Seznam měst s tramvajovým provozem

Toto je seznam měst s provozovaným tramvajovým provozem:

Britské ostrovy

Anglie

• Birkenhead u Liverpoolu – historický provoz
• Birmingham
• Blackpool – pobřežní
• Brighton – pobřežní, pomezí tramvaje a metra
• Londýn (článek)
• Manchester – největší ve Velké Británii
• Newcastle upon Tyne – light rail
• Nottingham
• Seaton (článek) – muzejní provoz
• Sheffield – vlakotramvaj

Irsko

• Dublin

Ostrov Man

• Douglas – koňská tramvaj

Skotsko

• Edinburgh (článek)
• Glasgow (článek) – zrušena

Kontinentální Evropa

Jih

Portugalsko

• Almada – Seixal
• Lisabon
• Porto
• Sintra

Španělsko

• Alicante (článek)
• Barcelona
• Bilbao
• Cádiz
• Granada
• Parla u Madridu
• Murcia
• Valencia
• Vélez-Málaga
• Vitoria-Gasteiz
• Santa Cruz de Tenerife
• Zaragoza

Itálie

• Bergamo
• Cagliari
• Florencie
• Messina
• Mestre
• Milán
• Neapol
• Padova
• Palermo
• Řím
• Sassari
• Turín
• Terst

Západ

Francie

• Angers
• Aubagne
• Avignon
• Besançon
• Bordeaux
• Brest
• Caen – tramvaje na pneumatikách, jediná vodicí kolejnice
• Clermont-Ferrand – tramvaje na pneumatikách, jediná vodicí kolejnice
• Dijon
• Grenoble
• Le Havre
• Le Mans
• Lille
• Lyon (článek)
• Marseille
• Montpellier
• Mulhouse
• Nantes
• Nice
• Orléans
• Paříž a Île-de-France (článek)
• Remeš
• Rouen
• Saint-Étienne
• Štrasburg
• Toulouse
• Tours
• Valenciennes

Lucembursko

• Lucemburk – zprovozněno v roce 2017^[1]

Belgie

• Antverpy
• Brusel
• Charleroi
• Gent
• Han-sur-Lesse
• Lutych – zprovoznění v roce 2022^[2]
• Pobřežní tramvaj Kusttram

(c) TahR78, CC BY-SA 3.0

Nizozemsko

• Amsterdam
• Rotterdam
• Haag
• Utrecht – Nieuwegein

Dánsko

• Aarhus – zprovozněno v roce 2017^[3]
• Kodaň – ve výstavbě, plánované zprovoznění v r. 2025
• Odense – zprovozněno 28. května 2022

• tramvajová muzejní doprava u hradu Skjoldenaesholm^[4][5]

Švédsko

• Göteborg
• Malmö – historická tramvaj
• Norrköping
• Lund – zprovozněno 13. prosince 2020^[6]
• Stockholm

Norsko

• Bergen
• Oslo
• Trondheim

Střední Evropa

Švýcarsko

• Basilej
• Bern
• Bex
• Curych
• Lausanne – původní tramvajová doprava převedena na pojmenování metro, nyní výstavba nového tramvajového systému, zprovoznění roku 2021^[7]
• Neuchâtel
• Ženeva
• Lugano – blíží se spíše příměstské tramvaji

Německo

(c) Volksoper na projektu Wikipedie v jazyce japonština, CC BY-SA 3.0

• Augsburg (článek)
• Bad Schandau (článek)
• Berlín (článek) – 4. největší na světě (192 km)
• Bielefeld (Stadtbahn – německy rychlodrážní tramvaj)
• Bochum
• Bonn (článek) (Stadtbahn)
• Brandenburg an der Havel (článek)
• Braunschweig
• Brémy
• Chemnitz (článek)
• Chotěbuz (článek)
• Darmstadt
• Dortmund (Stadtbahn)
• Drážďany (článek)
• Duisburg (Stadtbahn)
• Düsseldorf (článek) (Stadtbahn)
• Erfurt
• Essen (Stadtbahn)
• Frankfurt nad Mohanem (Stadtbahn)
• Frankfurt nad Odrou
• Freiburg im Breisgau
• Gelsenkirchen,
• Gera (článek)
• Görlitz (článek)
• Gotha a Waltershausen
• Halberstadt
• Halle
• Hannover (Stadtbahn)
• Heidelberg
• Heilbronn
• Herne
• Jena
• Kassel (Stadtbahn)
• Karlsruhe (Stadtbahn)
• Kolín nad Rýnem – 3. největší na světě (193 km) (článek) (Stadtbahn)
• Krefeld
• Lipsko (Lipsko)
• Ludwigshafen
• Magdeburg
• Mannheim
• Merseburg
• Mnichov (článek)
• Mohuč
• Mülheim an der Ruhr
• Naumburg (článek)
• Nordhausen (článek)
• Norimberk
• Plavno (článek)
• Porýní (článek)
• Postupim
• Rostock
• Saarbrücken (Stadtbahn)
• Schwerin
• Strausberg (článek)
• Stuttgart (Stadtbahn)
• Ulm (článek)
• Witten
• Würzburg (článek)
• Zwickau

