Seznam leteckých nehod civilních strojů v Československu

Seznam leteckých nehod civilních strojů v Československu zahrnuje nehody českých i zahraničních letadel na území Československa.

Uvedeny jsou pouze nehody, u kterých došlo ke zranění či úmrtí, případně se jednalo o incident, při němž byl stroj značně poškozen a k újmě na zdraví nedošlo jen šťastnou náhodou.

Letecké nehody na území Československa

Legenda k tabulce

  • zkratka „C“ pod mrtvými a zraněnými znamená cestující
  • zkratka „P“ pod mrtvými a zraněnými znamená posádka – čímž se myslí piloti, stevardi nebo technici
  • místo je bráno jako přibližná lokalita
  • pokud je mezi obcemi lomítko, znamená to, že se nehoda udála mezi těmito obcemi
  • pokud je mezi obcemi čárka, druhá obec je jen pro upřesnění (větší město poblíž, okresní město atp.)
  • „?“ znamená, že informace není k dispozici, nebo nebyla dohledána
  • „-“ znamená nulu
  • pokud není informace o posádce a cestujících, jsou kolonky „C“ (cestující) a „P“ (posádka) spojeny
  • seznam není úplný, vycházeno je z velkého množství zdrojů, ale ne všechny nehody je možné ověřit z více než jednoho zdroje
DatumMístoStrojMrtvíZraněníNa palubě celkemFotoČlánekPoznámky a reference
CPCP
14. 5. 1911Wiener Neustadt, ALibelle-11První český držitel pilotního diplomu Ing. Jan Čermák z Velkého Meziříčí byl zraněn. Příčinou havárie byla roztržená vrtule. (Popis události v knize Rudolfa Holeka – kronika prvního vojenského letce národnosti české, str. 24).[1]
23. 5. 1911Borek (Borkheide) u Berlína, DGrade-11První česká pilotka Božena Laglerová těžce zraněna. Příčinou havárie byla ztráta rychlosti při cvičení zatáček v letecké škole Hanse Gradeho.[2]
4. 5. 1919Ivanka pri DunajiCaproni 4504-4Letecká nehoda generála Štefánika† Milan Rastislav Štefánik a italská posádka
(7?)17. 5. 1919PlzeňB-5112† Josef Klíbr, zraněn Rudolf Polanecký Bohemia B-5[3][4]
9. 9. 1921Praha-KbelyAero A-8-11zalétávací pilot Aera Rudolf Valenta zraněn při havárii prototypu, letadlo zničeno. (dle knihy Aero 1919–1999, str. 60)
30. 10. 1922Skály (Teplice nad Metují)Potez VII (F-FRAV)2-2Nehoda na letecké lince Paříž–Praha – Varšava, pilotoval letecké eso 1. světové války † Paul d’Argueff (Pavel Argejev)

)

27. 8. 1922Praha-KbelyPhöenix D II1-1† Rudolf Polanecký Bohemia B-5,[3][5]
1. 7. 1926Golčův JeníkovDe Havilland DH.50 (L-BAHF)-11Při letu Brno-Praha, nouzové přistání za špatné viditelnosti a s technickou závadou, letadlo zničeno, pilot Josef Sedlář lehce zraněn[6]
3. 7. 1926Praha-RuzyněCaudron C-61 (F-AFBT)7-7francouzské letadlo[7]
12. 9. 1926Jelení hřbet, Hrubý JeseníkPotez XV A2112rumunské letadlo i pilot[8]
?. ?. 1927Plzeň?-22pilot Ing. Seyček a mechanik Makrlík[9]
9. 5. 1929Eiterhagen (20 km JV od Kasselu)Avia BH-25 (L-BABD)12-3Na pravidelné lince ČLS Praha-Mariánské Lázně-Kassel-Rotterdam, v 11:47 hodin, narazilo letadlo za špatného počasí do stromů tzv. Riedforstu, na kopci asi 400 m vysokém, východně Eiterhagenu.

† Ondřej Leitkep (pilot), † Rufolf Holík (mechanik), † Franz Peters (cestující)[10][11][12]

