Seznam medailistů na mistrovství světa – disk

Hod diskem patří do programu mistrovství světa od prvního ročníku v roce 1983.

Rekordmani mistrovství světa v atletice

Muži

RokMístoZlatoVýkon vítězeStříbroBronz
MS 1983HelsinkyČeskoslovensko Imrich Bugár67,72Kuba Luis DelisČeskoslovensko Gejza Valent
MS 1987ŘímVýchodní Německo Jürgen Schult68,74USA John PowellKuba Luis Delis
MS 1991TokioNěmecko Lars Riedel66,20Nizozemsko Erik de BruinMaďarsko Attila Horvath
MS 1993StuttgartNěmecko Lars Riedel67,72Rusko Dimitri SchewtschenkoNěmecko Jürgen Schult
MS 1995GöteborgNěmecko Lars Riedel68,76Bělorusko Vladimir DubrovščikBělorusko Vasilij Kaptyukh
MS 1997AthényNěmecko Lars Riedel68,54Litva Virgilijus AleknaNěmecko Jürgen Schult
MS 1999SevillaUSA Anthony Washington69,08Německo Jürgen SchultNěmecko Lars Riedel
MS 2001EdmontonNěmecko Lars Riedel69,72Litva Virgilijus AleknaNěmecko Michael Möllenbeck
MS 2003PařížLitva Virgilijus Alekna69,69Maďarsko Róbert FazekasBělorusko Vasilij Kaptyukh
MS 2005HelsinkyLitva Virgilijus Alekna70,17Estonsko Gerd KanterNěmecko Michael Möllenbeck
MS 2007ÓsakaEstonsko Gerd Kanter68,94Německo Robert HartingNizozemsko Rutger Smith
MS 2009BerlínNěmecko Robert Harting69,43Polsko Piotr MałachowskiEstonsko Gerd Kanter
MS 2011TeguNěmecko Robert Harting68,97Estonsko Gerd KanterÍrán Ihsan Hadádí
MS 2013MoskvaNěmecko Robert Harting69,11Polsko Piotr MałachowskiEstonsko Gerd Kanter
MS 2015PekingPolsko Piotr Małachowski67,40Belgie Philip MilanovPolsko Robert Urbanek
MS 2017LondýnLitva Andrius Gudžius69,21Švédsko Daniel StåhlUSA Mason Finley
MS 2019DauháŠvédsko Daniel Ståhl67,59Jamajka Fedrick DacresRakousko Lukas Weißhaidinger
MS 2022EugeneSlovinsko Kristjan Čeh71,13Litva Mykolas AleknaLitva Andrius Gudžius
MS 2023BudapešťŠvédsko Daniel Ståhl71,46 RMSSlovinsko Kristjan ČehLitva Mykolas Alekna

Ženy

RokMístoZlatoVýkon vítězeStříbroBronz
MS 1983HelsinkyVýchodní Německo Martina Opitzová68,94Sovětský svaz Galina MurašovováBulharsko Maria Petkovová
MS 1987ŘímVýchodní Německo Martina Opitzová71,62 – RMSVýchodní Německo Diana GanskyováBulharsko Cvetanka Christovová
MS 1991TokioBulharsko Cvetanka Christovová71,02Německo Ilke WyluddaováSovětský svaz Larisa Michalčenková
MS 1993StuttgartRusko Olga Čerňavská67,40Austrálie Daniela CostianováČína Min Čchun-feng
MS 1995GöteborgBělorusko Jellina Zverevová68,64Německo Ilke WyluddaováRusko Olga Čerňavská
MS 1997AthényNový Zéland Beatrice Faumuinová66,82Bělorusko Jellina ZverevováRusko Natalja Sadovová
MS 1999SevillaNěmecko Franka Dietzschová68,14Řecko Anastasia KelesidouováRumunsko Nicoleta Grasuová
MS 2001EdmontonBělorusko Jellina Zverevová68,57Rumunsko Nicoleta GrasuováŘecko Anastasia Kelesidouová
MS 2003PařížBělorusko Irina Jatčenková67,32Řecko Anastasia KelesidouováŘecko Ekaterini Voggoliová
MS 2005HelsinkyNěmecko Franka Dietzschová66,56Rusko Natalja SadovováČesko Věra Cechlová Pospíšilová
MS 2007ÓsakaNěmecko Franka Dietzschová66,61Kuba Yarelis BarriosováRumunsko Nicoleta Grasuová
MS 2009BerlínAustrálie Dani Samuelsová65,44Kuba Yarelis BarriosováRumunsko Nicoleta Grasuová
MS 2011TeguČína Li Jen-feng66,52Německo Nadine MüllerováKuba Yarelis Barriosová
MS 2013MoskvaChorvatsko Sandra Perkovićová67,77Francie Mélina Robertová-MichonováKuba Yarelis Barriosová
MS 2015PekingKuba Denia Caballerová69,28Chorvatsko Sandra PerkovićováNěmecko Nadine Müllerová
MS 2017LondýnChorvatsko Sandra Perkovićová70,31Austrálie Dani StevensováFrancie Mélina Robertová-Michonová
MS 2019DauháKuba Yaime Pérezová69,17Kuba Denia CaballerováChorvatsko Sandra Perkovićová
MS 2022EugeneČína Feng Binová69,12Chorvatsko Sandra PerkovićováUSA Valarie Allmanová
MS 2023BudapešťUSA Laulauga Tausagaová69,49USA Valarie AllmanováČína Feng Binová

Související články

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Iran.svg
Flag of Iran. The tricolor flag was introduced in 1906, but after the Islamic Revolution of 1979 the Arabic words 'Allahu akbar' ('God is great'), written in the Kufic script of the Qur'an and repeated 22 times, were added to the red and green strips where they border the white central strip and in the middle is the emblem of Iran (which is a stylized Persian alphabet of the Arabic word Allah ("God")).
The official ISIRI standard (translation at FotW) gives two slightly different methods of construction for the flag: a compass-and-straightedge construction used for File:Flag of Iran (official).svg, and a "simplified" construction sheet with rational numbers used for this file.
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of Jamaica.svg
Flag of Jamaica. “The sunshine, the land is green, and the people are strong and bold” is the symbolism of the colours of the flag. GOLD represents the natural wealth and beauty of sunlight; GREEN represents hope and agricultural resources; BLACK represents the strength and creativity of the people. The original symbolism, however, was "Hardships there are, but the land is green, and the sun shineth", where BLACK represented the hardships being faced.
Slovenia Flag.svg
Autor: Professorsolo2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Slovenia
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Bundesarchiv Bild 183-1985-0811-014, Martina Opitz.jpg
(c) Bundesarchiv, Bild 183-1985-0811-014 / CC-BY-SA 3.0
Pro dokumentární účely německý Spolkový archiv často ponechal původní popisky obrázků, které mohou být chybné, neobjektivní, zastaralé nebo politicky extrémní.
Martina Opitz ADN-ZB Gahlbeck 11-8-85 Leipzig: 36. DDR-Leichtathletik-Meisterschaften-Weltmeisterin Martina Opitz (SC DHfK Leipzig) gewann die Konkurrenz im Diskuswerfen mit der DDR-Jahresbestweite von 69,48 Metern.
Daniel Ståhl in 2019-4.jpg
Autor: Frankie Fouganthin, Licence: CC BY-SA 4.0
Daniel Stahl in 2019