Seznam největších zvonů v Česku

Seznam největších zvonů v Česku uvádí zvony sestupně podle hmotnosti až do hodnoty 3000 kg. U zvonů zhruba od pátého místa je pořadí nejednoznačné, neboť i pro jeden zvon mohlo být publikováno více různých údajů (může jít o odhady, přesné i nepřesné přepočty historických váhových jednotek, obvykle centýřů, údaje reálně zjištěné například při vážení v době válečných rekvizic, nebo historicky správné, ale chybně interpretované – například množství kovu použité k odlití zaměněné za hmotnost zvonu). Část seznamu obsahující zvony pod čtyři tuny pravděpodobně není kompletní.

Existující zvony

č.zvonobrázekvznikhmotn.průměrvýškatónodlilgalerielokace, popis, zdroj
1.Zikmund154916 500 kg
270 c		256 cm203 cmg0Tomáš Jaroš
Kategorie „Bells of St. Vitus Cathedral“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Bells of St. Vitus Cathedral“ na Wikimedia Commons
Praha, katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha[1] Podle odhadu zvonaře a kampanologa Petra Rudolfa Manouška na základě známých měřitelných parametrů zvonu dosahuje hmotnost 13–14 tun.[2]
2.#980120229 801 kg258 cm187 cmf0zvonařství Grassmayr
(Q1531870)
Kategorie „Bell 9801“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Bell 9801“ na Wikimedia Commons
Praha, Rohanský ostrov[3]
3.Svatý Václavzvon Svatý Václav18278 156 kg242 cm179 cme0Friedrich Seltenhofer
(Q1286968)		Olomouc, katedrála svatého Václava.[4]
4.Augustin15098 000 kg206 cm169 cmc1Ondřej Žáček
(Q110557484)		Hradec Králové, Bílá věž.[4]
5.zvon[pozn. 1]13937 280 kg
130 c
[pozn. 2]		203 cma0Jan Eystett
(Q110572450)		Brno, kostel sv. Tomáše.
6.Zuzana (Jakub)15637 086 kg
120 c		220 cm182 cmg0Brikcí z CimperkaJihlava, kostel svatého Jakuba Většího.[6][7]
7.Jakub15156 790 kg202 cmb0Jeroným Haubic
(Q110575716)		Brno, kostel svatého Jakuba Staršího.
8.Maria
(Q123527231)		zvon Marie ve věži Týnského chrámu15536 450 kg205 cma0Tomáš Jaroš
Kategorie „Bell Maria (Church of Our Lady before Týn)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Bell Maria (Church of Our Lady before Týn)“ na Wikimedia Commons
Praha, chrám Matky Boží před Týnem.[8]
9.Kryštof
(Q123527193)		zvon Kryštof16025 900 kg
[pozn. 3]		205 cm147 cmb0Jan Benešovský
(Q110572716)
Kategorie „Kryštof bell (Church of the Holy Trinity)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Kryštof bell (Church of the Holy Trinity)“ na Wikimedia Commons
Rychnov nad Kněžnou, zvonice kostela Nejsvětější Trojice.[4]
10.Bartoloměj20144 806 kg
[pozn. 4]		200 cmgis0Petr Rudolf ManoušekPlzeň, katedrála svatého Bartoloměje.[9]
11.Panna Maria Svatohostýnská20084 805 kg188 cmgis0Rudolf PernerOlomouc, katedrála svatého Václava.
12.Michalzvon Michal16044650 kg
[pozn. 5]		b0Zachariáš Milner
(Q110572788)		Lipník nad Bečvou, zvonice u kostela svatého Jakuba Většího.
13.Orel (Archanděl Michael)zvon Orel14964 629 kg179 cmcis1Ondřej Žáček
(Q110557484)		Hradec Králové, severní červená věž katedrály svatého Ducha. Nápis: „Vergente anno Jesu Christi ab incarnatione MCCCCXCVI quem Hradecenses agebant molestum ex corruptione aeris, hujatibus pestem hominibus attulit maxime diebus sub cane, commitante magna inudantione urbis in circuitu, dum prata minime visa sunt, senatores dictae urbis coram se vocatis canulatoribus Andrea dicto Ziaczek et Wenceslao sibi comite fusionem istius campanae admiserunt in honorem Dei Omnipotentis, beatae Mariae virginis, suigue nominis pro decore.“[10] Průměr dle děkanství královéhradeckého 159 cm,[10] podle Braniše 179 cm.[11]
14.Václav
zvon Václav
(c) Dezidor, CC BY 3.0
15424 480 kg176 cm130 cm
142 cm		c1Ondřej Pražský
Matyáš Pražský
Kategorie „Bells of St. Vitus Cathedral“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Bells of St. Vitus Cathedral“ na Wikimedia Commons
Praha, katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha.