15. 8. 1929?B-102-2† Max Šturm, † František Trnka (zemřel 9.9. 1929)[9][13]
7. 9. 1929TřitimAero AB 11-92-2
Informační tabule
Informační tabule
Krátce po vzletu z vltavotýnského letiště letadlo asi ve výšce 100 metrů provedlo ostrou zatáčku, kterou se nepodařilo vyrovnat. Letoun se zřítil do pole a zaryl se vrtulí do pole. Po dopadnu vybouchla palivová nádrž a letoun shořel. V letounu zahynuli pilot-desátník Václav Beneš a pozorovatel-svobodník Václav Černý.[14]
31. 5. 1930BojanovDe Havilland DH.50 (L-BAHD)-12Nouzové přistání po vysazení motoru, letadlo těžce poškozeno, pilot ČSA Karel Brabenec nezraněn, mechanik Kupka utrpěl tržné zranění čela[15]
31. 5. 1930Horní Bojanovice, HustopečeDH-50A, L-BAHB???letoun ČSA zničen (Křídla nad Brnem)
7. 6. 1930OtrokoviceJunkers A 50 (D-1772)112† neznámý, pilot Stodola
22. 8. 1930Bedřichov u JihlavyFord 5-AT-C Trimotor (OK-FOR)1021-13Svoji činnost stroj ČSA ukončil tragicky dne 22. srpna 1930[2], kdy havaroval v Bedřichově u Jihlavy. Zahynuli oba členové posádky ve složení pilot Josef Sedlář a mechanik Josef Trafina a 10 z 11 cestujících, přežil prof. Kraus.
19. 2. 1931PopelínFokker F-VIIb-33Na poli nedaleko Popelína nouzově přistálo holandské letadlo Fokker F-VIIb společnosti KLM. Letoun přepravoval poštu z Holandska do Indonésie. Byl pro mlhu donucen přistát na zasněženém poli a převrátil se. Tříčlenná posádka kapitán G.M.H. Frijns, druhý pilot P. P. Both a palubní inženýr C.A. Bruynesteyn, jen lehce zraněna. Letadlo bylo rozebráno, odvezeno a opraveno, ještě téhož roku však v Bangkoku tragicky havarovalo.[16]
6. 9. 1931TřebíčAero A-18. 16, OK-ACN1-1
Pomník
Pomník v Lorenzových sadech
† Václav Peřina, letoun Moravského aeroklubu, pomník na místě[17]
24. 4. 1932Otrokovice?2-2† František Morkus, pilot Baťových závodů, † František Hustoles vedoucí reklamního oddělení firmy Baťa. [4]
16. 5. 1932KlecanyMesserschmitt BFW M23b, D-18491-1† Tassila von Schaumburg, německý pilot a akrobat. Pomník na hřbitově v Klecanech, pohřben v rodinné hrobce v zámecké kapli v Hořovicích. (dle publikace Letectví a město Plzeň, 2. díl)[18]
12. 7. 1932OtrokoviceJunkers F. 13G (D-1608)2-2při katastrofě zahynuli Tomáš Baťa a pilot Jindřich Brouček[19]
14. 8. 1932PodsediceDe Havilland DH.50 (L-BAHB)4--15Při leteckém dni MLL se při letu s publikem na palubě zřítilo letadlo asi 2 km od letiště. Letadlo bylo zničeno, čtyři cestující - porodní asistentka Julie Richterová, železničář Václav Hartman, obchodník Burger a sedlář Vysoký zahynuli na místě, pilot František Štrunc utrpěl vážná zranění[20][21][22]
14. 8. 1932JemniceAero A-14. 23, OK-AAX2 (3)13 (4)† dva cestující, pilot Vilém Kolařík zraněn. Havárie na leteckém dnu Masarykovy letecké ligy (dle publikace „Křídla nad Brnem“)[20][22]
11. 9. 1932TěrlickoRWD-6 (SP-AHL)2-2† František Źwirko, † Stanislaw Wigura, polští piloti letící na letecký den do ČSR[23]

