Seznam nejvyšších staveb v Česku
Tento seznam nejvyšších staveb v Česku obsahuje všechny typy staveb a řadí je dle jejich celkové výšky, tedy například včetně případných anténních konstrukcí. Již nestojící stavby jsou vyznačeny kurzívou.
Nejvyšší kancelářské a obytné budovy v ČR nejsou vzhledem ke své výšce (menší než 150 m) součástí tohoto soupisu; uvádí je Seznam nejvyšších budov v Česku.
Název | Výška k vrcholu | Výstavba | Typ stavby | Místo | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|
Vysílač Liblice B | 355 m (2×)[1] | 1975–1976 | kotvený stožár | Liblice | dva kotvené stožáry pro středovlnné vysílání; v r. 2021 vysílání ČRo ukončeno, uvažováno o demolici; od října 2023 provoz dočasně obnoven pro jiného provozovatele |
Vysílač Krašov | 347,5 m | 1979–1981 | kotvený stožár | část obce Krašov, Bezvěrov | televizní vysílač, postaven po havárii původního vysílače Krašov (312,5 m) |
Vysílač Kojál | 339,5 m | 1957–1958, 1984 rek. | kotvený stožár | vrch Kojál u Vyškova | televizní vysílač, dvojče vysílače Krašov. Po výstavbě v roce 1959 měřil 322 m. Na vrcholu laminátová konstrukce cca 22 m vysoká |
Komín Elektrárny Prunéřov II | 301 m[1] | 1981 | komín | Prunéřov | součást tepelné elektrárny |
Komín Elektrárny Chvaletice | 300 m[1] | 1977 | komín | Chvaletice | součást tepelné elektrárny Chvaletice postavené v roce 1978 |
Komín Elektrárny Tušimice II | 300 m[1] | 1974 | komín | Tušimice | součást tepelné elektrárny, zbouraný metodou postupného rozebírání (květen 2012)[2] |
Vysílač Blaw-Knox Liblice B[3] | 280,4 m | 1929–1931 | kotvený stožár | Liblice | demolice 1972, krátce po druhé světové válce byl nejvyšší kotvenou stavbou světa |
Komín Elektrárny Dětmarovice | 274 m[1] | 1975 | komín | Dětmarovice | součást tepelné elektrárny |
Komín Elektrárny Dětmarovice | 273 m[1] | 1975 | komín | Dětmarovice | součást tepelné elektrárny |
Komín Elektrárny Mělník III[4] | 271 m[1] | 1980 | komín | Horní Počaply | součást tepelné elektrárny-bloku 500 MWe |
Vysílač Topolná | 270 m[1] (2×) | 1951 | kotvený stožár | Topolná | dva stožáry Topolná 1 a Topolná 2; demolice 28. 7. 2022 |
Atmosférická stanice Křešín[5] | 254 m[1] | 2012 | kotvený stožár | Křešín | |
komín Teplárny Trmice | 225 m[1] | 1971–1974, 1976 | komín | Trmice | součást teplárny Trmice, vznikl jako současně se stavbou kotle K5 a protitlaké turbíny TG7 |
Vysílač Buková hora | 225 m[1] | 1967 | vysílač (věž není veřejně přístupná) | vrch Buková hora u města Verneřice | původní vysílač na tomto místě, postavený v letech 1960–1962, měřil 181,5 m, byl v září 1966 odstřelen. Nový vysílač je údajně nejvyšší betonovou stavbou v Česku |
Komín Elektrárny Počerady[6] | 224 m[1] | 1974 | komín | Počerady | součást tepelné elektrárny Seven Energy |
Vysílač Žižkov | 222 m[1] | 1985–1992 | vysílač s rozhlednou | Praha Žižkov | televizní vysílač, unikátní ocelobetonová konstrukce tvořená trojicí svislých tubusů |
Komín Nové hutě | 221 m[1] | 1972 | komín | Ostrava | součást hutních závodů dříve ArcelorMittal Ostrava, dnes Liberty Ostrava, vlastník TAMEH Czech, komín v provozu od 10.12.1972 |
RKS Litovel | 220 m (3×) | 1953 | kotvený stožár | Litovel | tři vysílací stožáry, odstřeleny 11. 9. 2000 |
komín Teplárny Brno, provoz Brno-sever | 217,5 m[1] | 1982 | železobetonový komín | Brno Maloměřice | součást teplárny, horní část komína je postavena křivě |