Polsko

• Bydhošť (článek)
• Čenstochová (článek)
• Elbląg (článek)
• Gdaňsk (článek)
• Gorzów Wielkopolski (článek)
• Grudziądz (článek)
• Hornoslezská města Katovice, Chořov, Bytom, Gliwice, Siemianowice Śląskie, Zabrze, Będzin, Slezská Ruda, Świętochłowice, Sosnovec, Dąbrowa Górnicza, Mysłowice mají společnou tramvajovou síť (článek) – 5. největší na světě (183 km)
• Krakov (článek)
• Lodž (článek)
• Olštýn
• Poznaň (článek)
• Štětín (článek)
• Toruň (článek)
• Varšava (článek)
• Vratislav (článek)

Česko

Obrázek	Město	Článek	Popis	Přehledová mapa
	Praha	článek	Největší síť tramvajové dopravy v České republice.
	Brno	článek	Druhá největší síť v zemi, koňka se v roce 1869 stala prvním tramvajovým provozem na území dnešní ČR.
	Ostrava	článek	Třetí největší tramvajový provoz v zemi.
	Plzeň	článek	Významná páteř zdejší MHD.
	Liberec	článek
	Most a Litvínov	článek	Malá síť mezi městy Mostem a Litvínovem.
	Olomouc	článek	Jeden z nejmenších vozových parků v zemi.

Rakousko

• Gmunden
• Štýrský Hradec
• Innsbruck
• Linec (článek)
• Vídeň – 7. největší na světě (176 km) (článek)
• Waidhofen an der Ybbs – CityBahn (bez trolejí)^[8]

Slovensko

Obrázek	Město	Článek	Popis
	Bratislava	článek	Nosný systém MHD v Bratislavě.
	Košice	článek	Střední síť o délce 34 km.

Maďarsko

Obrázek	Město	Článek	Popis
	Budapešť	článek	Nejrozsáhlejší síť v zemi.
	Debrecín	článek	Malá trať o délce pouhých 4,6 km.
	Miskolc	článek	Malá síť, v provozu české tramvaje Škoda 26T.
	Szeged	článek	Malá síť, součást MHD spolu s autobusy a trolejbusy.

Východní Evropa

(c) Diego Delso, CC BY-SA 3.0

Finsko

• Helsinky
• Tampere

Estonsko

• Tallinn

Lotyšsko

• Daugavpils
• Liepāja (článek)
• Riga (článek)