autorem pomníku je akademický sochař Julius Pelikán

7. 9. 1933Brno-ČernoviceJunkers F13.741, OK-ALH--4havárie po startu, pilot Lipovský, mechanik Vyhlídal a čtyři cestující nezraněni. (dle publikace „Křídla nad Brnem“)
26. 6. 1934Karlovy VaryLetov Š-32 (OK-ADB)21-3Let ČSA z pražských Kbel do Karlových Varů, letadlo se zřítilo z výšky přibližně 20 m asi 70 m před přistávací dráhou poté, co přišlo o směrové kormidlo a kýlovku. † pilot letadla Karel Tomíček a oba cestující - herec Max Pallenberg a továrník Skurník.[24][25]
17. 9. 1934Hradec KrálovéŠ-18-Komár (OK-HAB)2-2† pplk. Miloš Zelený, † plavkyně Fanuška (Fanča) Valentová, letoun královéhradeckého Aeroklubu[26]
16. 5. 1935letiště BrnoAvia BH-11. 1 OK-LES-11pilot kpt. Jan Štěpán zraněn, letoun ARČS zrušen. Let z Bratislavy a náraz do střechy hangáru, padajícími troskami byl v hangáru lehce poškozen letoun Avia F-IX.5. (Josef František)
24. 10. 1935u dvora Věžníky, MěstečkoFokker/Avia F.VIIb-3m (OK-ABT)049nouzové přistání po vysazení motorů (zamrzlé karburátory), pilot Karel Balík, radiotelegrafista Augustin Korotvička a jeden cestující utrpěli oděrky, druhý cestující zlomené předloktí, letoun vymazán 10. 12.[15][27]
14. 4. 1936Plzeň-BoryPraga E-1142-2† instruktor Josef Čihák, † žák Vilém Kubík (dle publikace Letectví a město Plzeň, 2. díl)[4]
7. 5. 1936Světlá nad Sázavou (?)Větroň EL-2-M Šedý vlk1-1† rtm. Bedřich Chovanec[28]
25. 4. 1937Nový Jičín?1-1† Bohumír Janisch, sportovní pilot, pracovník Baťovy prodejny v Novém Jičíně, člen MLL ve Zlíně
11. 9. 1937Bratislava-VajnoryFokker F.IXD (OK-AFF)-35Let ČSA z Bratislavy do Brna postihl krátce po startu požár na palubě, při návratu na letiště, během dojezdu letadla po přistání, z něj vyskákali oba cestující a II. pilot s telegrafistou, okénkem v kokpitu opustil letadlo jako poslední I. pilot - ke zraněním došlo po dopadu na letištní plochu. Posádku tvořil I. pilot Radoslav Selucký, II. pilot Jan Jeřábek a radiotelegrafista Antonín Rotbauer, cestující major Dembovský a Max Gutman[29]
11. 9. 1937vrch Křemenáč, Rychlebské horyJunkers W 34 (D-ORUP)123německé letadlo s německou posádkou, † F.Weghuber[8]
24. 12. 1937Huťská hora, Kašperské HoryWibault 283-T12 (F-AMYD)3-3Air France[30][31][32]
23. 6. 1938KozákovVětroň EL-2-M Šedý vlk1-1† Karel Peroutka[33]
5.–6. 7. 1938Olomouc-NeředínZlin XII, OK-LOM1-1† pilot Hanáckého aeroklubu František Martínek havaroval na vojenském letišti; v zatáčce ztratil rychlost ve výšce 150m a pád již nemohl vybrat. Dle knihy Zbyňka Čeřovského Katastrofy československého vojenského letectva 1918–1990, díl 1., vydání 2017, str. 105. Fotografie nehody jsou uvedeny v časopisu Novinky MPM, číslo 88, rok 2016.
27. 5. 1943Výčapy-Opatovce, SkZobor – 1, v.č.7, OK-SOG1-1† pilot rot. Ján Kello, který přežil sestřel 25. 10. 1938, havaroval s letounem firmy Mráz Nitra (pobočka firmy Beneš-Mráz Choceň – za války však už bez Pavla Beneše).[34] se stalo 25.5. 1943. Podle L+K 2006, č.9, str.49 pilot havaroval úmyslně z osobních důvodů. Pozn.: Zobor konstruktéra ing. Zdeňka Rubliče byl pokračováním vývoje Be-555 Superbibi a předchůdcem Sokola M1.
5. 3. 1946Praha-RuzyněJunkers Ju-52/3m (OK-ZDN)822315(kapitán letadla Karel Balík, válečný pilot RAF)[35]
30. 4. 1946Heinkel 72 Kadet, OK-QHA--2posádka Ladislav Krejčí a Oskar Czpak nezraněna, letoun aeroklubu Brno zrušen. (dle publikace „Křídla nad Brnem“)
9. 11. 1946Dobrovíz u PrahyDouglas DC-3/C-47A-80-DL (OK-XDG)-22ČSA – letělo 13 cestujících + 5 posádka[36]
13. 2. 1947Dolany u KladnaDouglas DC-3/C-47A-DL (OK-XDU)-3-3
Foto pomníčku
Foto pomníčku
ČSA – zkušební let[37] † kpt. Jan Kuhl, † Josef Hainzel, † František Papáček

[38]

