Seznam medailistů na mistrovství Evropy v běhu na 800 m

Běh na 800 metrů je na programu mistrovství Evropy od roku 1934 v kategorii mužů, půlkařky se poprvé na start postavily v roce 1954. Od sedmdesátých let je výkonnost vítězů na přibližně stejné úrovni.

Muži

RokMístoZlatoVýkon vítězeStříbroBronz
1934Turín Miklós Szabó1:52,0 Mario Lanzi Wolfgang Dessecker
1938Paříž Rudolf Harbig1:50,6Francie Jacques Lévèque Mario Lanzi
1946OsloŠvédsko Rune Gustafsson1:51,0Dánsko Niels Holst-SørensenFrancie Marcel Hansenne
1950BruselSpojené království John Parlett1:50,5Francie Marcel HansenneSpojené království Roger Bannister
1954BernMaďarsko Lajos Szentgali1:47,1Belgie Lucien De MuynckNorsko Audun Boysen
1958StockholmSpojené království Michael Rawson1:47,8Norsko Audun BoysenNěmecko Paul Schmidt
1962BělehradVýchodní Německo Manfred Matuschewski1:50,5Sovětský svaz Valerij BulyševNěmecko Paul Schmidt
1966BudapešťVýchodní Německo Manfred Matuschewski1:45,9Německo Franz-Josef KemperNěmecko Bodo Tümmler
1969AthényVýchodní Německo Dieter Fromm1:45,9Československo Jozef PlachýVýchodní Německo Manfred Matuschewski
1971HelsinkySovětský svaz Jevgenij Aržanov1:45,6Východní Německo Dieter FrommSpojené království Andy Carter
1974ŘímJugoslávie Luciano Sušanj1:44,1Spojené království Steve OvettFinsko Markku Taskinen
1978PrahaVýchodní Německo Olaf Beyer1:43,84 RMSpojené království Steve OvettSpojené království Sebastian Coe
1982AthényNěmecko Hans-Peter Ferner1:46,33Spojené království Sebastian CoeFinsko Jorma Härkönen
1986StuttgartSpojené království Sebastian Coe1:44,50Spojené království Tom McKeanSpojené království Steve Cram
1990SplitSpojené království Tom McKean1:44,76Spojené království David SharpePolsko Piotr Piekarski
1994HelsinkyItálie Andrea Benvenuti1:46,12Norsko Vebjørn RodalŠpanělsko Tomás de Teresa
1998BudapešťNěmecko Nils Schumann1:44,89Švýcarsko André BucherČesko Lukáš Vydra
2002MnichovDánsko Wilson Kipketer1:47,25Švýcarsko André BucherNěmecko Nils Schumann
2006GöteborgNizozemsko Bram Som1:46,56Lucembursko David FiegenSpojené království Sam Ellis
2010BarcelonaPolsko Marcin Lewandowski1:47,07Spojené království Michael RimmerPolsko Adam Kszczot
2012HelsinkyRusko Jurij Borzakovskij1:48,61Dánsko Andreas BubeFrancie Pierre-Ambroise Bosse
2014CurychPolsko Adam Kszczot1:44,15Polsko Artur KuciapskiIrsko Mark English
2016AmsterdamPolsko Adam Kszczot1:45,18Polsko Marcin LewandowskiSpojené království Elliot Giles
2018BerlínPolsko Adam Kszczot1:44,59Švédsko Andreas KramerFrancie Pierre-Ambroise Bosse
2020Pařížzrušeno kvůli pandemii covidu-19
2022MnichovŠpanělsko Mariano García1:44,85Spojené království Jake WightmanIrsko Mark English
2024ŘímFrancie Gabriel Tual1:44,87Španělsko Mohamed AttaouiItálie Catalin Tecuceanu