15.Svatý Josef a Terezie Ježíšova
(Q123527147)		17384 460 kg
[pozn. 6]		190 cm150 cma0Zikmund Krecker
(Q110572845)
Kategorie „Svatý Josef a Terezie Ježíšova“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Svatý Josef a Terezie Ježíšova“ na Wikimedia Commons
Velehrad, Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje,[12][13] v severní věži baziliky
16.Svatý Kříž16984 400 kg
[pozn. 7]		186 cma0Johann Baptista Mellack
(Q112422890)		Prostějov, Kostel Povýšení svatého Kříže.[14] Též zvaný hrubý. Vysvěcen 10. října 1698 olomouckým světícím biskupem Ferdinandem Schröfferem. Nápisy (A) PER SIGNVM S: CRVCIS DE INIMICIS NOSTRIS LIBERA NOS DEVS NOSTER, (B) FÜRSTEN RICHTER / H: CHRISTIAN A: NEYMAN / PURGERMEISTER / H: IOHANN B: HAUZEFKA / H: SIGMUNDT A: WIEMICKO / H: MARTIN HORDIBORSKI / H: MATTHIAS F: MACHANEK / SCHEPFEN / IOHANN KLAUBER / CHRISTIAN HOLZINGER / GEORG BROKESS / TOBIAS SHVLTZ / LORENTZ PRESTINAR / GINDRIZICH GAHODA / IOHANN GEORG HEROLT / GEORG RICHNOWSKI / STADT RICHTER / VALENTIN ERNST WINTER, (C) JOHANN B. MELLACK GOSS MICH IN PRINN A. 1698.[15]
17.sv. Šebestián17684 200 kg
[pozn. 8]		189 cma0Jan Adam Henckelmann
(Q110572832)		Mikulov, Svatý kopeček, zvonice u kaple svatého Šebestiána.[16]
18.Ludvík15104 000 kg184,5 cmh0Ondřej PtáčekKutná Hora, věž jezuitské koleje u Chrámu svaté Barbory. Hloubka 144 cm.[17] Vznikl jako náhrada zvonu odebraného králem Vladislavem roku 1509 (zanikl při požáru 1541), za který král Kutnohorským poskytl zvonovinu, z níž vznikl nový zvon pojmenovaný po kralevici.[11]
19.Vondra (Bartoloměj Ondřej)zvon Vondra17593 915 kg
[pozn. 9]		195 cm154 cm
180 cm		fis0Peter Antonio Jacomini
(Q110575523)
Kategorie „Bartoloměj Ondřej bell in Černá věž (Klatovy)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Bartoloměj Ondřej bell in Černá věž (Klatovy)“ na Wikimedia Commons
Klatovy, Černá věž.[4]
20.Jan Křtitel15463 640 kg
[pozn. 10]		157 cm128 cmdis1Staněk Polák
(Q110572883)		Praha, katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha.
21.Salvátor19213 600 kg200 cmc1Vítkovické železárnyOstrava, katedrála Božského Spasitele.
22.sv. Jan Nepomucký a sv. Vojtěch18483 600 kg
[pozn. 11]		181 cm132 cmb0Václav Perner
(Q95487723)		Nepomuk, kostel sv. Jana Nepomuckého.[18]
23.sv. Anna18193 500 kg180 cm137 cm
175 cm		Karel Bellmann
Kategorie „Saint Anne bell (Kadaň)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Saint Anne bell (Kadaň)“ na Wikimedia Commons
Kadaň, kostel Povýšení svatého Kříže.[19] Nástupce zvonu Zuzana od Vojtěcha Arnolda.
24.BumerinBumerin na Černé věži17233 429 kg
[pozn. 10]		182 cm147 cma0Silvius Kreuz
Kategorie „Bumerin (Black Tower)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Bumerin (Black Tower)“ na Wikimedia Commons
České Budějovice, Černá věž.
