Seznam městských památkových rezervací v Česku
Toto je seznam městských památkových rezervací v Česku.
V Česku se na konci roku 2022 nacházelo 39 městských památkových rezervací. Z hlediska počtu jednotlivých začleněných objektů (budov, památek), které mají samostatný záznam[ujasnit], patří mezi největší Pražská památková rezervace (cca 1330 objektů), následují MPR v Brně a Olomouci se stovkami objektů.
Současné rezervace
| Znak města | Město | Okres | Kraj | Rejstříkové číslo | Rok vyhlášení | Rozhodnutí |
|---|---|---|---|---|---|---|
.svg) | Brno (článek o MPR) | okres Brno-město | Jihomoravský kraj | 1049 (Pk) | 1989 | Nařízení vlády č. 54/1989 Sb. ze dne 19. dubna 1989[1] |
 | České Budějovice (článek o MPR) | okres České Budějovice | Jihočeský kraj | 1038 (Pk) | 1980 | Výnos MK ČSR čj. 7.096/80-VI/1 ze dne 19. března 1980[2] |
 | Český Krumlov (článek o MPR) | okres Český Krumlov | Jihočeský kraj | 1011 (Pk) | 1963 | Výnos MK ČSR čj. 16.417/87-VI/1 ze dne 21. prosince 1987[3] |
 | Domažlice (článek o MPR) | okres Domažlice | Plzeňský kraj | 1032 (Pk) | 1975 | Výnos MK ČSR čj. 17.596/75-VI/1 ze dne 31. října 1975[4] |
 | Horšovský Týn (článek o MPR) | okres Domažlice | Plzeňský kraj | 1043 (Pk) | 1982 | Výnos MK ČSR čj. 7.645/82-VI/1 ze dne 13. dubna 1982[5] |
 | Hradec Králové (článek o MPR) | okres Hradec Králové | Královéhradecký kraj | 1010 (Pk) | 1962 | Výnos MŠK čj. 4.162/62-V/2[6] |
 | Cheb (článek o MPR) | okres Cheb | Karlovarský kraj | 1042 (Pk) | 1981 | Výnos MK ČSR čj. 16.429/81-VI/1 ze dne 6. října 1981[7] |
 | Jičín (článek o MPR) | okres Jičín | Královéhradecký kraj | 1020 (Pk) | 1967 | Výnos MK ČSR čj. 16.417/87-VI/1 ze dne 21. prosince 1987[3] |
 | Jihlava (článek o MPR) | okres Jihlava | Kraj Vysočina | 1045 (Pk) | 1982 | Výnos MK ČSR čj. 7.292/82-VI/1 ze dne 29. března 1982[8] |
 | Jindřichův Hradec (článek o MPR) | okres Jindřichův Hradec | Jihočeský kraj | 1006 (Pk) | 1961 | Výnos MŠK čj. 36.568/61-V/2[9] |
_CoA.png) | Josefov (článek o MPR) | okres Náchod | Královéhradecký kraj | 1029 (Pk) | 1971 | Výnos MŠK čj. 4.903/71-II/2[10] |
 | Kadaň (článek o MPR) | okres Chomutov | Ústecký kraj | 1034 (Pk) | 1978 | Výnos MK ČSR čj. 15.868/78-VI/1 ze dne 10. května 1978[11] |
.png) | Kolín (článek o MPR) | okres Kolín | Středočeský kraj | 1047 (Pk) | 1989 | Nařízení vlády č. 54/1989 Sb. ze dne 19. dubna 1989[1] |
 | Kroměříž (článek o MPR) | okres Kroměříž | Zlínský kraj | 1036 (Pk) | 1978 | Výnos MK ČSR čj. 15.869/78-VI/1 ze dne 8. září 1978[12] |
 | Kutná Hora (článek o MPR) | okres Kutná Hora | Středočeský kraj | 1005 (Pk) | 1961 | Výnos MŠK čj. 36.568/61-V/2[9] |
 | Lipník nad Bečvou (článek o MPR) | okres Přerov | Olomoucký kraj | 1051 (Pk) | 1989 | Nařízení vlády č. 54/1989 Sb. ze dne 19. dubna 1989[1] |
