Seznam medailistek na mistrovství Evropy v rychlobruslení – víceboj
Související informace naleznete také v článcích Seznam medailistů na mistrovství Evropy v rychlobruslení – víceboj, Seznam medailistů na mistrovství Evropy v rychlobruslení – jednotlivé tratě a Seznam medailistek na mistrovství Evropy v rychlobruslení – jednotlivé tratě.
Mistrovství Evropy v rychlobruslení vzniklo v roce 1893, ženy se jej účastní od roku 1970. Až do roku 2016 se závodilo pouze v klasickém víceboji, od roku 2017 byl na program šampionátu přidán sprinterský víceboj. Od toho roku se rovněž typ šampionátu střídá: v lichých letech se závodí ve víceboji, v sudých letech, počínaje rokem 2018, na jednotlivých tratích.
Medailistky
Klasický víceboj
Sprinterský víceboj
Medailové pořadí závodnic
Aktualizováno po ME 2021.
V tabulce jsou uvedeny pouze závodnice, které získaly nejméně jednu zlatou medaili.
| Pořadí | Jméno | Zlato | Stříbro | Bronz | Celkem |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. |  / Gunda Niemannová-Stirnemannová | 8 | 3 | 0 | 11 |
| 2. |  Ireen Wüstová | 5 | 4 | 2 | 11 |
| 3. |  Martina Sáblíková | 5 | 3 | 4 | 12 |
| 4. | Anni Friesingerová | 5 | 1 | 0 | 6 |
| 5. | Andrea Schöneová-Ehrigová | 5 | 0 | 0 | 5 |
| 6. | Claudia Pechsteinová | 3 | 6 | 2 | 11 |
| 7. | Atje Keulenová-Deelstraová | 3 | 0 | 0 | 3 |
| 8. |  Nina Statkevičová | 2 | 2 | 1 | 5 |
| 9. | Antoinette de Jongová | 2 | 0 | 2 | 4 |
| 10. | Tonny de Jongová | 2 | 0 | 1 | 3 |
| Natalja Petrusjovová | 2 | 0 | 1 | 3 | |
| 12. |  Emese Hunyadyová | 1 | 1 | 1 | 3 |
| 13. | Gabi Zangeová | 1 | 0 | 1 | 2 |
V tabulce jsou uvedeny pouze závodnice, které získaly nejméně jednu zlatou medaili.
| Pořadí | Jméno | Zlato | Stříbro | Bronz | Celkem |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | Karolína Erbanová | 1 | 0 | 0 | 1 |
| Vanessa Herzogová | 1 | 0 | 0 | 1 | |
| Jutta Leerdamová | 1 | 0 | 0 | 1 |
Medailové pořadí zemí
Aktualizováno po ME 2021.
| Pořadí | Země | Zlato | Stříbro | Bronz | Celkem |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | Německo | 14 | 13 | 4 | 31 |
| 2. | Nizozemsko | 12 | 16 | 19 | 47 |
| 3. | Východní Německo | 8 | 6 | 5 | 19 |
| 4. | Česko | 5 | 3 | 4 | 12 |
| 5. | Sovětský svaz | 4 | 4 | 8 | 16 |
| 6. | Rakousko | 1 | 1 | 1 | 3 |
| 7. |  Rusko | 0 | 1 | 2 | 3 |
| 8. |  Itálie | 0 | 0 | 1 | 1 |
| Pořadí | Země | Zlato | Stříbro | Bronz | Celkem |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | Nizozemsko | 1 | 1 | 1 | 3 |
| 2. | Česko | 1 | 0 | 0 | 1 |
| Rakousko | 1 | 0 | 0 | 1 | |
| 4. | Rusko | 0 | 2 | 2 | 4 |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku European Speed Skating Championships for Women na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
- (nizozemsky) Přehled medailistek z klasického víceboje z mistrovství Evropy, schaatsstatistieken.nl
- (nizozemsky) Přehled medailistek ze sprinterského víceboje z mistrovství Evropy, schaatsstatistieken.nl
Média použitá na této stránce
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