25.sv. Marek17253 400 kg172 cmh0Valentin Lissiack
(Q106157183)		Vodňany, kostel Narození Panny Marie.[18]
26.sv. Kateřina16063 360 kg150,5 cm120 cmd1Kurdějov, zvonice u kostela sv. Jana Křtitele. Hmotnost 60 vídeňských centů,[20] tj. 3360 kg[21] Webové stránky obce uvádějí hmotnost kolem 6 tun[22] (záměna vídeňských centů za metrické centy). Nápis: GOTT ALLEIN DIE EHR. DES 1606 IAR. RICHTER IACOB KNECHTEL DIE ELTERN. VALTIN VMLAUF GORG / IOANNES TRINCKEL. FRIDRICH MECKEL. ANDRE SIROWSKI. MATTHES SVMERSTEIN. GEORG. SCHOPER/ IOANNES EIL CASPAR KIEDEL.[21]
27.Nejsvětější Spasitel16013 300 kg152 cm134 cmdis1Benedikt Siebenhunner
(Q110574494)		Město Touškov, kostel Narození sv. Jana Křtitele.[23]
28.Svatý Petr a Pavelzvon Svatý Petr a Pavel16903 100 kg
[pozn. 12]		e1Jean Pricquei
(Q110574942)		Mělník, kostel svatých Petra a Pavla.[24]
29.Panna Maria16583 025 kg161 cmc1Benedict Briot
(Q110575463)		Brno, kostel svatého Jakuba Staršího.
30.Svatý Jan Křtitelzvon svatý Jan15053 000 kg144 cmOndřej Žáček
(Q110557484)		Dvůr Králové nad Labem, kostel sv. Jana Křtitele.[25] Podle Rybičky dosahuje 50 centů, tedy asi 2800 kg.[26]
31.Novoměstský zvonNovoměstský zvon15633000 kg170 cmBrikcí z CimperkaPraha, Novoměstská radnice.[27][28]
32.Osana16103 000 kg184 cma0Valentin ArnoldHoršovský Týn, zvonice. Odlit z původního zvonu z roku 1584 na podnět Viléma z Lobkovic.[29] Podle Rybičky měl dosahovat 62 centýřů,[26] což by odpovídalo asi 3472 kg.
33.Hroznata20143 000 kg
[pozn. 13]		h0Petr Rudolf ManoušekPlzeň, katedrála svatého Bartoloměje.
34.MarieMarie1561?[pozn. 14]dis1Brikcí z CimperkaDobrš, kostel svatého Jana a Pavla.

Zaniklé zvony

Seznam není kompletní.

č.zvonobrázekvznikzánikhmotn.průměrvýškatónodlilgalerielokace, popis, zdroj
1.Patronus1509154112 000 kg
200 c		Bartoš,
Ondřej Ptáček		Praha, katedrála svatého Víta; ve své době největší zvon v Čechách; zanikl při požáru 1541. Uváděná hmotnost 200 centýřů.[11]
2.Václav1589180311 200 kg
200 c		Jiří Hechperger
(Q121856372)		Olomouc, katedrála svatého Václava, střední renezanční věž v průčelí tehdejší katedrály; ve své době největší zvon na Moravě. Zničen při požáru 1803.[30]
3.Maria151621. 7. 17098 300 kgMartin Ilenfeld
(Q121856447)		Olomouc, zvonice kostela svatého Mořice; ve své době největší zvon na Moravě, od roku 1589 (odlití zvonu svatý Václav) druhý největší zvon Moravě. Zničen při požáru 20. – 21. července 1709, který se rozšířil z dílny podkováře Jana Grosse.[30]
4.Maria172224. 1. 18888 130 kgJiří František Reimer
(Q110584242)		Olomouc, zvonice kostela svatého Mořice; vznikl přelitím zvonu Maria z roku 1516. Praskl.[30]
5.Knaur≥1461≤17198 000 kg?Jindřichův Hradec, věž u kostela Nanebevzetí Panny Marie; ve své době druhý největší zvon v Čechách.[31] Podle Rybičky vznikl v poslední čtvrtině 15. století z peněz odkázaných měšťanem Hanušem Knaurem roku 1461 a měl vážit kolem 200 centýřů, po poškození a přelití (1719) byl již menší, znovu byl přelit 1767 Ambrožem Kacnerem.[26] Zanikl při požáru 19. května 1801.[31] Podle muzea Jindřichohradecka měl vážit zhruba 8000 kg. Podle archiváře Františka Teplého se dárce jmenoval Guttnauer (zkomoleně Gnauer) a nechal ulít zvon z 60 metrických centů mědi a 15 centů cínu, zemřel den po sepsání odkazu.[32]
6.MariaV roce 188818888. 9. 19167 020 kgPeter Hilzer
(Q60623852)
Kategorie „Bell Maria 1888 (Church of Saint Maurice, Olomouc)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Bell Maria 1888 (Church of Saint Maurice, Olomouc)“ na Wikimedia Commons
Olomouc, zvonice kostela svatého Mořice; vznikl přelitím zvonu Maria z roku 1722 poškozeného používáním. Před zavěšením na věž byl vystaven na Jubilejní výstavě ve Vídni. Rozbit na věži při prvoválečných rekvizicích. Úlomek uložen v olomouckém muzeu.[30]
7.MariaV roce 1925192519426 758 kgRichard Herold
Kategorie „Bell Maria 1925 (Church of Saint Maurice, Olomouc)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Bell Maria 1925 (Church of Saint Maurice, Olomouc)“ na Wikimedia Commons
Olomouc, zvonice kostela svatého Mořice; vznikl jako náhrada rekvírovaného zvonu Maria z roku 1888. Na zvon se vybralo 179 500 Kč od 1120 dárců. Naposledy zvonil 18. května 1942, rekvírován (předán olomouckému magistrátu) 15. června 1942, téhož roku rozbit na hřbitově zvonů na pražských Maninách.[30]
8.Zuzana16361811≥5 900 kgVojtěch ArnoldKadaň, kostel Povýšení svatého Kříže. Zvon měl dosahovat 106 centýřů,[26] což by odpovídalo přinejmenším 5900 kg. Zanikl při požáru 11. října 1811. Šlo o několikáté přelití „obřího“ zvonu Zuzana z roku 1507, který praskl a byl poprvé přelit již 1512. Krátce nato se část odlomila, ale sloužil až do požáru 1635. Následovalo přelití Vojtěchem Arnoldem. Jeho zvon zanikl při požáru 11. října 1811. 6. února 1819 byl nahrazen zvonem Karla Bellmanna (výše).