komín Teplárny Trmice | 216 m[1] | 1976 | komín | Trmice | součást podniku ČEZ Teplárenská |
Komín Elektrárny Vřesová | 206 m[1] | 1967 | komín | Vřesová | součást podniku Sokolovská uhelná |
Komín Elektrárny Počerady[6] | 205 m[1] | 1974 | komín | Počerady | součást podniku Seven Energy |
Komín Elektrárny Počerady[6] | 203 m[1] | 1974 | komín | Počerady | |
Komín Elektrárny Ledvice[7] | 201 m[1] | 1964 | komín | Ledvice | |
Komín Elektrárny Mělník II | 201 m[1] | 1971 | komín | Horní Počaply | součást tepelné elektrárny-bloku 220 MWe, zbourán v roce 2015 |
Komín Spolana Neratovice[7] | 201 m[1] | 1973–1976 | komín | Neratovice | teplárna podniku Spolana |
Komín Škoda Auto | 201 m[1] | 1976 | komín | Mladá Boleslav | komín v areálu Škoda Auto a.s. – sloužící potřebám elektrárny ŠkoEnergo |
Komín Elektrárny Prunéřov I | 200 m[1] | 1967 | komín | Prunéřov | součást tepelné elektrárny, 23. 6. 2023 10:56 odstřelen [8] |
Komín Elektrárny Tušimice I[2] | 196 m | 1963–1964 | komín | Tušimice | železobetonová konstrukce; odstřelen 26. 11. 2005 |
Vysílač Cukrák | 196 m[1] | 1960 | vysílač | vrch Kopanina u Prahy | televizní vysílač; původně 189,7 m vysoký, zvýšen v roce 1974[9] |
Vysílač Hošťálkovice | 186 m[1] | 1974–1979 | vysílač | Hošťálkovice | televizní vysílač |
Vysílač Krásné | 182 m[1] | 1960 | kotvený stožár | Krásné | televizní vysílač |
Komín Chemické závody a.s. Sokolov | 182 m[1] | komín | Sokolov | ||
Komín Teplárny Chomutov | 181 m[1] | komín | Chomutov | ||
Komín Elektrárny Komořany | 180 m[1] | 1963 | komín | Komořany u Mostu | součást tepelné elektrárny United energy |
komín Českolipská teplárenská | 180 m | komín | Česká Lípa | součást podniku MVV | |
VE Zlatá Olešnice III | 180 m | 2018 | větrná elektrárna | Zlatá Olešnice | Vestas V110 (125+55 m) |
VE Jindřichovice II | 180 m[1] (7×) | 2019 | větrná elektrárna | Jindřichovice | Vestas V110 (125+55 m)[10] |
Komín Spalovny Malešice | 179 m[1] | 1996 | komín | Praha Malešice | součást spalovny odpadů ZEVO Malešice |
VTE Enercon Žipotín | 178 m[1] | 2023 | větrná elektrárna | Žipotín | Enercon E138 |
Vysílač Kleť | 176 m[1] | 1977 | kotvený stožár | vrch Kleť | televizní vysílač |
VE Kocléřov (Vítězná u Dvora Králové) | 175 m[1] | 2014 | větrná elektrárna | Kocléřov | Vestas V112 (119+56 m) |
Stožár Dobrochov | 171 m | 1947 | kotvený stožár | Dobrochov | demolice 1986 |
Komín Plzeňské teplárenské | 171 m[1] | 1975 | komín | Plzeň | součást teplárny |
Komín Teplárny Otrokovice | 170 m[1] | 1976 | komín | Otrokovice | součást teplárny |
Komín Termo Děčín | 169 m[1] | komín | Děčín | součást teplárny | |
VE Krásná u Aše | 170 m (1×) | 2009 | větrná elektrárna | Krásná | Vestas V90 (125+45 m) |
komín ArcelorMittal Ostrava | 167 m[1] | 1986 | komín | Kunčičky | součást energetiky ArcelorMittal Ostrava, vlastník TAMEH Czech |
Vysílač Javořice | 167 m[1] | 1989 | kotvený stožár | Javořice | |
komín Mondi Štětí | 163 m[1] | komín | Štětí | součást podniku na výrobu celulózy | |
komín Výtopny Vráto | 162 m[1] | 1989 | komín | České Budějovice | |
komín Synthos Kralupy | 162 m[1] | komín | Kralupy nad Vltavou | ||
Komín Pražské teplárenské[4] | 162 m[1] | 1961 | komín | Praha | |
komín Teplárny Jablonec nad Nisou | 161 m[1] | 1986 | komín | Jablonec nad Nisou | Odstřelen dopoledne 25. 9. 2021 |
Komín Příbram | 161 m[1] | komín | Příbram | Kovohutě Příbram | |