 | Litoměřice (článek o MPR) | okres Litoměřice | Ústecký kraj | 1035 (Pk) | 1978 | Výnos MK ČSR čj. 22.260/78-VI/1 ze dne 27. října 1978[13] |
 | Litomyšl (článek o MPR) | okres Svitavy | Pardubický kraj | 1015 (Pk) | 1965 | Výnos MŠK čj. 19.139/65-V/2[14] |
 | Loket (článek o MPR) | okres Sokolov | Karlovarský kraj | 1037 (Pk) | 1980 | Výnos MK ČSR čj. 24.756/79-VI/1 ze dne 29. prosince 1979[15] |
.svg) | Mikulov (článek o MPR) | okres Břeclav | Jihomoravský kraj | 1044 (Pk) | 1982 | Výnos MK ČSR čj. 7.646/82-VI/1 ze dne 13. dubna 1982[16] |
 | Moravská Třebová (článek o MPR) | okres Svitavy | Pardubický kraj | 1040 (Pk) | 1980 | Výnos MK ČSR čj. 13.603/80-VI/1 ze dne 29. července 1980[17] |
 | Nové Město nad Metují (článek o MPR) | okres Náchod | Královéhradecký kraj | 1024 (Pk) | 1970 | Výnos MK ČSR čj. 15.106/69-II/2 ze dne 3. prosince 1969[18] |
 | Nový Jičín (článek o MPR) | okres Nový Jičín | Moravskoslezský kraj | 1021 (Pk) | 1967 | Výnos MŠK čj. 4.762/67-II/2[19] |
 | Olomouc (článek o MPR) | okres Olomouc | Olomoucký kraj | 1031 (Pk) | 1971 | Výnos MŠK čj. 6.489/71-II/2[20] |
 | Pardubice (článek o MPR) | okres Pardubice | Pardubický kraj | 1012 (Pk) | 1964 | Výnos MŠK čj. 10.630/64-V/2[21] |
 | Pelhřimov (článek o MPR) | okres Pelhřimov | Kraj Vysočina | 1022 (Pk) | 1969 | Výnos MK ČSR čj. 11.764/69-II/2 ze dne 10. září 1969[22] |
 | Plzeň (článek o MPR) | okres Plzeň-město | Plzeňský kraj | 1048 (Pk) | 1989 | Nařízení vlády č. 54/1989 Sb. ze dne 19. dubna 1989[1] |
 | Praha (článek o MPR) | hlavní město Praha | hlavní město Praha | 1028 (Pk) | 1971 | Nařízení vlády č. 66/1971 Sb. ze dne 21. července 1971[23] |
 | Prachatice (článek o MPR) | okres Prachatice | Jihočeský kraj | 1041 (Pk) | 1981 | Výnos MK ČSR čj. 16.428/81-VI/1 ze dne 6. října 1981[24] |
 | Příbor (článek o MPR) | okres Nový Jičín | Moravskoslezský kraj | 1050 (Pk) | 1989 | Nařízení vlády č. 54/1989 Sb. ze dne 19. dubna 1989[1] |
 | Slavonice (článek o MPR) | okres Jindřichův Hradec | Jihočeský kraj | 1007 (Pk) | 1961 | Výnos MŠK čj. 36.568/61-V/2[9] |
 | Štramberk (článek o MPR) | okres Nový Jičín | Moravskoslezský kraj | 1023 (Pk) | 1969 | Výnos MK ČSR čj. 8.372/69-II/2 ze dne 29. května 1969[25] |
 | Tábor (článek o MPR) | okres Tábor | Jihočeský kraj | 1008 (Pk) | 1961 | Výnos MŠK čj. 36.568/61-V/2[9] |
 | Telč (článek o MPR) | okres Jihlava | Kraj Vysočina | 1025 (Pk) | 1970 | Výnos MK ČSR čj. 7.419/70-II/2 ze dne 27. dubna 1970[26] |
 | Terezín (článek o MPR) | okres Litoměřice | Ústecký kraj | 1053 (Pk) | 1992 | Nařízení vlády č. 443/1992 Sb. ze dne 29. července 1992[27] |