9.MarieMarie při rekvizici184619165 662 kg215 cmVáclav Perner
(Q95487723)
Kategorie „Zvon Marie (1846, Václav Perner, Most)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Zvon Marie (1846, Václav Perner, Most)“ na Wikimedia Commons
Most, kostel Nanebevzetí Panny Marie. Podle Rybičky dosahoval 85 centýřů.[26] Při prvoválečných rekvizicích rozbit přímo na věži.[33]
10.?19241942?5 610 kgRudolf PernerMost.[34]
11.Marie16831801?5 600 kg
100 c		Štěpán Pricquei
(Q110602039)		Jindřichův Hradec, věž u kostela Nanebevzetí Panny Marie. Vznikl přelitím zvonu z roku 1463.[26]
12.?157118635 432 kg
97 c		Jan Neubauer
(Q110606739)		Polná, věž Tábor, mezi lety 1700–1707 přesunut do kostela Nanebevzetí Panny Marie, 4. srpna 1863 roztaven požárem. Uvedená hmotnost 96[35] nebo 97[26] centýřů odpovídá 5376–5432 kg.
13.Bartolomějzvon Bartoloměj při rekvizici185419175 102 kg191 cmKarel BellmannPlzeň, katedrála svatého Bartoloměje. Vznikl přelitím Bartoloměje od Václava Pernera (1838) rozbitého z rozmaru arciděkana Antonína Hlavana. Vyzvednut na věž 11. června 1854.[36] Rekvírován za první světové války.[37]
14.Bumerin150717234 627 kgkovář a puškař MikulášČeské Budějovice, původně na Hodinové věži sv. Mikuláše, 1576 přenesen na Černou věž. 1617 opraven Valentinem Arnoldem. Po prasknutí 21. března 1723 přelit.
15.Vorel147817. st.≥4500 kg
80 c		Prokop Ptáček
(Q110567488)		Kutná Hora, kostel svatého Jakuba.[38][26][39] Uváděná hmotnost 80 centýřů odpovídá přinejmenším ~4500 kg.
16.BartolomějMarie při rekvizici1931194x4 373 kgRudolf Perner
Kategorie „Zvon Bartoloměj (1931, Rudolf Perner, Plzeň)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Zvon Bartoloměj (1931, Rudolf Perner, Plzeň)“ na Wikimedia Commons
Plzeň, katedrála svatého Bartoloměje. Vysvěcen 25. října 1931. Rekvírován za druhé světové války.[40]
17.?19251942>4 000 kgOpava, konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie.[41]
18.?151418633 528 kg
63 c		Joannes Manas
(Q110606977)		Polná, věž Tábor, mezi lety 1700–1707 přesunut do kostela Nanebevzetí Panny Marie,[26] 4. srpna 1863 roztaven požárem. Uvedená hmotnost 63 vídeňských centýřů[42] odpovídá 3 528 kg.
