Seznam medailistů na halovém mistrovství Evropy v běhu na 400 m
Běh na 400 metrů je do programu halového mistrovství Evropy zařazen od prvních ročníků šampionátu. V halách tato disciplína představuje nejčastěji dvě kola. V současnosti (2019) drží nejlepší výkon šampionátu na této trati Karsten Warholm a Jarmila Kratochvílová.
Muži
Rok | Místo | Zlato | Výkon vítěze | Stříbro | Bronz |
---|---|---|---|---|---|
HME 1970 | Vídeň | ![]() | 46,8 | ![]() | ![]() |
HME 1971 | Sofie | ![]() | 46,8 | ![]() | ![]() |
HME 1972 | Grenoble | ![]() | 47,24 | ![]() | ![]() |
HME 1973 | Rotterdam | ![]() | 46,38 | ![]() | ![]() |
HME 1974 | Göteborg | ![]() | 46,60 | ![]() | ![]() |
HME 1975 | Katovice | ![]() | 48,75 | ![]() | ![]() |
HME 1976 | Mnichov | ![]() | 47,79 | ![]() | ![]() |
HME 1977 | San Sebastián | ![]() | 46,53 | ![]() | ![]() |
HME 1978 | Milán | ![]() | 46,51 | ![]() | ![]() |
HME 1979 | Vídeň | ![]() | 46,21 | ![]() | ![]() |
HME 1980 | Sindelfingen | ![]() | 46,29 | ![]() | ![]() |
HME 1981 | Grenoble | ![]() | 46,52 | ![]() | ![]() |
HME 1982 | Milán | ![]() | 47,04 | ![]() | ![]() |
HME 1983 | Budapešť | ![]() | 46,20 | ![]() | ![]() |
HME 1984 | Göteborg | ![]() | 46,72 | ![]() | ![]() |
HME 1985 | Pireus | ![]() | 45,56 | ![]() | ![]() |
HME 1986 | Madrid | ![]() | 46,97 | ![]() | ![]() |
HME 1987 | Liévin | ![]() | 46,81 | ![]() | ![]() |
HME 1988 | Budapešť | ![]() | 45,63 | ![]() | ![]() |
HME 1989 | Haag | ![]() | 46,21 | ![]() | ![]() |
HME 1990 | Glasgow | ![]() | 46,08 | ![]() | ![]() |
HME 1992 | Janov | ![]() | 46,33 | ![]() | ![]() |
HME 1994 | Paříž | ![]() | 46,53 | ![]() | ![]() |
HME 1996 | Stockholm | ![]() | 46,12 | ![]() | ![]() |
HME 1998 | Valencie | ![]() | 45,90 | ![]() | ![]() |
HME 2000 | Gent | ![]() | 46,63 | ![]() | ![]() |
HME 2002 | Vídeň | ![]() | 45,39 | ![]() | ![]() |
HME 2005 | Madrid | ![]() | 46,30 | ![]() | ![]() |
HME 2007 | Birmingham | ![]() | 45,52 | ![]() | ![]() |
HME 2009 | Turín | ![]() | 45,89 | ![]() | ![]() |
HME 2011 | Paříž | ![]() | 45,54 | ![]() | ![]() |
HME 2013 | Göteborg | ![]() | 45,66 | ![]() | ![]() |
HME 2015 | Praha | ![]() | 45,33 | ![]() | ![]() |
HME 2017 | Bělehrad | ![]() | 45,77 | ![]() | ![]() |
HME 2019 | Glasgow | ![]() | 45,05 - RHME | ![]() | ![]() |
HME 2021 | Toruň | ![]() | 46,22 | ![]() | ![]() |
HME 2023 | Istanbul | ![]() | 45,35 | ![]() | ![]() |
Ženy
Média použitá na této stránce
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Zelený pruh má znázorňovat většinové katolické obyvatelsto Irska, oranžový pruh reprezentuje protestantskou menšinu a bílý pruh uprostřed znázorňuje mír a harmonii mezi nimi.