Seznam medailistů na mistrovství světa v alpském lyžování
Toto je seznam medailistů na mistrovství světa v alpském lyžování. V letech 1948–1980 byly olympijské závody současně událostmi mistrovství světa a vítězům je přidělen titul mistra světa.
Muži
Sjezd (muži)
Super G (muži)
Rok | Zlato | Stříbro | Bronz |
---|---|---|---|
1987 | Pirmin Zurbriggen | Marc Girardelli | Markus Wasmeier |
1989 | Martin Hangl | Pirmin Zurbriggen | Tomaž Čižman |
1991 | Stephan Eberharter | Kjetil André Aamodt | Franck Piccard |
1993 | nejelo se | nejelo se | nejelo se |
1996 | Atle Skårdal | Patrik Järbyn | Kjetil André Aamodt |
1997 | Atle Skårdal | Lasse Kjus | Günther Mader |
1999 | Hermann Maier Lasse Kjus | – | Hans Knauss |
2001 | Daron Rahlves | Stephan Eberharter | Hermann Maier |
2003 | Stephan Eberharter | Hermann Maier Bode Miller | – |
2005 | Bode Miller | Michael Walchhofer | Benjamin Raich |
2007 | Patrick Staudacher | Fritz Strobl | Bruno Kernen |
2009 | Didier Cuche | Peter Fill | Aksel Lund Svindal |
2011 | Christof Innerhofer | Hannes Reichelt | Ivica Kostelić |
2013 | Ted Ligety | Gauthier de Tessières | Aksel Lund Svindal |
2015 | Hannes Reichelt | Dustin Cook | Adrien Théaux |
2017 | Erik Guay | Kjetil Jansrud | Manuel Osborne-Paradis |
2019 | Dominik Paris | Johan Clarey Vincent Kriechmayr | - |
2021 | Vincent Kriechmayr | Romed Baumann | Alexis Pinturault |
2023 | James Crawford | Aleksander Aamodt Kilde | Alexis Pinturault |
Obří slalom (muži)
Paralelní obří slalom (muži)
Rok | Zlato | Stříbro | Bronz |
---|---|---|---|
2021 | Mathieu Faivre | Filip Zubčić | Loïc Meillard |
2023 | Alexander Schmid | Dominik Raschner | Timon Haugan |
Slalom (muži)
Rok | Zlato | Stříbro | Bronz |
---|---|---|---|
1931 | David Zogg | Anton Seelos | Friedl Däuber |
1932 | Friedl Däuber | Otto Furrer | Hans Hauser |
1933 | Anton Seelos | Gustav Lantschner | Willi Steuri |
1934 | Franz Pfnür | David Zogg | Willi Steuri |
1935 | Anton Seelos | David Zogg | Friedl Pfeiffer François Vignole |
1936 | Rudolph Matt | Eberhard Kneissl | Rudolf Rominger |
1937 | Émile Allais | Wilhelm Walch | Roman Wörndle |
1938 | Rudolf Rominger | Émile Allais | Hellmut Lantschner |
1939 | Rudolf Rominger | Josef Jennewein | Wilhelm Walch |
1941 | Albert Pfeifer Vittorio Chierroni | – | Alberto Marcellin |
1950 | Georges Schneider | Zeno Colò | Stein Eriksen |
1954 | Stein Eriksen | Benedikt Obermüller | Toni Spiss |
1958 | Josef Rieder | Toni Sailer | Čiharu Igaja |
1962 | Charles Bozon | Guy Périllat | Gerhard Nenning |
1966 | Carlo Senoner | Guy Périllat | Louis Jauffret |
1970 | Jean-Noël Augert | Patrick Russel | Billy Kidd |
1974 | Gustav Thöni | David Zwilling | Francisco Fernández Ochoa |
1978 | Ingemar Stenmark | Piero Gros | Paul Frommelt |
1982 | Ingemar Stenmark | Bojan Križaj | Bengt Fjällberg |
1985 | Jonas Nilsson | Marc Girardelli | Robert Zoller |
1987 | Frank Wörndl | Günther Mader | Armin Bittner |
1989 | Rudolf Nierlich | Armin Bittner | Marc Girardelli |
1991 | Marc Girardelli | Thomas Stangassinger | Ole Kristian Furuseth |
1993 | Kjetil André Aamodt | Marc Girardelli | Thomas Stangassinger |
1996 | Alberto Tomba | Mario Reiter | Michael von Grünigen |
1997 | Tom Stiansen | Sébastien Amiez | Alberto Tomba |
1999 | Kalle Palander | Lasse Kjus | Christian Mayer |
2001 | Mario Matt | Benjamin Raich | Mitja Kunc |
2003 | Ivica Kostelić | Silvan Zurbriggen | Giorgio Rocca |
2005 | Benjamin Raich | Rainer Schönfelder | Giorgio Rocca |
2007 | Mario Matt | Manfred Mölgg | Jean-Baptiste Grange |
2009 | Manfred Pranger | Julien Lizeroux | Michael Janyk |
2011 | Jean-Baptiste Grange | Jens Byggmark | Manfred Mölgg |
2013 | Marcel Hirscher | Felix Neureuther | Mario Matt |
2015 | Jean-Baptiste Grange | Fritz Dopfer | Felix Neureuther |
2017 | Marcel Hirscher | Manuel Feller | Felix Neureuther |
2019 | Marcel Hirscher | Michael Matt | Marco Schwarz |
2021 | Sebastian Foss-Solevåg | Adrian Pertl | Henrik Kristoffersen |
