Seznam lotrinských vévodů

Toto je seznam panovníků Lotrinského vévodství.

• Gebhard, hrabě rheingauský († 910), kolem roku 904 vévodou lotrinským (Konrádovci).
• 910–923 přešlo Lotrinsko na západofranského krále Karla III. zvaného Prostý: dosazen Reginhar I. (Reginardovci), mezi 910–915 a od 915/916 falckrabě

Wigerich lotrinský (Wigerichovci).

• Eberhard Francký 926–928
• Giselbert, hrabě na Maasgau mezi 928/929 a 938/939 (Reginardovci)
• Jindřich Bavorský (prokázáno jen roku 940)
• Jindřich † 944, syn Giselbertův, jako nezletilý spoluvévoda 940–944 (Reginardovci)
• Ota Verdunský, hrabě verdunský († 944), vévoda lotrinský mezi 942 a 944 (Wigerichovci).
• Konrád Rudý, hrabě ve Frankách († 955), vévoda lotrinský mezi 945 a 953.
• Brun, arcibiskup kolínský († 965), vévoda lotrinský 953–965.

Jelikož dolnolotrinští vévodové častokrát ovládali také další panství, docházelo k častým změnám

• Gottfried I. z Jülichu, dux († 964) (Girardovci)
• Richar, comes /hrabě/ († 973)
• Karel I., 978–991 (Karlovci)
• Otto, 991–1012 (Karlovci)
• Gottfried II., 1012–1023 (Wigerichovci).
• Gotzelo I., 1023–1044 (Wigerichovci).
• 1044–1046: neobsazeno nebo Gotzelo II. ?
• Fridrich II. Lucemburský, 1046–1065 (Wigerichovci).
• Gottfried III., Vousatý, 1065–1069 (Wigerichovci).
• Godrey IV., Hrbatý, 1069–1076 (Wigerichovci).
• Konrád Francký, 1076–1088 (vicedux: Albert III. hrabě namurský)
• Gottfried V. Bouillonský, 1088–1100 (Wigerichovci).
• Jindřich I. Limburský, 1100–1106
• Gottfried VI. Lovaňský, 1106–1128 (Reginardovci)
• Walram Limburský, 1128–1139
• Gottfried VII. Lovaňský, 1139–1142 (Reginardovci)
• Gottfried VIII. Lovaňský, 1142–1190 (Reginardovci)
• Jindřich I. Brabantský (Brodantský), 1190–1235 (od roku 1183/1184 již vévoda z Brodantu) (Reginardovci)

Dynastie Barská:

• Fridrich I. z Baru, 959–984
• Dětřich I. z Baru, 984–1026/33
• Fridrich II. z Baru, 1019–1026 spoluregent
• Fridrich III. z Baru, 1027–1033

Verdunská dynastie:

• Gotzelo I., 1033–1044, sjednocení s Dolním Lotrinskem.
• Gottfried Vousatý, 1044–1046

• Vojtěch, 1047–1048
• Gerhard, 1048–1070
• Dětřich II., 1070–1115
• Šimon I., 1115–1141 (* kolem 1076; † 13. ledna 1138)
• Matouš I., 1141–1176
• Šimon II., 1176–1206
• Fridrich (Ferry) I., 1206–1207
• Fridrich (Ferry) II., 1206–1213
• Theobald I., 1213–1220
• Matyáš II., 1220–1251
• Fridrich (Ferry) III., 1251–1303
  • Kateřina Limburská, regentka 1251–1255
• Theobald II., 1303–1312
• Fridrich (Ferry) IV., 1312–1329
• Rudolf, 1329–1346
  • Alžběta Habsburská, regentka 1329–1331
• Jan I., 1346–1390
  • Marie ze Châtillonu, regentka 1346–1361
• Karel II., 1390–1431^[1]
• Izabela, 1431-1453, jeho dcera, ∞ 1420 René I. z Anjou, hrabě z Guise, 1430 hrabě barský, †1480

• René I., 1431–1453, 1434 propůjčen titul císařem Zikmundem
• Jan II., 1453–1471
• Mikuláš I., 1471–1473
• Jolanda, 1473, ∞ Fridrich II. z Vaudémontu

• René II., 1473–1508
• Antonín II., 1508–1544, jeho syn
• František I., 1544–1545, jeho syn
• Karel III., 1545–1608, jeho syn
  • Kristina Dánská, regentka 1545–1552
  • Mikuláš, vévoda Mercoeurský, regent 1552–1559
• Jindřich II., 1608–1624, syn Karla III.
• Nikola, 1624 až 21. listopadu 1625, † 1657, jeho dcera
• František II., 21.–26. listopadu 1625, bratr Jindřicha II., vévoda po usnesení generálních stavů, po pěti dnech abdikoval
• Karel IV., od 26. listopadu 1625 do 19. ledna 1634, abdikoval, syn Františka II.
• Mikuláš II. František, 19. ledna až 1. duben 1634, bratr Karla IV.
• 1634–1641 francouzská okupace
• Karel IV., duben až červenec 1641 (podruhé)
• 1641–1659 francouzská okupace
• Karel IV., 1659–1670 (potřetí), 1670–1675 titulárně
• 1670–1697 francouzská okupace
• Karel V., 1675–1690, syn Mikuláše II., titulární vévoda
• Leopold, 1690–1697 (titulární vévoda), 1697–1729 jako výsledek míru z Rijswijku vévodou
• František III. Štěpán, 1729–1736, 1736 velkovévoda toskánský, 1745 jako František I. císař Sv. říše římské, manžel Marie Terezie.

Po skončení války o polský trůn přinesla vídeňská mírová smlouva tuto dohodu: kandidát za francouzskou stranu, Stanislav I. Leszczyński, se vzdává polské koruny a za to dostává Lotrinsko, oproti tomu se František Štěpán zříká Lotrinska a získává Toskánsko. Dále bylo dojednáno, že území po smrti Leszczyńského připadne Francii, což se stalo roku 1766. Sňatkem Františka Štěpána s Marií Terezií, dědičkou domu Habsburků, vzniká roku 1736 habsbursko-lotrinská dynastie.

• Seznam lotrinských vévodkyň
• Habsbursko-lotrinská dynastie
• Lotrinští