Bělorusko

• Mazyr
• Minsk (článek)
• Navapolack
• Vicebsk

Rusko

• Ačinsk (článek)
• Angarsk (článek)
• Barnaul (článek)
• Bijsk (článek)
• Čeljabinsk (článek)
• Čerepovec (článek)
• Čerjomuški (článek)
• Džeržinsk (článek)
• Chabarovsk (článek)
• Irkutsk (článek)
• Iževsk (článek)
• Jaroslavl (článek)
• Jekatěrinburg (článek)
• Kaliningrad (článek)
• Kazaň (článek)
• Kemerovo (článek)
• Kolomna (článek)
• Komsomolsk na Amuru (článek)
• Krasnoarmějsk (článek)
• Krasnodar (článek)
• Krasnojarsk (článek)
• Krasnoturinsk (článek)
• Kursk (článek)
• Lipeck (článek)
• Magnitogorsk (článek)
• Moskva (článek) – 6. největší na světě (181 km)
• Naberežnyje Čelny (článek)
• Nižněkamsk (článek)
• Nižnij Tagil (článek)
• Nižnij Novgorod (článek)
• Noginsk (článek)
• Novočerkassk (článek)
• Novokuzněck (článek)
• Novosibirsk (článek)
• Novotroick (článek)
• Omsk (článek)
• Orel (článek)
• Orsk (článek)
• Osinniki (článek)
• Petrohrad (článek) – 2. největší na světě (205 km)
• Perm (článek)
• Pjatigorsk (článek)
• Prokopjevsk (článek)
• Rostov na Donu (článek)
• Salavat (článek)
• Samara (článek)
• Saratov (článek)
• Simbirsk (článek)
• Smolensk (článek)
• Staryj Oskol (článek)
• Šachty (článek)
• Taganrog (článek)
• Tomsk (článek)
• Tula (článek)
• Ufa (článek)
• Ulan-Ude (článek)
• Uljanovsk (článek)
• Usolje-Sibirskoje (článek)
• Usť-Ilimsk (článek)
• Vladikavkaz (článek)
• Vladivostok (článek)
• Volčansk (článek)
• Volgograd (článek)
• Zlatoust (článek)

Ukrajina

• Avdijivka (článek)
• Dnipro (článek)
• Doněck (článek)
• Družkovka (článek)
• Horlivka (článek)
• Jenakijeve (článek)
• Charkov (článek)
• Jevpatorija (článek)
• Lvov (článek)
• Kamjanske (článek)
• Konotop (článek)
• Kramatorsk (článek)
• Kryvyj Rih (článek, rychlodráha)
• Kyjev (článek)
• Mariupol (článek)
• Moločnoje (článek)
• Mykolajiv (článek)
• Oděsa (článek)
• Stachanov (článek)
• Vinnycja (článek)
• Záporoží (článek)
• Žytomyr (článek)

Bosna a Hercegovina

• Sarajevo (článek)

Srbsko

• Bělehrad (článek)

Chorvatsko

• Záhřeb (článek)
• Osijek (článek)

Rumunsko

• Arad (článek)
• Botoșani
• Brăila
• Bukurešť
• Kluž
• Craiova
• Galaţi
• Jasy
• Oradea
• Ploieşti
• Timişoara

Bulharsko

• Sofie

Řecko

• Atény (článek)

Turecko

• Antalya
• Eskišehir (článek)
• Istanbul (článek)
• İzmit
• Keyseri
• Konya (článek)
• Samsun (článek)
• Smyrna

Asie

Barma

• Rangún

Čína

• Čchang-čchun
• Čcheng-tu
• Čching-tao
• Čchiou-pej
• Ču-chaj
• Fo-šan
• Hongkong
• Chuang-š’
• Chuaj-an
• Kanton
• Meng-c'
• Nanking
• Nan-pching – rychlodráha
• Peking
• San-ja
• Su-čou
• Šanghaj
• Šen-čen
• Šen-jang
• Ta-lian
• Tchien-šuej
• Ťia-sing
• Wu-chan

Filipíny

• Manila – rychlodráha

Indie

• Kalkata (článek)

Indonésie

• Jakarta – rychlodráha
• Palembang – rychlodráha

Izrael

• Jeruzalém (článek)^[9]
• Tel Aviv (článek)

Japonsko

• Hakodate
• Hirošima
• Kagošima
• Kamakura
• Kóči
• Kjóto
• Kumamoto
• Macujama
• Nagasaki
• Okajama
• Ósaka
• Tokio
• Sapporo
• Tojama
• Toyohashi
• Ucunomija – rychlodráha

Katar

• Ar-Raján
• Lusail – rychlodráha

Kazachstán

• Öskemen
• Pavlodar
• Temirtau

Severní Korea

• Čchongdžin (článek)
• Pchjongjang (článek)

Spojené arabské emiráty

• Dubaj

Tchaj-wan

• Kao-siung
• Nová Tchaj-pej – rychlodráha

Uzbekistán

• Samarkand

Afrika

Alžírsko

• Alžír
• Constantine
• Mostaganem
• Oran
• Ouargla
• Sétif
• Sidi Bel Abbès

Egypt

• Káhira a Heliopolis (článek) - uzavřeno 2019
• Alexandrie
• Helwán - uzavřeno 2011