2023 | Henrik Kristoffersen | AJ Ginnis | Alex Vinatzer |
Kombinace (muži)
- Od MS 2007 v Åre - superkombinace
Rok | Zlato | Stříbro | Bronz |
---|---|---|---|
1932 | Otto Furrer | Hans Hauser | Gustav Lantschner |
1933 | Anton Seelos | Willi Steuri | Otto Furrer |
1934 | David Zogg | Franz Pfnür | Heinz von Allmen |
1935 | Anton Seelos | Émile Allais | Birger Ruud |
1936 | Rudolf Rominger | Heinz von Allmen | Eberhard Kneissl |
1937 | Émile Allais | Maurice Lafforgue | Willi Steuri |
1938 | Émile Allais | Rudolf Rominger | Hellmut Lantschner |
1939 | Josef Jennewein | Wilhelm Walch | Rudolf Rominger |
1941 | Josef Jennewein | Alberto Marcellin | Vittorio Chierroni |
1954 | Stein Eriksen | Christian Pravda | Stig Sollander |
1958 | Toni Sailer | Josef Rieder | Roger Staub |
1962 | Karl Schranz | Gerhard Nenning | Ludwig Leitner |
1966 | Jean-Claude Killy | Léo Lacroix | Ludwig Leitner |
1970 | Billy Kidd | Patrick Russel | Andrzej Bachleda |
1974 | Franz Klammer | Andrzej Bachleda | Wolfgang Junginger |
1978 | Andreas Wenzel | Sepp Ferstl | Pete Patterson |
1982 | Michel Vion | Peter Lüscher | Anton Steiner |
1985 | Pirmin Zurbriggen | Ernst Riedelsperger | Thomas Bürgler |
1987 | Marc Girardelli | Pirmin Zurbriggen | Günther Mader |
1989 | Marc Girardelli | Paul Accola | Günther Mader |
1991 | Stephan Eberharter | Kristian Ghedina | Günther Mader |
1993 | Lasse Kjus | Kjetil André Aamodt | Marc Girardelli |
1996 | Marc Girardelli | Lasse Kjus | Günther Mader |
1997 | Kjetil André Aamodt | Bruno Kernen | Mario Reiter |
1999 | Kjetil André Aamodt | Lasse Kjus | Paul Accola |
2001 | Kjetil André Aamodt | Mario Matt | Paul Accola |
2003 | Bode Miller | Lasse Kjus | Kjetil André Aamodt |
2005 | Benjamin Raich | Aksel Lund Svindal | Giorgio Rocca |
2007 | Daniel Albrecht | Benjamin Raich | Marc Berthod |
2009 | Aksel Lund Svindal | Julien Lizeroux | Natko Zrnčić-Dim |
2011 | Aksel Lund Svindal | Christof Innerhofer | Peter Fill |
2013 | Ted Ligety | Ivica Kostelić | Romed Baumann |
2015 | Marcel Hirscher | Kjetil Jansrud | Ted Ligety |
2017 | Luca Aerni | Marcel Hirscher | Mauro Caviezel |
2019 | Alexis Pinturault | Štefan Hadalin | Marco Schwarz |
2021 | Marco Schwarz | Alexis Pinturault | Loïc Meillard |
2023 | Alexis Pinturault | Marco Schwarz | Raphael Haaser |
Ženy
Sjezd (ženy)
Sjezd žen se koná od prvního ročníku mistrovství světa v alpském lyžování. Nejvýznamnějším soutěžícím v této soutěži je Němka Christl Cranzová se třemi zlatými a dvěma stříbrnými medailemi.
Tabulka zobrazuje medailisty z mistrovství světa v sjezdu v letech 1931–2019. V neoficiálním vydání šampionátu v roce 1941 stáli na stupních vítězů tři německé ženy: Christl Cranzová, Käthe Grasegger a Anneliese Schuh-Proxauf.
Slalom (ženy)
Soutěž slalomů žen je od svého prvního ročníku součástí mistrovství světa v alpském lyžování. Nejvýznamnějším soutěžícím v této soutěži je Němka Christl Cranzová se čtyřmi zlatými a jednou stříbrnou medailí. Američanka Mikaela Shiffrinová také získala čtyři zlaté medaile.
Níže jsou uvedeny medailisté z mistrovství světa ve slalomu v letech 1931–2019. V neoficiálním vydání šampionátu v roce 1941 obsadili první tři místa: Ital Celina Seghi a Němka Christl Cranzová a Anneliese Schuh-Proxauf
Kombinace (ženy)
Alpská kombinace žen je součástí světového poháru od roku 1932. V letech 1932–1978 byla klasifikace provedena na základě výsledků dosažených ve sjezdu a slalomu, samostatná soutěž tedy neexistovala. To se týkalo i soutěží hraných v rámci olympijských her - medaile mistrovství světa v kombinaci, která tehdy nebyla olympijskou soutěží, byly udělovány na základě výsledků olympijských soutěží ve sjezdu a slalomu. Od roku 1982 je tato kombinace samostatnou soutěží, která se hraje jako součást mistrovství světa, a od roku 2009 se soutěž koná v superkombinaci. Nejvýznamnějším soutěžícím v alpské kombinaci je Němka Christl Cranzová.