komín Mondi Štětí | 161 m[1] | komín | Štětí | součást továrny na výrobu celulózy a papíru | |
komín DEZA | 160 m[1] | 1960 | komín | Valašské Meziříčí | chemička DEZA |
komín Synthos Kralupy | 160 m[1] | komín | Kralupy nad Vltavou | ||
VE Červený kopec | 156 m[1] | 2012 | větrná elektrárna | Rejchartice | Siemens SWT-2.3-101 |
komín Mondi Štětí | 155 m[1] | komín | Štětí | součást továrny na výrobu celulózy a papíru | |
chladicí věže Jaderné elektrárny Temelín | 155 m[1] (4×) | 1986–1991 | chladicí věže | Temelín | původně plánováno 8 věží, ale kvůli snížení počtu reaktorů ze 4 na dva postaveny věže 4 |
VE Hať II | 155 m[1] | 2018 | větrná elektrárna | Hať | Vestas V110 |
komín Teplárny Třeboradice | 153 m[1] | komín | Praha | ||
RKS Dobrochov | 152 m[1] | 1987 | příhradový stožár | Dobrochov | |
komín Teplárny Přívoz | 152 m[1] | 90. léta | komín | Ostrava | součást podniku Veolia Energie ČR |
Komín v areálu Unipetrol | 151 m[1] | komín | Litvínov | ||
Komín Elektrárny Mělník[11] | 151 m[1] | komín | Horní Počaply | ||
Komín Biocel Paskov | 151 m[1] | komín | Paskov | součást továrny na výroby celulózy | |
komín Tatry Kopřivnice | 150 m | 1969–1971 | komín | Kopřivnice | Stavba byla zahájena 4. 11. 1969, dokončena 8. 11. 1971. Vlastník KOMTERM Morava, s.r.o. |
Vysílač Praděd | 150 m | 1980 | televizní vysílač s rozhlednou | Praděd | do roku 1993 výška 162 m; vrchol vysílače je nejvyšším pevným (byť umělým) bodem Česka, s nadmořskou výškou mezi 1637 a 1638 metry leží výše než vrchol Sněžky |
RKS Mělník - Chloumek | 150 m[1] | 1983 | vysílač | Mělník | |
RKS Poděbrady | 150 m (2×)[1] | 1922 | stožáry | Poděbrady | Areál vysílače (budova vysílače, vstupní brána a oba stožáry) od roku 2004 chráněn jako kulturní památka |
Vysílač Liblice A | 150 m | 1931 | vysílač | Liblice | dva stožáry, odstřeleny 11. 8. 2004 |
komín Přívoz | 150 m[1] | komín | Přívoz | ||
komín Čelechovice | 150 m[1] | komín | Čelechovice | součást bývalého cukrovaru | |
komín cementárny Hranice | 150 m[1] | komín | Hranice | součást cementárny Hranice | |
komín Neratovice | 150 m[1] | komín | Neratovice | ||
komín Teplárny Michle | 150 m[1] | komín | Praha, Michle | ||
komín Dolní Jiřetín | 150 m[1] | komín | Dolní Jiřetín | ve výstavbě | |
Komín Teplárny Příbram | 150 m[1] | komín | Příbram | ||
Komín elektrárny Kladno – Dubská | 150 m[1] | 2000 | komín | Kladno | součást Elektrárny Kladno, majitel dříve Alpiq Generation (CZ), dnes Seven energy |
VE Jindřichovice | 150 m (4×)[1] | 2010 | větrná elektrárna | Jindřichovice | Enercon E82 (108+42 m) |
VE Dětřichov | 150 m[1] | 2014 | větrná elektrárna | Dětřichov | Vestas V90 (105+45 m) |
VE Oldřišov | 150 m[1] | 2014 | větrná elektrárna | Oldřišov | Vestas V90 (105+45 m) |
VE Zlatá Olešnice I | 150 m[1] | 2014 | větrná elektrárna | Zlatá Olešnice | Vestas V112 (94+56 m) |
VE Kopřivná | 150 m (2×)[1] | 2013 | větrná elektrárna | Kopřivná | Enercon E82 (108+42 m) |
VE Krásná u Aše | 150 m (4×)[1] | 2013 | větrná elektrárna | Krásná | Vestas V90 |
VE Horní Paseky | 150 m (5×)[1] | 2012 | větrná elektrárna | Horní Paseky | Vestas V90 |
VE Horní Částkov | 150 m (4×)[1] | 2009 | větrná elektrárna | Horní Částkov | Vestas V90 |
VE Horní Řasnice | 150 m[1] | 2012 | větrná elektrárna | Horní Řasnice | Vestas V100 |
VE Kámen | 150 m[1] | 2008 | větrná elektrárna | Kámen | Vestas V90 |
VE Bantice | 150 m[1] | 2008 | větrná elektrárna | Bantice | Vestas V90 |
