Seznam lázní v Praze

Seznam lázní v Praze obsahuje lázně a sanatoria léčebné, veřejné i soukromé, určené pro relaxaci a rehabilitaci, v provozu i zaniklé, postavené na území Prahy a v obcích později k Praze připojených. Neobsahuje veřejná koupaliště a plavecké sportovní bazény. Je řazen podle lokace a nemusí být úplný.

Stavba	Obrázek	Galerie	Katastr Ulice	Rok	Poznámka	Souřadnice
Sluneční lázně doktora Merhauta v Hlubočepích (†)			Hlubočepy Hlubočepská 85/64	1924[1]	zbořeno	50°2′29″ s. š., 14°23′33″ v. d.
Holešovické lázně			Holešovice Dukelských hrdinů 848/17	1899	kulturní památka; arch. František Velich	50°5′51″ s. š., 14°25′58″ v. d.
Rücklovy sluneční lázně			Kamýk Na dlouhé mezi 12/4	1923 červen	konverze; nyní Pronatal	50°1′3″ s. š., 14°25′23″ v. d.
Klánovické lázně (†)			Klánovice mezi ulicemi Šlechtitelská, Ke Znaku, U Riviery a Přimským náměstím	1922–1926	zbořeno 1988, pozemky rozparcelovány; u areálu golfového hřiště, investor arch. Rudolf Utěšil	50°5′55″ s. š., 14°40′32″ v. d.
Šimsovo sanatorium			Krč Sulická 120/61	1893	konverze; nyní Dětské centrum při Thomayerově nemocnici v Krči	50°1′53″ s. š., 14°26′43″ v. d.
Kneippovy lázně v Libni			Libeň Prosecká 367/20	1892	provoz ukončen	50°6′43″ s. š., 14°28′38″ v. d.
Chuchelské lázně			Malá Chuchle V Lázních čp. 4/2, 42/3, 43/4, 44/5, 45/7; Zbraslavská čp. 4/9		provoz ukončen	50°1′28″ s. š., 14°23′30″ v. d.
Svatováclavské lázně (†)			Nové Město Dittrichova	1839	zbořeno 1908 za Pražské asanace	50°4′29″ s. š., 14°24′58″ v. d.
Lázně v Klimentské			Nové Město Klimentská 1235/11	1926	provoz ukončen; v bývalém Sociálním ústavu pro okresní nemocenskou pokladnu, arch. Bohumil Hypšman a František Roith; budova poškozena při povodni 2002[2][3]	50°5′32″ s. š., 14°25′48″ v. d.
Penzion a lázně Na Slupi			Nové Město Na Slupi 8, Apolinářská 434	1932	havarijní stav; arch. Jan Jarolím[4][5]	50°4′11″ s. š., 14°25′12″ v. d.
Eliščiny lázně (†)			Nové Město Revoluční	1869	zbořeno 1940[6][7]	50°5′34″ s. š., 14°25′39″ v. d.
Vernerova lázeň (†)			Staré Město Betlémská čp. 331		přestavěno; za branou sv. Ondřeje, původně Vernerova, poté Matyáše z Veselé a pak Martina z Teplé, zbořená při povodni roku 1432, na místě postavena lázeň takzvaná „Nová“[8]	50°5′ s. š., 14°24′49″ v. d.
Dům Královská lázeň	(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0		Staré Město Smetanovo nábř. č.p. 196/3		kulturní památka[9]; provoz ukončen, konverze	50°5′8″ s. š., 14°24′50″ v. d.
Léčivé sluneční lázně ve Starých Strašnicích			Strašnice U nových vil 505/6	1922 7. května	provoz ukončen; lázně dali postavit Dr. Čapek a Otakar V. Kříž podle systému továrníka Antonína Rückla[10][11][12]	50°4′22″ s. š., 14°29′20″ v. d.
Soukromé sanatorium ve Veleslavíně	(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0		Veleslavín U zámečku 83 a 139	1911	konverze; areál zámku, dva pavilony. V sanatoriu pro choroby nervové a plicní se léčili například Charlotta Garrigue-Masaryková, Milena Jesenská a architekt Adolf Loos.	50°5′36″ s. š., 14°21′3″ v. d.
Pštrosska (†)			Vinohrady Italská	po 1815	zbořeno před 1861; parní lázně	50°4′42″ s. š., 14°26′10″ v. d.
Městské lázně Žižkov			Žižkov Husitská 1050/7	1903	provoz ukončen; investor Město Žižkov, podle návrhu arch. Jindřicha Motejla[13]	50°5′14″ s. š., 14°26′41″ v. d.

• TICHÝ, Karel. Rücklovy léčivé sluneční lázně v období první republiky, aneb když skleněné báně zdobily některé zahrady na Mělnicku. Confluens. Vlastivědný sborník Mělnicka. 2023, čís. 13, s. 109–133. 

• Seznam pražských nemocnic

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Seznam lázní v Praze na Wikimedia Commons