7. 4. 1947Brno-KomínPiper Cub L 4, OK-XIX2-2† Jaroslav Nykodým, † Stanislav Kubeš, letadlo aeroklubu[39]
24. 5. 1947Žďár nad SázavouZlín Z-281 (OK-ZZH)2-2letadlo a zaměstnanci firmy Baťa[40]
27. 7. 1948vrch Hůrka, Orlické Podhůří u obce RvištěZlín 122,OK-AOB3-3Pfeiler-šéfpilot, Mílek-šéfpilot plachtařů a výkonný předseda, Ščučinský-člen aeroklubu., služebně z Prahy do Ostravy za Aeroklub OKD. Hůrka (Českotřebovská pahorkatina)[41]
20. 8. 1948hora JeštědC-1035-5
Foto pomníčku
† Václav Barborka, † Ján Padouch, † Josef Kroulík, † Vladimír Karmazín, † Antonín Husník[42][43]
27. 2. 1950hora Vysoká hole, Hrubý JeseníkDouglas DC-3/C-47A-15-DK (OK-WDY)2338ČSA – letělo 27 cestujících + 4 posádka Historie létání v Jeseníkách
30. 11. 1952vrch Bradlo, Vřesovice u KyjovaDouglas DC-3/C-47A-75-DL (D-21)5-5
Foto pomníčku
Foto pomníčku
Letecký dopravní pluk
14. 1. 1954Hostivice u PrahyDouglas DC-3/C-47A-1DK (OK-WDS)9-114-13-16ČSA[44]
12. 12. 1954Pezinok, Bratislava, SlovenskoDouglas DC-3/C-47A-10-DK (OK-WDK)4-4ČSA – nákladní[45]
23. 12. 1954Bratroňov, Havlíčkův BrodLisunov LI-2 (HA-LII)-11Maďarské aerolinie Malév, letělo 14 cestujících + 5 členů posádky. Nouzové přistání, letoun byl odepsán.[46]
23. 12. 1954Černé Voděrady, ŘíčanyLisunov LI-2 (HA-LIF)-11Maďarské aerolinie Malév, letělo 28 cestujících + 5 členů posádky. Nouzové přistání, letoun byl odepsán.[46]
18. 1. 1956hora Škapova, Levočské vrchy, Poprad, SlovenskoDouglas DC-3/C-47A-20-DL (OK-WDZ)1844-26ČSA, letělo 22 cestujících + 4 posádka Aviation Safety, Poprad
15. 7. 1956Valašské MeziříčíK-65 Čáp, OK-AGO---letoun aeroklubu Brno zrušen. (dle publikace „Křídla nad Brnem“)
8. 8. 1957Praha-KbelyOrličan L-60 Brigadýr1??předváděcí let VZLÚ, † Ľudovít Dobrovodský[47]
8. 11. 1957Praha-RuzyněIljušin Il-14 (OK-LCE)???ČSA
20. 1. 1960Praha-RuzyněIljušin Il-12 (OK-DBG)???ČSA
15. 5. 1960KroměřížL-60, OK-MTB213
† náčelník aeroklubu Karel Kotek, † Gustav Koubek, Miroslav Čížek zraněn. Letoun kroměřížského aeroklubu odstartoval se zajištěnými křidélky a havaroval ještě na letišti[48]
2. 1. 1961Hostivice u PrahyAvia Av-14-32A/Iljušin Il-14M (OK-MCZ)10-10ČSA Aviation Safety, Hostivice
16. 4. 1961ŠubířovZ-26, OK-FID2-2† Stanislav Dudík, † Oldřich Klapec. Letoun kroměřížského aeroklubu v nízké oblačnosti narazil do kopce Lavičná[48]
25. 4. 1961RajnochoviceL200A, OK-OFJ505
Havárie aerotaxi pod vrcholem Kelčského Javorníku při letu z Nových Zámků do Ostravy. Zahynuli Ján Višňovec 17.7.1924 (Pilot), Jozef Mikuláš 4.11.1925, Štefan Ružic 19.11.1925, Peter Bukovič 21.8.1925, Ing. Michal Molnár 27.4.1920.
10. 10. 1962Újezd u Brna, BrnoAvia Av-14-32A/Il-14M (OK-MCT)8-11327139-42ČSA – pilotovi se nepodařilo přistát se 4 roky starým strojem Avia 14-32A kvůli špatné viditelnosti na Brněnském letišti při letu OK306 vedoucí z Košic, přes Bratislavu a Brno do Prahy. Letoun odlétl z Bratislavy v 8:34, při přiblížení pilot o 3 km špatně odhadl vzdálenost od letiště a ve výšce asi 280 metrů narazil do kopce Špidláky (poblíž města Slavkov) vysokého 307 metrů, letadlo se rozlomilo a začalo hořet[49][50]
1. 3. 1964Praha-RuzyněIljušin Il-18 (HA-MOF)???společnost Malév – při přistání letoun sjel z přistávací dráhy
28. 6. 1966vrch Osadník, Slovenský krasMorava L-2003-3náraz v mlze do pohoří, služební cesta pracovníků Tesla Pardubice do Košic, † Josef Lichtenberg, † Josef Řezáč, † Jaroslav Urválek
28. 7. 1966Lázně Štos, JV SkL-200 Morava???† Václav Novák, pilot aerotaxi. (dle publikace „Křídla nad Brnem“)
13. 9. 1966Třebovice okr.Ústí nad OrlicíL 200 Morava4 ?-4 ?Aerotaxi ze Dvora Králové zdroj osobní informace, pomníkyletců.cz
24. 11. 1966vrch Sakrakopec, Rača, BratislavaIljušin Il-18B TABSO (LZ-BEN)82-82Let TABSO LZ101Bulharský letoun,Aviation accidents, Rača
11. 7. 1967StráníL-200 Morava (OK-OFD)3-3ČSA pád do lesa pod Velkou Javořinou v důsledku mlhy.
11. 10. 1968Ptice, u KladnaAvia Av-14-32A/Iljušin Il-14M (OK-MCJ)8329-40ČSA – 11. října 1968 v 16:20 se zřítilo krátce po vzletu, 7 km od Ruzyňského letiště letadlo Avia 14-32A/Iljušin Il-14 (OK-MJC) letící do Košic. Na palubě bylo 40 lidí, z nichž 11 zahynulo. Leopold Šrom (pilot)[51]
5. 12. 1969Praha-RuzyněBoeing 707-337B (VT-DVA)???Air India[zdroj?]
26. 1. 1972Srbská KameniceMcDonnell Douglas DC-9-32 (YU-AHT)234-128Let JAT 367JAT – Jugoslovenski Aerotransport, Vesna Vulović
12. 9. 1972Karlovy VaryAvia Av-14-32A/Iljušin Il-14M (OK-MCG)-??ČSA, přistání bez podvozku
19. 2. 1973Praha-RuzyněTupolev 154 (CCCP-85023)624259100Let Aeroflot 141Aeroflot, stroj dosedl před prahem dráhy[52]
29. 9. 1973?Iljušin Il-14???[zdroj?]
1. 11. 1974TrenčínZ-726???[zdroj?]
8. 11. 1974Brno-Tuřany, Praha-RuzyněBoeing 737-200 (7T-VEG)---Letiště Brno-Tuřany, Letecké nehodyAir Algeéie
1. 1. 1975Vrbické pleso, SkMi-8, B-8223---luxusní vrtulník Ministerstva vnitra pro přepravu významných pasažérů, pilot Milan Fabík úmyslně přistál na zamrzlou hladinu a opustil vrtulník. Led se prolomil a prázdný stroj klesl pod hladinu. Byl vyzdvižen a zrušen. Dle časopisu Letectví a kosmonautika, červen 2008, str. 58
16. 7. 1975Čáry/Kúty, SlovenskoAntonov AN-21-1Polský stroj s polským pilotem byl sestřelen při pokusu o přelet do Rakouska, † Dioniz B.[53]
30. 10. 1975Praha-SuchdolMcDonnell Douglas DC-9-32 (YU-AJO)714441120
(c) Jan Polák, CC BY-SA 3.0
Let JP 450Nejhorší letecká nehoda na českém území, havaroval letoun Douglas DC-9 společnosti Inex Adria Aviopromet. Aviation accidents, Suchdol