 | Třeboň (článek o MPR) | okres Jindřichův Hradec | Jihočeský kraj | 1033 (Pk) | 1976 | Výnos MK ČSR čj. 14.266/76-VI/1 ze dne 12. srpna 1980[28] |
 | Úštěk (článek o MPR) | okres Litoměřice | Ústecký kraj | 1039 (Pk) | 1980 | Výnos MK ČSR čj. 13.062/80-VI/1 ze dne 28. července 1980[29] |
 | Znojmo (článek o MPR) | okres Znojmo | Jihomoravský kraj | 1030 (Pk) | 1971 | Výnos MŠK čj. 3.038/71-II/2[30] |
 | Žatec (článek o MPR) | okres Louny | Ústecký kraj | 1009 (Pk) | 1961 | Výnos MŠK čj. 36.568/61-V/2[9] |
Zrušené rezervace
| Znak města | Město | Okres | Kraj | Rejstříkové číslo | Rok vyhlášení | Rok zrušení | Rozhodnutí |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
 | Františkovy Lázně | okres Cheb | Karlovarský kraj | 1052 (Pk) | 1992 | 2017 | Nařízení vlády č. 443/1992 Sb. ze dne 29. července 1992,[27] od roku 2018 součást ostatní památkové rezervace 1116 (Pk) |
 | Horní Slavkov | okres Sokolov | Karlovarský kraj | — | 1952 | 1961[31] | Výnos MŠK čj. 42.332/52-VII/3,[31] od roku 1992 městská památková zóna 2153 (Pk) |
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e Nařízení vlády České socialistické republiky ze dne 19. dubna 1989 o prohlášení území historických jader měst Kolína, Plzně, Brna, Lipníku nad Bečvou a Příboru za památkové rezervace
- ↑ Výnos MK ČSR čj. 7.096/80-VI/1 ze dne 19.3.1980 o prohlášení historického jádra města České Budějovice za památkovou rezervaci
- ↑ a b Výnos MK ČSR čj. 16.417/87-VI/1 ze dne 21.12.1987 o prohlášení historických jader měst Kutné Hory, Českého Krumlova, Jindřichova Hradce, Slavonic, Tábora, Žatce, Hradce Králové, Jičína, Josefova, Litomyšle, Pardubic, Znojma, Nového Jičína, Olomouce, obce Kuks s přilehlým komplexem bývalého hospitálu a souborem plastik v Betlémě, souboru technických památek Stará huť v Josefském údolí u Olomoučan a archeologických lokalit Libodřický mohylník, Slavníkovská Libice, Třísov, Tašovice, Bílina, České Lhotice, Staré Zámky u Líšně a Břeclav - Pohansko za památkové rezervace
- ↑ Výnos MK ČSR čj. 17.596/75-VI/1 ze dne 31.10.1975 o prohlášení historického jádra města Domažlic za památkovou rezervaci
- ↑ Výnos MK ČSR čj. 7.645/82-VI/1 ze dne 13.4.1982 o prohlášení historického jádra města Horšovský Týn za památkovou rezervaci
- ↑ Výnos MŠK čj. 4.162/62-V/2 o zřízení městské památkové rezervace v Hradci Králové
- ↑ Výnos MK ČSR čj. 16.429/81-VI/1 ze dne 6.10.1981 o prohlášení historického jádra města Chebu za památkovou rezervaci
- ↑ Výnos MK ČSR čj. 7.292/82-VI/1 ze dne 29.3.1982 o prohlášení historického jádra města Jihlavy za památkovou rezervaci
- ↑ a b c d e Výnos MŠK čj. 36.568/61-V/2 o prohlášení městské památkové rezervace v Kutné Hoře, Táboře, Jindřichově Hradci, Slavonicích, Žatci a zřízení archeologické památkové rezervace Slavníkovská Libice