Etiopie

• Addis Abeba – rychlodráha

Maroko

• Casablanca
• Rabat a Salé

Mauricius

• Port Louis – rychlodráha

Tunisko

• Tunis

Jihoafrická republika

• Kimberley – historická linka

Severní Amerika

Kanada

(c) Taxiarchos228, CC BY-SA 3.0

(c) Steve Morgan, CC BY-SA 3.0

• Calgary – rychlodráha (light rail)
• Edmonton – rychlodráha, historická tramvaj (heritage streetcar)
• Nelson – heritage streetcar
• Ottawa – rychlodráha, ve výstavbě, v provozu od 2018
• Toronto – pouliční
• Region Waterloo – rychlodráha, ve výstavbě
• Whitehorse – heritage streetcar

Mexiko

• Guadalajara – rychlodráha
• Mexico City – rychlodráha

USA

Rychlodrážní tramvaje (Light Rail)

• Baltimore
• Boston – rychlodráha s PCC vozy
• Buffalo
• Camden – hybrid rychlodrážní tramvaje/vlakotramvaje
• Charlotte
• Cleveland
• Dallas
• Denver
• El Paso
• Houston (článek)
• Jersey City
• Los Angeles (článek)
• Minneapolis – Saint Paul
• Newark
• Norfolk
• Oceanside
• Philadelphia
• Pittsburgh
• Portland (článek)
• Phoenix – Tempe – Mesa
• Sacramento
• St. Louis
• Salt Lake City (článek)
• San Diego
• San Francisco – hybrid pouliční/rychlodrážní tramvaje
• San José
• Seattle (článek)
• Tacoma (článek) – pouliční rychlodráha

Moderní pouliční tramvaje (Modern Streetcar)

• Atlanta
• Charlotte
• Cincinnati
• Dallas
• Detroit – zprovoznění roku 2017
• Kansas City^[10]
• Milwaukee
• Oklahoma City
• Philadelphia
• Phoenix
• Portland (článek)
• Salt Lake City
• San Francisco (hybrid pouliční/rychlodrážní tramvaje)
• Seattle
• Tucson
• Washington D.C. (zprovoznění první linky (3,9 km) 26. února 2016, v plánu celkem pět linek na 60 kilometrech, dodány české tramvaje Inekon 12 Trio)

Historické tramvaje (Herritage Trolley)

• Boston – rychlodráha s PCC vozy
• Charlotte – CATS-Charlotte Area Transit System
• Dallas – McKinney Avenue Transit Authority
• Galveston – Island Transit (Texas) – Galveston Island Trolley
• Kenosha – PCC vozidla
• Little Rock to North Little Rock, Arkansas – River Rail Streetcar
• Memphis – Memphis Area Transit Authority
• New Orleans – St. Charles Avenue Streetcar
• Philadelphia – Route 15 (SEPTA)|SEPTA Route 15 (Girard Avenue Trolley)
• Portland – Portland Vintage Trolley, Willamette Shore Trolley
• San Diego – Silver line (2 rekonstruované PCC stroje)
• San Francisco – linky E Embarcadero a F Market & Wharves (PCC), kabelová tramvaj
• Seattle – Waterfront Streetcar
• Tampa – TECO Line Streetcar System
• Tucson – Old Pueblo Trolley

Jižní Amerika

Argentina

• Buenos Aires
• Mendoza – rychlodráha

Bolívie

• Cochabamba – rychlodráha, od 2022^[11]

Brazílie

• Campinas (historická linka v parku)
• Campos do Jordão
• Rio de Janeiro
• Santos – rychlodráha a pouliční

Ekvádor

• Cuenca

Chile

• Iquique – turistická linka

Kolumbie

• Medellín – klasická
• Bogotá – rychlodráha

Peru

• Lima – turistická linka

Oceánie

Austrálie – klasické

• Ballarat – turistická linka
• Bendigo – turistická linka
• Launceston – turistický provoz
• Melbourne – největší na světě (256 km), pouliční
• Portland – lanová tramvaj, historická replika, turistický provoz
• Victor Harbour – koňská tramvaj, replika, turistický provoz

Austrálie – rychlodráhy

• Adelaide
• Canberra
• Gold Coast
• Newcastle – zprovozněno v roce 2019^[12]
• Sydney

Havajské ostrovy (USA)

• Honolulu county – rychlodráha^[13]

Nový Zéland

pouze streetcars

• Auckland
• Christchurch

Reference