[54]

28. 7. 1976jezero Zlaté Piesky, BratislavaIljušin Il-18B (OK-NAB)7063-79Let ČSA 001ČSA[55]
21. 9. 1976Hruštín, SkL-40 Meta Sokol (OK-MMO)1-1† Ing. Květoslav Topolnický z Aeroklubu Brno-Slatina. (dle publikace „Křídla nad Brnem“)
2. 1. 1977Praha-RuzyněTupolev Tu-134A (OK-CFD) a Iljušin Il-18B (OK-NAA)---164Letadlo Tu-134 ČSA letělo z Leningradu (dnešního Petrohradu) s 48 lidmi na palubě, při finále na dráhu 31 si v mlze piloti všimli Iljušinu Il-18 ČSA na dráze (letící do Bratislavy s 15 lidmi), v posledním okamžiku stihli letoun zvednout a Iljušinu utrhnuli jen směrovku. Tupolev se zřítil několik metrů opodál, následně sjel mimo dráhu a bez křídel a podvozku jel po sněhu. Po zastavení lidé vystoupili, nikdo z letiště nejprve nic nezaregistroval a nehoda byla zatajena – nepsalo se o ní v médiích a poničené letadlo bylo použito při cvičení hasičů a následně bylo spáleno. Příčinou bylo střídání dispečerů, jeden z nich na něj přišel pozdě a nedostal informaci o letounu Il-18 na dráze. Nikdo nezemřel, bylo ohlášeno jen jedno zranění.[56]
28. 1. 1977Trnava?1-1† Vlastimil David
11. 2. 1977BratislavaAvia Av-14T (OK-OCA)--235ČSA[59][60], poslední smrtelná nehoda ČSA.
4. 10. 1977Záskalí/Hodkovice nad MohelkouMorava L-2004-4† Zdeněk Kopecký, † Zdeněk Běhounek, † Zdeněk Nosek, † Rudolf Matula[61]
10. 9. 1978Brno-MedlánkyVírník1-1† Jaroslav Šimek[62][63]
13. 3. 1981úpatí kopce u obce HostimZ-37A1-1† pilot ing.Jirí Hronovský, věk 37[64]
21. 10. 1981Praha-RuzyněTupolev TU-154B (HA-LCF)-2424Malév
27. 8. 1982Strachotice u ZnojmaAN-2R, OK-KIM-??pokus dvou rodin o úlet do Rakouska zcizeným práškovacím letadlem. Pro špatný postup pilota motor po startu vysadil, letadlo zničeno. Dle časopisu Hobby historie, č. 20
21. 3. 1983Zahradnice u OlbramovicMil Mi-2 (OK-HIV)1-1Slov-Air[65]
17. 11. 1990Dubenec, Dvůr KrálovéTupolev TU-154M (CCCP-85664)--66Aeroflot, nákladní let osobního letadla
?. 3. 1991Praha-TočnáLet L-13 Blaník (OK-1813)-22[zdroj?]
23. 2. 1992Smědavská hora, Jizerské horyCessna a Piper4-42 francouzská letadla, viz Smědavská hora
22. 4. 1992Habrůvka, BlanskoMBB Bö-105CBS (B-5763)-11Letecká služba Federálního policejního sboru

