roku 1600. Průběh gotického portálu v levé části přerušuje půlkruhově zaklenutý dveřní otvor – vstup do restaurace.
  

Poznámka: Hraniční zeď památkově chráněna již od 23. 3. 1964.
Památkově chráněno od 28. ledna 1985.

Památkově chráněno od 23. března 1964.

• brána s erbem: Propojení severozápadního nároží objektu se sousedním domem Modrá hvězda, vysokou ohradní zdí se segmentově zvlněnou korunou krytou prejzy vymezující zde nádvoří prolomenou obloukově zaklenutou bránou, nad kterou se nachází kamenná deska s plastickým reliéfem rollwerkové kartuše nesoucí znak města Brna a rytý letopočet MDCIX, tedy období raného baroka.
  

Památkově chráněno od 28. ledna 1985.

Památkově chráněno od 23. března 1964.

Památkově chráněno od 23. března 1964.

Památkově chráněno od 23. března 1964.

Památkově chráněno od 23. března 1964.

Památkově chráněno od 23. března 1964.

Památkově chráněno od 23. března 1964.

Zapsáno do státního seznamu před rokem 1988.

Památkově chráněno od 23. března 1964.

Památkově chráněno od 23. března 1964.

Památkově chráněno od 23. března 1964.

Památkově chráněno od 23. března 1964.

Památkově chráněno od 23. března 1964.

Památkově chráněno od 3. března 1988.

Památkově chráněno od 23. března 1964.

Památkově chráněno od 23. března 1964.

Památkově chráněno od 8. března 1988.

Památkově chráněno od 8. března 1988.

Památkově chráněno od 8. března 1988.

Památkově chráněno od 8. března 1988.

Památkově chráněno od 8. března 1988.

Památkově chráněno od 3. března 1988.

Památkově chráněno od 23. března 1964.

Památkově chráněno od 23. března 1964.

Památkově chráněno od 23. března 1964.

Památkově chráněno od 23. března 1964.

Památkově chráněno od 23. března 1964.

Památkově chráněno od 23. března 1964.

Památkově chráněno od 23. března 1964.

Památkově chráněno od 23. března 1964.

Památkově chráněno od 23. března 1964.

Památkově chráněno od 23. března 1964.

Památkově chráněno od 11. března 1988.

Památkově chráněno od 11. března 1988.

Památkově chráněno od 11. března 1988.

Památkově chráněno od 11. března 1988.
Památková ochrana zrušena 4. srpna 2016.

Památkově chráněno od 11. března 1988.

Památkově chráněno od 11. března 1988.

Památkově chráněno od 11. března 1988.

Památkově chráněno od 11. března 1988.

Památkově chráněno od 11. března 1988.

Památkově chráněno od 11. března 1988.

Památkově chráněno od 11. března 1988.

Památkově chráněno od 11. března 1988.
Památková ochrana zrušena 4. srpna 2016.

Památkově chráněno od 11. března 1988.

Památkově chráněno od 11. března 1988.

• portál I, ve dvoře: při severní stěně téhož nádvoří byl druhotně osazen barokní portál z druhé čtvrtiny 18. stol., který pochází z Dietrichsteinského paláce, jehož stavbu v letech 1738–1748 provedl F. A. Grimm, a který dříve stával na místě současné budovy. Náročný barokní portál s plastickou výzdobou, patrně dílo předního tvůrce moravského baroka Mořice Grimma.
• portál II, náročný barokní portál s plastickou výzdobou, patrně dílo předního tvůrce moravského baroka Mořice Grimma. Formálním tvaroslovím (užitím motivu dvou váz s reliéfy, stejně jako girland nad nimi) koresponduje portál uzavírající druhé nádvoří se starším portálem, pochází však již z doby novostavby.
  

Poznámka: Původně byl zapsán do státního rejstříku pouze původní barokní portál, pod číslem 7-214. K 11. 3. 1988 byl pod číslem 7-7575 zapsán i dům a někdy následně byly záznamy sloučeny pod číslem 48260/7-7575. S účinností od 23. 3. 2017 byla deklaratorním rozhodnutím zrušena ochrana domu, v lednu 2018 byl podán návrh na jeho nové prohlášení kulturní památkou. Rozsah kulturní památky byl revidován pouze na portál ve dvoře a mříž balkonu.
Památkově chráněno od 23. března 1964.
Památková ochrana zrušena 23. března 2017.

Památkově chráněno od 3. března 1988.

Památkově chráněno od 27. května 2013.

Památkově chráněno od 3. března 1988.

Památkově chráněno od 11. března 1988.

Památkově chráněno od 3. března 1988.

Památkově chráněno od 3. března 1988.

Památkově chráněno od 3. března 1988.

Památkově chráněno od 3. března 1988.

• klášter – konvent. Klášterní budovy s rajským dvorem postaveny v letech 1655–1658, s letopočtem 1674 na stropě refektáře.
• kostel svatého Josefa, jednolodní raně barokní kostel podle plánů Ondřeje Erny
• klášterní kaple na nádvoří. Podélná raně barokní stavba v bývalé klášterní zahradě postavena v 70. letech 17. století.
  