- Od MS 2007 v Åre - superkombinace
Obří slalom (ženy)
Od roku 1950 se organizuje obrovský slalom žen v rámci mistrovství světa v alpském lyžování. V této soutěži jsou dvojnásobnými mistry světa Deborah Compagnoniová, Marielle Goitschelová, Anja Pärsonová, Vreni Schneiderová i Tessa Worleyová.
Paralelní obří slalom (ženy)
Rok | Zlato | Stříbro | Bronz |
---|---|---|---|
2021 | Marta Bassinová Katharina Liensbergerová | medaile neudělena | Tessa Worleyová |
2023 | Maria Therese Tvibergová | Wendy Holdenerová | Thea Louise Stjernesundová |
Super G (ženy)
Supergiant je nejmladší soutěž jednotlivců zařazená do programu mistrovství světa v alpském lyžování, která se pořádá od roku 1987. V této soutěži se dvakrát stali mistry světa Isolde Kostnerová, Ulrike Maierová i Anja Pärsonová.
Závod družstev
Od roku 2005 se v rámci mistrovství světa v alpském lyžování koná týmová soutěž. Zúčastňují se jich smíšené týmy mužů a žen. V roce 2009 byla soutěž zrušena z důvodu nepříznivých povětrnostních podmínek
V soutěži týmů triumfovali zástupci čtyř zemí. Rakouský tým má nejvíce vítězství a zlatou medaili získal 3x. Tabulka ukazuje kompletní sestavu týmů, které zvítězily v soutěži týmů na mistrovství světa v alpském lyžování 2005–2019. Z důvodu přehledu jsou také uvedeny muži začínající v týmech (kurzívou).
Rok/místo | Zlato | Stříbro | Bronz |
---|---|---|---|
2005, Bormio | Německo Monika Bergmann-Schmuderer | Rakousko Renate Götschlová | Francie Ingrid Jacquemod |
2007, Åre | Rakousko Renate Götschlová | Švédsko Anna Ottosson | Švýcarsko Sandra Gini |
2011, Garmisch-Partenkirchen | Francie Taïna Barioz | Rakousko Anna Fenningerová | Švédsko Sara Hectorová |
2013, Schladming | Rakousko Nicole Hospová | Švédsko Nathalie Eklund | Německo Lena Dürr |
2015, Vail | Rakousko Eva-Maria Brem | Kanada Candace Crawford | Švédsko Sara Hectorová |
2017, Sankt Moritz | Francie Adeline Baud-Mugnier | Slovensko Tereza Jančová | Švédsko Frida Hansdotterová |
2019, Åre | Švýcarsko Aline Danioth | Rakousko Franziska Gritsch | Itálie Marta Bassinová |
2021, Cortina d'Ampezzo | Norsko Sebastian Foss-Solevaag Kristin Lysdahl Kristina Riis-Johannessen Fabian Wilkens Solheim Thea Louise Stjernesund | Švédsko Estelle Alphand William Hansson Sara Hectorová Kristoffer Jakobsen Jonna Luthman Mattias Rönngren | Německo Emma Aicher Lena Dürr Andrea Filser Stefan Luitz Alexander Schmid Linus Straßer |
2023, Courchevel a Méribel | USA Paula Moltzan Nina O’Brien Tommy Ford River Radamus Nahradník: Katie Hensien, Luke Winters | Norsko Kristin Lysdahl Thea Louise Stjernesund Maria Therese Tviberg Timon Haugan Alexander Steen Olsen Nahradník: Leif Kristian Nestvold-Haugen | Kanada Valérie Grenier Britt Richardson Jeffrey Read Erik Read |
Odkazy
Reference
- ↑ Výsledky MŚ 1941 nejsou oficiálně uznávány FIS.
Související články
Média použitá na této stránce
Autor:
- Gold_medal_world_centered.svg by Maix
- derivative work: Mboro (talk)
A gold medal with a globe icon
Autor:
- Silver_medal_world_centered.svg by Maix
- derivative work: Mboro (talk)
A silver medal with a globe icon
Autor:
- Bronze_medal_world_centered.svg by Maix
- derivative work: Mboro (talk)
A bronze medal with a globe icon
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Autor: F l a n k e r, Licence: CC BY-SA 2.5
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of the unified Team of Germany for the Olympic Games, 1960–1968.
Bundesdienstflagge (Flag of the federal authorities of Germany). Under German law, federal states, municipalities, institutions or private persons are not allowed to use this flag.
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.Flag of Liechtenstein
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
An icon that represents a gold medal
An icon that represents a silver medal
An icon that represents a bronze medal
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Finská vlajka
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Pictograms of Olympic sports - Alpine skiing