Reference

  1. ↑ GÖBL, Luboš. Osobnosti Vysočiny. 1. díl. Pelhřimov : Vydavatelství 999, 2005. ISBN 80-86391-15-9
  2. ↑ SALZ, Hanuš: La Aviadora. Můj sen. Neobyčejný životní příběh první české pilotky, Nakladatelství Ostrov, Praha 2009
  3. ↑ a b první motorové letadlo vyrobené v České republice po roce 1918, Aeroweb.cz
  4. ↑ a b Spolek pro vojenská pietní místa, o. s. - VPM okres Plzeň-město - Plzeň
  5. ↑ RANTER, Harro. Accident Phönix D.I , Sunday 27 August 1922. asn.flightsafety.org [online]. [cit. 2024-11-30]. Dostupné online. 
  6. ↑ KELLER, Ladislav. Nehody dopravních letadel v Československu. Díl 1. 1918-1939. 1. vyd. Cheb: Svět křídel, 2009. 278 s. ISBN 978-80-86808-63-5. S. 82-83. 
  7. ↑ Aviation accidents, Ruzyně
  8. ↑ a b Historie létání v Jeseníkách
  9. ↑ a b Aeroklub Letkov. www.akletkov.cz [online]. [cit. 2019-06-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-13. 
  10. ↑ PLAVEC, Michal. Poslední let Ondřeje Leitkepa: Tragická havárie před osmdesáti léty. Letectví + kosmonautika = Aviation + Cosmonautics: Nezávislý populárně odborný čtrnáctideník. 2009-08-12, roč. 85, čís. 8, s. 54-57. 
  11. ↑ KELLER, Ladislav. Nehody dopravních letadel v Československu. Díl 1. 1918-1939. 1. vyd. Cheb: Svět křídel, 2009. 278 s. ISBN 978-80-86808-63-5. S. 59-61. 
  12. ↑ RANTER, Harro. Accident Avia BH-25J L-BABD, Thursday 9 May 1929. asn.flightsafety.org [online]. [cit. 2024-11-30]. Dostupné online. 
  13. ↑ Spolek pro vojenská pietní města, o. s. - VPM okres Plzeň-město - Plzeň
  14. ↑ Pomník letecké havárie u Třtimi. Třtim: [s.n.] Informační tabule. 
  15. ↑ a b KELLER, Ladislav. Nehody dopravních letadel v Československu. Díl 1. 1918-1939. 1. vyd. Cheb: Svět křídel, 2009. 278 s. ISBN 978-80-86808-63-5. S. 87-88, 126-127. 
  16. ↑ Letecké události a nehody region Telč a Vysočina
  17. ↑ Archivovaná kopie. www.horacke-noviny.com [online]. [cit. 2013-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-02-13. 
  18. ↑ Archivovaná kopie. www.zamek-horovice.cz [online]. [cit. 2013-02-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-01-03. 
  19. ↑ www.zlin.estranky.cz - Tomáš Baťa; Jan Antonín Baťa - Tomáš Baťa, První poslední zprávy
  20. ↑ a b Letecké "propagační" -katastrofy: Sedm mrtvých v jediném dnu. Rudé právo: orgán Československé sociálně demokratické strany dělnické. 1932-08-17, roč. 13, čís. 189, s. 3. Dostupné online. 
  21. ↑ KELLER, Ladislav. Nehody dopravních letadel v Československu. Díl 1. 1918-1939. 1. vyd. Cheb: Svět křídel, 2009. 278 s. ISBN 978-80-86808-63-5. S. 80-81. 
  22. ↑ a b Letecká badatelna. www.leteckabadatelna.cz [online]. [cit. 2024-12-01]. Dostupné online. 
  23. ↑ RegionBeskydy.cz, Těrlicko. www.regionbeskydy.cz [online]. [cit. 2009-05-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-06-02. 
  24. ↑ KELLER, Ladislav. Nehody dopravních letadel v Československu. Díl 1. 1918-1939. 1. vyd. Cheb: Svět křídel, 2009. 278 s. ISBN 978-80-86808-63-5. S. 195-198. 