- ↑ Výnos MK ČSR čj. 4.903/71-II/2 o prohlášení historického jádra města Josefova (dnešní Jaroměř II) za památkovou rezervaci
- ↑ Výnos MK ČSR čj. 15.868/78-VI/1 ze dne 10.5.1978 o prohlášení historického jádra města Kadaně za památkovou rezervaci
- ↑ Výnos MK ČSR čj. 15.869/78-VI/1 ze dne 8.9.1978 o prohlášení historického jádra města Kroměříže s Podzámeckou a Květnou zahradou památkovou rezervaci
- ↑ Výnos MK ČSR čj. 22.260/78-VI/1 ze dne 27.10.1978 o prohlášení historického jádra města Litoměřic za památkovou rezervaci
- ↑ Výnos MŠK čj. 19.139/65-V/2 o zřízení městské památkové rezervace v Litomyšli
- ↑ Výnos MK ČSR čj. 24.756/79-VI/1 ze dne 29.12.1979 o prohlášení historického jádra města Lokte za památkovou rezervaci
- ↑ Výnos MK ČSR čj. 7.646/82-VI/1 ze dne 13.4.1982 o prohlášení historického jádra města Mikulova za památkovou rezervaci
- ↑ Výnos MK ČSR čj. 13.603/80-VI/1 ze dne 29.7.1980 o prohlášení historického jádra města Moravská Třebová za památkovou rezervaci
- ↑ Výnos MK ČSR čj. 15.106/69-II/2 ze dne 3.12.1969 o prohlášení historického jádra Nového města nad Metují za památkovou rezervaci
- ↑ Výnos MKI čj. 4.762/67-II/2 o zřízení městské památkové rezervace v Novém Jičíně
- ↑ Výnos MK ČSR čj. 6.489/71-II/2 o prohlášení historického jádra města Olomouce za památkovou rezervaci
- ↑ Výnos MŠK čj. 10.630/64-V/2 o zřízení městské památkové rezervace v Pardubicích
- ↑ Výnos MK ČSR čj. 11.764/69-II/2 ze dne 10.9.1969 o prohlášení historického jádra města Pelhřimova za památkovou rezervaci
- ↑ Nařízení vlády České socialistické republiky ze dne 21. července 1971 o památkové rezervaci v hlavním městě Praze
- ↑ Výnos MK ČSR čj. 16.428/81-VI/1 ze dne 6.10.1981 o prohlášení historického jádra města Prachatic za památkovou rezervaci
- ↑ Výnos MK ČSR čj. 8.372/69-II/2 ze dne 29.5.1969 o prohlášení historického jádra města Štramberka za památkovou rezervaci
- ↑ Výnos MK ČSR čj. 7.419/70-II/2 ze dne 27.4.1970 o prohlášení historického jádra města Telče za památkovou rezervaci
- ↑ a b Nařízení vlády České republiky ze dne 29. července 1992 o prohlášení území historického jádra města Františkovy Lázně a území pevnosti Terezín za památkové rezervace
- ↑ Výnos MK ČSR čj. 14.266/76-VI/1 ze dne 12.8.1976 o prohlášení historického jádra města Třeboně za památkovou rezervaci
- ↑ Výnos MK ČSR čj. 13.062/80-VI/1 ze dne 28.7.1980 o prohlášení historického jádra města Úštěku za památkovou rezervaci
- ↑ Výnos MK ČSR čj. 3.038/71-II/2 o prohlášení historického jádra města Znojma za památkovou rezervaci
- ↑ a b BERAN, Pavel, a kol. Královské horní město Horní Slavkov. Horní Slavkov: Město Horní Slavkov, 2001. ISBN 80-238-7213-3. S. 186.