19.?~1932~19423 500 kgRudolf ManoušekPraha, kostel Nejsvětějšího srdce Páně.[43]
20.sv. Vavřinec188019423420 kg176 cmVojtěch HillerKutná Hora, kostel svatého Jakuba. Poslední z řady zvonů vzniklých přelitím (v pořadí šestým) zvonu Vorel (1478). 30. dubna 1942 rekvírován.[44][38]
21.Stürmerin1747?3 341 kgJohann Georg Jordan
(Q110614219)		Cheb, kostel svatého Mikuláše.[45]
22.?19241942?3 300 kgRudolf PernerMost.[34]
23.?1508?3 264 kg
53 c		Ondřej PtáčekPraha, chrám Matky Boží před Týnem, další osudy neznámé.[46][26]
24.Maria169319173 250 kgJoachim Gross
(Q110584071)		Svatý Kopeček, jižní věž baziliky Navštívení Panny Marie. Rekvírován.[47] Podle Františka Johna vznikl zvon svatá Marie až v roce 1705 a již roku 1714 byl přelit Jiřím Františkem Reimerem (Q110584242) (který mohl být i autorem zvonu původního). Přelitý zvon dosahoval průměru 180 cm a měl podle historických pramenů vážit (jen) 45 centýřů 35 liber a podle rekvizičních záznamů z roku 1916 2450 kg.[48]
25.Maria190219423 055 kgRudolf Perner
(Q110640221)		Praha, Vyšehrad, Bazilika svatého Petra a Pavla. Během druhoválečných rekvizic rozbit společně se zvonem Josef o hmotnosti 2 116 kg přímo ve věži, neboť průměr obou přesahoval rozměry oken.[49][50]

K významným zvonům, u kterých dostupné prameny neuvádějí hmotnost, ale které mohly dosahovat více než tří tun, patří:

  • Osanna v Hradci Králové, předchůdce zvonu Augustin, zničený požárem 1407[51]
  • Zuzana v Kadani z roku 1507 a stejnojmenný (přelitý) z roku 1512 (zničený požárem 1635), předchůdci Zuzany od Vojtěcha Arnolda a svaté Anny od Karla Bellmanna
  • Bartoloměj v Plzni (cca 4–5 t) z roku 1838 (po požáru věže 6. února 1835)[40] od Václava Pernera, rozbit 1854 z rozmaru arciděkana Antonína Hlavana[36]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Jméno zvonu se neuvádí. Latinský nápis na zvonu v překladu: Ke cti Boha všemohoucího a jeho rodičky Panny Marie, svatého Tomáše apoštola, slavná knížata Jošt a Prokop ... markrabata moravská, 1393[5]
  2. ↑ Uvedena hmotnost 130 „centů“, pravděpodobně centýřů. 1 centýř = 56 kg, tj. 7280 kg
  3. ↑ Uváděno 5900 kg, 7000 kg, 7200 kg a 140 „centů“
  4. ↑ samotný zvon 4 806 kg, se srdcem a závěsem 5 841 kg
  5. ↑ též uváděno 5000 kg a 5300 kg
  6. ↑ Uváděno „takřka čtyři tuny“, 4 460 kg, 5 000 kg a 5 300 kg
  7. ↑ hmotnost 2286 kg uváděná Dopitovou je zjevně nesprávná (překlep?)
  8. ↑ též uváděno 77 centýřů a 60 liber
  9. ↑ V kronikách uváděno 4 382 kg, v roce 1940 vážením potvrzeno 3 915 kg
  10. ↑ a b Též uváděno 3500 kg
  11. ↑ Též uváděno 3500 a 3800 kg
  12. ↑ Též uváděno 2320 kg
  13. ↑ Spotřebováno 3 500 kg zvonoviny, hmotnost se závěsy a srdcem 3 300 kg
  14. ↑ existují údaje 4000 kg a 2200 kg, a dále 72 centů a 96 centů

Reference

  1. ↑ Největší zvon na světě mají v Barmě, archiweb.cz, P. Satrapa, ČTK, 04.03.2007
  2. ↑ Český rozhlas. Největší český zvon. Český rozhlas Vltava [online]. Český rozhlas, 2007?. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-11-23. 
  3. ↑ ŠTEFL, Jiří. V Praze se rozezněl Zvon #9801. Symbolicky nahrazuje zvony, které odvezli nacisté a vyrobili z nich zbraně. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-08-29 [cit. 2022-09-23]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d MANOUŠEK, Petr Rudolf. Zvonařství. Praha: Grada Publishing, 2006. 204 s. Dostupné online. ISBN 80-247-1294-6. Kapitola 10.3 Další významné zvony, s. 168. 
  5. ↑ FLODROVÁ, Milena. Kostel sv. Tomáše a klášter augustiniánů-eremitů [online]. Rev. 2019-04-29 [cit. 2020-05-13]. Dostupné online. 
  6. ↑ Statutární město Jihlava. Kostel sv. Jakuba Většího [online]. Jihlava, 2020 [cit. 2020-06-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-19. 
  7. ↑ Dov. Zvon Zuzana [online]. luzs.cz [cit. 2020-06-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-22. 
  8. ↑ MAZAL, Jiří. Z historie zvonů farnosti kostla Matky Boží před Týnem v Praze [online]. Staletá Praha, 2013 [cit. 2020-06-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-20. 