VE Tulešice | 150 m[1] | 2009 | větrná elektrárna | Tulešice | Vestas V90 |
VE Rozstání | 150 m[1] | 2011 | větrná elektrárna | Rozstání | Vestas V100 |
VE Drahany | 150 m[1] | 2006 | větrná elektrárna | Drahany | Vestas V90 |
VE Horní Loděnice Lipina | 150 m (9×)[1] | 2009 | větrná elektrárna | Horní Loděnice | Vestas V90 |
VE Lipná | 150 m[1] | 2008 | větrná elektrárna | Lipná | Vestas V90 |
VE Hať | 150 m[1] (2×) | 2018 | větrná elektrárna | Melč | Vestas V110 |
VE Hať | 150 m[1] | 2012 | větrná elektrárna | Hať | Vestas V100 |
VTE Bor | 149 m[1] (2x) | 2019 | větrná elektrárna | Damnov | Vestas V110 |
Blok elektrárny Ledvice | 147,3 m[12] | 2009 | budova | Elektrárna Ledvice | nejvyšší (průmyslová) budova v ČR |
Galerie
- Nejvyšší stavba Česka, vysílače Liblice (355 m)
- Vysílač Krašov (347,5 m)
- (c) Akil, CC BY-SA 3.0Vysílač Kojál (339,5 m)
- Elektrárna Prunéřov II (300 m – komín)
- Komín bývalé teplárny v Jablonci nad Nisou, poslední den před odstřelem (161 m – komín)
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj ak al am an ao ap aq ar as at au av aw ax ay az ba bb bc bd be bf bg bh bi bj bk bl bm bn bo bp bq br bs bt bu bv bw bx by bz ca cb cc cd ce cf cg ch ci cj ENR 5.4 Letecké překážky traťové [online]. Řízení letového provozu České republiky, 2022-10-06 [cit. 2022-10-23]. Dostupné online.
- ↑ a b DOKOUŘENO! Odstřel dosud nejvyššího železobetonového komínu v ČR | Tiskové zprávy. www.cez.cz [online]. Skupina ČEZ [cit. 2019-05-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-14.
- ↑ Prostor – architektura, interiér, design. www.prostor-ad.cz [online]. [cit. 2019-05-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2006-10-04.
- ↑ a b www.montair.cz [online]. [cit. 2019-05-14]. Dostupné online.
- ↑ Jediný atmosférický stožár v Česku bude v Křešíně. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2019-05-14]. Dostupné online.
- ↑ a b c Archivovaná kopie. www.env.cz [online]. [cit. 2007-07-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-27.
- ↑ a b Archivovaná kopie. www.bohex.cz [online]. [cit. 2007-07-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-28.
- ↑ ŠEBESTOVÁ, Miroslava. VIDEO: Odstřelili dvě stě metrů vysoký prunéřovský komín. Podívejte se, jak padl. Chomutovský deník. 2023-06-23. Dostupné online [cit. 2023-11-19].
- ↑ ROŽÁNEK, Filip. Televizní vysílač Cukrák slaví 60 let provozu. Lupa.cz [online]. [cit. 2021-11-26]. Dostupné online.
- ↑ VP JINDŘICHOVICE II – WINDENERGIE [online]. [cit. 2022-10-23]. Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie. www.mrakodrapy.xf.cz [online]. [cit. 2007-03-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-02-12.
- ↑ Mrakodrapy České republiky. mrakodrapy.unas.cz [online]. [cit. 2018-08-08]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Diagram nejvyšších staveb Česka včetně grafického zpracování na Skyscraperpage.com
Média použitá na této stránce
Autor:
- Emblem-web.svg: David Vignoni
- Broom icon.svg: User:Booyabazooka (uploader)
- derivative work: Ju gatsu mikka (^o^) appelez moi Ju (^o^)
Web broom icon
Stožár vysílače Krašov - západní pohled
Autor: Ajrocket1, Licence: CC BY-SA 4.0
Komín výtopny v Jablonci nad Nisou. Fotografie z posledního dne před odstřelením
Autor: Ludek, Licence: CC BY-SA 3.0
Vysílač Liblice z okna jedoucího vlaku
Autor: Petr Štefek, Licence: CC BY-SA 3.0 cz
Elektrárna Prunéřov II