Literatura
- Karel Foud: Tvorba a ochrana prostředí historických jader měst a obcí. Plzeňský kraj, Plzeň, 2004
- Petr Dvořáček: Městské památkové rezervace do kapsy. Levné knihy KMa, Praha, 2003, ISBN 80-7309-991-8
- Mojmír Hrádek a kolektiv: Městské památkové rezervace. Olympia, Praha, 1. vydání 2000, ISBN 80-7033-657-9
- Městské památkové rezervace (katalog půdorysů měst). Jalna, Praha, 1997, ISBN 80-902305-2-0
Související články
Externí odkazy
- Městské památkové rezervace, Památkový katalog, databáze Národního památkového ústavu
Média použitá na této stránce
Kolín - znak města (2011).png
Aktuální podoba znaku města Kolína, která byla Radou města Kolína schválena 8. 8. 2011. Ztvárnil ji Stanislav Pokorný, umělecko-průmyslový výtvarník, heraldik, člen Unie výtvarných umělců ČR. Znak města Kolína je konstantou, která zosobňuje identitu města a odráží jeho historii. Je užíván v komunikaci města jako instituce, k reprezentačním účelům apod. Na jeho užití mají právo i občané města, nejde-li o užití ke komerčním účelům či propagace jejich podnikatelské činnosti.
Aktuální podoba znaku města Kolína, která byla Radou města Kolína schválena 8. 8. 2011. Ztvárnil ji Stanislav Pokorný, umělecko-průmyslový výtvarník, heraldik, člen Unie výtvarných umělců ČR. Znak města Kolína je konstantou, která zosobňuje identitu města a odráží jeho historii. Je užíván v komunikaci města jako instituce, k reprezentačním účelům apod. Na jeho užití mají právo i občané města, nejde-li o užití ke komerčním účelům či propagace jejich podnikatelské činnosti.
Litoměřice CoA CZ.svg
Znak města Litoměřice
Znak města Litoměřice
- V červeném štítě český lev vyrůstající z cimbuří stříbrné kvádrové hradby, v níž je otevřená brána s vytaženou zlatou mříží a zlatými vraty na černých závěsech.
Prachatice znak.svg
Znak města Prachatice.
Znak města Prachatice.
Znak města Horšovský Týn.jpg
Znak města Horšovského Týna. Blason: Dělený a nahoře polcený štít. Horní pravé pole zvýšeně červeno-stříbrně dělené, v levém stříbrném poli kosmo černá orlice se zlatou zbrojí a jetelovitě zakončeným perizoniem. Dole dva volné stříbrné hrady, oba s rozšířeným soklem, černou prázdnou bosovanou branou, nahoře provázenou dvěma okny. Nad branou římsa, z níž vynikají tři spojené věže, prostřední větší, každá s oknem a s červenou stanovou střechou. Všechna okna černá oblouková.
Znak města Horšovského Týna. Blason: Dělený a nahoře polcený štít. Horní pravé pole zvýšeně červeno-stříbrně dělené, v levém stříbrném poli kosmo černá orlice se zlatou zbrojí a jetelovitě zakončeným perizoniem. Dole dva volné stříbrné hrady, oba s rozšířeným soklem, černou prázdnou bosovanou branou, nahoře provázenou dvěma okny. Nad branou římsa, z níž vynikají tři spojené věže, prostřední větší, každá s oknem a s červenou stanovou střechou. Všechna okna černá oblouková.
Pelhrimov.gif
Znak města Pelhřimov
Znak města Pelhřimov
Coat of arms of Příbor.svg
Znak obce Příbor, okres Nový Jičín, Česko.
Znak obce Příbor, okres Nový Jičín, Česko.
Jindrichuv Hradec CoA CZ.png
Znak města Jindřichův Hradec
Znak města Jindřichův Hradec
Coat of arms of Kadaň.svg
Znak města Kadaň, okres Chomutov, Česko
Znak města Kadaň, okres Chomutov, Česko
- V modrém štítě na vodě přirozené barvy do oblouku stříbrná kvádrovaná hradba, uprostřed s věží s prolomenou branou a vytaženou černou mříží. Ve věži nad branou dvě oblouková okna, nad nimi dvě menší okna. Po stranách vynikají z hradby dvě okrouhlé věže, každá nahoře se dvěma okny a červenou kuželovou střechou zakončenou zlatou makovicí. Věže jsou stříbrné, okna černá a vedle sebe. Na prostřední věži kolčí helm s červeno-stříbrnými přikryvadly, klenotem černé křídlo. Krajní věže přeloženy štítky, vpravo stříbrný s doleva obrácenou černou orlicí, vlevo červený se stříbrným dvouocasým lvem ve skoku.