Ženy

  • Závod žen se poprvé uskutečnil v roce 1954
RokMístoZlatoVýkon vítězeStříbroBronz
1954BernSovětský svaz Nina Otkalenková2:08,8Spojené království Diane LeatherováSovětský svaz Ljudmila Lysenková
1958StockholmSovětský svaz Jelizaveta Jermolajevová2:06,3Spojené království Diane LeatherováSovětský svaz Dzidra Levická
1962BělehradNizozemsko Gerda Kraanová2:02,8Východní Německo Waltraud KaufmannováMaďarsko Olga Kazi
1966BudapešťJugoslávie Vera Nikolićová2:02,8Maďarsko Zsuzsa SzabóNěmecko Antje Gleichfeldová
1969AthénySpojené království Lilian Boardová2:01,4Dánsko Annelise Damm OlesenJugoslávie Vera Nikolićová
1971HelsinkyJugoslávie Vera Nikolićová2:00,0Spojené království Pat LoweováSpojené království Rosemary Stirlingová
1974ŘímBulharsko Liljana Tomovová1:58,1Východní Německo Gunhild HoffmeisterováRumunsko Mariana Sumanová
1978PrahaSovětský svaz Taťjana Providochinová1:55,80Sovětský svaz Naděžda MuštováSovětský svaz Zoja Rigelová
1982AthénySovětský svaz Olga Minějevová1:55,41 RMSovětský svaz Ljudmila VeselkovováNěmecko Margrit Klingerová
1986StuttgartSovětský svaz Naděžda Olizarenková1:57,15Východní Německo Sigrun WodarsováSovětský svaz Ljubov Gurinová
1990SplitVýchodní Německo Sigrun Wodarsová1:55,87Východní Německo Christine WachtelováSovětský svaz Lilija Nurutdinovová
1994HelsinkyRusko Ljubov Gurinová1:58,55Bělorusko Natalia DuchnovováRusko Ljudmila Rogačovová
1998BudapešťRusko Jelena Afanasjevová1:58,50Švédsko Malin EwerlöfováRakousko Stephanie Grafová
2002MnichovSlovinsko Jolanda Čeplaková1:57,65Španělsko Mayte MartínezováSpojené království Kelly Holmesová
2006GöteborgRusko Olga Kotljarovová1:57,38Rusko Světlana KljukováSpojené království Rebecca Lyneová
2010BarcelonaNizozemsko Yvonne Haková1:58,85Spojené království Jennifer MeadowsováSlovensko Lucia Klocová
2012HelsinkySpojené království Lynsey Sharpová2:00,52Rusko Irina MaračevováBělorusko Maryna Arzamasavová
2014CurychBělorusko Maryna Arzamasavová1:58,15Spojené království Lynsey SharpováPolsko Joanna Jóźwiková
2016AmsterdamUkrajina Natalija Pryščepová1:59,70Francie Rénelle LamoteŠvédsko Lovisa Lindh
2018BerlínUkrajina Natalija Pryščepová2:00.38Francie Rénelle LamoteováUkrajina Olha Ljachovová
2020Pařížzrušeno kvůli pandemii covidu-19
2022MnichovSpojené království Keely Hodgkinsonová1:59.04Francie Rénelle LamoteováPolsko Anna Wielgoszová
2024ŘímSpojené království Keely Hodgkinsonová1:58,65Slovensko Gabriela GajanováFrancie Anaïs Bourgoinová


Média použitá na této stránce

Flag of Hungary (1915-1918, 1919-1946).svg
Flag of Hungary from 6 November 1915 to 29 November 1918 and from August 1919 until mid/late 1946.
Flag of Italy (1861-1946).svg
Autor: F l a n k e r, Licence: CC BY-SA 2.5
Flag of the Kingdom of Sardinia (1851-1861) and of the Kingdom of Italy (1861-1946). Use: Civil flag and ensign. In a governmental or a military context, the crowned version (see Crowned version) was always used (as State flag and naval ensign).
Flag of Italy (1861–1946).svg
Autor: F l a n k e r, Licence: CC BY-SA 2.5
Flag of the Kingdom of Sardinia (1851-1861) and of the Kingdom of Italy (1861-1946). Use: Civil flag and ensign. In a governmental or a military context, the crowned version (see Crowned version) was always used (as State flag and naval ensign).
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Yugoslavia (1946-1992).svg
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Flag of Finland.svg
Finská vlajka
Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of Ireland.svg
Zelený pruh má znázorňovat většinové katolické obyvatelsto Irska, oranžový pruh reprezentuje protestantskou menšinu a bílý pruh uprostřed znázorňuje mír a harmonii mezi nimi.
Slovenia Flag.svg
Autor: Professorsolo2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Slovenia
Flag of Nazi Germany (1933-1945).svg
Flag of the NSDAP during 1920 to 1945. Used to accompany File:Flag of German Reich (1933–1935).svg as National and commercial flag during 1933 to 1935.
Flag of Hungary (1920–1946).svg
Flag of Hungary from 6 November 1915 to 29 November 1918 and from August 1919 until mid/late 1946.