  9. ↑ FOŠUM, Jiří. Zvony z produkce Petra Manouška na přelomu 20. a 21. století [online]. 2016 [cit. 2020-06-18]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b Červený. Zvony [online]. Děkanství Hradec Králové [cit. 2022-01-14]. Dostupné online. 
  11. ↑ a b c BRANIŠ, Josef. Zvon. In: MRŇÁVEK, Josef. (Osmá) Roční zpráva české realné školy „Matice školské“ v Českých Budějovicích za školní rok 1892. České Budějovice: nákladem vlastním, 1892. S. 24–26.
  12. ↑ HOMOLÁČ, Josef. Kronika projektu Barokní Velehrad [online]. http://www.velehradinfo.cz/, 2015 [cit. 2020-05-15]. Dostupné online. 
  13. ↑ Velehradské zvony [online]. velehradsti-zvonici.webnode.cz [cit. 2020-05-15]. Dostupné online. 
  14. ↑ Farnost Povýšení sv. Kříže Prostějov. Farní kostel Povýšení svatého Kříže [online]. Farnost Povýšení sv. Kříže Prostějov [cit. 2023-05-09]. Dostupné online. 
  15. ↑ DOPITOVÁ, Simona. Epigrafické památky města Prostějova. Brno, 2006 [cit. 2023-05-09]. 87 s. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce doc. PhDr. Helena Krmíčková, Dr. s. 23.
  16. ↑ JOHN, František. Mikulovské zvony. In: sborník Regionálního muzea v Mikulově. Mikulov: Regionální muzeum v Mikulově, 2015. Dostupné online. ISBN 978-80-85088-48-9. S. 140–143.
  17. ↑ PILCOVÁ, Hana. Zvony pro Braboru: Michal a Ludvík zatím mlčí, vrátí jim hlas veřejná sbírka?. Deník [online]. Vltava Labe Media, 2018-08-21 [cit. 2021-01-04]. Dostupné online. 
  18. ↑ a b LUNGA, Radek. Zvony na jihu Čech. In: GAŽI, Martin. Památky jižních Čech. České Budějovice: Národní památkový ústav, 2015. ISBN 978-80-85033-56-4. Díl 6. S. 143–175.
  19. ↑ LUNGA, Radek; ROHÁČEK, Jiří. Umlčené hlasy 1 [online]. Artefactum / Ústav dějin umění Akademie věd, 2020. S. 20, 692-696. ISBN 978-80-88283-42-3. 
  20. ↑ HOSÁK, Ladislav. Vlastivěda moravská: Hustopečský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1924. 224 s. S. 95. 
  21. ↑ a b BASLEROVÁ, Kateřina. Epigrafické památky mikroregionu Hustopečsko. Brno, 2020 [cit. 2022-06-12]. 364 s. Magisterská diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce doc. PhDr. Helena Krmíčková, Dr.. s. 183–184.
  22. ↑ obec Kurdějov. Historická místa a zajímavosti [online]. obec Kurdějov [cit. 2022-06-12]. Dostupné online. 
  23. ↑ Římskokatolická farnost Město Touškov. Zvony [online]. Římskokatolická farnost Město Touškov [cit. 2020-05-16]. Dostupné online. 
  24. ↑ KVAPILOVÁ, Barbora. Zvuk mělnických zvonů se nese 6 kilometrů. Slyšet jsou až v Lužci nad Vltavou. rozhlas.cz [online]. Český rozhlas, 2019-09-16 [cit. 2020-05-19]. Dostupné online. 
  25. ↑ Dějiny farnosti sv. Jana Křtitele-Děkanství Dvůr Králové n.L. - Zvony a věžní byt [online]. https://svjankrtitel.estranky.cz [cit. 2020-05-15]. Dostupné online. 
  26. ↑ a b c d e f g h i j RYBIČKA, Antonín. O českém zvonařství. Praha: Královská česká společnost nauk, 1885. Kapitola Hora Kutná, s. 30, 43, 45, 48, 52, 54, 60, 66, 73. 
  27. ↑ ŠAFHAUSER, Roman. Zvonu na Novoměstské radnici chybí srdce, nezvoní už dvě stě let. iDNES.cz [online]. MAFRA, a. s., 2016-05-29 [cit. 2022-01-06]. Dostupné online. 
  28. ↑ NOVÁ, Eliška. Nové Město hledá nové srdce. Lidové noviny. 2018-05-05, roč. XXXI, čís. 104, s. 4. 
  29. ↑ Chodsko.net. Horšovský Týn - zvonice [online]. Ing. Josef Johánek, Domažlice [cit. 2022-01-05]. Dostupné online. 