ZNOJMO znak města.png
V modrém štítě vpravo hledící zlato-červeně šachovaná korunovaná orlice se zlatou zbrojí nesoucí na hrudi modrý štítek se zlatým majuskulním písmenem Z a provázená po stranách šesti (3,3) zlatými liliemi.
V modrém štítě vpravo hledící zlato-červeně šachovaná korunovaná orlice se zlatou zbrojí nesoucí na hrudi modrý štítek se zlatým majuskulním písmenem Z a provázená po stranách šesti (3,3) zlatými liliemi.
Nové Město nad Metují CoA CZ.svg
Znak Nového Města nad Metují
Znak Nového Města nad Metují
- V modrém poli znaku je otevřená brána s padající či stoupající mříží. Vedle brány stojí stříbrná věž s třemi okny s červenou bání a zlatou makovicí. Po obou stranách je stříbrná zeď z kvádrů s cimbuřím. Nad branou je znak Černčického rodu. Ten má v červeném poli dvě stříbrná lekna s kořeny. Nad štítem je otevřená přilba s červenobílými přikryvadly. Z klenotu vyrůstají dvě červená křídla, na nichž jsou opět obě lekna.
CZE Kroměříž COA.svg
Znak města Kroměříž
Znak města Kroměříž
CZ Český Krumlov COA.svg
Autor: Chris die Seele, Licence: CC BY-SA 4.0
Znak města Český Krumlov. V modrém štítě stříbrná kvádrovaná hradba se sedmi stínkami a s prázdnou branou s vytaženou mříží přirozené barvy, za ní dvě stříbrné hranolové věže (se dvěma viditelnými stranami) s okny a červenými sedlovými střechami se zlatými makovicemi. Mezi nimi stříbrný štítek, v něm tři slétající se černí rozkřídlení havrani držící v zobácích ve středu červenou růži se zlatým semeníkem a zelenými kališními lístky. Na horním okraji štítu turnajský helm s korunou, klenotem čevená růže se zlatým semeníkem a zelenými kališními lístky, přikrývadla červeno - stříbrná a modro - stříbrná.
Autor: Chris die Seele, Licence: CC BY-SA 4.0
Znak města Český Krumlov. V modrém štítě stříbrná kvádrovaná hradba se sedmi stínkami a s prázdnou branou s vytaženou mříží přirozené barvy, za ní dvě stříbrné hranolové věže (se dvěma viditelnými stranami) s okny a červenými sedlovými střechami se zlatými makovicemi. Mezi nimi stříbrný štítek, v něm tři slétající se černí rozkřídlení havrani držící v zobácích ve středu červenou růži se zlatým semeníkem a zelenými kališními lístky. Na horním okraji štítu turnajský helm s korunou, klenotem čevená růže se zlatým semeníkem a zelenými kališními lístky, přikrývadla červeno - stříbrná a modro - stříbrná.
Frnatiškovy Lázně CoA.png
Znak města Františkovy Lázně v České republice.
Znak města Františkovy Lázně v České republice.
Domažlice znak.png
Coat-of-arms of the town of Domažlice, Czechia
Coat-of-arms of the town of Domažlice, Czechia
Lipník nad Bečvou CoA CZ.png
Coat of arms of Lipník nad Bečvou town, Přerov District, Czech Republic.
Coat of arms of Lipník nad Bečvou town, Přerov District, Czech Republic.
Plzen small CoA.png
Small Coat of Arms of the city of Plzeň, Czechia
Small Coat of Arms of the city of Plzeň, Czechia
Hradec Kralove CoA CZ.svg
coat of arms
coat of arms
Cheb coat of arms.svg
Znak města Cheb. Znak má tuto podobu: tvoří jej dělený štít, v jehož dolní červené polovině je pětinásobná stříbrná mříž se šikmými a kosmými tyčemi. V horní zlaté polovině vyrůstá z dělicí linky černá orlice s roztaženými křídly a hlavou otočenou heraldicky vpravo, tj. z čelního pohledu vlevo, mající zlatý zobák a červený vyplazený jazyk.