Památkově chráněno od 23. března 1964.

• klášter – konvent, postavený v letech 1654–1672. Autor snad Ondřej Erna, druhé patro přistavěno roku 1748 patrně Mořicem Grimmem.
• kostel svaté Máří Magdalény, z let 1651–1654 podle projektu Ondřeje Erny.
• socha sv. Mikuláše, barokní socha od Ondřeje Schweigla, přenesená roku 1870 ze zrušeného kostela sv. Mikuláše, který dříve stával na náměstí Svobody.
• socha sv. Martina z Tours, barokní socha od Ondřeje Schweigla, přenesená roku 1870 ze zrušeného kostela sv. Mikuláše, který dříve stával na náměstí Svobody.
• barokní socha sv. Floriána se dvěma andílky (chráněna jako movitá součást nemovitosti), která se nachází na boční straně kostela ve Františkánské ulici, je dílem brněnského sochaře Antonína Rigy z 1. čtvrtiny 18. století.
  

Památkově chráněno od 23. března 1964.

Poznámka: Duplicitně zapsáno do státního rejstříku 3. 3. 1988 pod číslem 7-7371.
Památkově chráněno od 23. března 1964.

Památkově chráněno od 22. února 1988.

Památkově chráněno od 22. února 1988.

Památkově chráněno od 23. března 1964.

Památkově chráněno od 8. března 1988.

Památkově chráněno od 8. března 1988.

Památkově chráněno od 8. března 1988.

Památkově chráněno od 8. března 1988.

Památkově chráněno od 8. března 1988.

Památkově chráněno od 8. března 1988.

• klášter minoritů - konvent, v interiéru pozdně gotické fresky
• východní budova konventu,
• vstupní brána,
• kostel sv. Janů (socha Immaculaty v průčelí jiná KP), barokně přestavěl Mořic Grimm v letech 1729–1733.
• loretánská kaple se svatými schody, přiléhající k severní straně kostela sv. Janů, vystavěná v letech 1716–1723 Mořicem Grimmem.
  

Památkově chráněno od 23. března 1964.

Památkově chráněno od 23. března 1964.

Památkově chráněno od 23. března 1964.

Památkově chráněno od 8. března 1988.

Památkově chráněno od 8. března 1988.

Památkově chráněno od 8. března 1988.

Památkově chráněno od 8. března 1988.

Památkově chráněno od 23. března 1964.

Památkově chráněno od 23. března 1964.

Památkově chráněno od 3. března 1988.

Památkově chráněno od 3. března 1988.

Památkově chráněno od 3. března 1988.

Památkově chráněno od 3. března 1988.

Poznámka: Záznamy v Památkovém katalogu rozporné a nejasné: buď byla k 2. 8. 2016 ochrana omezena jen na domovní znamení Červený rak, nebo zcela zrušena. Podle evidence byla zrušena ochrana celé památky, podle rozhodnutí MK ČR zůstalo domovní znamení kulturní památkou pod původním rejstříkovým číslem domu. 22. 8. 2016 byl podán návrh prohlásit dům znovu za kulturní památku.
Památkově chráněno od 11. března 1988.
Památková ochrana zrušena 2. srpna 2016.

Poznámka: Záznamy v Památkovém katalogu rozporné a nejasné: podle rozhodnutí MK ČR byla k 2. 8. 2016 původní památková ochrana domu ochrana omezena jen na domovní znamení Červený rak. Pro tuto součást však nebyl v Památkovém katalogu zaveden samostatný záznam s katalogovým číslem. Dle odůvodnění v rozhodnutí MK ČR bylo domovní znamení zapsáno jako movitá kulturní památka dne 16. 8. 1976 pod číslem 01646.
Památkově chráněno od 16. srpna 1976.

Poznámka: V Památkovém katalogu uvedenou pouze jedno číslo popisné, ale čtyři čísla orientační. Na jednom z evidenčních listů je uveden celý rozsah čísel popisných.
Památkově chráněno od 3. března 1988.

Památkově chráněno od 3. března 1988.

Památkově chráněno od 3. března 1988.

Památkově chráněno od 23. března 1964.

Památkově chráněno od 3. března 1988.

Památkově chráněno od 23. března 1964.

Památkově chráněno od 8. března 1988.

Památkově chráněno od 8. března 1988.
Památková ochrana zrušena 6. března 2018.

Památkově chráněno od 23. března 1964.

Památkově chráněno od 3. března 1988.

Památkově chráněno od 23. března 1964.

Památkově chráněno od 23. března 1964.

Památkově chráněno od 22. února 1988.

Památkově chráněno od 23. března 1964.

Poznámka: Parcelní číslo v Památkovém katalogu neuvedeno.
Památkově chráněno od 15. března 1988.

Památkově chráněno od 3. března 1988.