  30. ↑ a b c d e ŠOPEK, Čenda. Smutný osud zvonu Maria. Z historie zvonů na věži olomouckého kostela sv. Mořice. olomoucky.rej.cz [online]. Olomoucký REJ, 2017-01-21 [cit. 2023-05-08]. Dostupné online. 
  31. ↑ a b Muzeum Jindřichohradecka. Historický vývoj objektu [online]. Muzeum Jindřichohradecka [cit. 2022-01-02]. Dostupné online. 
  32. ↑ O zvonu jménem Kňour. Hradec žije [online]. Hradec žije, 2020-04-28 [cit. 2022-01-17]. Dostupné online. 
  33. ↑ Oblastní muzeum a galerie v Mostě. Oblastní muzeum a galerie v Mostě na Facebooku [online]. Oblastní muzeum a galerie v Mostě, 2021-12-08 [cit. 2022-01-17]. Dostupné online. 
  34. ↑ a b PERNER, Rudolf. Bronzové zvony. Hlas lidu. 1936-06-26, roč. 30, čís. 108, s. 15. 
  35. ↑ Polná. Polenská encyklopedie - Zvon „velký“ [online]. mesto-polna.cz [cit. 2022-01-17]. Dostupné online. 
  36. ↑ a b VESELÁ, Dana. Plzeňané se poprvé složili na zvony už před 180 lety. Plzeňský deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2015-02-05 [cit. 2022-01-17]. Dostupné online. 
  37. ↑ . Zvony. Praha 7 - Holešovice, 2012 [cit. 2022-01-17]. 54 s. školní projekt. Gymnázium Přírodní škola. Vedoucí práce Vít Novotný, Magdalena Bartáková. s. 19. Dostupné online.
  38. ↑ a b ŠTROBL, Miroslav. Osudy zvonů kostela sv. Jakuba v Kutné Hoř. dobryinfo.cz [online]. Dobrý INFO, 2016-09-20 [cit. 2022-01-15]. Dostupné online. 
  39. ↑ Historie zvonů kostela sv. Jakuba aneb Co je na logu. Zvon pro Jakuba [online]. Farnost Kutná Hora, 2016-07-13 [cit. 2022-01-15]. Dostupné online. 
  40. ↑ a b Zvon pro Bartoloměje. Zvon pro Bartoloměje - Historie [online]. katedralaplzen.org [cit. 2022-01-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  41. ↑ Desítky zvonů z věží zmizely nadobro. E15.cz [online]. CZECH NEWS CENTER a.s. [cit. 2022-01-07]. Dostupné online. 
  42. ↑ Polná. Polenská encyklopedie - Zvony věže Tábor [online]. mesto-polna.cz [cit. 2022-01-17]. Dostupné online. 
  43. ↑ ŠERÝCH, Anna. Petr Rudolf Manoušek: Každý zvon má svůj vlastní příběh. Opera+ [online]. Opera PLUS, 2019-12-21 [cit. 2022-01-07]. Dostupné online. 
  44. ↑ NOVÁK, Pavel; VÁCHA, Petr. Kutnohorské zvony, zvonaři a zvoníci. Obzory Kutnohorska [online]. Sicco s.r.o., 2017-01-03 [cit. 2022-01-15]. Dostupné online. 
  45. ↑ BĚLOHLÁVEK, Miloš. Zvonaři, kostelní zvony a jejich osudy na území historického Loketska a českého Chebska. Praha, 2021 [cit. 2022-01-18]. 72 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Petr Kubín. s. 31. Dostupné online.
  46. ↑ MAZAL, Jiří. Z historie zvonů farnosti kostela Matky Boží před Týnem v Praze. In: Staletá Praha. Praha: [s.n.], 2013. ISSN 0231-6056. Ročník / číslo XXIX / 1. S. 35.
  47. ↑ Římskokatolická farnost Svatý Kopeček u Olomouce. Zvony [online]. svatykopecek.cz [cit. 2022-01-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-01-18. 
  48. ↑ JOHN, František. Svatokopecké zvony [online]. frantisekjohn.cz, 2007 [cit. 2022-01-16]. Dostupné online. 
  49. ↑ NECHVÁTAL, Bořivoj. Zvony, zvonice a zvonkohra na Vyšehradě. In: Macháček Jiří, Kouřil Pavel. Archaeologia historica. 45 / 1., ročník / číslo vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2020. ISSN 0231-5823. S. 284.
