Seznam mistryň světa v šachu

Mistryně světa v šachu je vítězka turnaje nebo zápasu, který organizuje FIDE. První mistryně světa v šachu byla Češka Věra Menčíková v roce 1927 a do roku 2015 známe 15 mistryň světa. V letech 19441950 byl trůn šachové královny neobsazen. Tři šachistky (Jelizaveta Bykovová, Sie Ťün a Chou I-fan) dokázaly získat titul mistryně světa opětovně poté, co jej ztratily.

Přehled mistryň světa

ŠachistkaZeměZačátekKonecRokyDnyDny celkem
Věra MenčíkováČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo30. července 192727. června 194416,9&0000000000006177.0000006 177&0000000000006177.0000006 177
nikdox27. června 194419. ledna 19505,6&0000000000002032.0000002 032
Ljudmila RuděnkováSovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz19. ledna 195020. září 19533,7&0000000000001340.0000001 340&0000000000001340.0000001 340
Jelizaveta BykovováSovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz20. září 195325. září 19563,0&0000000000001101.0000001 101
Olga RubcovováSovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz25. září 195612. března 19581,5&0000000000000533.000000533&0000000000000533.000000533
Jelizaveta BykovováSovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz12. března 195817. října 19624,6&0000000000001680.0000001 680&0000000000002781.0000002 781
Nona GaprindašviliováSovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz17. října 19625. října 197816,0&0000000000005832.0000005 832&0000000000005832.0000005 832
Maja ČiburdanidzeováSovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz5. října 197828. října 199113,1&0000000000004771.0000004 771&0000000000004771.0000004 771
Sie ŤünČínaČína Čína28. října 199120. února 19964,3&0000000000001576.0000001 576
Zsuzsa PolgárováMaďarskoMaďarsko Maďarsko20. února 199622. srpna 19993,5&0000000000001279.0000001 279&0000000000001279.0000001 279
Sie ŤünČínaČína Čína22. srpna 199914. prosince 20012,3&0000000000000845.000000845&0000000000002421.0000002 421
Ču ČchenČínaČína Čína14. prosince 20014. června 20042,5&0000000000000903.000000903&0000000000000903.000000903
Antoaneta StefanovováBulharskoBulharsko Bulharsko4. června 200427. března 20061,8&0000000000000661.000000661&0000000000000661.000000661
Sü Jü-chuaČínaČína Čína27. března 200618. září 20082,5&0000000000000906.000000906&0000000000000906.000000906
Alexandra KostěňukováRuskoRusko Rusko18. září 200824. prosince 20102,3&0000000000000827.000000827&0000000000000827.000000827
Chou I-fanČínaČína Čína24. prosince 20101. prosince 20121,9&0000000000000708.000000708
Anna UšeninováUkrajinaUkrajina Ukrajina1. prosince 201220. září 20130,8&0000000000000293.000000293&0000000000000293.000000293
Chou I-fanČínaČína Čína20. září 20135. dubna 20151,5&0000000000000562.000000562
Marija MuzyčukováUkrajinaUkrajina Ukrajina5. dubna 201514. března 20160,9&0000000000000346.000000346&0000000000000346.000000346
Chou I-fanČínaČína Čína14. března 20163. března 20171,0&0000000000000354.000000354&0000000000001624.0000001 624
Tchan Čung-iČínaČína Čína3. března 201718. května 20181,2&0000000000000441.000000441&0000000000000441.000000441
Ťü Wen-ťünČínaČína Čína18. května 2018dosud&0000000000002031.0000002 031&0000000000002031.0000002 031

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.