  25. ↑ RANTER, Harro. Accident Letov S-32 OK-ADB, Tuesday 26 June 1934. asn.flightsafety.org [online]. [cit. 2024-11-30]. Dostupné online. 
  26. ↑ Tragédie se netýkaly jen letců, Hradecký deník
  27. ↑ VÁCLAVÍK, Josef. Dopravní Fokkery v československých službách. 3. díl. Letectví + kosmonautika : Aviation + Cosmonautics: Nezávislý populárně odborný čtrnáctideník. 2002-06-20, roč. 78, čís. 13, s. 892 a 894. 
  28. ↑ EL-2-M Šedý vlk, Aeroweb.cz
  29. ↑ KELLER, Ladislav. Nehody dopravních letadel v Československu. Díl 1. 1918-1939. 1. vyd. Cheb: Svět křídel, 2009. 278 s. ISBN 978-80-86808-63-5. S. 129-139. 
  30. ↑ Huťská hora
  31. ↑ Aviation accidents, Kašperské hory
  32. ↑ Kvilda a okolí - Letecká nehoda v r. 1937 na Zhůří u Kvildy, Šumava.net
  33. ↑ Poprvé na Ruzyni, Aeroweb.cz
  34. ↑ [1] Podle [2] Archivováno 16. 12. 2013 na Wayback Machine.
  35. ↑ Aviation Safety, Ruzyně
  36. ↑ Aviation Safety, Dobrovíz
  37. ↑ Aviation Safety, Dolany
  38. ↑ Pomníky letců - Dolany Douglas DC 3/C-47A_DL
  39. ↑ Letecká havárie v katastru Brna-Komína
  40. ↑ Zlín 281 květen 1947, Vzpomínky.net. www.vzpominky.net [online]. [cit. 2009-05-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-10-09. 
  41. ↑ ..::Orlické Podhůří::.. Oficiální webová stránka obce
  42. ↑ Letecký konstruktér Antonín Husník, Fronta.cz
  43. ↑ Mohyla letců na Ještědu - Lužické hory a Liberecko - Historické zajímavosti - Památná místa a zajímavosti, InfoČesko
  44. ↑ Aviation Safety, Hostivice
  45. ↑ Aviation Safety, Pezinok Švící - letecké nehody[nedostupný zdroj]
  46. ↑ a b Dva "nouzáky" během hodiny. Kuriózní letecká nehoda skončila šťastně. iDNES.cz [online]. 2013-02-18 [cit. 2016-07-26]. Dostupné online. 
  47. ↑ Zdroj: pdf, strany 21 a 31. www.vzlu.cz [online]. [cit. 2009-07-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-02-13. 
  48. ↑ a b Archivovaná kopie. www.lkkm.cz [online]. [cit. 2016-03-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-04-14. 
  49. ↑ Dlouho jsem nejedl maso, říká pamětník pádu letadla u Brna, iDNES.cz
  50. ↑ Aviation Safety, Tuřany
  51. ↑ Ptice, Aviation Safety
  52. ↑ CCCP-85023 Praha, Aviation Safety
  53. ↑ Polsko našlo důkaz, že Jaruzelski dal sestřelit letadlo nad Československem, iDNES.cz
  54. ↑ Pomníky letců DC-9-YU-AJO
  55. ↑ IL-18 OK-NAB, Planes.wz.cz
  56. ↑ RANTER, Harro. ASN Aircraft accident Tupolev 134A OK-CFD Praha-Ruzyne Airport (PRG). aviation-safety.net [online]. [cit. 2016-12-21]. Dostupné online. 
  57. ↑ Praha, Aviation Safety
  58. ↑ Dokument ČT (7 minut)
  59. ↑ Aviation Safety, Letiště Bratislava
  60. ↑ Aviation accidents, Letiště Bratislava
  61. ↑ Letecký pomníček u Hodkovic nad Mohelkou - Lužické hory a Liberecko - Historické zajímavosti - Památná místa a zajímavosti - Hodkovice nad Mohelkou, InfoČesko
  62. ↑ Černá kronika - 1978, Vrtulník.cz
  63. ↑ Piloti z Medlánek, Povídání o Medlánkách. forum.medlanky.info [online]. [cit. 2009-05-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-06-02. 
  64. ↑ [3]
  65. ↑ Černá kronika - 1983, Vrtulník.cz