  50. ↑ Bazilika sv. Petra a Pavla, obraz „Dešťové“ madony, kaple P. Marie Šancovské, chrámový betlém, historie zvonů v bazilice, historie varhan. (Archivovaná kopie) [online]. Vyšehradská kapitula [cit. 2023-05-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  51. ↑ ZAP, Karel Vladislav. Biskupský hlavní chrám sv. Ducha v Králové Hradci. In: ZAP, Karel Vladislav. Památky archaeologické a místopisné. Praha: Matice česká, 1859. Díl III. S. 181.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Zvon Bartoloměj (1854, Karel Bellmann, Plzeň) 01.jpg
Zvon Bartoloměj při rekvizici 1917.
Zvon Marie (1846, Václav Perner, Most) 01.jpg
Zvon Marie při rekvizici 1916.
Zvon - kostel sv. Tomáše.jpg
Autor: Matúš Sedlák, Licence: CC BY-SA 4.0
Zvon - kostel sv. Tomáše
Zvon Bartoloměj 1931 01.jpg
Zvon Bartoloměj v roce 1931.
Panna Maria - Brno.jpg
Autor: Matúš Sedlák, Licence: CC BY-SA 4.0
Panna Maria - Brno
Jakub - Brno.jpg
Autor: Matúš Sedlák, Licence: CC BY-SA 4.0
Jakub - Brno
Nejsvětejší Spasitel - Touškov.jpg
Autor: Matúš Sedlák, Licence: CC BY-SA 4.0
Nejsvětejší Spasitel - Touškov
Zvon josef.jpg
Autor: Velehradští zvoníci, Licence: CC BY-SA 4.0
Zvon sv. Josef a sv. Terezie
Zuzana - Jihlava.jpg
Autor: Matúš Sedlák, Licence: CC BY-SA 4.0
Zuzana - Jihlava
Zvon 9801.jpg
Autor: Matúš Sedlák, Licence: CC BY-SA 4.0
Zvon 9801 - (c) Matúš Sedlák 2022
Chrám svatého Víta 7927.jpg
(c) Dezidor, CC BY 3.0
Chrám svatého Víta
Schloss Rychnov nad Kněžnou (26855605759).jpg
Autor: Herbert Frank from Wien (Vienna), AT, Licence: CC BY 2.0
Schloss Rychnov nad Kněžnou
Melnicky zvon.jpg
Autor: Mgr. Renata Špačková, Licence: CC BY-SA 3.0 cz
Zvon v chrámu sv. Petra a Pavla v Mělníku, vyrobený roku 1690.
Panna Maria Svatohostýnská - Olomouc.jpg
Autor: Matúš Sedlák, Licence: CC BY-SA 4.0
Zvon Panna Maria Svatohostýnská, Katedrála svatého Václava, Olomouc
Michael - Orel.jpg
Autor: Matúš Sedlák, Licence: CC BY-SA 4.0
Zvon Orel (Michael) v katedrále svatého Ducha, Hradec Králové
Svatý Václav - Olomouc.jpg
Autor: Matúš Sedlák, Licence: CC BY-SA 4.0
Svatý Václav - Olomouc
Bárta - Plzeň.jpg
Autor: Matúš Sedlák, Licence: CC BY-SA 4.0
Bárta - Plzeň
Dobrš, zvonice - zvon (2).JPG
Autor: Michal Klajban, Licence: CC BY-SA 3.0
Zvonice v Dobrši (bývalá kaple sv. Petra a Pavla), okres Strakonice, JIhočeský kraj
Praha - zvon Zikmund.jpg
Autor: Matúš Sedlák, Licence: CC BY-SA 4.0
Autor fotografie Bruno Bezděk
Zvon Marie ve věži Týnského chrámu.jpg
Autor: Ben Skála, Licence: CC BY-SA 2.5

Interior of Church of Our Lady in front of Týn, Prague.

The bell called Marie, Church of Our Lady in front of Týn, Prague.
Hroznata - Plzeň.jpg
Autor: Matúš Sedlák, Licence: CC BY-SA 4.0
Hroznata - Plzeň
Zvon v kostele Povýšení svatého Kříže v Kadani.jpg
Autor: Jan Beránek, Licence: CC BY-SA 3.0
Zvon v kostele Povýšení svatého Kříže v Kadani
CB Glocke Bumerin 1723.jpg
Autor: Dieringer63, Licence: CC BY-SA 4.0
Bumerin im Schwarzen Turm
Zvon Augustin.png
Autor: Honza1978, Licence: CC BY-SA 4.0
Doplňuji obrázek hradeckého zvonu Augustin
Novoměstská radnice, zvon (01).jpg
Autor: PatrikPaprika, Licence: CC BY-SA 4.0
Praha-Nové Město. Karlovo náměstí, Novoměstská radnice, zvon ve věži.
Zvon Vondra.jpg
Autor: Klatovsti-zvonici, Licence: CC BY-SA 4.0
zvon Vondra vidí na Černé věži v Klatovech