Znak města Cheb. Znak má tuto podobu: tvoří jej dělený štít, v jehož dolní červené polovině je pětinásobná stříbrná mříž se šikmými a kosmými tyčemi. V horní zlaté polovině vyrůstá z dělicí linky černá orlice s roztaženými křídly a hlavou otočenou heraldicky vpravo, tj. z čelního pohledu vlevo, mající zlatý zobák a červený vyplazený jazyk.
Tabor CoA CZ.png
Znak města Tábor. Štít je dole zakulacený se zlatým polem. Dvě stříbrné věže v nárožní perspektivě, v horní zúžené části jsou dvě dvojice střílnových oken, červené valbové střechy s dvojicí zlatých makovic. Obě věže spojuje zeď s ozuby a gotickou bránou s visutou stříbrnou mříží. Ve zdi po stranách brány jsou umístěny okenní střílny. Nad věžemi je dvouhlavý, černý orel s uvnitř žlutými diadémy, který svými křídly zaujímá celé horní pole štítu. Jeho pařáty a drápy jsou zlaté. Prsní štítek dole zakulacený, s červeným polem a stříbrným českým dvouocasým lvem se zlatou zbrojí a korunou.
Znak města Tábor. Štít je dole zakulacený se zlatým polem. Dvě stříbrné věže v nárožní perspektivě, v horní zúžené části jsou dvě dvojice střílnových oken, červené valbové střechy s dvojicí zlatých makovic. Obě věže spojuje zeď s ozuby a gotickou bránou s visutou stříbrnou mříží. Ve zdi po stranách brány jsou umístěny okenní střílny. Nad věžemi je dvouhlavý, černý orel s uvnitř žlutými diadémy, který svými křídly zaujímá celé horní pole štítu. Jeho pařáty a drápy jsou zlaté. Prsní štítek dole zakulacený, s červeným polem a stříbrným českým dvouocasým lvem se zlatou zbrojí a korunou.
Pardubice CoA CZ.svg
Znak města Pardubice. V červeném štítě přední polovice kráčejícího stříbrného koně s pozvednutou pravou nohou a zlatou uzdou
Znak města Pardubice. V červeném štítě přední polovice kráčejícího stříbrného koně s pozvednutou pravou nohou a zlatou uzdou
Erb-stramberk.jpg
Erb města Štramberk – levou polovinu městského znaku představuje erb starodávného českého rodu Benešoviců (založen v 11. století) - zavinutá stříbrná střela v červeném poli, pravou znak Moravy - stříbrná orlice v modrém štítu.
Erb města Štramberk – levou polovinu městského znaku představuje erb starodávného českého rodu Benešoviců (založen v 11. století) - zavinutá stříbrná střela v červeném poli, pravou znak Moravy - stříbrná orlice v modrém štítu.
Coat of arms of České Budějovice.svg
Coat of arms of České_Budějovice city, Czech Republic
Coat of arms of České_Budějovice city, Czech Republic
Josefov (Jaroměř) CoA.png
Znak města Josefova
Znak města Josefova
Coat of arms of Mikulov (official).svg
Oficiální verze znaku města Mikulov
Oficiální verze znaku města Mikulov
Moravská Třebová CoA CZ.svg
Znak města Moravská Třebová, okres Svitavy. V modrém štítě stříbrno-červeně šachovaná korunovaná orlice se zlatou zbrojí, s červeným jazykem, nesoucí na hrudi modrý štítek se zlatou majuskulní literou T.
Znak města Moravská Třebová, okres Svitavy. V modrém štítě stříbrno-červeně šachovaná korunovaná orlice se zlatou zbrojí, s červeným jazykem, nesoucí na hrudi modrý štítek se zlatou majuskulní literou T.