Související články

Média použitá na této stránce

Třitim, pomník letecké havárii.jpg
Autor: Juandev, Licence: CC BY-SA 3.0
Pomník letecké havárii u Třitimi. Okres České Budějovice, Česká republika.
Mohyla letců.jpg
(c) Zp, CC BY-SA 3.0
obrázek památníku Mohyla letců na úbočí Ještědu autor:Zp
KelcskyJavornikHavarieL200A.jpg
Autor: Patka, Licence: CC BY-SA 4.0
Památník k pádu letadla L200 A na Kelčském Javorníku 25.4.1961
Újezd u Brna - pomník leteckého neštěstí pod Starou horou obr2.jpg
Autor: RomanM82, Licence: CC BY-SA 3.0
Újezd u Brna - pomník leteckého neštěstí pod Starou horou. Letoun ČSA Avia Av-14 (Il-14M) letěl ve středu 10. října 1962 na pravidelné lince OK 306 Košice-Bratislava-Brno-Praha. V 8:57 hod., v mlze, při nestandardním přiblížení na dráhu 28, narazil stroj OK-MCT pravým křídlem do úbočí kopce. Po nárazu se rozlomil a vznítil. Zahynulo 10 z 38 cestujících a 3 ze 4 členů posádky.
Cierlicko Gorne-Żwirkowisko pomnik.jpg
(c) Augiasz, CC BY-SA 3.0
Pomnik na miejscu tragicznej śmierci pilotów Franciszka Żwirki i Stanisława Wigury na Żwirkowisku w Cierlicku (Czechy). Czeski rzeźbiarz Julius Pelikán. Autor: Maciej Dembiniok 2005
Srbská Kamenice, pomník.jpg
Autor: palickap, Licence: CC BY 3.0
Srbská Kamenice, okres Děčín, Česká republika. Pomník obětem letecké tragédie jugoslávského letadla z roku 1972. Text: "Dne 26. ledna 1972 tragicky skončil let letadla DC-9 společnosti JAT na lince Kodaň-Záhřeb. V upomínku obětem a jako projev vděčnosti obyvatelům Srbské Kamenice a České Kamenice, jejichž hluboké lidství nás trvale sblížilo. Jugoslovenski aerotransport."
Memorial at the Place of an Accident.jpg
Autor: Juraj Kubica, Licence: CC BY-SA 2.0
Place of M. R. Stefanik accident on may 4th, 1919.
Praha-Suchdol, pomník leteckého neštěstí, tabulka.jpg
(c) Jan Polák, CC BY-SA 3.0
Informační tabulka prozatimního pomníku leteckému neštětí z 30. října 1975 v pražském Suchdole. Pomník byl odhalen při čtyřicátém výročí tragédie v roce 2015.
Chřiby, Bradlo, pomník leteckého neštěstí (2).jpg
Autor: Palickap, Licence: CC BY-SA 4.0
Moravany, okres Hodonín. Chřiby, vrch Bradlo (543 m).
OK-XDU crash memorial Male Pritocno KL CZ 018.jpg
Pomníček tří zahynuvších členů posádky poblíž místa havárie letounu DC-3 (OK-XDU) Československých aerolinií, k níž došlo 13. února 1947 v prostoru Dolany - Malé Přítočno, okres Kladno, krátce po startu ke zkušebnímu letu z nedalekého letiště Praha-Ruzyně. Pamětní deska je situována přesně na hranici katastrů obou obcí, v pásu stromů mezi poli, asi 600 metrů v.-vsv. od žst. Unhošť.
Jan Čermák (1870-1959).JPG
Jan Čermák (1870 - 1959), Český pilot, průkopník letectví.
Pomník letce Václava Peřiny v Lorenzových sadech v Třebíči (Q104976352).jpg
Autor: Noe, Licence: CC0
Pomník v obci Kožichovice v okrese Třebíč – záznam č. 38880.
KoubekGKotekK.jpg
Autor: Patka, Licence: CC BY-SA 4.0
Pamětní deska Letiště Kroměříž - Karel Kotek a Gustav Koubek
Hodkovice nad Mohelkou - pomník letců v údolí Mohelky severně od města.jpg
Autor: MartinVeselka, Licence: CC BY-SA 4.0
Hodkovice nad Mohelkou - pomník letců v údolí Mohelky severně od města, poblíž čp. 391