Organizace spojených národů používá pro definici města tři definice, protože ne všechna města ve všech jurisdikcích jsou klasifikována podle stejných kritérií.[1] Města mohou být definována jako samotná města, jejich městské oblasti nebo jejich metropolitní regiony.[1] Největší město podle počtu obyvatel, které používá vlastní definici města, což je oblast pod správními hranicemi místní správy, je Čchung-čching v Číně. Největší město podle počtu obyvatel používající definici metropolitní oblasti, což je volný termín odkazující na městskou oblast a její hlavní dojíždějící oblasti, je Tokio v Japonsku. Největším městem podle počtu obyvatel používajícím definici městské oblasti, což je volný termín odkazující na souvislou oblast s určitou hustotou obyvatel, je také Tokio v Japonsku.
Město lze definovat podle jeho administrativních hranic (správní město). UNICEF definuje správní město jako „obyvatelstvo žijící ve správních hranicích města nebo ovládané přímo z města jediným orgánem“.[2] Správní město je lokalita definovaná podle právních nebo politických hranic a je jí administrativně uznán městský status, který je obvykle charakterizován nějakou formou místní samosprávy.[3][4] Správní města a jejich hranice a údaje o populaci nemusí zahrnovat předměstí.
Využívání správního města, jak je definováno správními hranicemi, nemusí zahrnovat předměstské oblasti, kde žije významná část obyvatel pracujících nebo studujících ve městě. Kvůli této definici se skutečný počet obyvatel města může značně lišit od počtu obyvatel městských oblastí, protože mnoho měst je sloučením menších obcí (Austrálie) a naopak, mnoho čínských měst řídí území, která přesahují tradiční „správní město“ – příměstské a venkovské oblasti.[5] Čínská obec Čchung-čching, která si nárokuje titul největšího města na světě, má obrovskou administrativní oblast o rozloze 82 403 km² – rozloha Rakouska. Více než 70% z jeho 30 milionů obyvatel však ve skutečnosti jsou zemědělští pracovníci žijící na venkově.[5][6]
Formální oblast místní správy zahrnující městskou oblast jako celek a její hlavní dojíždějící oblasti, typicky vytvořená kolem města s velkou koncentrací lidí (tj. s populací nejméně 100 000 lidí). Kromě samotného města zahrnuje metropolitní oblast jak okolní území s městskou úrovní hustoty zalidnění, tak některé další oblasti s nižší hustotou, které sousedí s městem a jsou s ním spojeny (např. prostřednictvím časté dopravy, silničních spojení nebo dojížděním).
V mnoha zemích jsou metropolitní oblasti zakládány buď s oficiální organizací, nebo pouze pro statistické účely. Ve Spojených státech je metropolitní statistická oblast (MSA) definována americkým Úřadem pro správu a rozpočet (OMB) pro statistické účely. Na Filipínách mají metropolitní oblasti oficiální agenturu, například Úřad pro rozvoj metropolitní Manily (MMDA), který spravuje metropolitní oblast Manily.[7] Podobné agentury existují v Indonésii, například Agentura pro rozvojovou spolupráci Jabodetabekjur pro metropolitní oblast Jakarty.[8]
Město lze definovat jako podmíněně sousedícíměstskou oblast, bez ohledu na územní nebo jiné hranice uvnitř městské oblasti. UNICEF definuje městskou oblast takto:[2]
Tokio je považováno za největší město na světě a jeho urbanizace přesahuje hranice města.
Definice „městského“ se v jednotlivých zemích liší a při pravidelném přeřazování se může v průběhu času také v rámci jedné země lišit, což ztěžuje přímé srovnání. Městskou oblast lze definovat jedním nebo více z následujících: administrativními kritérii nebo politickými hranicemi (např. oblast spadající pod jurisdikci magistrátu nebo městského výboru), prahovou velikostí populace (kde minimum pro městské osídlení je obvykle region s více než 2 000 obyvateli, i když se celosvětově liší mezi 200 a 50 000 obyvateli), hustota obyvatelstva, ekonomická funkce (např. kde se podstatná většina populace primárně nezabývá zemědělstvím nebo kde je nadbytečná zaměstnanost) nebo přítomnost městských charakteristik (např. zpevněné ulice, elektrické osvětlení, kanalizace).
Podle společnosti Demographia je městská oblast definována jako nepřetržitě zastavěná půda (pozemek, oblast) s městskou zástavbou, v rámci jediného trhu práce (metropolitní oblast nebo metropolitní region), neobsahující žádnou oblast charakterizovanou jako venkov.[9]
Seznam
Podle odhadů Organizace spojených národů z roku 2018 existuje 81 měst s populací nad 5 milionů lidí. Údaje OSN jsou směsí správních měst, metropolitních oblastí a městských oblastí. Několik měst, jako je Jakarta a Soul, má výrazně vyšší počty obyvatel měst, které jsou z údajů OSN vyloučeny.
↑ World Urbanization Prospects: The 2007 Revision Population Database. web.archive.org [online]. 2010-08-22 [cit. 2021-04-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-08-22.
↑ United Nations Statistics Division - Demographic and Social Statistics. millenniumindicators.un.org [online]. [cit. 2021-04-06]. Dostupné online.
↑ ab The world's biggest cities: How do you measure them?. BBC News. 2012-01-29. Dostupné online [cit. 2021-04-06]. (anglicky)
↑CALLAHAN, William A. China Dreams: 20 Visions of the Future. [s.l.]: Oxford University Press 227 s. Dostupné online. ISBN978-0-19-023523-9. (anglicky) Google-Books-ID: vuQRDAAAQBAJ.
↑WIDYANTO, Untung. 3 Masalah Utama BKSP Jabodetabekjur yang Dipimpin Anies Baswedan. Tempo [online]. 2018-12-06 [cit. 2021-04-06]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Wayback Machine. web.archive.org [online]. 2020-02-07 [cit. 2021-04-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-02-07.
